Penetrační nátěry a kontaktní můstky: Klíč k trvanlivým stavebním úpravám

Poměrně velká část stavebních činností, ať už zaměřená na stěny, podlahy, či stropy, vyžaduje kvalitní přípravu povrchu. Právě k té jsou určeny různé typy penetračních nátěrů, případně aplikace kontaktních můstků. Penetrace nebo kontaktní můstky patří do oblasti jak renovací starších objektů, tak novostaveb. Obě varianty mají totiž společného jmenovatele, a tím je sjednocení vlastností podkladu před jeho dalším využitím, ať už je to lepení obkladu a dlažby, nebo nanášení interiérové omítky a podobně. V každém případě se patřičné přípravě povrchu stěn, podlah i stropů před nanášením dalších vrstev velmi vyplatí věnovat odpovídající pozornost, protože v opačném případě se může stavební realizace investorovi významně prodražit následnými opravami.

Rozdíl mezi penetračním nátěrem a kontaktním můstkem

Jaký je však rozdíl mezi penetračním nátěrem a kontaktním můstkem? Odpovědí budou následující řádky, ale stejně jako v jiných případech se i zde doporučuje využívat při realizaci ideálně ucelený systém řešení.

Penetrační nátěry (penetrační)

Penetrace je proces, při kterém různými metodami nanášíme na povrch speciální a co do konzistence velmi tekutý přípravek, jehož hlavním úkolem je sjednocení povrchu z hlediska savosti. Jako příklad uveďme přípravu velmi savého povrchu pórobetonu (tvárnice) před následným nanášením omítky. V této situaci hrozí přílišná absorpce záměsné vody v omítkové směsi a následně ztráta jejího přilnutí k podkladu. Penetrace zde zamezuje přílišné savosti a sjednocuje úroveň omítky na celé ploše podkladu. Velmi podobným příkladem je příprava savého betonového povrchu podlahy před nanášením dalších vrstev (např. lepidla).

Penetrační nátěr, lidově penetrák, je třeba použít ještě předtím, než začnete malovat stěny, pokládat dlažbu nebo lepit obklad. Je všestranný a základem mnoha činností, které souvisejí s renovací nebo údržbou nemovitosti. Jeho výběr se proto nevyplácí podcenit. Hlavním cílem penetrace je dosáhnout stavu, kdy se stane podklad stálým a bude se s ním dát bez problémů pracovat. Bez penetrace by nebylo možné, aby na stěně držela barva nebo by nebylo možné úspěšně položit obklad. Zvyšuje se tak soudržnost obou vrstev a nasákavost daného podkladu. Jedná se o nejlevnější variantu podkladového nátěru. Používá se zejména u malířských prací, protože snižuje nasákavost savých podkladů a zvyšuje přilnavost malířských barev.

Typy penetračních nátěrů

• Univerzální penetrace: Neproniká do hloubky podkladu a není vhodná pro nesavé povrchy.
• Hloubková penetrace: Disponuje lepšími fyzikálními vlastnostmi než univerzální penetrace. Její složky totiž dokážou díky své malé velikosti proniknout do hloubky minerálního podkladu. Nezapomeňte ji však ředit přesně podle pokynů výrobce. Pod malířské barvy je třeba penetrák naředit více. Pod omítky, stěrky a nivelační hmoty zase o něco méně.
• Speciální penetrák s fungicidními vlastnostmi: Používá se na stěny s plísní nebo na vlhké stěny, i když plíseň ještě nevznikla.

Příklady penetračních nátěrů

Základním materiálem společnosti Baumit v oblasti penetrace pro široké spektrum využití je Baumit Grund. Tento vodou ředitelný jednosložkový penetrační nátěr (s modrou pigmentací pro jednoduchou identifikaci na stavbě) je ideální pro přípravu cihlového nebo pórobetonového podkladu (použití také v případě vápenopískových cihel nebo starých jádrových omítek) před následným nanesením cementových potěrů, sádrových omítek, samonivelačních stěrek, hydroizolací nebo lepidel na obklady a dlažby. Jednoduše zpracovatelný penetrační nátěr Baumit Grund, ředěný vodou většinou v poměru 1 : 2 až 1 : 6 podle povrchu, se nanáší válečkem nebo štětkou a doba schnutí je přibližně 12 hodin. V případě hrubého betonu nebo potěrů se nanáší stejným způsobem, avšak neředěný a s dobou schnutí cca 1 hodinu.

Čtěte také: Tesařské Práce a Krovové Konstrukce

Weber.podklad A je podkladní nátěr na bázi akrylátové disperze, koncentrovaný, určený k ředění vodou, po vyschnutí transparentní. Používá se jako univerzální transparentní podkladní nátěr určený ke snížení a sjednocení savosti podkladu a zvýšení přídržnosti následných úprav především před lepením izolačních materiálů ETICS, dále penetraci podkladů před nanášením minerálních tenkovrstvých omítek. Aplikuje se fasádním válečkem nebo malířskou štětkou. Ředí se podle savosti podkladu v poměru 1 díl weber.podklad A s 5 - 8 díly čisté vody. Pro použití na velmi savé podklady se doporučuje naředit ve vyšším poměru (až 1:10) a aplikovat penetraci ve dvou vrstvách.

Kontaktní můstky (adhezní můstek)

Na rozdíl od penetrace se však jedná o nátěr s obsahem syntetických pryskyřic a plniva (křemičitý písek nebo vápenec), díky němuž vzniká po zaschnutí podklad hrubý a také velmi adhezní. A právě zrna obsažená v plnivu zajišťují roli kontaktního můstku pro další aplikovanou vrstvu na zmíněný podklad. Úkolem adhezního můstku přitom není ani tak průnik do hloubky podkladu, jako spíše vytvoření lepkavé mezivrstvy pro aplikaci dalších vrstev s vysokým mechanickým zatížením.

Příklady kontaktních můstků

Pro dosažení kvalitního kontaktního můstku na stěnách i podlaze disponuje renomovaný výrobce stavebních materiálů Baumit kvalitním jednosložkovým základním nátěrem s označením Baumit SuperPrimer. Baumit SuperPrimer (v tomto případě se žlutou pigmentací z výroby) je určen pro nenasákavé i nasákavé podklady stěn a podlah v interiéru a exteriéru. Dobrým příkladem jeho využití může být opět nanášení litého samonivelačního potěru řady Baumit Alpha, kde by penetrace už jednoznačně neplnila při přípravě podkladu svoji roli, a proto přichází na řadu nanesení kontaktního můstku. Ten lze úspěšně použít i u předělu sádrového a vápenocementového podkladu. Na silně savé podklady se nanáší ředěný vodou 1 : 1, v ostatních případech se doporučuje aplikace v neředěném stavu. Nanesení základního nátěru Baumit SuperPrimer vč. osazení okrajových dilatací.

Dalším materiálem plnícím roli kontaktního můstku, avšak výhradně pod sádrové omítky, ale především na hladký beton nebo vápenopískový podklad, je Baumit BetonKontakt. Jedná se o adhezní nátěr s obsahem organického pojiva a dalších přísad, který zajišťuje dokonalou přídržnost sádrové omítky k podkladu. Nanáší se nezředěný pomocí válečku nebo štětky, ale je možná též jeho strojní aplikace vhodným zařízením. Aplikace kontaktního můstku Baumit BetonKontakt na betonovém podkladu.

Všeobecné požadavky na podklad

Před penetrací podklad vždy zkontrolujte a očistěte. Všechny podklady musejí splňovat následující podmínky:

Čtěte také: Bezpečnostní normy pro dřevěné pergoly v ČR

• rovinnost odpovídající předpisům: ČSN 73 0205, ČSN EN 13914-2, ČSN EN 1996-2 Eurokód 6,
• podklad musí být nosný, pevný, stabilní,
• podklad musí být suchý, vyzrálý (beton min. 3 měsíce se zbytkovou vlhkostí max. 3 %), nemastný, rovnoměrně savý;
• podklad musí být prostý prachu, volných částic, výkvětů a nečistot;
• podklad musí být nezmrzlý, s minimální teplotou +5 °C, která bude zajištěna min. 24 hod.

Vhodnými podklady jsou především veškeré savé povrchy vápenocementových a cementových omítek, zdivo, beton, kámen, cementotřískové desky, voděodolné nátěry a tenkovrstvé omítky apod. Podklady musí být pevné, suché, bez trhlin a prachu, prosté odlupujících se částí. Nově zhotovené podkladní vrstvy, především základní vrstvy vnějších tepelně izolačních kompozitních systémů (ETICS) musí být dostatečně vyzrálé.

Extrémně savé podklady (např. pórobeton) opatříme penetračním nátěrem. V závislosti na savosti podkladu zředíme penetrační nátěr vodou podle návodu na obalu. Penetrace pro savé podklady aplikujeme nejčastěji stříkáním, popř. Sklovitě hladké podklady (např. monolitické konstrukce z betonu, polystyrenové tvarovky) opatříme kontaktním nátěrem pro zvýšení přídržnosti omítky k podkladu. Kontaktní nátěr je třeba před vlastní aplikací dobře promíchat a stejně tak i v průběhu aplikace. Tím se zamezí usazování hrubších složek disperze na dně kbelíku. Potřebná doba k vyzrání kontaktních i penetračních nátěrů před aplikací sádrových omítek a stěrek Rigips je minimálně 6 hodin.

Proč je důležitá správná příprava podkladu?

Pro vytvoření dokonalého, dlouhodobě funkčního a spolehlivého spojení mezi sádrovou omítkou a podkladem je nutné dodržet několik pravidel a doporučení.

Pevné a stabilní spojení omítky s podkladem

Pro pevný spoj je podstatné vytvoření optimální velikosti krystalu sádrové omítky propojené přes penetrační nátěr do suchého a vyzrálého podkladu (betonu, cihly nebo pórobetonu). Takto vytvořené a narostlé krystaly jsou velké a velmi dobře prorostlé do podkladní struktury. Podmínkou tvorby těchto velkých, pevných a soudržných krystalů je suchý podklad opatřený vyschlou penetrací se složením, které zabezpečuje možnost částečného, kontrolovaného průniku vlhkosti z aplikované omítky do podkladu (např. betonu). Veškeré vápenaté ionty a sírany ze sádrové omítky pronikají při krystalizaci a tuhnutí omítky do podkladu a vytváření dokonale pevné a stabilní spojení.

Nedostatečná přídržnost aplikované omítky k podkladu

Nežádoucí je naopak opačná situace - tvorba malého, slabého a početně nedostatečného množství krystalů.

Čtěte také: Postupy pro nátěry dřeva

Nejčastější příčiny poruch omítek v interiéru

Mezi nejčastější příčiny poruch aplikovaných omítek, stěrek a jiných povrchových úprav interiéru jednoznačně patří:

• Vysoká vlhkost podkladní konstrukce: Zejména betonové stropy jsou velice kritickým podkladem, když nejsou dostatečně dotvarované a vyzrálé a vyschlé. Také zatečení do konstrukce při výstavbě má fatální důsledek na přídržnost aplikovaných omítek, mnohdy jsou vápenaté ionty a sanitry již přímo vysublimované na povrchu zdiva.
• Nedostatečné vyschnutí základního nátěru: Pro zajištění plné funkčnosti a vlastností penetračního nátěru je nezbytné, aby nanesený nátěr zcela a dokonale proschnul před aplikací dalších vrstev. Zcela nesprávné a chybné je domnívat se, že na před hodinou natřenou penetraci lze již omítat, protože její vyschnutí a zfilmovatění polymerních částic bude nedostatečné.
• Použití nevhodné nebo nesprávné penetrace: Penetrační nátěry lze rozdělit do dvou skupin - na filmotvorné (např. Knauf Aufbrennsperre - na bázi emulze syntetické pryskyřice s velikostí polymeru cca 0,15 μm) a nefilmotvorné (tzv. Hloubkové penetrace s velikostí polymeru cca 0,05 μm). Vždy použijte penetrační nátěr systémový a odzkoušený. Např. pod sádrové omítky musí být použity tzv. filmotvorné penetrace, aby proces spojení a přídržnosti byl dostatečný (Knauf Aufbrennsperre a Knauf Betokontakt).
• Dlouhá doba vysychání omítky: Po aplikaci a ztuhnutí sádrových omítek je nutné zajistit v objektu dokonalé a intenzivní větrání. Zcela nedostatečné je větrání systémem mikroventilace v oknech, protože vlhkost z omítky tímto způsobem není možné rychle a dostatečně odvětrat. Velké riziko je to i pro rohové profily a pro omítníky (příliš dlouhým působením vlhkosti výrazně degradují, a hrozí tak riziko jejich koroze v omítce).
• Průnik vlhkosti do omítky: Jakýkoli průnik vlhkosti do omítky vytvoří nežádoucí efekt. V zastřešených a dokončených nových nebo rekonstruovaných objektech mohou být zdrojem vlhkosti i vysychající lité potěry.
• Napětí a objemové změny v konstrukci: Dotvarování konstrukcí má na provedené omítky také významný vliv. Je nutno připomenout, že spoje stěny a stropu je nutno opatřit proříznutím a vytvoření tzv. pracovní spáry.

Tabulka: Rozdíly mezi penetrací a kontaktním můstkem

Potřebujete vymalovat, nalepit obklad nebo položit podlahu? Nezapomeňte si vybrat vhodný penetrák. Výběr je třeba přizpůsobit povaze prací a povaze materiálu - i jak je povrchově upraven. Správná volba vám práci s malířskými, podlahovými nebo obkladovými materiály výrazně zjednoduší. Bez penetráku by to dokonce ani nešlo.

tags: #save #podklady #a #jejich #pod #natery

Oblíbené příspěvky:

• Vše o minerálních podhledech
• Dřevěné lamely: Jak vybrat
• Průvodce výběrem postelí z masivu
• Silikonová omítka pro odolnou fasádu
• Postup broušení dřeva pro perfektní nátěr