Montáž sádrokartonu v šikminách a podkroví: Podrobný návod

Sádrokarton je ideální stavební materiál pro výstavbu v podkroví, ať už plánujete rekonstrukci dosud nevyužívaného půdního prostoru, nebo rovnou novostavbu se šikmou střechou. Nezatěžuje příliš nosnou konstrukci, má dobré tepelné a akustické vlastnosti, vyznačuje se dlouhou životností, je ekologický a zdravotně nezávadný a práce s ním je poměrně snadná a rychlá.

Vlastnosti sádrokartonu

Sádrokarton se vyznačuje mnoha zajímavými, nad míru užitečnými vlastnostmi a jejich kombinaci nelze u jiných materiálů docílit. Je pevný, odolný, lehký, takže nezatěžuje konstrukci, snadno opravitelný a vyniká také dlouhou životností. Předností sádrokartonu jsou bezesporu i jeho výborné zvukově a tepelně izolační vlastnosti. Je použitelný v interiéru i exteriéru, do suchých i vlhkých prostor a má velmi dobré protipožární vlastnosti.

Sádrokarton je vyráběn ve formě panelů z lisované sádrové hmoty, která se vkládá mezi dva silné papírové kartony. Panely se poté suší. Některé typy sádrokartonu se vyplňují silikonem.

Výběr správného typu sádrokartonu

Je důležité vybrat správný typ sádrokartonu pro váš projekt, neboť různé typy sádrokartonu mají různé vlastnosti a jsou vhodné pro různé použití. Například v řadových domech nemůžeme v podkroví použít jiný sádrokarton než ten červený (růžový) se zvýšenou odolností vůči vysokým teplotám při požáru. Do koupelny zase musíme použít sádrokarton zelený, který je impregnován a má tudíž zvýšenou odolnost vůči vlhkosti. Běžný sádrokarton je bílý - šedý, ovšem prodává se i modrý sádrokarton s vysokým zvukovým útlumem. Pokud zase chceme tvarované stropní podhledy, je třeba použít sádrokarton, který lze ohýbat do požadovaného tvaru.

Konstrukce sádrokartonu v podkroví

Opláštění podkrovních ploch je možné řešit hned několika různými způsoby - pomocí krokvových závěsů, stavěcích třmenů a nebo klasicky dřevěnými latěmi. Vždy je dobré si před výběrem konstrukce zodpovědět několik otázek a podle toho vybrat vhodnou variantu.

Čtěte také: Srovnání sádrokartonu a OSB desek

Varianty konstrukcí

• Varianta konstrukce na přímých závěsech: Maximální vyložení přímého závěsu v šikmině je 40 mm (vzdálenost od rubové strany desky po spodní líc nosné konstrukce).
• Varianta konstrukce na stavěcích třmenech: Při použití stavěcího třmenu je možné vyložení konstrukce (svěšení) max. 110 mm. Tento prostor se dá využít pro vložení doplňující izolace nebo jako instalační dutina. Stavěcí třmeny se vyrábí v délce 35, 65 a 95 mm a v rámci šikmin se dá využít jeho plná délka.
• Varianta konstrukce na krokvových nástavcích: Toto řešení pomocí krokvových nástavců umožní mít v SDK konstrukci až 240 mm minerální izolace a zároveň bude možné mít v konstrukci instalační dutinu pro vedení rozvodů, kabelů apod.

Montáž rastru

Rastr na sádrokartonové konstrukce se nejčastěji vytváří z ocelových tenkostěnných profilů, ale je možné jej postavit i ze dřeva (takový rastr můžeme použít pouze do prostor, kde je nulový předpoklad požáru). Tyto profily se na stěny, podlahy i stropy ukotvují na plastové natloukací hmoždinky a vruty. V rozích příčky zachováme vzdálenost prvního připojení od rohu nejvíce 200 mm.

Na stropy se rastry také instalují tak, že vzniká podhled montovaný přímo na strop, zavěšený podhled, samonosný podhled nebo kazetový podhled. Rozteč ve směru profilů musí být maximálně 1 200 mm a rozteč v kolmém směru na montážní profily bude max. 500 mm. Pro závěsy používáme ocelovou hmoždinku DN6, určenou do betonového stropu.

V případě rastrů na stěny i strop je ideální opatřit konstrukci profilů zvukotěsnou páskou, která se označuje jako samolepicí napojovací těsnění.

Montáž rastru z R-CD profilů na krokvových závěsech

Pro akustické oddělení podkonstrukce od nosných zdí nalepte na obvodový profil R-UD pěnové napojovací těsnění. Maximální rozteč krokvových závěsů pro R-CD profily je 500 mm. R-CD profily nastavte spojovacími kusy pro R-CD profily. Sousední napojení je třeba vystřídat minimálně o šířku desky.

Ve vodorovné části nosnou podkonstrukci z R-CD profilů připevněte stejně jako v šikmé části podkroví. Maximální rozteč R-CD profilů je opět 500 mm. Nyní zajistěte R-CD profil ve stabilní poloze pomocí výlisku na krokvovém závěsu. Jakmile máte podkonstrukci dokončenou, vložte tepelnou izolaci z minerálních vláken a parozábranu. Poté proveďte opláštění SDK deskami a konstrukci vytmelte.

Čtěte také: Jak usnadnit stavbu se zvedákem?

Krokvový závěs slouží k uchycení CD profilů na krokve a je vyroben z pozinkovaného plechu. Ukotvuje se pomocí vrutů. Střed závěsu je opatřen výstupkem (zobáčkem), který slouží jako vodítko k určení přesného středu závěsu. Tyto závěsy se jednoduše "nacvaknou" do CD profilů.

Při stavbě rastru v šikmině nainstalujeme závěsy ve dvou rovinách a na ně usadíme CD profily. Jakmile jsou závěsy pevně zafixovány v trámech, nelze již s profily hnout a můžeme vytvářet rastr. Chcete-li osadit pod střechu v budoucí podkrovní místnosti, začněte tím, že rastem osadíte nejprve šikminu. Potom připravte předstěnu po obvodu místnosti či prostoru. Abychom "trefili" správný úhel a docílili stejného odskočení od stěn i šikminy, je potřeba vše nejprve vyměřit.

Začněte u krajní krokve a posledního trámu v nadezdívce. Od trámu si vodorovně odměřte požadovanou délku (v tomto konkrétním případě jsme pracovali se 40 cm) a kolmo na tuto délku přiložte úhelník ke krokvi. Na trám zakreslete značku. V tomto místě nainstalujte krokvový závěs. Tu samou operaci proveďte na poslední krokvi na opačné straně. Opět připevněte krokvový závěs. Mezi oba závěsy pak natáhněte provázek, tím pádem máte zcela jasně a přesně vyznačeny potřebné rozměry. Můžete začít upevňovat další závěsy.

Po obvodě (na štítových zdech) před montáží R-CD profilů připevníme obvodový R-UD profil v rozteči max. Krokvové závěsy zaoblené přišroubujeme kolmo z boku krokve dvojicí vrutů do svislých závěsů typu FN 4,8 x 35 mm. Rozteč krokvových závěsů pro R-CD profily je max. R-CD profily nastavíme pomocí spojovacích kusů pro R-CD profily. Sousední napojení vystřídáme minimálně o šířku desky (min. Shodně jako v šikmé části podkroví připevníme i ve vodorovné části nosnou podkonstrukci z R-CD profilů. Rozteč montážních R-CD profilů je i zde max. 500 mm.

Montáž rastru z R-CD profilů na stavěcích třmenech

Podkonstrukce na stavěcích třmenech se provádí až po vložení minerální izolace mezi krokve a po aplikaci parozábrany. Vruty typu FN 4,8×35 mm přišroubujte stavěcí třmeny ke krokvím. Maximální rozteč montážních R-CD profilů je 500 mm, stejná je i ve vodorovné části podkroví. Teď nasuňte R-CD profily do R-UD profilů a ke stavěcím třmenům je přimontujte dvěma samovrtnými šrouby do plechu. Použijte typ LB 3,5×9,5 mm. R-CD profily můžete nastavit spojovacími kusy pro R-CD profily. Napojení sousedních profilů vystřídejte minimálně o 1 250 mm, tedy o šířku desky.

Čtěte také: Stěny a podhledy ze sádrokartonu: Kompletní postup

Montáž rastru z dřevěných latí

Podkonstrukci z dřevěných latí připevněte ke krokvím nebo kleštinám samořeznými šrouby o průměru 5 mm a délce 90 mm. Latě o průřezu 50/30 mm je možné použít pro vzdálenost krokví do 850 mm. Pro větší vzdálenost krokví (maximálně však do 1 000 mm) volte latě o průřezu 60/40 mm.

Jsou-li na krokvích nerovnosti, podkonstrukci z latí vyrovnejte podložením nebo připevněním latě stavěcími třmeny. Stavěcí třmeny ke krokvím připevněte dvojicí vrutů typu FN. Dřevěné latě je dobré naimpregnovat přípravkem proti plísním a dřevokazným houbám. Dbejte na to, aby dřevěné latě byly vyschlé (max. vlhkost 18 %, lépe 15 %) a v odpovídající kvalitě, také rovné a bez suků. Pokud řezivo tyto parametry nesplňuje, raději vytvořte rastr z R-CD profilů. Dosáhnete tím optimální kvality konstrukce.

Vlhkost řeziva je max. Místo řeziva, které nesplňuje výše uvedené parametry, je vhodnější použít systémové R-CD profily. Dosáhneme tak optimální kvality sádrokartonové konstrukce. Rozteč dřevěných latí je max. 500 mm.

Vytvoření rastru okolo střešního okna

V šikmině se velmi často setkáme s vikýřem či střešními okny. Zde je potřeba rastr upravit. CD profil, který nám podélně prochází přes okno, je potřeba odříznout. Nejprve zajistíme boční strany u okna. CD profil bude potřeba odříznout. Abychom nemuseli složitě vyměřovat, nařízneme jej třeba uprostřed. Potom si připravíme z každé strany UD profily, které budou kopírovat hranu oken.

UD profily jsou měkčí než profily CD, lépe se s nimi bude pracovat. Na jedné straně UD profilu si uděláme nástřih a vytvoříme jakousi hokejku, tedy profil zalomíme do pravého úhlu. Takto upravený profil nasadíme na vodorovně jdoucí CD profily okolo okna. Odříznutý CD profil potom nasadíme do UD profilu a upevníme spojem. Další CD profily pak již lehce nasuneme do UD profilu. Aby nám šly CD profily zasouvat lehce, postačí jejich ostré okraje lehce zastřihnout a "srazit" ostré rohy.

Izolace

Velmi důležitá je správná skladba zateplení. Základem by měla být vždy tepelná izolace, která slouží v zimních měsících k zabránění únikům tepla a v letním období naopak k eliminaci nadměrného přehřívání podkrovních prostor. Pro dosažení potřebné tloušťky izolace můžete vložit další vrstvu izolace i pod krokve, čímž dosáhnete ideální tepelné kvality podkrovního prostoru.

Jako vnitřní izolaci do rastrů používáme nejčastěji minerální vatu. Ta má velmi dobré izolační vlastnosti tepelné, zvukové i protipožární. Další variantou, zejména v domech, které "žijí" ekologicky a vsází na udržitelnost, je možné používat také přírodní izolanty, jako jsou například ovčí rouno, rákosí nebo sláma.

Na izolaci osadíte parozábranu, kterou je nezbytné dokonale utěsnit. Přelepte veškeré spoje a zároveň přilepte parozábranu ke všem konstrukcím střechy tak, aby nemohla žádná vlhkost z interiéru pronikat do vrstvy tepelné izolace.

Standardně jsou parotěsné fólie vyrobeny z polyetylenu a vyztuženy armovací mřížkou. Dále také nalezneme fólie s hliníkovou vrstvou, která slouží k odrazu tepla zpět do místnosti. Snižuje tak tepelné ztráty a tvorbu tepelných mostů.

Parotěs tedy upevníme na rastr, který je již vyplněný izolací. Výhodou je, že tyto fólie mají na sobě samolepicí pásku, takže je nemusíme složitě přichytávat do rastru lepidlem nebo izolační páskou. Jednoduše sejmeme ochrannou pásku a fólii nalepíme tam, kam potřebujeme. Pokud fólii instalujeme, musíme dbát na její dokonalé vypnutí. Jakákoliv vzduchová mezera snižuje účinnost parotěsu a dovolí vlhkosti kondenzovat v izolaci. Samolepicí stranu nalepujeme výhradně na kovový rastr.

Spoje mezi parotěsnou fólií utěsníme pomocí hliníkové pásky. Čím pevněji pásku nalepíme, tím menší budou tepelné ztráty. Důležité je, aby ve styku šikmých ploch bylo napojení jednotlivých dílů parozábrany spojité, těsné. K napojení jednotlivých dílů parozábrany použijeme k tomu určené lepicí pásky výrobců parotěsných izolací (např. pásku Isover Vario ® KB1). Parozábranu přichytneme na terče z oboustranné lepicí pásky. Spoje parozábrany se provádí systémovou páskou pro parozábrany.

Pokud protahujeme větší množství kabelů jedním směrem, můžeme je soustředit do tzv. husího krku, tedy do plastového ohebného potrubí, kde zůstanou všechny pohromadě. V případě problému s elektřinou pak nebudeme muset v minerální izolaci za rastrem hledat, kam jsme kabel vlastně položili a který konkrétně vede k jakému spotřebiči nebo do zásuvky.

Instalace sádrokartonu do šikminy

Sádrokarton připevníme nejprve v prostoru u střešních oken. Podle sklonu střechy a následně nainstalovaného rastru přiřízneme panel na oba boky předstěny okna a sádrokarton upevníme na vruty použitelné právě do sádrokartonu.

Nyní bude potřeba upevnit sádrokarton pod okno tak, aby zde nevznikl tepelný most a aby teplo, které bude stoupat z budoucího radiátoru pod oknem, cirkulovalo zpět do místnosti a neutíkalo špatně nainstalovaným sádrokartonem do střechy. Pod okno se nasadí CD profil a upevní do původní stěny. Na bočních sádrokartonových stěnách narýsujeme kolmici k podlaze pomocí vodováhy.

Sádrokartonové desky na rastr instalujeme tak, že okraj desky musí být zhruba v polovině šířky profilu rastru. Desky ukotvíme na vruty. Rozteč mezi vruty by měla být cca 20 - 25 cm. Jinak hrozí pád a zlomení sádrokartonové desky.

Sádrokartonové desky tl. 12,5 mm osazujeme zásadně podélnou hranou kolmo ke směru montážních profilů. Při opláštění zachováváme zásadu převazování spár alespoň o jednu vzdálenost mezi profily (spáry nesmějí tvořit kříž). Sádrokartonové desky připevňujeme k podkonstrukci samořeznými šrouby typu TN. Vzdálenost šroubů na stropech a šikmých částech opláštění je max. 170 mm (min. 150 mm) a na stěnách max. 250 mm (min. 200 mm).

Stavba předstěny

Předstěna bude navazovat na sádrokartonový záklop v šikmině a bude kopírovat nadezdívku pod krokvemi. Abychom nemuseli dlouze vyměřovat a počítat, můžeme si jako pomocníka vypůjčit laserové otočné měřidlo. Pomocí něho pak jednoduše usadíme U profily (roh profilu musí přesně kopírovat čáru laseru). Kolmo na U profily směrem k podlaze dále nasadíme CD profily - nařezané na míru, za rastr uložíme izolaci, případně další elektrickou kabeláž nebo rozvody vody a odpady a předstěnu zaklopíme sádrokartonovými deskami.

Tmelení a povrchová úprava

Každá sádrokartonová deska má na každém konci ze všech stran mírné zkosení nebo prohlubeň. Tato prohlubeň je speciálně tvarovaná proto, abychom mohli ve spoji desek položit perlinkovou mřížku a natáhnout tmel. Mřížka je opět samolepicí, čímž si znatelně ušetříme práci s podlepováním. Mřížku instalujeme na každý sádrokartonový spoj. Tam, kde jsme desky ukotvovali vruty, se mřížka dávat nemusí, ale otvory po vrutech se musí vytmelit.

Používáme základní pevnostní tmel, který zabrání popraskání v místech spojů. Tmel namícháme podle pokynů výrobce. Použijeme zednické rovné hladítko, na které naneseme trochu tmelu. Jednoduchými tahy natahujeme tmel do spojů mezi deskami. Při zasychání základního tmelu nezbytně dojde k menšímu propadu tmelu, ale to není žádná závada.

Po přebroušení spoje se bude nanášet druhá vrstva. Po úplném zaschnutí a lehkém přebroušení finální vrstvy tmelu pak již můžeme podnikat další povrchové úpravy - sádrokarton lze natírat, tapetovat i obkládat.

Hlavy šroubů a spáry mezi sádrokartonovými deskami zatmelíme - hlavičky šroubů pomocí špachtle a spáry pomocí nerezového hladítka. Přechod vodorovné, šikmé a svislé plochy doporučujeme opatřit výztužnou páskou Habito Flex. Díky svému kopolymerovému jádru přenáší pnutí v konstrukci a tím zabraňuje praskání. Vnější rohy a vnitřní kouty doporučujeme opatřit ochrannou páskou Habito® Flex. Je vhodná pro všechny typy úhlů a chrání je před poškozením a pomáhá proti praskání.

Příslušenství a nářadí

K práci se sádrokartonem budete potřebovat různé nástroje a materiály, jako jsou šrouby, vruty, nůžky na plech, pilu ocasku, nerez stěrky, brusné mřížky, hoblíku na hrany, nerez hladítka, špachtle a nebozezu. Dále se neobejdete bez sádrokartonových profilů pro montáž podhledů (nejčastěji CD a UD profily), stavěcích třmenů, šroubů ke spojování profilů a pro připevnění desek.

Potřebujete také pilu na sádrokarton pro nařezání sádrokartonových desek na správný rozměr, pro připevnění šroubovák a k finálnímu dokončení sádrokartonářský tmel na přetmelení spojů a hlaviček šroubů, špachtli pro nanášení tmelu, pásku pro zpevnění zatmelených spojů a smirkový papír nebo brusku na sádrokarton pro přebroušení sádrokartonových desek. A samozřejmostí je metr, tužka a vodováha.

Opracování a připevňování sádrokartonových desek

Sádrokartonové desky se řežou nožem. Nejdřív se nařízne lícový povrch desky, poté se deska otočí a zlomí v místě naříznutí. Poté se dořízne rubový karton. Složitější výřezy se provádí pilou ocaskou. Poté upravíme hrany řezů pomocí hoblíku na hrany.

Sádrokartonové desky se připevňují k podkonstrukci šrouby typu TN. Pokud připevňujeme do kovové podkonstrukce, musí být hloubka zašroubování šroubu skrz kovový profil alespoň 10 mm, čili k jednoduchému opláštění deskou tloušťky 12,5 mm použijeme TN šrouby dlouhé 25 mm.

V případě dřevěné podkonstrukce je třeba, aby hloubka zašroubování do dřeva byla alespoň taková jako tloušťka desky, ovšem minimální hloubka zašroubování je uváděna 20 mm. Čili i v případě desky silné 12,5 mm potřebujeme TN šrouby délky 35 mm. Důležitá je též správná míra zapuštění hlavy šroubu pod úroveň lícového kartonu. Největší vzájemná vzdálenost šroubů od sebe musí být 170 mm u šikmin a podhledů a 250 mm při opláštění svislých ploch. Přitom dodržujeme i minimální vzdálenost šroubů od hran sádrokartonu. U řezaných hran je to 15 mm a u originálních podélných hran 10 mm.

Tabulka 1: Rozteče rastru a šroubů pro sádrokartonové konstrukce

tags: #sadrokarton #montaz #sikmin #navod

Oblíbené příspěvky:

• Více o papírové lepence
• chytré a ekologické řešení zpevnění ploch
• Složení betonu
• Přečtěte si o důležitosti čistého vzduchu a řešení Ionic-CARE
• dlažba imitující dřevo na zahradu