Montáž sádrokartonové příčky a podhledu svépomocí: Podrobný průvodce krok za krokem

Sádrokarton patří k nejoblíbenějším materiálům pro stavbu dělicích příček nebo montovaných stěn. Důvodů je hned několik - především rychlost a ekonomičnost tohoto řešení. Potřebujete rychle upravit interiér, rozdělit kancelář nebo změnit dispozici staršího bytu? Jedním z vhodných řešení je právě sádrokarton, který vám ušetří čas i peníze, jež byste jinak investovali do náročných zednických prací.

Největší výhodou sádrokartonu je jeho nízká hmotnost, snadná manipulace, rychlá montáž a vysoká flexibilita. Sádrokartonová příčka je vhodná nejen do bytů a rodinných domů, ale i do kanceláří a nebytových prostor. Ve srovnání se zděnou stěnou nezatěžuje nosné konstrukce, lze ji postavit bez mokrých zednických prací a v případě potřeby také snadno odstranit. Za praktickými výhodami nezaostávají ani ty estetické. Do sádrokartonové stěny lze jednoduše skrýt rozvody elektroinstalace, vody nebo klimatizace, což přispívá k čistému a jednotnému vzhledu.

Příčka ze sádrokartonu postavíte za den nebo dva. Nemusíte tahat cihly, míchat maltu a nečekáte na vyschnutí a vyzrání omítky. Snadno tak oddělíte třeba obývák od kuchyně nebo rozdělíte dětský pokoj na dva. A protože jsou sádrokartonové desky úzké, neubere vám příčka ani moc místa. Mějte pod kontrolou nejčastější chyby při montáži sádrokartonové příčky a přečtěte si návod, jak připravit otvor pro zárubně při montáži sádrokartonové příčky.

I. Příprava a plánování

Předtím, než se pustíte do samotné montáže, je klíčové důkladné plánování a příprava.

1. Změření a výpočet materiálu

• Vezměte si na pomoc zednickou šňůru nebo laser, vyznačte si na podlaze půdorys příčky, a ten pak pomocí vodováhy přeneste na stěny a strop.
• Na podlaze vyměříme polohu příčky. Následně „brnkací šňůrou“ nebo např. pomocí profilu vyznačíme obrysovou čáru. Nezapomeneme na případné dveřní otvory. Potom s pomocí vodováhy a pravítka vyznačíme obrysové linie příčky na stěnách a stropech.
• Změřte velikost příčky a spočítejte potřebná množství materiálu. Na internetu máte ostatně k dispozici mnoho různých kalkulaček, které vám výpočet usnadní.
• Nakupte materiál rovnou v celém potřebném objemu, ať nemusíte později kvůli doplňování přerušovat práci.

2. Výběr správného materiálu

Základ budoucí stěny tvoří sádrokartonové desky, které se vyrábějí v několika variantách.

Čtěte také: Srovnání sádrokartonu a OSB desek

• Pro účely vnitřní výstavby doporučujeme formát o výšce místnosti a šířce 125 cm, nebo „jednomužné desky“ formátu 60 × 260 cm.
• Stěny, které nemusí nést větší zatížení, můžete obkládat jen v jedné vrstvě. Pokud se mají na stěnu později lepit obkládačky, doporučujeme dvojité obložení. Pro zvýšení užitných vlastností příček lze provést jejich dvojité opláštění. Zvýší se rovněž únosnost příčky při zavěšování břemen.
• Do obytných místností postačí standardní desky, do vlhkých prostor (např. koupelen) použijte impregnované desky. Ve vlhké místnosti použijte impregnované desky Rigips nebo speciální stavební desky.
• Sádrokarton je nehořlavý materiál, který se hodí do vlhkých provozů.
• Dále se neobejdete bez sádrokartonových profilů pro montáž podhledů (nejčastěji CD a UD profily), stavěcích třmenů, šroubů ke spojování profilů a pro připevnění desek.
• Nedílnou součástí montované stěny jsou kovové profily (UW - obvodové, CW - svislé), které tvoří nosnou konstrukci, na kterou se sádrokartonové desky upevňují.
• Potřebovat budete také další doplňky, jako jsou vruty a hmoždinky, výztužné pásky, rohové profily, ochranné prvky pro instalace, držáky izolace a další příslušenství.
• Jelikož se sádrokarton montuje suchým procesem, není nutné používat lepidlo.

3. Důležité aspekty k zvážení při plánování

• Dávejte již při plánování pozor, aby u oboustranně obložených příček nebyly zásuvky a vypínače umístěny naproti sobě.
• Máte v místech, kde budete upevňovat sloupky nosné konstrukce k podlaze, podlahové topení? V tom případě si zjistěte u firmy, která topení instalovala, je-li možné vrtat do podlahy otvory, anebo sloupky k podlaze alternativně přilepte vhodným montážním lepidlem.
• Počítáte s velkými dveřmi? Dobré nářadí je pro dokonalý výsledek práce alfou i omegou.
• Již ve fázi plánování byste měli brát v úvahu instalační zóny.
• Před umístěním samotných příček je nutné, aby byla místa pod nimi vyztužená. Často stačí do betonové části podlahy v místech, kde bude příčka, vložit dodatečnou ocelovou výztuž. Ideální je, když jsou příčky umísťovány nad nosné dřevěné, nebo ocelové vazníky.

4. Ochrana okolního prostoru

• Přiloženou silnou lepicí páskou jednoduše upevněte na rám dveří zesílenou transparentní stavební fólii, odřízněte ji v požadovaném místě na rubové straně, přiložte samolepicí zipový uzávěr a závěs proti špíně je hotov.
• Po skončení prací můžete lepicí pásku z rámu dveří opět beze zbytků odstranit. Ve výsledku si tak ušetříte spoustu práce s úklidem, a tím pádem i vlastní nervy.

5. Potřebné nářadí

Naše doporučení ohledně nářadí a příslušenství vám umožní předběžně se zorientovat v pořízení užitečných a smysluplných věcí, které vám pomohou úspěšně zvládnout projekt suché výstavby.

Než se pustíte do práce, zkontrolujte, že máte všechen materiál a nezbytné nářadí. Budete potřebovat:

• Nůžky na plech: Nejlépe se hodí na stříhání profilů.
• Profilové spojovací kleště: Pomáhají při krimpování profilů.
• T-lišta: Pomocí T-lišty vytvoříte přesné řezy úhlů i pruhů. Přesné řezy bez úhlových odchylek zaručuje také nová pohyblivá T-lišta s funkcí nastavování úhlu.
• Jednoruční hoblík: Efektivně srovnáte hrany. Případné nerovnosti na hranách můžete srovnat stabilním jednoručním hoblíkem. Díky jeho ergonomickému úchopu se s ním dá pohodlně pracovat jen jednou rukou.
• Vrtací pilka: Lze vyřezávat kruhové otvory i jiné tvary.
• Trojitý hoblík na hrany: Zkosíte lícové hrany, aby mezi deskami nebyl těsný čelní styk. Čisté zkosení se podaří vytvořit hned napoprvé i nezkušeným laikům - během chvilky, přesně a bezpečně. Trojitá čepel vytvoří v jediném pracovním kroku přesný úhel 35° s hladkými, čistými okraji řezu, které je pak možné tmelit rychle a bez nadměrné spotřeby tmelu.
• Šroubovací nástavec: Pro dokonalé zahloubení hlav šroubů.
• Děrovka z uhlíkové oceli: Pro otvory na zásuvky a vypínače. Pro další instalace se skvěle hodí nastavitelná děrovka AH 45 - 130.
• Plochá stěrka: Pro tmelení a vyhlazování.
• Bruska na povrchové broušení (ruční bruskou nebo elektrickou bruskou): Pomáhá při zatmelování a vyhlazování. Na povrch se suchým zipem můžete připevnit všechna obvyklá mřížková plátna o průměru 225 mm.
• Nůž na kartuše, špachtle, vytlačovací pistole, hladítko.
• Metr, tužka a vodováha.

II. Montáž sádrokartonové příčky

Konstrukce příčky je hotová a vy můžete začít připevňovat SDK desky ke stojinám.

1. Konstrukce z kovových profilů

• Vyznačte si naplánovanou polohu příčky zednickou šňůrou, nebo laserem a odměřte si podle toho UW-profily.
• Na podlahu i na strop připevníme vodicí R-UW profily. Podlahové profily typu UV s podlepeným pěnovým těsněním připevníme k podlaze vruty. Podlahové pěnové těsnění zmírňuje přenos huku konstrukcemi.
• R-UW profily připevníme plastovými natloukacími hmoždinkami (v případě betonové podlahy), popř. jinými vhodnými připevňovacími prostředky dle druhu podkladu. Vzájemná rozteč připevnění je max. 800 mm. První hmoždinku natlučte 10 - 15 cm od rohu konstrukce, další pak max. 80 cm daleko.
• Do UW-profilů připevněných k podlaze a ke stropu můžete nyní vsadit první CW-profil, zatím jej však nepřipojujte napevno.
• R-CW profily (sloupky) nasuneme do vodicích R-UW profilů. R-CW profily nasuneme do „úvéček“: vždycky nejdřív do spodního, pak teprve do horního.
• R-CW profil musí být o cca 10 - 15 mm kratší, než je vzdálenost mezi spodním a horním R-UW profilem. To nám zajistí, že při eventuálním průhybu stropu nedojde k destrukci příčky.
• Mezi jednotlivými CW profily dodržujte vzdálenost 625 nebo 600 mm (podle rozměru sdk desek). Rozteč R-CW profilů volíme dle šířky desek opláštění 625 mm nebo 600 mm.
• R-CW profily osazujeme otevřením ve směru montáže, abychom začínali s připevněním sádrokartonových desek na stabilnější straně profilů. Vyrovnejte všechny profily v tomtéž směru a poté je zakrimpujte, např. profilovými spojovacími kleštěmi.
• Vyrovnejte nyní svislé profily (sloupky), a to postupně ve směru od zdi, aby jejich osová vzdálenost byla polovinou šířky sádrokartonové desky. Na takto vzniklou spáru umístíme vertikální CV profil s pěnovým těsněním. CV profily připevňujeme ke stěnám hmoždinkami, nebo jiným vhodným spojovacím materiálem ve stejných roztečích jako u podlahy. CV profily nasadíme do profilů UV. CV profily by měly být cca o 15 mm kratší, než je světlá výška místnosti. CV a UV profily k sobě nespojujeme. Vzdálenost použitých stojin je poloviční, než je menší šířka sádrokartonu.

2. Řezání a úprava sádrokartonových desek

• Sádrokartonové desky si připravte tak, že je nařežete na potřebné velikosti podle vašeho plánu.
• Nejprve prořízněte sádrokarton po celé délce lámacím nožem, dokud neprotnete svrchní vrstvu kartonu.
• Takto naříznutý sádrokarton mírným, kontrolovaným zatlačením na desku směrem dolů odlomíte.
• K proříznutí kartonu na zadní straně se nyní již nemusí měnit poloha desky. Jeden pracovní krok tedy odpadá!
• Čistě provedený řez podstatně usnadní pozdější tmelení spár.
• Větší otvory nebo vybrání je třeba vytvořit předtím, než sádrokartonovou desku připevníte na stěnu.
• Aby k sobě desky nepřiléhaly těsným čelním stykem, ale byla mezi nimi dilatační spára, která zamezí tvorbě trhlin, musejí se lícové hrany zkosit.

3. Montáž sádrokartonových desek

• Desky se upevní pomocí fixačních svorek a upevňovacích křížků a poté se přišroubují. Také stropní podpěra značky wolfcraft představuje při montáži větších desek na stropy a šikmé plochy významnou úlevu.
• Používejte pokud možno celé desky. Když už musíte řezat, měl by každý zkrácený díl měřit aspoň 400 mm.
• Při přišroubovávání dbejte na to, abyste nevytvářeli křížové spáry, a aby desky byly naopak upevněny vzájemně přesazené. Příčné (vodorovné) spáry sousedních desek musí být vzájemně vystřídány alespoň o 400 mm a nedocházelo tak k vytváření křížových spár.
• Sádrokartonové desky připevňujeme pouze ke svislým R-CW profilům samořeznými šrouby typu UMN délky 25 mm. Vzdálenost šroubů je max 250 mm.
• Hlavy šroubů by měly být mírně zapuštěné, aby se daly později dobře přetmelit. Se šroubovacím nástavcem docílíte vždy dokonalého zahloubení. Pak je pro vás vhodným řešením šroubovací nástavec do sádrokartonu, protože má v sobě již integrován onen cit v prstech, který je nezbytný pro správnou hloubku zapuštění.
• Desky se upevňují ke stojinám (nikdy se neupevňují k UW profilům).
• Desky nedávejte nadoraz k nosné konstrukci (k obvodovým profilům). U desek přiléhajících k podlaze počítejte se spárou. Při ukládání desek dbáme na to, aby u podlahy zůstala cca 1 cm vysoká spára a aby vertikální spára mezi deskami vycházela na osu stojiny.
• U desky, která přiléhá ke stěně, se doporučuje odříznout zploštělou hranu, aby bylo tmelení u stěny jednodušší.
• Patentované univerzální klíny nabízejí hned tři rozhodující výhody: zůstávají spolehlivě v požadované poloze, lze je libovolně skládat dohromady a díky jejich flexibilnímu formátu na přání je můžete používat jako klíny, nebo jako distanční držáky.
• Opláštění první strany příčky sádrokartonovými deskami Rigips. Začínáme obkládání první strany příčky deskou plné šíře. Sádrokartonové desky osazujeme na stojato (podélnou hranou ve směru svislých profilů).

4. Vedení rozvodů a izolace

• Hlava šroubu by měla být zapuštěna tak, aby nebránila pozdějšímu tmelení.
• Duté prostory mezi kovovými profily poskytují místo pro instalační vedení a izolační materiál. Mezi dutiny se umístí elektrické vedení a izolační materiál.
• Dříve, než uzavřete druhou stranu suché příčky, můžete protáhnout elektrické přívody. Kabely protáhněte v průřezech profilů. Po opláštění první strany uložíme případná instalační vedení - k vedení elektroinstalací slouží otvory v R-CW profilech.
• Poté vkládáme tepelnou izolaci z minerálních vláken v celé ploše bez mezer. Minerální izolaci volíme buď v rolích (např. Isover PIANO), nebo v deskách (např. Isover ORSIK).
• Po opláštění jedné strany příčky nesmíme zapomenout vložit do příčky případné skryté instalace, poté příčku vyplníme izolací - zpravidla minerální vatou.

5. Příprava otvorů pro zásuvky a vypínače

• Než vyvrtáte otvory pro zásuvky a vypínače, musíte určit jejich přesnou polohu. Při tom vám pomůže šablona na krabice do dutých stěn. K přesnému nastavení pomůže vertikální a horizontální vodováha.
• S pomocí značkovacích bodů na šabloně se obvyklé vzdálenosti mezi zásuvkami dají během chvilky přenést na stěnu.
• Nyní přejdeme k druhému kroku: Děrovkou z uhlíkové oceli o Ø 68 mm se do sádrokartonové stěny vyvrtají otvory potřebné velikosti. Pro další instalace se skvěle hodí nastavitelná děrovka AH 45 - 130.

6. Dokončení opláštění

• Až budeme přikládat druhou stranu příčky, je potřeba aby nevycházely spáry proti sobě.
• Opláštění příčky dokončíme připevněním desek z druhé strany.

7. Tmelení a broušení

K tomuto kroku přejděte ovšem teprve tehdy, až si budete jisti, že sádrokartonové desky už „nepracují“ vlivem tepla nebo vlhkosti, např. z čerstvě naneseného potěru nebo jiných omítkářských prací.

Posledním krokem montáže příčky je tmelení, které se provádí ve třech krocích.

Čtěte také: Jak usnadnit stavbu se zvedákem?

1. Vytmelte nejprve všechny otvory šroubů a jiné nerovnosti. Pro rychlou a efektivní práci k tomu použijte plochou stěrku wolfcraft.
2. V čisté nádobě si za tímto účelem rozmíchejte spárovací tmel. Nasypte práškovou sádru do vody, nechte ji nasáknout a poté už nepřidávejte žádnou další vodu.
3. Otevřete prázdnou kartuši nožem na kartuše. Nůž má dvě zóny pro čepele, chráněné plastovými kryty, a používá se k otevření kartuše a ke zkrácení a zešikmení kartušové špičky.
4. Sejměte dno prázdné kartuše a naplňte kartuši pomocí špachtle tmelem.
5. Vložte nyní kartuši do vytlačovací pistole.
6. Vtlačte tmel do spáry.
7. Následně spáru stáhněte vhodným hladítkem.
8. Po vyschnutí odstraňte plochou stěrkou případné otřepy tmelu. U desek se zploštělými podélnými hranami lze také použít spárovací pásku. Spárové oblasti vyztužíme skelnou páskou.
9. Vnitřní kouty vyztužíme systémovou páskou, která zabrání vzniku trhlin v koutě.
10. Tmel u stropu a podlahy je nutné zatlačit do mezery tak, aby ji celou zaplnil.
11. Po zaschnutí první vrstvy tmelu se pustíme do další vrstvy, abychom docílili ještě kvalitnějšího povrchu.
12. Nyní je větší část práce hotová a zbývá přejít k jemnému broušení. Zejména spáry mezi deskami potřebují k dosažení hladkého povrchu ještě jednou důkladně opracovat ruční bruskou. Kruhový brousek lze používat jak přímo rukou, tak i s teleskopickou tyčí. Použijte nejprve brusivo s hrubým zrnem, při druhém broušení je vyměňte za jemné.
13. Pokud je příčka dokonale hladká, bez rýh a nerovností, můžete nanést penetraci. Ta sjednotí nasákavost sádrokartonu a tmelu, zvýší přilnavost a povrch celkově zpevní. Penetraci nechte zaschnout podle návodu na obalu a pak už hurá na barvu.

III. Montáž sádrokartonového podhledu

Podhled ze sádrokartonu vám jednoduše umožní snížit světlou výšku místnosti, skrýt veškeré kabely, řešit akustické nedostatky stávajícího stropu nebo zvýšit jeho požární odolnost. Vytvoříte tak nejen praktický, ale i estetický prvek v interiéru. Výstavbu sádrokartonového podhledu zvládnete i svépomocí, stačí postupovat dle montážních návodů krok za krokem. V dnešní době jsou velice rozšířené sádrokartonové podhledy. Je to způsobeno finanční dostupností a prakticky neomezenou prostorovou variabilitou sádry jako takové. Ve výsledku dostaneme jednolitý bílý povrch, připravený na jakýkoliv finální nátěr.

Pozor si však musíte dát na místo, kam budete sádrokarton montovat - jelikož je vyroben ze směsi lisovaného papíru a sádry, vadí mu velká vlhkost s nízkou teplotou. Není proto vhodné montovat sádrokartonové desky v hrubé stavbě s nestálou teplotou či těsně po vylití podlah.

1. Plánování a výběr podhledu

Vybírat lze hned z několika variant rastrů a druhů sádrokartonových podhledů. Dle jeho účelu je možné zvolit mezi přímo montovaným podhledem na strop, zavěšeným, samonosným nebo kazetovým podhledem.

Tabulka: Typy sádrokartonových desek a jejich použití

2. Příprava a montáž nosné konstrukce podhledu

• V místnosti si vyměříme a značkovací šňůrou vytyčíme pozici podhledu. Pro vyrovnání podhledu do roviny vycházejte od podlahy (ideálně od tzv. čisté, po vylití betonu), nekopírujte původní strop.
• UD profily (systém rigips) se zpravidla podlepí napojovacím těsněním tak, aby došlo k zvukové izolaci případných otřesů. Před samotnou montáží je vhodné nalepit na zadní stranu těch UD profilů, které přiléhají na zeď, samolepicí pěnové těsnění, jež zmírňuje přenos nežádoucích zvuků, čímž se zlepší akustické vlastnosti sádrokartonového podhledu.
• Tyto profily připevníme k obvodovým stěnám a příčkám. UD profily připevňujeme vruty v maximální vzdálenosti 80 cm. Na vyznačenou rysku na obvodových stěnách upevněte UD profily - šroubovákem na sádrokarton je pomocí šroubů FN přivrtejte do plastové natloukací hmoždinky (vzájemná rozteč připevnění je max. 80 cm, přičemž první a poslední připojení smí být od rohu místnosti vzdáleno max. 10 cm).
• Pro dosažení většího snížení stropu je vhodné použít dvojitou křížovou konstrukci z R-CD profilů. V případě, že vám stačí nízké snížení stropu, můžete vytvořit rastr na jednoduché podkonstrukci z těchto R-CD profilů nebo na profilech HUT.
• Následně rozměřte polohu stavěcích třmenů, podlepte je napojovacím těsněním a ukotvěte ocelovými hmoždinkami (např. stropní hřeb DN6) do stropu - a to tak, aby tvořily na stropě síť 50 × 100 cm (50 cm v kolmém směru na profily, 100 cm ve směru montážních profilů).
• Stavěcí třmeny přišroubujeme rovnoměrně vruty na krokve. Stavěcí třmeny rozmísťujeme v rastru přibližně 100 x 50 cm. 100 cm je ve směru budoucích montážních profilů a 50 cm ve směru, který je na tyto profily kolmý.
• Na vodicí UD profily následně rovnoběžně nasuňte kratší CD profily ve vzdálenosti 50 cm od sebe, a to tak, aby se profily navzájem překrývaly alespoň 2 cm, nikdy však nesmí být nasunuty na doraz.
• Rigips profily UD pak založíme do obvodových profilů typu CD do hloubky minimálně dva centimetry. Tyto UD profily pak zajistíme ohnutím stavěcích třmenů. Poté celou konstrukci pomocí vodováhy srovnáme a UD profily k stavěcím třmenům přišroubujeme vruty. Zpravidla stačí 4 šrouby na jeden třmen. Polohu CD profilů zafixujte ohnutím volných konců stavěcích třmenů kolem profilu. Profily poté vyrovnejte do roviny a přišroubujte je samovrtnými šrouby do plechu do UD profilů (4 šrouby na jeden třmen). Přečnívající části třmenů ohněte nebo ustřihněte.

3. Instalace izolace a elektroinstalace

• Vytváříte sádrokartonový podhled s osvětlením? Pak je třeba hotový rastr na sádrokarton vyplnit veškerou potřebnou elektroinstalací pro napojení svítidel.
• Zateplujete-li místnost, musíte v tuto chvíli také položit tepelnou izolaci z minerální vaty.
• Případně je třeba rozvést vzduchotechnické potrubí, pokud se s ním počítá.
• Poté pečlivě instalujeme mezi krokve a do prostoru za sádrokartonové profily minerální, či přírodní izolaci.

4. Opláštění podhledu sádrokartonem

• Následně můžete začít pokládat do rastru sádrokartonové desky - vždy začněte v rohu místnosti, delší hranou kolmo na nosný rastr.
• Příčná hrana desky vždy musí vyjít na osu profilu, dávejte proto pozor, aby nedošlo ke křížovým spojům - desky se proto pokládají tak, aby byly vždy příčné spáry desek vystřídány minimálně o 1 CD profil (druhá řada se proto většinou začíná sádrokartonovou deskou, která se zkrátí na polovinu).
• Při závěrečné montáži desky montujeme vždy kolmo k profilům. Sádrokartonové desky se k profilům z pozinkovaného plechu připevňují samořeznými šrouby.
• Sádrokartonové desky připojujte k CD profilům samořeznými šrouby TN, a to ve vzdálenostech max. 17 cm.
• Opláštění šroubujeme i do krajních profilů typu UD.

5. Tmelení a finální úpravy podhledu

• Jakmile máte SDK desky kompletně položeny a přišroubovány a podhled stropu je hotový, chybí už jen vzít tmel na sádrokarton a pomocí špachtle zatmelit spoje desek a hlavičky šroubů. Nejprve naneste první vrstvu, kterou nechte lehce zavadnout, a pak do ní zatlačte sklovláknitou výztužnou pásku pro vyztužení spoje.
• Po zaschnutí přistoupíme k úpravě koutů například pomocí systémové pásky, kterou zatmelíme.
• Po dalším zaschnutí přistoupíme ke konečnému zatmelení spár, aplikovaném ve větším rozsahu.
• Nechte zaschnout první vrstvu a naneste další vrstvu tmelu, a to v šířce o něco větší, než je první tmelení. Po zaschnutí je možné tmel ještě přebrousit a nanést po celé ploše pastový tmel, jenž se nakonec přebrousí brusnou mřížkou, a vznikne tak povrch připravený na malování.
• Rychle brousitelný, lehký AKRYLOVÝ TMEL pro vyplňování i hlubokých, statických trhlin, dutin nebo mezer ve stěnách, stropech, spár sádrokartonu a pro maskování hlav šroubů v interiéru.

Čtěte také: Stěny a podhledy ze sádrokartonu: Kompletní postup

tags: #sadrokarton #montáž #svépomocí #postupy #krok #za

Oblíbené příspěvky:

• doplňky ke kuchyňským skříňkám
• Sádrokarton v podkroví a požární bezpečnost
• Minerální nátěr Weber Kerasil
• jak správně kotvit do sádrokartonu
• Venkovní dlažba pro auta: Na co si dát pozor?