Jak na seříznutí tvarovek krovu a montáž krovové konstrukce

Při stavbě nebo rekonstrukci střechy je klíčové správné seříznutí a montáž krovových prvků. Tato příručka vám poskytne podrobné informace o tom, jak postupovat při úpravě tvarovek, opravách poškozených částí krovu a přehled o krovových soustavách.

Seříznutí a úprava tvarovek krovu

Pokud vytváříte pozednice pomocí trámů, čela trámu bohužel nelze v nastavení zkosit. To lze provést pomocí ořezání střechou, kdy si vytvoříte střechu, která trám na konci protne pod daným úhlem a provedete ořezání prvku střechou. Střechu si poté můžete skrýt do nějaké vrstvy tak, aby nepřekážela při další práci. Takže bod č.1 vyřešen. Zkosené hrany lze nastavit například u vazného trámu, který má možnost zkosit obě čela pod libovolným úhlem. Obecně je však lepší využívat pro tvorbu krovu RoofMakeru.

Nastavení zkosení čela krokví lze v RoofMakeru jednoduše nastavit. Knihovní prvky je možné ořezat střechou nebo použít Operace s tělesy (operační těleso schovat do skryté hladiny). Osobně bych pro toto trámy nepoužil, v AC jsou dokonce 2 knihovny pro střešní prvky a nejsou špatné. Jak v RoofMakeru nastavit pravoúhlé konce krovu, ale ne už od pozednice, ale pouze na konci krovu, je častý dotaz.

Šikmé konce nastavit nejdou, protože to ty objekty prostě neumožňují, musíte to obejít pomocí nějakých 3D operací. Pokud RoofMaker nepoužíváte a máte pro krov vlastní prvky, je možné, po vygenerování prvků RoofMakerem, prvky upravit. Prozatím, pokud děláte krovy z trámů, můžete ořezat čela krovů, stejně jako pozednice tím, že vložíte střechu a ořežete.

Příprava a montáž krovu

Krovy se dnes dají postavit relativně rychle. Dřevo koupíte na míru, třeba i hoblované. Krokve už nemusíte pracně zatloukat hřebíky, ale místo nich použijete konstrukční vruty. Přesto se však vyplatí dodržet několik důležitých zásad.

Čtěte také: Průvodce pokládkou zahradních obrubníků

  1. Příprava bednění a betonování:

    V případě pultové střechy, kdy krokve leží na pozednicích, jež spočívají na zděných pilířích, je vhodné zpevnit staré zdivo železobetonovou „čepicí“. K tomu si připravíme bednění ze starých desek. Desky v rozích spojíme vruty, které zašroubujeme akuvrtačkou. Do vnitřku přišroubujeme na hmoždinky ocelovou kotvu, do které později přijdou nasunout pozednice. Bednění následně vylijeme betonem, zarovnáme hladítkem a beton necháme alespoň dva týdny vyzrát. Betonová směs se dá koupit připravená v pytli. Stačí ji jen rozmíchat s vodou pomocí stavebního míchadla.

  2. Rozměření a vrtání pozednic:

    Rozměřte si pozednice - trámy, které povedou rovnoběžně s hřebenem střechy. Pokud budou trámy přiznané, je vhodné je ohoblovat a případně i srazit hrany frézkou nebo hoblíkem. Na pozednicích si pečlivě rozměřte místa, kam přijdou zasunout v předchozím kroku zabetonované závitové tyče. Do pozednic pak vyvrtejte otvory hadovitým vrtákem. Otvor volte větší zhruba o 3 mm, než jaký je průměr závitové tyče. K vrtání otvorů do trámů se hodí hadovitý vrták. Běžný vrták do dřeva se brzy zanese pilinami, navíc se nevyrábí ani v potřebných délkách. Usazené pozednice přišroubujte k tyčím matkou se silnou podložkou.

  3. Montáž krokví a podbití:

    Samotná montáž krokví jde u sedlové střechy rychle. Trámy upravte vyřezanými sedly, které si rozměřte přesně podle rozpětí pozednic. Opět si můžete pomoci pokosovou pilou. Samotné trámy můžete přitloukat hřebíky, nebo tesařskými konstrukčními vruty. Ty jsou sice dražší, zato se s nimi lépe manipuluje. Pro zašroubování konstrukčních vrutů budete potřebovat silnou akuvrtačku. Konstrukční vruty se nemusí předvrtávat. Nejprve si přišroubujte dvě boční krokve, vzdálenost mezi nimi si pak rozpočítejte a přišroubujte zbytek trámů. Na horní stranu krovů přijdou přibít palubky. Když použijete pokosovou pilu, můžete řezat i několik kusů desek zároveň. Palubky přitlučte hřebíky nebo opět použijte akuvrtačku a vruty. Tloušťka podbití by měla být alespoň 19 mm. Na palubky následně přijde přišroubovat polyuretanová tepelná izolace. Na tu posléze připevníte střešní latě, hydroizolaci a krytinu. Konkrétní složení střešního profilu záleží na tom, jakou krytinu zvolíte.

Pro tesařské práce nepotřebujete vrtačku s příklepem, zaměřte se spíš na utahovací moment. Ten by měl mít alespoň 50 Nm, pokud chcete používat silné tesařské vruty. Jejich průměr se obvykle pohybuje kolem osmi milimetrů, pro zvláštní operace se používají vruty silné deset milimetrů. S takovými už si slabá vrtačka neporadí a můžete ji zničit. Nezapomeňte ani na potřebnou kapacitu akumulátorů - při používání dlouhých a silných vrutů jsou výdaje akuvrtačky na energii vysoké. Výhodné je pořídit si akuvrtačku v setu se dvěma akumulátory. Jeden by vám při práci nestačil a museli byste čekat na jeho nabití. S pokosovou pilou se dají dobře vyřezávat sedla v trámech. Pila by měla mít prořez alespoň 9 cm. Pro práci použijte přenosný pracovní ponk. Model Flexible Friend je vybaven truhlářským svěrákem a dírami pro poděráky. Využijete ho tedy i při náročnějších činnostech jako je řezání, hoblování, broušení, frézování apod.

Krokve si můžete nakrátit pomocí pokosové pily. Trám musí být zakřiven směrem ven ze střechy. Oblouk směřující ven je možné přitáhnout k vaznici a srovnat, ale naopak to nejde, několik milimetrů bylo potřeba vyrovnat laťováním. Konce trámů, které budou vidět, je vhodné ohoblovat a natřít.

Čtěte také: Jak vybrat tvárnice na zahradní zeď

Nejprve byly přišroubovány pozednice, potom uloženy vaznice. Vaznice jsou sešroubovány ze dvou polovin, podepřeli jsme je a vyrovnali tak, aby na ně mohly být kladeny krokve. Pro dopravu krokví se dá použít vrátek. Kladka je připevněna na vaznici a pak už jde nahoru jedna krokev za druhou. Krokve se narovnají nahoru, na vaznice, potom se rozmístí tam, kde budou uloženy a pak každou krokvi spustíme a uložíme na své místo. Krokve jsou k pozednicím a vaznicím přibity hřebíky délky 250mm.

Typy krovových soustav

Krov je definován jako nosná konstrukce, jejímž hlavním úkolem je vynášet střešní krytinu včetně systému laťování a eventuálních konstrukcí souvisejících se zateplením. Nejdůležitějšími součástmi krovu jsou pozednice, systém vaznic, sloupků, krokví, kleštin, pásků a různých způsobů zavětrování. V podélném i příčném směru musí být krov stabilní, což zajišťují právě zavětrovací konstrukce a štítové stěny. Existují různé konstrukční variace krovových soustav, které byly konstruovány s ohledem na provozní charakter krovu nebo například s ohledem na typ krytiny.

  • Hambalková soustava: Tato soustava je díky volnému půdorysu s minimalizovaným množstvím sloupků velice vhodná pro půdní vestavby. V plné vazbě hambalkové soustavy jsou začepovány krokve do vazného trámu. Ve vazbách prázdných, tzv. jalových, jsou nahrazeny vazné trámy tzv. krátčaty (v místě, kde se krokve čepují). Krátče je krátký trámek, který je podepřen na jednom konci pozednicí a na druhém konci výměnou, osazenou mezi dvěma vaznými trámy. Každý pár krokví je spojen vodorovným trámkem, tzv. hambalkem. Při větších rozpětích krovu se kromě toho ukládá ještě na vaznici. Hambalek bývá podepřen buď jednoduchou stojatou stolicí, nebo dvojitou stojatou, popř. ležatou stolicí.
  • Vaznicová soustava: Skládá se z vazného trámu, na koncích, popř. i uprostřed uloženého na zdech, sloupech nebo jiných podporách. Chybějí-li při větším rozponu střední podpory, zavěšuje se vazný trám na sloupky věšadel. Vazný trám přenáší veškeré zatížení střechy na podpory, a proto mají být sloupy a vzpěry, které přenášejí toto zatížení, na vazném trámu co nejblíže u podpor, aby tento trám byl co nejméně namáhán na ohyb. Vazný trám se sloupy, vzpěrami, rozporami a kleštinami vytváří plnou vazbu. V místě vikýřů a střešních oken je přerušení krokve řešeno pomocí výměny. U složitějších střech jako jsou valby, polovalby, mansardy, vznikají úžlabí, kde jsou zkrácené krokve vynášeny zesílenou nárožní nebo úžlabní krokví. U typické vaznicové soustavy jsou krokve vzdáleny 0,9-1,2 m.
    • Stojatá stolice: Jedná se o vaznicovou soustavu, u které jsou vaznice podpírány svislými sloupky, které přenášejí zatížení do vazných trámů. Počet vaznic, a tedy i počet a umístění sloupků se liší podle rozponu střechy.
    • Ležatá stolice: U této krovové soustavy jsou sloupky, které podepírají vaznice, konstruovány našikmo.

Pálená střešní krytina se pokládá na horizontální latě, které jsou položeny v druhém směru než kontralatě přibité ke krokvím krovu. V některých skladbách střech se objevuje také přídavná polystyrenová izolace mezi střešní krytinou a krokvemi. Střešní latě se však pak musí kotvit dlouhými šrouby, což je značná komplikace. Navíc je tloušťka střechy příliš velká, což zhoršuje prosvětlení interiéru střešními okny.

Rekonstrukce a oprava krovu

Rekonstrukce krovu vyžaduje velkou míru zásahů do nosné konstrukce, a proto je nezbytně nutné se poradit s odborníkem. Jedině profesionální statik může s jistotou říci, zda je určitá část konstrukce vhodná pro zachování, či zda je její nosná funkce již naplno vyčerpána. Před opravou střechy je nezbytné posouzení nosné konstrukce krovu kvalifikovaným statikem.

Časté příčiny poškození krovu

Nejčastější příčinou poškození krovu bývá špatná, netěsná nebo jinak porušená krytina střechy. Ta způsobuje, že zatékající voda je důvodem hnijících tesařských spojů, prasklých krokví, poškozených sloupků a vzpěr, nefunkčních zavětrovacích prvků. Pokud neodstraníme všechny zjištěné závady a jejich příčiny, nemůžeme se například pustit do zřizování obytného podkroví. Krovu může vznikat také špatnými stavebními zásahy.

Čtěte také: Jaké jsou rozměry komínových tvárnic?

Dalšími příčinami poruch střechy jsou:

  • Nedostatečná dimenze nosných konstrukcí: Jedná se především o poddimenzované laťování a příliš velkou vzdálenost mezi podpůrnými trámy - krokvemi.
  • Napadení biologickými škůdci: Touto poruchou máme na mysli napadení dřevěných konstrukcí dřevokazným hmyzem a dřevokaznými houbami nebo červotoči. Příčinou těchto napadení bývá zanedbaná údržba, která má za následek vytvoření vhodných podmínek pro množení těchto organismů - vlhkost, biologický odpad. Nejrozšířenější způsob sterilizace je zahřátí půdního prostoru horkým vzduchem. Tím docílíme teploty v průřezu dřevěných prvků více než 50 °C, což způsobí stoprocentní úhyn hmyzu. U dřevokazných hub úhyn není stoprocentní, protože jejich výtrusy jsou odolnější.

Typy oprav krovu

O tom, zda je dřevo poškozeno, se přesvědčíme buď poklepem (zdravé dřevo jasně zní) nebo navrtáním. Je-li poškození částečné, lze vyměnit pouze jednotlivé prvky krovu. Pokud je poškození většího formátu, je nutné vyměnit krov celý.

Oprava pozednice

U starších objektů je zkrátka nutné často celou pozednici nahradit novou dřevěnou, nebo betonovým věncem. Při výměně pozednice se celý krov mírně nadzvedne (3 cm). Místo pro novou pozednici důkladně vyčistíme a vyluxujeme od biologického odpadu a prachu a na styk pozednice s korunou zdiva nesmíme zapomenout dát asfaltovou hydroizolaci. Buď poškozenou část pozednice odřežeme a nahradíme novou částí, nebo novou část pozednice položíme vedle staré na půdní nadezdívku. V tomto případě však musíme počítat s tím, že nová část pozednice musí být podložena výše, aby podporovala krokev.

Oprava krokve

Při velkém zatížení, které překročilo únosnou mez, nebo při lokálním hnilobném napadení může dojít k závažnému poškození krokve. V rámci úspory lze danou krokev v mnoha případech zachovat a spravit. Prasklou krokev pomocí zvedáku vyrovnáme a zafixujeme. Následně pomocí příložek krokev v poškozeném místě vyztužíme. Poté pomocí kovových svorníků, prostrčených vyvrtanými otvory, krokev důkladně stáhneme. Celý tento postup znázorňuje ilustrace na konci této kapitoly. Malou únosnost krokví prozrazuje i hřeben střechy a zvláště střešní plocha.

Hmotnost sněhu, vichřice, ale také slabý profil krokve mohou způsobit její prasknutí. Je-li jinak krokev zdravá, nemusíme ji vyměňovat, stačí ji opravit. Nejprve musíme prasklou krokev narovnat do původního sklonu. Postupujeme tak, že na podlahu půdy položíme fošny nebo tlustší prkna a na ně podkladek z krátkého trámečku. Přes tento podkladek pomocí páky se zarážkami proti sklouznutí hranolku páčíme zdvihadlem prasklou krokev do původní polohy. Když je krokev ve správné poloze, podložíme ji v místě praskliny provizorní sloupkovou podpěrou a podložkou z prkna. Pak na krokev připevníme pomocí čtyř svorníků příložky z fošen tlustých 40 až 50 mm a 0,7 až 1 m dlouhých. Místo pákového zvedáku můžeme použít i ruční zvedák, tzv. hever. Práce s heverem je snadnější. Hever spočívá na fošně nebo na hranolku a klínem je zajištěn proti posunutí.

Jestliže krokev praskla proto, že byla poddimenzována, pak při zachování stejného druhu krytiny musíme vyměnit všechny krokve a pravděpodobně i další prvky, nebo vyměnit krytinu za lehčí. Je-li krokev částečně nahnilá, odřežeme poškozenou část až po zdravé dřevo a zpevníme ji z jedné nebo z obou stran příložkami. Takovéto poškození bývá obyčejně u okapu. Nové příložky musí sahat asi 700 mm na zdravou část krokve. Místo příložek můžeme novou část krokve spojit se starou částí přeplátováním. V případě, že je poškozena část krokve mezi pozednicí a vaznicí, osadíme vedle ní náhradní část krokve, kterou osadíme na pozednici i vaznici a spojíme ji se starým dřevem staré krokve svorníkem. Na spodní ploše nové části provedeme zářez pro osedlání na pozednici. V případě zatékání nahnilou část krokve odstraníme a nahradíme dřevěnou protézou nebo celou krokev vyměníme. Před výměnou krokve je potřeba v místě napadené krokve odstranit krytinu a odříznout latě nad středem sousedních krokví.

Oprava vaznice nebo sloupku

Při výměně vaznice nebo sloupku je potřeba před odstraněním poškozeného prvku nahradit jeho funkci prozatímní konstrukcí, která zajistí stabilitu celé konstrukce. Například u výměny sloupku vložíme do jeho blízkosti sloupek náhradní, který zespodu vyklínujeme tak, aby veškeré zatížení bylo přeneseno z vyměňovaného sloupku na sloupek náhradní. Uhnilé zhlaví vazného trámu lze v rámci rekonstrukce krovu nastavit. Opravujeme i další poškozené části krovu, např. může být také spoj, který spojuje sloupek a vazní trám.

Zesílení poškozených částí - protézování a příložkování

Nápravy lze docílit tzv. protézováním. Protézování je nahrazení degradované části konstrukčního prvku částí novou - ze stejného materiálu a stejných průřezů, jako byl původní, ještě nedegradovaný prvek. Konstrukce bývají spojeny některým z tesařských spojů (např. plátováním) a zajištěny svorníky, šrouby nebo tradičními dřevěnými kolíky. Jedná se o velice šetrnou metodu kopie, která je hojně užívaná v historicky cenných konstrukcích. Je oblíbenou metodou památkové péče. Příložkováním lze docílit původní únosnosti opravovaného konstrukčního prvku. Jedná se o zesílení prvku po stranách přídavnými dřevěnými nebo ocelovými konstrukcemi. Dřevěné a kovové nastavovací prvky lze připevnit hřebíky, vruty nebo svorníky. Dalším typem metody je plombování.

Přidání konstrukčních prvků do krovu

Někdy dochází k tomu, že byl krov dimenzován na krytinu lehčí, než je ta, kterou nese nebo kterou plánujeme na střechu umístit. Velká část starších venkovských staveb byla například dimenzována na dřevěné šindele, které jsou mnohem lehčí než pálená krytina. V případě, že na pálené krytině stavebník trvá, je potřeba počítat s přidáním krokví někdy až mezi každé dvě sousedící krokve. V minulosti se častokrát podobné krovy pálenou krytinou přetížily a krov tak po letech vykazuje velké množství statických poruch. Zesílení krovu a zvětšení jeho únosnosti je proto vhodným a elegantním řešením. Nejjednodušší je však krytinu nahradit krytinou podobně těžkou. U nahrazení dřevěných šindelů to může být jedna z mnoha šablonových krytin na trhu. Zároveň s krokvemi je vhodné přidat i kleštiny, které jsou v podstatě novějším typem hambalku. Zesilování krovových dílců: Zvlněný hřeben střechy upozorňuje, že krov neunese krytinu bez deformace. Na tuto možnost pamatujeme, chceme-li lehčí krytinu nahradit krytinou těžší, např. krytinu jednoduchou krytinou dvojitou. Je-li dřevo zdravé a je třeba pouze zvýšit jeho únosnost, postačí zpravidla jednostranná nebo oboustranná příložka, kterou se mohou zpevnit nejen spoje, ale i ostatní části krovu. Připevňuje se svorníky, hmoždíky apod.

Zdvihání krovu

Krov můžeme zdvihat, má-li jednoduchý půdorys a zachovalou konstrukci. Zdvihá-li se krov na delší budově, postupuje se po částech. Ve zdvihané části se shora uvolní konce vazních trámů. Trámy se nadzdvihují střídavě na jedné a na druhé straně pomocí páky vytvořené delším trámem. Dále se pokračuje buď stejným způsobem, nebo se trám podloží šroubovými zvedáky.

Konstrukční ochrana dřeva

Touto ochranou máme na mysli zajištění přístupu vzduchu k dřevěným částem konstrukce. Nejvíce trpícími konstrukcemi jsou pozednice, zhlaví vazných trámů, obezděné krokve a námětky. Bezprostřední styk dřeva s vlhkým zdivem vede dříve nebo později vždy k závažnému napadení dřeva biotickými škůdci. Tyto úpravy mají za cíl impregnovat dřevo proti povětrnostním vlivům, dále chrání dřevěnou konstrukci proti dřevokazným houbám a hmyzu, a některé dokonce chrání dřevo před vznikem požáru.

První a nejdůležitější úprava povrchu je broušení a očištění. Před aplikací tekutých impregnací je nutné zajistit kvalitní hladký povrch. Broušení a čištění se provádí standardně brusnými papíry na dřevo, houbičkami nebo brusnými vatami. Impregnace olejem je jednou z nejstarších povrchových úprav dřeva, která má za cíl odpudit vodu. V interiéru i v exteriéru se používá prakticky na všechny dřevěné konstrukce. Není jedovatý, je snadno biologicky odbouratelný a je tedy ekologický. Máme k dispozici oleje lněné, piniové, směsi a další. Impregnace voskem je tradiční metodou a je hojně používána právě při šetrných úpravách historických konstrukcí. Používá se včelí vosk, který má impregnační efekt. Pro venkovní úpravy máme na trhu k dispozici širokou škálu lazur jak syntetických, tak i vodou ředitelných a akrylátových.

Legislativní požadavky na rekonstrukci krovu

Rekonstrukce krovu, jakožto „stavební úprava“, musí splňovat požadavky dle Stavebního zákona 183/2006 sb., §104. Například u rekonstrukce krovu, kdy je nutná celá výměna krovu s plánovanou půdní vestavbou, je potřeba stavební povolení (potřebujeme projektovou dokumentaci, statické posouzení, PENB, zaměření stávajícího stavu a položkový rozpočet). Pokud ale rekonstruujeme krov, aniž bychom zasáhli do nosných konstrukcí stavby a nezměnili vzhled stavby, potřebujeme ohlášení stavby.

Prvek krovu Funkce Poznámky
Pozednice Vodorovný prvek krovu na věnci přenáší zatížení krovu do svislé nosné konstrukce. Samozřejmostí je řádné ukotvení.
Vaznice Vodorovný prvek krovu, který podpírá krokve. Zaručuje ztužení krovu ve směru podélném. Může být pouze hřebenová nebo středová. Středové vaznice mohou vyžadovat podporu sloupky, řešením je např. ocelová vaznice s vyšší únosností.
Krokve Šikmý prvek nesoucí střešní plášť. Obvyklá rozteč 0,8-1,2 m podle zatížení a profilu.
Kleštiny Vodorovné prvky krovu, osazované v páru ze strany krokví, ztužující jednotlivé vazby krovu. Vhodné umístit do výšky stropu budoucího podkroví a využít jako nosiče pro sádrokartonový podhled s izolací.
Sloupky Podpěrné prvky pro vaznice. U větších rozponů je třeba je umístit nad nosnou zeď nebo s nimi počítat při návrhu stropní konstrukce.

tags: #jak #na #seriznuti #tvarnic #krovu

Oblíbené příspěvky: