Sádrokartonový Sokl a Podhled pro Vzduchotechniku: Praktický Průvodce Instalací

Sádrokarton si mezi stavebníky získal dobré jméno hlavně díky snadnému a rychlému použití v kombinaci s nízkou cenou materiálu. Suchá cesta výstavby urychlí jakoukoli stavbu. S pomocí sádrokartonu tak dnes můžeme snadno vytvářet příčky, obkládat šikmé stěny a stropy podkroví, snižovat vysoké stropy (stropní podhledy), stavět šatny a komory, nebo zakrývat nevzhledná potrubí, ale i sloupy a trámy.

Rozvody vzduchotechniky a klimatizace se často provádějí přímo v sádrokartonových příčkách nebo se trubky schovají v sádrokartonovém podhledu či soklu, a po instalaci pak sádrokartonáři vše zaklopí sádrokartonovými deskami. Často je taková příprava pro zákazníka výraznou úsporou peněz, protože se v tomto případě dá navrhnout ideální trasa vedení. Díky přípravě navíc nemůže dojít k poškození jednotek klimatizací při broušení a tmelení sádrokartonu a následném malování.

Plánování a Výběr Materiálů pro Sokl Vzduchotechniky

Konkrétním příkladem může být požadavek na vytvoření sádrokartonového soklu v kuchyni nad novou linkou pro odsávání par z digestoře, například o délce soklu cca 5,4m a rozměrech cca 20x20cm. Při tomto typu přípravy je vždy nutné zohlednit akustiku, požární odolnost a další požadavky SDK konstrukce.

Typy sádrokartonových desek

Důležitý je také výběr samotných sádrokartonových desek, které mají vliv na vlastnosti hotové konstrukce. Celkem existuje asi pět základních druhů sádrokartonových desek, vedle nich ale stojí i speciální typy, určené do extrémně náročných podmínek. V momentální nabídce výrobců se z označení potiskem přešlo na barevné odlišení desek s odlišnými vlastnostmi. Nejčastěji se setkáme s bílými (šedými) stavebními deskami, které se používají k oplášťování příček a stropů. Tento základní druh desek je vyroben ze sádry a papíru a běžně jej získáme v tloušťkách 12,5 mm, 15 mm a 9 mm.

  • Impregnované desky: Zelené sádrokartonové desky jsou impregnované. Díky impregnaci odolávají zvýšené vlhkosti. Tyto desky můžeme použít i do náročnějších podmínek, především se zvýšenou vzdušnou vlhkostí, například do koupelen, na toalety i do kuchyní v místech, kde máme dřez.
  • Protipožární desky: Červenou (růžovou) barvou se pyšní desky s lepšími protipožárními vlastnostmi. Mají při velmi vysokých teplotách zvýšenou pevnost jádra. Kde musíme tyto desky použít, se vždy dozvíme z projektové dokumentace. Při požárech se u protipožárních desek uplatní především rozptýlená skelná výztuž v jejich jádru.
  • Akustické desky: Modrá deska je akustická a díky upravenému jádru se vyznačuje lepší zvukovou neprůzvučností. Je dobrou volbou při realizaci příčky v ložnici či dětském pokoji.

Potřebné tloušťky desek podléhají dispozicím interiéru a jsou závislé na stávající tloušťce příček. Tloušťku i typ sádrokartonových desek nám vždy předdefinuje projektant. Obecně platí, že nejběžněji používané sádrokartonové desky jsou široké 1250 mm, tlusté 12,5 mm a dlouhé 2000 až 2600 mm.

Čtěte také: Jak na sádrokartonový podhled s velkou vzduchovou mezerou

Ocelové profily pro sádrokartonové konstrukce

Bez ocelových profilů nepostavíte sádrokartonovou příčku, předstěnu ani podhled. Po montáži sádrokartonových desek už je sice neuvidíte, ale budou mít přímý vliv na pevnost a stabilitu celé vaší konstrukce. Sádrokartonové desky nemohou samy o sobě stát volně v prostoru. Musíte je upevnit k nosné konstrukci, kterou vytvoříte z dřevěných latí nebo ocelových profilů. Z konstrukčních profilů vytvoříte rastr k opláštění. Vznikne vám pevná a stabilní základna, která při správném návrhu snese i velké zatížení.

Konstrukce vždy sestavujte jen z profilů, které jsou přímo určené k montáži sádrokartonových desek. Mají odpovídající tloušťku (běžně 0,6 mm), ale současně splňují požadavek na nízkou hmotnost, aby celou konstrukci nepřetěžovaly. Díky povrchové úpravě plechu zinkováním mají zvýšenou ochranu před korozí, a tak jsou vhodné i do koupelen a dalších prostorů s vyšší vzdušnou vlhkostí.

Pro sádrokartonové sokly a podhledy se používají standardní typy ocelových profilů:

Typ Profilu Určení Způsob použití v konstrukci
UW profil Konstrukce příček a volně stojících předsazených stěn, podhledy. Vodicí profil, kotví se po obvodu místnosti (na podlahy a stropy nebo stěny pro sokly a podhledy).
CW profil Konstrukce příček a volně stojících předsazených stěn. Svislý stojinový profil, vkládá se do UW profilů. Opatřeny výseky ve tvaru písmene H (tzv. H-prolisy) pro vedení kabelů.
UD profil Stropní podhledy. Vodicí profil, připevňuje se ke stropu nebo stěnám.
CD profil Stropní podhledy. Nosný profil, který se vkládá do UD profilů. Dohromady tvoří rastr pro opláštění.
Výztužný UA profil Montáž dveřních zárubní a místní vyztužení. Kotví se k okolním konstrukcím pomocí systémových úhelníků.

Vodorovné stěnové profily používáme k připevnění příček na podlahu a strop. Zatímco svislé profily (stojiny) a nosné profily příčky slouží k připevnění opláštění příčky. Abychom však mohli upevnit i samotné profily a připevnit je i k sobě, potřebujeme závěsy a další součásti kovových doplňků sádrokartonového systému. Horní konec svislého R-CW profilu (zkráceného na délku o 10-15 mm menší, než je výška místnosti) se zasune do horního vodorovného R-UW profilu na min. 20 mm. Svislé R-CW profily se s vodorovným R-UW profilem vzájemně nespojují, R-CW profily zůstávají ve vodorovných profilech volně nasunuty.

Montáž sádrokartonového soklu a utěsnění rozvodů vzduchotechniky

Nejprve se na stěny přenesla rovina podle podlahy. Základem konstrukce sádrokartonové příčky jsou vodicí ocelové profily, které se kotví po obvodu místnosti. Na stropy a podlahy se používají ocelové profily UW, na stěny pak profily CW. Začněte kotvením obvodového profilu na podlaze. Pomocí příklepové vrtačky předvrtejte otvory a profily upevněte natloukacími hmoždinkami. Od rohu by měla být natloukací hmoždinka vzdálená přibližně 10 až 15 cm, další hmoždinky se pak umísťují v rozestupech kolem 80 cm. U staveb s podlahovým topením není vrtání do podlahy možné, proto je třeba kotvení řešit alternativním způsobem, například použitím vhodného typu lepidla.

Čtěte také: průvodce montáží podhledů

Na připravený rastr z ocelových profilů se montují sádrokartonové desky, které se kotví pouze ke svislým profilům, a to pomocí speciálních samořezných vrutů do SDK. Začněte s připevňováním celé desky, a to vždy ve svislém směru. K profilům připevňujte SDK desky pomocí šroubů s rozestupy kolem 20 cm. V místě, kde dochází ke styku dvou desek, se šrouby připevňují 1 cm od kraje tak, aby byly šrouby na obou deskách ve stejné úrovni. Sádrokartonové desky se připevňují do profilů. Minimální předepsaná vzdálenost osy šroubu od řezané hrany desky je 15 mm (u hran opláštěných kartonem 10 mm). Největší vzájemná vzdálenost upevňovacích šroubů (typ TN) na profilu nebo lati je u podhledů a šikmých ploch 170 mm.

Při realizaci sádrokartonové příčky se nevyhnete montáži dořezů. Pro zachování pevnosti však nesmí být rozměr strany zkrácené desky menší než 40 cm, současně spolu nesmí sousedit více dořezů. K opláštění se používají pokud možno celé desky. Využití zbytků desek je přípustné pouze za podmínky, že výška takového kusu je minimálně 400 mm a šířka odpovídá šířce desky a že nejsou použity dva a více takových kusů v těsném sousedství. Rovněž svislé ani vodorovné spáry sádrokartonových desek nesmí vycházet přímo z rohu otvoru (např. u dveří či oken). Jejich umístění musí být vzdáleno od bočního ostění otvoru minimálně 150 mm. Svislé spáry sousedních desek v nadpraží otvoru musí být podloženy R-CW profilem.

Izolace a parozábrana

Pokud se vnitřní prostor soklu či podhledu vyplňuje izolačním materiálem, je to ideální provést ještě před zakrytím druhé strany sádrokartonovými deskami. Sádrokartonové příčky se vyplňují tepelnou či akustickou izolací v podobě rolí, případně deskami z minerální vaty. Pokud jako izolaci použijeme minerální vlnu, výrazně zlepšíme i celkové izolační vlastnosti interiéru.

Pokud v konstrukci soklu či podhledu plánujete izolaci, je klíčová správná instalace parozábrany. Parozábrana musí být dokonale spojená mezi sebou (mezi jednotlivými pásy) a hlavně dokonale přilepená ke svislým konstrukcím a prostupům (kabely, vzduchotechnika), aby prostě strop byl parotěsně uzavřen a nemohlo nic projít do vaty. Veškeré dodatečné opravy parozábrany mohou vzít hodně času. Je dobré si raději udělat sami prostupy registrů vzduchotechniky atd. Používat se při tom mohou pásky jako Jutafol SP1 a hliníková páska.

Před zaklopením SD deskami je třeba vyřešit problém s prostupy šroubů přes parozábranu. Tyto šrouby by v budoucnu mohly dělat problémy. Objevila se ale páska Jutadach TPK super, která je k tomu přímo určená - takže problém je vyřešen. Tato páska je naprosto dokonalá, je tvárná, taková gumová, takže pěkně zacelí díru po šroubku a navíc také lepí jako ďas.

Čtěte také: Kompletní průvodce sádrokartonem u schodiště

Registry vzduchotechniky jsme byli nuceni přilepit lepidlem, protože šrouby v sádrokartónu vůbec nedržely. Je možné použít například nové lepidlo od Pattexu, které lepí hodně dobře, jen je nutné lepený předmět na nějakou chvíli fixovat (například přitlačené zespodu tak 2 hodiny minimálně).

Finální úprava: Tmelení

Po dokončení suché výstavby je třeba celou plochu vyrovnat a zapravit spáry i hlavičky šroubů. Tmelením spár a montovacích šroubů dokončíme aplikaci sádrokartonových desek. Tmelíme však až tehdy, jsou-li všechny desky správně připevněné ke konstrukcím a je-li opláštění kompletně dokončené.

Desky k sobě musíme montovat na takzvaný těsný sráz a mezery musíme tmelem vyplnit v plné tloušťce opláštění. Pro tmelení využijeme sádrové spárovací tmely. Tmelení spár se provádí standardně ve třech vrstvách. Nejprve se tmel aplikuje do všech spár pomocí nerezového hladítka. Do tenké vrstvy čerstvého tmelu vložíme skelnou nebo papírovou výztužnou pásku. Jakmile zaschne první vrstva tmelu, musíme spáry přetmelit, hranou stěrky tmel roztáhnout do šířky a uhladit do ztracena. Třetí tmelení se zpravidla provádí s využitím finišovacího tmelu, který je již předmíchaný a snadno se nanáší na sádrokartonové desky.

Hlavičky šroubů se výztužnou páskou nepřekrývají, pro jejich zakrytí stačí obvykle aplikovat tmel jen ve dvou vrstvách (nejprve sádrovým, pak finišovacím tmelem). Pokud již tmel dostatečně zaschnul, je nutné tmelený povrch přebrousit (běžně se používají smirkové mřížky). Hotové sádrokartonové desky nám umožní jakýkoli způsob povrchové úpravy, malbu i extravagantní štuky.

tags: #sadrokartonovy #sokl #pro #vzduchotechniku #informace

Oblíbené příspěvky: