Sádrové omítky na jednovrstvé zdivo Porotherm a další materiály: Vše, co potřebujete vědět

Jednovrstvé zdivo Porotherm je energeticky úsporné a efektivní díky vynikajícím tepelněizolačním vlastnostem. Omítnuté jednovrstvé cihelné zdivo má vynikající akustické vlastnosti. Díky jednovrstvému zdivu je domov zdravý s příjemným vnitřním prostředím, dostatkem světla a čerstvého vzduchu. Cihly se vyrábějí z přírodních surovin - jílu a vody. Cihelné zdivo neobsahuje látky znečišťující ovzduší interiéru, a proto nevyvolává žádné zdravotní komplikace. Zdění s cihlami Porotherm je snadné, rychlé a efektivní. Dobře přilnou k podkladu, který ve většině případů nepotřebuje žádné speciální úpravy. Jsou prodyšné a regulují mikroklima v místnosti. Dají se snadno opravit a jsou tvarově stálé.

Proč sádrové omítky?

Většina developerských záměrů a realizací, které se pohybují ve vyšších cenových hladinách, uvádí jako jeden z parametrů použití sádrové omítky. Není to náhodou. V našich zemích bylo použití sádry vždy považováno za znak luxusu. To je dáno přírodními zdroji, které máme k dispozici, a tradičními technologiemi, které byly a neustále jsou u nás postaveny na jádrové omítce a štuku. Výsledná hladkost stěn se pracně vytvářela pačokováním vápnem a opakovanými malbami. Sádra je nejoblíbenější materiál používaný pro omítání. Tyto unikátní stavební materiály lákají svou nízkou cenou a snadnou aplikací a také tím, že s nimi lze snadno vytvořit hladký, vzhledově atraktivní povrch.

Výhody sádrových omítek

• Vyšší přilnavost k podkladu: Sádrové omítky vykazují vyšší přilnavost k podkladu, a to jak při práci, tak po ztuhnutí a vyzrání. Tím jsou sníženy nároky na přípravu podkladu a odpadá cementový přednástřik.
• Tvarová stálost: Po ztuhnutí (v řádu hodin) se již sádrové omítky nepropadají sesycháním a nepraskají, a to bez ohledu na sílu vrstvy naneseného materiálu.
• Jednovrstvá aplikace: Sádrové omítky jsou jednovrstvé, což znamená, že celý proces od nanesení na podklad až po dokončení povrchu se provádí v rámci jedné pracovní směny bez technologických přestávek. To zásadně zvyšuje produktivitu práce nejen omítkářských prací, ale i navazujících řemesel.
• Kratší doba vysychání a zrání: Doba vysychání a zrání sádrových omítek je kratší.
• Nízká specifická váha: Sádrové omítky mají nízkou specifickou váhu, mezi 1 000 až 1 200 kg/m3, lehčené jen 800 kg/m3.
• Hladké povrchy: Se sádrovými omítkami přichází trend hladkých povrchů stěn. Hladké stěny jsou výhodné například tím, že je možné provádět jejich opravy takzvaně beze stopy, protože jemnozrnný materiál se vždy propojí s okolím.
• Regulace mikroklimatu: Sádrové omítky mají nižší difuzní odpor µ = 8 až 10, jsou proto prodyšné a umožňují rychlejší vysychání konstrukčních materiálů. Dokážou vstřebat vzdušnou vlhkost a poté ji do místnosti znovu uvolnit, přirozeně regulují mikroklima v místnosti. Vyšší vlhkost absorbují a později uvolňují zpět do ovzduší.
• Estetický vzhled: Pomocí sádrových omítek lze dosáhnout vysoce estetického povrchu. Kromě klasické filcované úpravy je možné docílit také moderních hladkých gletovaných ploch. Při správném provedení je sádrová omítka perfektně rovná a hladká, a to bez jakýchkoli zrníček na ploše.
• Odolnost barev: Sádra jako základní materiál neabsorbuje pigmenty barev. Pokud tedy architekt nebo investor nechá stěny vymalovat sytými barvami, vydrží barevně stálé velmi dlouho. Z tohoto důvodu není nutná tak častá výmalba na sádrové omítky, protože barva si zachovává svůj původní odstín.

Použití sádrových omítek

Sádrové omítky a stěrky vyžadují trochu jiné postupy než u nás zavedené vápenné a vápenocementové směsi. Vše se odvíjí od procesu tuhnutí, který proběhne jen jednou a vyžaduje poměrně přesnou organizaci práce. Doby tuhnutí jsou chemicky nastaveny tak, aby zpracování probíhalo v potřebných časech. U strojních omítek jsou to přibližně tři hodiny, u ručně zpracovávaných dvě až jedna hodina, s různými časovými intervaly. Sádrové omítky jsou alternativou omítek na vápenocementové či vápenné bázi. Dají se nanášet v jediné vrstvě až do tloušťky 4 cm, ale už při malých tloušťkách dokonale zakryjí všechny nerovnosti. Díky tomu jsou jako stvořené k aplikaci na moderní, na milimetr přesné zdivo.

Příprava podkladu a aplikace

Sádrové omítky Cemix se nanášejí jednovrstvou technologií, což umožňuje rychlý postup omítkářských prací. Sádrové omítky jsou vhodné k omítání stěn a stropů z nejpoužívanějších materiálů (pórobeton, plné cihly, THERM bloky, beton apod.) a jejich pomocí lze dosáhnout dokonalého sjednocení dvou různých struktur povrchů. Díky vysoké paropropustnosti udržují sádrové omítky v interiéru příjemné mikroklima, ale navíc také dokážou regulovat vzdušnou vlhkost.

• Na pórobetonové tvárnice (Ytong, Q-Por): Na pórobeton (např. Ytong) není třeba penetrace ani perlinka aplikovaná v celé ploše! To vše při aplikaci Rimatu 100 DLP v tl. od 4 mm. Doporučujeme však použití perlinky v místech kritických přechodů. Rimat 100 DLP je určen pro omítání pórobetonových tvárnic a dalšího stabilního zdiva na stěnách a stropech v interiérech.
• Na beton: Aplikaci omítky na beton je možné realizovat nejdříve 8 týdnů po betonáži a při teplotě nad +5 °C (minimálně stejnou teplotu by měl mít i podklad). Kovové části nesmí zasahovat do omítkové vrstvy a před začátkem omítání je nutné ošetřit všechny kovové části.
• Na jednovrstvé zdivo Porotherm: Náš systém je navržen tak, aby perfektně seděl na cihelné tvárnice, jako jsou například Porotherm. Díky tomu získáte spolehlivé a trvanlivé řešení pro vaši stavbu. Naše systémy jsou testovány a certifikovány, aby zajistily maximální kompatibilitu a kvalitu.

Pro ruční omítání přesně vyzděných a rovných stěn či stropů je určená Sádrová omítka tenkovrstvá. Nanáší se v tloušťce 3 -10 mm. Sádrové omítky Rimat se aplikují ručně natahováním pomocí nerezového hladítka nebo strojně. Při zpracování omítky Rimat 100 DLP oceníte i její vysokou přídržnost k podkladu a nízkou spotřebu materiálu. Finální úpravy rovinnosti stěn se provádí za mokra a bez broušení. Pro strojní nanášení sádrových omítek Cemix je určena nová produktová řada VELVETA.

Čtěte také: Průvodce adhezními nátěry pro sádrové omítky

Tloušťka sádrové omítky

Omítka na stropy je o něco tenčí a její tloušťka bývá 15 mm. Na dokonale hladké podklady lze nanášet tenkovrstvé omítky o tloušťce 3 mm. Od 4 do přibližně 7 mm se používají tenkovrstvé sádrové omítky. To je vhodné řešení pro pórobeton, přesné zdivo a monolitické betony včetně prefabrikovaných stropů. Sádrové omítky lze nanášet v jediné vrstvě až do tloušťky 4 cm.

Srovnání s jinými typy omítek

Vnitřní omítky se od těch vnějších liší v mnoha ohledech. I když plní zejména estetickou funkci, není finální vzhled jediným kritériem výběru. Dokážou ochránit zdivo před mechanickým poškozením a starají se také o regulaci vlhkosti vzduchu. Funkce vnitřních omítek se od venkovních liší v mnoha ohledech. U omítek do interiéru hraje zásadní roli vzhled. Měly by být dokonale rovné a jednotné, bez viditelných přechodů, prasklin či rozdílů struktur. Kromě vzhledu je důležitá i mechanická odolnost. Vhodně zvolená omítka ochrání zdivo před poškozením a také zvýší pevnost konstrukčních prvků. Různé typy interiérových omítek se liší i tepelně a zvukově izolačními vlastnostmi, prodyšností a odolností vůči vzniku plísní a hub.

Vápenocementové omítky

Vápenocementová omítka patří spolu se sádrovou omítkou k nejoblíbenějším řešením pro úpravu stěn. Její velkou předností je odolnost vůči vlhkosti, díky čemuž ji můžete bez obav použít v kuchyních, koupelnách, prádelnách nebo garážích. Vápenocementová malta je směsí hašeného vápna, cementu a říčního či kopaného písku. Jednotlivé druhy vápenocementových omítek se liší zrnitostí kameniva v omítce, což bývá písek nebo perlit. Vápenocementová omítka se používá v interiéru se zvýšenou vlhkostí, ale i tam, kde je omítka vystavena většímu mechanickému poškození a opotřebení. Na rozdíl od sádrových omítek vyžadují vápenocementové omítky větší přesnost při nanášení a dokončovací úpravě, zvláště když se očekává efekt hladké stěny.

Vápenné omítky

Čistě vápenné omítky se v interiérech nejčastěji používají pro finální omítání ve formě štuků. Existují i hrubé vápenné omítky určené pro omítání komínů, sklepů či skladových prostorů. Ve srovnání s vápenocementovými omítkami jsou méně pevné a také více nasákavé. Pro použití do koupelen, kuchyní a na sanace vlhkých zdí se tak nehodí.

Jádrové a tenkovrstvé omítky

Jádrové (hrubé) omítky zajistí vyrovnání podkladu, samy o sobě však mají velmi zrnitou strukturu a neumožňují dokonalé vyhlazení. Můžete je ale nanášet v silnější vrstvě (až 20 mm). Jádrové omítky poměrně dlouhou dobu zrají. Při tloušťce 10 mm potřebují k vyzrání minimálně 10 dnů. Pro zlepšení vzhledu doporučujeme na hrubou omítku nanést štuk, případně stěrku. Na rozdíl od jádrových omítek jsou tenkovrstvé (v řádu několika mm). Povrch dokonale vyrovnají, sjednotí strukturu a omezí přenos smršťovacích trhlin.

Čtěte také: vše o aplikaci sádrových omítek

Tabulka srovnání vlastností vybraných typů omítek

Doporučení pro malbu a penetraci

Doporučujeme vodou ředitelné disperzní interiérové nátěry, které jsou paropropustné. Neuzavírají podklad a tím pádem zajišťují prodyšnost omítek. Disperze obsažená v nátěrech zabezpečuje lepší adhezi (přilnavost) nátěru k podkladu. Tyto nátěry nezhoršují průchod vodní páry ze zdi. Před vlastní výmalbou doporučujeme použít penetrační nátěr (dle technologického předpisu výrobce). Na lesklý, vykletovaný povrch sádrových omítek a stěrek se barvy bez použití penetrace relativně hůře aplikují a práce s nimi je obtížnější. Na sádrové omítky lze realizovat všechny malířské techniky a dekorace.

Další důležité informace

Sádrové omítky lze používat na omítání většiny místností, ale vyvarujte se jejich pokládání na povrch stěn v místnostech, kde je vysoká vlhkost, tedy v kuchyni, koupelně nebo prádelně. Docela důležitou výhodou sádry je, že má relativně krátkou dobu schnutí. V případě velkých ploch stěn (obvykle při dokončovacích pracích nebo totálních rekonstrukcích) se sádrové omítky nanášejí pomocí omítacích strojů. Omítky lze aplikovat na stěny, když teplota není nižší než 5 stupňů a vlhkost nepřesahuje 3 %. Pokud je nutné nanést druhou vrstvu omítky, používá se princip „mokré na mokré“.

Sádrová omítka Rimano UNI se nemusí ve finále kletovat nerez špachtlí, ale povrch se může zatočit houbovým hladítkem jako při štukování. Doporučujeme použít okenní profily - APU lišty -, které vytvoří dilataci mezi omítkou a oknem.Na pórobetonové zdivo je ideální Rimat 100 DLP, který umí přenést drobné pnutí v podkladu. Perlinku doporučujeme použít jen v místech přechodů dvou různých materiálů a na kritických místech, jako jsou překlady nad okny, dveřmi a kouty. Podklad je třeba před aplikací omítky napenetrovat!

Základní složkou receptury sádrových omítek je sádra. Cemix, který je lídrem na trhu omítkových směsí, vyrábí sádrové omítky výhradně z přírodního materiálu získaného klasickou těžbou minerálu - sádrovce. Dále se přidává vápno, změkčovadla a kalibrované kamenivo.

Ano, avšak je třeba dodržet následující parametry teploty topných kabelů: teplota nesmí přesáhnout trvale 45 °C a po dobu 1 hodiny 60 °C. Pokud by teplota dané parametry přesáhla, ze sádrových omítek se odbourá krystalická voda a může dojít k vypraskání.

Čtěte také: Role perlinky v omítkách

tags: #sadrove #omitky #na #porotherm #informace

Oblíbené příspěvky:

• všestranný materiál pro každodenní život
• Detailní recenze Immergas VICTRIX 12 X TT 2 ErP
• Kamenné a flexibilní obkladové pásky
• Jak Primalex Protiplísňová penetrace ochrání váš domov
• Podrobný průvodce pojistnými vruty