Sádrokartonové obklady stěn: Tepelné informace a možnosti montáže

Sádrokarton patří mezi nejoblíbenější stavební materiály současnosti - a to nejen pro svou variabilitu a snadnou montáž, ale také díky schopnosti ovlivnit tepelný komfort v interiéru. Předstěny a obklady stěn ze sádrokartonových desek Rigips jsou konstrukce, kterými můžeme esteticky vylepšit stávající povrchy stěn a příček, ale také zlepšit jejich akustické vlastnosti.

Tepelné vlastnosti sádrokartonu

Samotná sádrokartonová deska má relativně nízkou schopnost izolovat teplo. Tím, že do konstrukce předstěny vložíme tepelnou izolaci, zvýšíme tepelně izolační vlastnosti stěny. Vedle samotné izolace hraje důležitou roli i tzv. tepelná akumulace - schopnost materiálu uchovávat teplo a postupně jej uvolňovat. Zde je potřeba si uvědomit, že sádrokarton sám o sobě velkou akumulační kapacitu nemá. Sádrokartonové stěny samy o sobě nemají vysokou akumulační schopnost, ale v kombinaci s kvalitní izolací a dalšími stavebními prvky dokážou významně zlepšit tepelný komfort v interiéru. Mezi profily konstrukce vložíme izolaci z minerálních vláken, která se běžně prodává buď v rolích (např. Isover Piano), nebo v deskách (např. čedičovou izolaci Orsil Orset). Minerální izolaci vkládáme bez mezer v celé ploše konstrukce. Do předsazené stěny, která má funkci vnitřního zateplení obvodové stěny, doporučujeme v celé její ploše aplikovat spojitě parozábranu, kterou ke konstrukci předstěny přichytíme terči z oboustranně lepicí pásky. Nutnost vložení parozábrany záleží na konkrétních podmínkách každé aplikace a lze ji posoudit jen na základě tepelně-technického výpočtu.

Typy sádrokartonových obkladů stěn

Podle toho, jakým způsobem je sádrokarton ke stěně připevněn, hovoříme o předstěnách spřažených, volně stojících nebo o obkladech stěn.

Předstěny spřažené

• Jsou předstěny montované na konstrukci z CD profilů, které jsou spřažené s podkladní stěnou stavěcími třmeny.
• Na podlaze si vyměříme polohu obvodového profilu UD.
• Značkovací šňůrou, tzv. „brnkačkou“, na podlaze vytyčíme polohu obvodového UD profilu.
• Tyto profily před jejich osazením podlepíme pěnovým napojovacím těsněním Rigips.
• UD profily připevníme plastovými natloukacími hmoždinkami (v případě betonové podlahy), případně jinými vhodnými připevňovacími prostředky podle druhu podlahy.
• Vzájemná rozteč jednotlivých připevnění je max. 800 mm.
• Vzdálenost prvního připojení od rohu místnosti je maximálně 200 mm.
• Stavěcí třmeny před jejich připevněním na zeď také podlepíme napojovacím těsněním.
• Podle budoucího umístění CD profilů vyměříme polohu stavěcích třmenů.
• Rozteč svislých CD profilů je 625 (600) mm.
• Maximální vertikální rozteč třmenů je 1 250 mm.
• Poslední horní třmen umisťujeme do takové výšky, aby horní přesah CD profilu byl maximálně 250 mm.
• Stavěcí třmeny kotvíme k podkladní zdi plastovými natloukacími hmoždinkami.
• Po připevnění stavěcích třmenů postupně montujeme svislé CD profily.
• Délku CD profilů volíme tak, aby při vložení CD profilu do spodního UD profilu byla mezi horním koncem CD profilu a stropem mezera cca 50 mm.
• Jednotlivé CD profily zůstávají v podlahovém UD profilu volně nasunuty (UD a CD profily vzájemně nespojujeme!).
• Po nasunutí do podlahového UD profilu je ustavíme do svislé polohy a pak spojíme s předem namontovanými stavěcími třmeny pomocí šroubů do plechu (typ LB), a to 2 ks šroubů na 1 třmen.
• Opláštění konstrukce provádíme sádrokartonovými deskami tl. 12,5 mm, které osazujeme nastojato.
• K opláštění používáme pokud možno celé sádrokartonové desky Rigips.
• Využití menších dílů desek je přípustné za podmínky, že výška dílu je minimálně 400 mm a nejsou použity dva a více menších dílů v těsném sousedství nad sebou.
• Při opláštění je nutné zajistit, aby byly příčné (vodorovné) spáry sousedních desek vzájemně vystřídány alespoň o 400 mm a nedocházelo tak k vytváření křížových spár.
• Desky ke svislým profilům konstrukce připevňujeme samořeznými šrouby typu TN délky 25 mm po 250 mm.
• U podlahy je vhodné ponechat asi 10 mm širokou spáru, kterou posléze vyplníme spárovacím tmelem.
• Po dokončení opláštění zatmelíme hlavy šroubů a spáry mezi sádrokartonovými deskami.

Předstěny volně stojící

• Jsou předstěny montované na konstrukci z CW profilů, které jsou na podkladní stěně nezávislé.

Obklad stěn - „Suchá omítka“

Obklad stěn - tzv. „Suchá omítka“ je obklad sádrokartonovými deskami Rigips, které jsou ke stěně lepené maltou Rifix. Jedná se o sádrokartonovou předstěnu, která si jednoduše poradí s nevzhlednou a starou zdí a vytvoří hladký a estetický povrch. Technologie lepení sádrokartonových desek se používá pouze pro svislé konstrukce. Druhou variantu využijeme zejména při lepení na problematický podklad, jako je např. stará nesoudržná omítka.

Příprava podkladu

• Stávající podkladní stěnu, která je soudržná a nic neopadává, je nutné před lepením desek napenetrovat.
• Dbejte také na vhodné ošetření podkladu před pokládkou. Tím se rozumí zejména odstranění všech nežádoucích nečistot, mastnot, prachu, zbytků nátěrů apod.
• Podklad musí být stabilní, suchý, soudržný, bez živých prasklin.
• Polohu jednotlivých terčů je pak vhodné na podkladu předem rozměřit a poté pouze tato místa před lepením upravit.
• V místech prohlubní ve vyznačených pruzích je nutné vyrovnat podklad pomocí předem nalepených svislých pruhů sádrokartonu.
• Poté lze následně lepit opláštění ze sádrokartonových desek pouze do tenké vrstvy sádrového spárovacího tmelu naneseného zubatou stěrkou bez potřeby dalšího vyrovnávání.
• Opláštění je tvořeno běžně z desek RB(A) tl. 12,5 mm či v prostředí se zvýšenou vlhkostí z desek RBI(H2) tl. V individuálních případech, kdy je požadavek na zvýšenou mechanickou odolnost konstrukce, se volí desky RigiStabil(DFRIEH2) tl.
• Sádrokartonové desky tl. 12,5 mm osadíme na stěnu na podkladech o tloušťce cca 10 mm.
• Pro opláštění použijeme sádrokartonové desky, jejichž délka je o cca 20 mm kratší než světlá výška místnosti.
• Provedeme tmelení spár mezi deskami a spár u podlahy a stropu pomocí tmelu Rifino Top.

Lepení kamenných obkladů na sádrokarton

Otázku, zda je možné naše kamenné obklady lepit na sádrokarton, slýcháme čím dál častěji. Základem je zajistit dostatečnou nosnost sádrokartonové konstrukce. Pokud je konstrukce kvalitní s dostatečným množstvím vyztužujících profilů, pak lze lepit i těžší obklady. Každá sádrokartonová příčka je jiná a může mít různě dimenzované profily, které přenášejí zatížení obkladu. Také rovinatost (svislost) konstrukce hraje důležitou roli.

Čtěte také: Jak na sádrokarton: Kompletní průvodce

Pokud si nejste jistí, zda Váš sádrokarton unese tíhu vámi zvoleného obkladu, vyhledejte sádrokartonáře či jiného kvalifikovaného stavaře, který Vám bude schopný individuálně zhodnotit konstrukci. Pro obklady na sádrokarton je nutné zohlednit rozměr a plošnou hmotnost. S ohledem na rozměr a hmotnost obkladů je potřeba mít správně zvolenou podkonstrukci a opláštění příčky, včetně vhodného lepidla na obklady, penetrace či hydroizolace.

Příprava podkladu před lepením obkladů

Očištěný povrch sádrokartonové stěny naneseme pomocí válečku penetrační nátěr weberpodklad A, ředěný vodou 1:5 a necháme po dobu 2 - 3 hod. Pak bude potřeba podklad napenetrovat a aplikovat stěrku lepidla s perlinkou.

Výběr lepidla na obklady

Pro lepení obkladů se doporučuje používat kvalitní flexibilní lepidlo. Vždy je nutné u výběru lepidla zohlednit rozměry obkladů. Rozmícháme lepidlo weberfor profi nebo weberfor flex pro větší formáty a složitější obkládání, s vodou pomocí míchadla s pomalými otáčkami, necháme 3 min. Lepidlo naneseme na sádrokarton pomocí zubového hladítka (4×4, 6×6 nebo 8×8 mm). Lze lepit lepidlem weberfor flex třídy C2TS1 alternativně lepidly třídy S1. Nejčastěji se používají lepidla weberfor duoflex1000, weberfor profiflex. Tyto formáty obkladu doporučujeme lepit lepidlem třídy S2 - weberfor superflex.

Spárování a čištění

Po zavadnutí lepidla se stěna zaspáruje spárovací maltou webercolor premium a očistí. Používá se pro spáry šíře 1 - 15 mm. Přibližně po 24 hod. plochu zaspárujeme spárovací maltou webercolor comfort. Vlhkou spárovací houbou provedeme základní úpravu nanešené spárovací malty.

Sádrokarton v koupelně

Při spojení koupelny a sádrokartonu je první volbou tzv. zelený sádrokarton (RBI(H2)). Používají se sádrokartonové desky, desky Glasroc H, Glasroc F Ridurit max. a sádrovláknité desky Rigidur max.

Čtěte také: Podrobný přehled sádrokartonových desek

Hydroizolace a penetrace

Plochy sádrokartonových konstrukcí, kde hrozí přímý ostřik vodou, doporučujeme opatřit hydroizolačním nátěrem (hydroizolací do koupelny). Na kritická místa (prostupy, rohy a kouty) je vhodné použít těsnící pásku. Hydroizolační stěrku doporučujeme aplikovat v pruhu do výšky min. 150 mm nad podlahou. Celoplošná vrstva hydroizolace v oblasti přímo ostřikované vodou by měla být provedena minimálně ve dvou vrstvách. Sádrokartonové desky musí být před nanesením hydroizolace nebo lepidla napenetrovány. Pro penetraci doporučujeme produkt weberpodklad A nebo Rigips základní penetrační nátěr (penetrace na savé povrchy). Po potřebném vyzrání penetrace je nutné na plochy přímo ostřikované vodou nanést hydroizolační stěrku weber akryzol. Hydroizolační nátěr se před použitím musí pečlivě promíchat. Připravená směs se nanáší štětkou ve dvou vrstvách. Kouty, rohy a kritická místa (prostupy) je třeba vyztužit těsnícím pásem weberBE-14.

Mýty o sádrokartonu

I přesto, že se sádrokarton stává stále populárnějším materiálem při výstavbě či rekonstrukcích, o něm však koluje mnoho mýtů.

• Křehkost: Už jste někdy zkusili prorazit rukou sádrokarton? Na vašem místě bychom to nezkoušeli, protože si můžete velmi lehce ublížit. Některé druhy desek mají kvůli jejich použití v bezpečnostních konstrukcích navíc i zvýšenou odolnost proti nárazům.
• Slabá zvuková izolace: Dutý zvuk při poklepání na desku sádrokarton ale opravdu má - klame tělem. Sádrokartonových desek je hned několik druhů, nemůžeme je proto házet do jednoho pytle. Některé obsahují izolaci a samotné složení konstrukce pak napomáhá pohlcovat hluk. Existují i tzv. akustické desky, jimiž se dá docílit neskutečných výsledků.
• Nízká nosnost: Na libovolném místě stěny opláštěné sádrokartonovými deskami můžete připevnit dodatečné zatížení. Ať už jde o obraz, polici, televizor nebo kuchyňskou skříňku, správně zvolená deska udrží vše (za předpokladu správně zvoleného kotvení).
• Malá protipožární odolnost: Obvyklá fráze, která lidi odradí od využití sádrokartonu při stavbě či rekonstrukci. Protipožární odolnost sádrokartonových konstrukcí je řádně testována a certifikována. Speciálně upravené konstrukce pak dokážou vzdorovat ohni více než 90 minut. Sádra obsahuje 20 % vázané krystalické vody, která je v případě požáru schopná absorbovat velké množství energie ohně.

Další využití sádrokartonu

V podkroví lze sádrokarton využít nejen na obklad šikmých stěn, ale i na dělící příčky, obklad zděných stěn nebo i jako suchá plovoucí podlaha. Využití sádrokartonu je primárně v rámci interiéru, kde se používá jako materiál ke členění prostoru. Nosnou funkci plní nosné příčky.

Zima je ideálním obdobím pro suchou výstavbu a rekonstrukci interiéru. Právě metody suché výstavby jsou v dnešní době na vzestupu, nehledě na roční období si totiž lidé mohou v zimě udělat klidně i novou podlahu, mokré podlahy nesmějí zmrznout, nicméně suché podlaze se nic nestane.

Čtěte také: Realizace sádrokartonového podhledu

tags: #sadrokartonove #obklady #sten #tepelne #informace

Oblíbené příspěvky:

• Komplexní přehled tmelů HORNBACH
• Jak vybrat stavební materiál? Recenze HELUZ cihel
• kompletní návod na výrobu kamenných cihel
• Organizujte kabely s Kopos LV
• Praktické zkušenosti s betonovými bunkry