SDK obklad ocelových konstrukcí a sádrokartonové podhledy

Sádrokartony patří dnes již k hojně využívaným materiálům pro stavění. Sádrokarton, jakožto stavební materiál je velice lehký, jeho montáž nevyžaduje dlouhé procesy a hlavně se v něm snadno vedou veškeré instalace bez nutnosti zasekávání drážek do pevných zdí. Konečný výsledek zajišťuje rovinou plochu stěny či obkladu s výbornými izolačními vlastnostmi, jehož povrch se jednoduše opravuje. Sádrokartony se používají téměř na všechno. Nejčastějším použitím jsou podhledy stropů. Jejich montáž je jednoduchá a efektivní. Dobře se do něho umisťují rozvody, světla apod. Dalším častým použitím jsou sádrokartonové příčky. Jsou lehké, tudíž nezatěžují strop a mohou se v interiéru umístit takřka kamkoli. V aplikaci navazujeme na konstrukce vodorovné, podhledy a systémové "kazetové".

Montáž sádrokartonového podhledu na ocelovou konstrukci

Pro snížení výšky místnosti nebo k ukrytí stropních instalačních vedení se často využívají sádrokartonové podhledy. Příkladem může být zavěšení sádrokartonového podhledu na ocelovou konstrukci, která je zasekaná v obvodových nosných zdech. Pro místnost o rozměrech 5x5 m2 lze použít nosnou traverzu I o výšce 100 mm uprostřed místnosti. Na ni by byly opřeny profily L 50x50 mm po 1 metru, vše zasekané po obvodu místnosti. Na L profilech by pak byly přišroubovány kotevní prvky vlastního SDK podhledu. Tento způsob řeší obavy z popraskání spojů desek při tradičním způsobu zavěšení SDK podhledů, zejména pokud se na půdě nad stávajícím rákosovým stropem plánuje budoucí stavba. Alternativně lze požární obklad kotvit jen do přilehlé stropní konstrukce. V takovém případě je nutné ke kotvení horních R-UD profilů použít ocelové hmoždinky DN6 v rozteči max. 600 mm a konstrukci R-UD/R-CD uspořádat ve formě bočních „žebříků“ s roztečí stojin R-CD max. 625 mm.

Montážní postup podhledu

  1. Horizontální a vertikální rozměření konstrukce podhledu na stěnách. Časté problémy vznikají u nadpraží okenních otvorů.
  2. Montáž nosné konstrukce včetně vyrovnání.
  3. Případné osazení vedení nebo instalací do meziprostoru.
  4. Podbití podhledu deskami SDK.
  5. Tmelení spár.

Kovová konstrukce podhledu a opláštění

Jako první se musí nachystat kovový rošt na stěnu, kterou chceme obkládat. Rošt se skládá z tenkostěnných válcovaných profilů, jejichž materiálem je nejčastěji pozinkovaný plech. Profily se nazývají CD nebo UD a jsou to tzv. kloboukové profily. Maximální přípustná rozteč profilů je 400 mm. Umísťujeme-li profily v podkroví na krokve, pak je maximální vzdálenost krokví od sebe pro daný rošt 900 až 1000 mm. Vše se řídí dle konkrétního výrobce kovových komponentů. Kovové profily se upevňují pomocí upevňovacích prvků daného systému. Až je plocha takto opatřena roštem, mohou se začít klást sádrokartonové desky. Přikládají se kolmo na kovovou konstrukci jedna vedle druhé. V podkroví je doporučeno používat protipožární desku o celkové tloušťce 15 mm. Zajistí se tím totiž potřebná pevnost a izolační pohoda. Pokud by někomu nevyhovovala tato protipožární deska, jsou na výběr ještě obyčejné desky v tloušťce 12,5 mm, 15 mm a 18 mm. Všechny desky se ke kovovému roštu připevňují samořeznými rychlošrouby.

Opláštění

Sádrokartonové desky opláštění se šroubují do profilů konstrukce pomocí rychlošroubů Rigips TN patřičné délky. Šrouby se umístí podél hran do R-CD (resp. R-UD) profilů. Finální vrstva opláštění se šroubuje v max. vzájemné rozteči 200 mm. Při vícevrstém opláštění je nutno přesadit spáry mezi deskami v jednotlivých vrstvách min. o 10 mm. Tloušťky desek, vhodných k obkladům jsou již od 6 mm. Tloušťky opláštění se běžně pohybují v rozsahu 12,5, 15 nebo 18mm ve více vrstvách, nejčastěji 2 x 12,5mm nebo 2 x 15mm. Volba tloušťky a počtu vrstev opláštění závisí na požadované požární odolnosti opláštění, uživatelských požadavcích a použitém systému.

Tabulka tlouštěk sádrokartonových desek a jejich použití

Tloušťka desky (mm) Standardní použití Specifické použití
6 Minimální tloušťka pro obklady
12.5 Běžné opláštění, tenčí vrstvy
15 Běžné opláštění, zvýšená pevnost, protipožární desky v podkroví
18 Zvýšená pevnost a odolnost

Dilatační spáry

Dilatační spáry v sádrokartonové konstrukci (obvykle max. 10 m2 a 15 m) jsou nezbytné z několika důvodů:

Čtěte také: Palubky: moderní design

  • V místech dilatačních spár v nosné konstrukci objektu, které připouští dilatace v nosné konstrukci. V takových případech se neočekávají výrazná vzájemná posunutí dilatačních úseků. Dilatační spáry se umisťují ve vzdálenosti od spáry (obvykle do 150mm).
  • Pro překryvný pruh desky min. tl. 100mm (popř. profilů).
  • Z důvodu půdorysného tvaru stropu.

Akustické a protipožární vlastnosti

Sádrokartonové podhledy mohou snížit hrubý strop až o 8 dB a zvýšit protipožární ochranu. Protipožární podhledy poskytují odolnost do 60 minut, resp. do 45 minut shora. Kovová konstrukce podhledu musí být chráněna před korozními vlivy. Materiály mohou být impregnovány odolné proti chemickým vlivům. Nosné prvky podhledu musí být dimenzovány s ohledem na případné integrované osvětlovací zařízení a další prvky, jejichž hmotnost je omezena: do 3 kg je lze připojovat přímo na opláštění min. tl. 12,5 mm, ve vzdálenostech min. 400 mm. Systémy nabízejí řadu kotevních pomůcek.

Tmelení a povrchová úprava

Jakmile je obklad takto dokončen, začíná se tmelit. Tmelení je jedna z nejdůležitějších prací na celém obkládání. Nejen, že zarovnává spáry a dodává konečné konstrukci estetický vzhled, ale celkově ztužuje celou stěnu. Provádí se ve dvou vrstvách. Jakmile se nanese a zarovná vrstva první, do ještě měkkého tmelu se zamáčkne přes spáru bandážní páska. Po částečném zatvrdnutí tmelu se přetáhne další vrstvou tmelu a perfektně se vyrovná. Pokud by byl povrch i po zatvrdnutí stále nerovný či hrubý, může se dobrousit jemným smirkovým papírem či bruskou. Po takto dokončené práci se obklad nepenetruje, aby se dosáhlo maximální rovnoměrné nasákavosti po celé ploše. Penetrace se provádí v případech, že povrchová úprava stěny bude klasický nátěr malířskými disperzními barvami. Následně se plocha upraví dle přání majitele. Může na ni přijít tapeta, keramické či jiné obklady nebo již zmiňovaný nátěr. Tmelení spár mezi deskami i hran opláštění včetně osazení páskami Habito® Flex, lištami AquaBead® nebo jinými.

Montáž keramických obkladů na sádrokarton

Při obkládání suchých montovaných konstrukcí je třeba dbát na jejich pružnost a přizpůsobení materiálů (v našem případě keramického obkladu) k vyrovnání pohybů konstrukce. Proto dbáme na kvalitní přípravu podkladu a využíváme flexibilních materiálů k jejich montáži.

Příprava:

  1. Podklad musí být pevný, zbavený nečistot a nerovností.
  2. Penetrování podkladu: U sádrokartonových desek je třeba ošetřit jejich nasákavost neředěným nátěrem P201. V případě velmi savých materiálů použijeme P202 v příslušném ředění (cca 1:3-5). Spotřeba 0,15-0,25 l/m2 aplikované tekutiny.
  3. Izolování - utěsnění všech prostorů zatěžovaných vodou: viz systémové řešení koupelny.
  4. Montáž keramických obkladů a dlažeb na izolační vrstvu: Pro montáž obkladů a dlažeb je nutno použít modifikované lepicí tmely. Pro standardní formáty bytového keramického programu se používá cementové lepidlo AD510 News třídy C2T nebo plně flexibilní lepidlo AD530 nebo AD550. Spotřeba lepidel se pohybuje od 3 do 6 kg/m2.
  5. Spárování keramického pláště: Při spárování používáme flexibilní hmotu GFDRY, popřípadě GFBIO, obě kategorie CG2WA. Při použití těchto spárovacích hmot je díky speciálním přísadám zvýšena vodoodpudivost, GFBIO navíc poskytuje ochranu proti tvorbě plísní a výkvětů. Tímto je výrazně zvýšena hygiena celého povrchu! Spotřeba cca 0,3-0,8 kg/m2 dle formátu obkladových prvků.
  6. Těsnění pružných spár a prostupů trvale pružným tmelem: Pro umožnění dilatačního pohybu ve spáře je nutné použití trvale pružného tmelu ASI. Barevná škála pokrývá všechny barvy hmoty řady GF. Při aplikaci hmoty ASI je vhodné použití pokladního provazce PES, který zamezí nežádoucímu přilnutí ke dnu spáry a vymezí přesný tvar silikonové výplně.

Sádrokartonové podlahy

Ze sádrokartonu se vyrábí také plovoucí lehká podlaha, která zlepšuje zvukové a tepelné podmínky stropní konstrukce. Pokud budete tuto podlahu aplikovat na železobetonový strop, měli byste pod sádrokartonové desky umístit polyethylenovou folii. Ta zabrání vlhkosti pronikat až do podlahy. Pokud ale máte strop z dřevěných trámů, pak tuto folii použít nesmíte. Dřevo by nemohlo dýchat a začalo by hnít. Je nutno podotknout, že sádrokartonové desky neplní funkci nášlapné vrstvy podlahy, ale pouze roznášejí zatížení. Tzn., že se na ni zpravidla aplikuje kterákoli podlahová krytina počínaje kobercem a konče dlažbou. Při použití koberce, PVC či jiných měkkých krytin je dobré celou plochu sádrokartonové vrstvy přetmelit.

Pokládání podlahových desek SDK

1. Tradiční způsob

Na již vyrovnanou vrstvu položíme desky sádrokartonu (můžeme pod ně dát zvukovou izolaci). Pokládáme je na sraz, aby mezi nimi nevznikaly velké spáry. Poté se na takto položené desky nanese vrstva lepidla za pomoci zubaté stěrky. Dříve, než lepidlo zaschne, se položí druhá vrstva desek, která se orientuje kolmo na tu první tak, aby byly přeryty spáry spodní vrstvy a vzájemně byly od sebe vzdáleny minimálně 200 mm. Pro ještě větší soudržnost těchto dvou vrstev se používá pneumatická sponkovačka nebo se desky šroubují.

Čtěte také: Masivní kuchyně v šedé barvě

2. Rychlejší způsob

Rychlejším způsobem montáže sádrokartonové podlahy se myslí použití prefabrikovaných částí. K dostání jsou podlahové dílce - sendviče, které jsou vytvořeny ze dvou vrstev desek, mezi nimiž může být vložená tepelná izolace. Na bocích jsou opatřeny pery a drážkami a spojují se pomocí lepidla.

Čtěte také: Správná tloušťka obkladových prken

tags: #sdk #obklad #ocelovych #konstrukci #informace

Oblíbené příspěvky: