Severoněmecká cihlová gotika a její ozvuky v české architektuře

Severoněmecká cihlová gotika je specifický architektonický styl, který se rozvinul především v oblastech kolem Baltského moře. Evropská cesta cihlové gotiky (anglicky European Route of Brick Gothic, EuRoB) je turistická a cyklistická trasa, která pokrývá celkem 34 měst s cihlovou gotickou architekturou v sedmi krajích kolem Baltského moře. Trasa prochází Dánskem, Estonskem, Litvou, Lotyšskem, Německem, Polskem a Švédskem.

Vliv a vývoj cihlové gotiky v Praze

Gotická architektura v Praze vícekrát dosáhla skutečně evropského formátu. V několika proměnách to bylo za posledních Přemyslovců i za doby Lucemburků - Jana (např. dům U Kamenného zvonu), Karla IV. (nejen pražská katedrála) i Václava IV. Vrcholné projevy gotického stavitelství v Praze si pak spojujeme hlavně s náročně a nákladně zpracovaným kvádrovým zdivem a jeho kamenickou výzdobou. Tak je tomu např. na pražské katedrále sv. Víta, Vladislavském sále, bránách Karlova mostu i dalších výrazných památkách - Týnském chrámu, věžích kostela sv. Stavitelská produkce byla však v gotické Praze velmi mnohotvárná. Volba stavebního materiálu závisela na řadě okolností, k nimž patřila jak dostupnost materiálu (technická i ekonomická - např. doprava kvalitního pískovce na velké stavby ze vzdálených lomů byla velmi nákladná), tak i zvyklosti v dané huti.

Použití cihel v pražské gotice

Zřejmě právě výsledkem změny stavební huti např. došlo k tomu, že někdy kolem poloviny 13. století se zajímavě proměnil stavební materiál na Anežském klášteru, který patří k vůbec nejstarším pražským stavbám, na kterých se projevil nástup nového gotického slohu. Východní křídlo kláštera bylo z velké části vystavěno z cihel, načež v průběhu výstavby stavitelé přešli ke kameni. Protože se počítalo s omítnutím stavby, nedělalo velkou potíž změnit stavební materiál jaksi na pochodu. Jakého původu byla stavební četa zajišťující výrobu a užití cihel, není zcela jasné. Výrazněji se cihly v Praze uplatnily během 14. století. Zdá se, že jejich užití přicházelo hlavně tam, kde byla potřebná tenká stěna, přitom spolehlivě stabilní. To se zřejmě projevilo hlavně výstavbou cihlových střešních štítů na jinak kamenných stavbách. Příznačným reprezentantem mohou být střešní štíty Staronové synagogy, ale také zachované štíty několika staroměstských domů. K zajímavým příkladům lze počítat také tři významné staroměstské kostely:

• Kostel sv. Havla má jižní věž západního průčelí vystavěnou v gotice z cihel.
• Na minoritském kostele sv. Jakuba jsou cihlové líce také omítnuté. Na štíhlé věži po severním boku presbyteria se ovšem projevují příznačné vpadliny ukončené hrotitými obloučky (tzv. panelování).
• Cihlové zdivo se uplatnilo i na vnějším líci severní zdi lodi kostela sv.

Kromě střešních štítů se cihly objevovaly u měšťanských domů také v různé míře na ostatních částech. Zajímavým projevem typologie obytných prostor byly také výrazně vyklenuté vpadliny v průčelích řady domů, v nichž byla okénka uspořádána nezvykle do dvou řad nad sebou. Toto řešení souviselo s tím, že uvnitř domu byla v tomto místě vložená již v době stavby roubená komora, obvykle s vyklenutým stropem (korespondujícím s tvarem vpadliny na průčelí). V několika případech se na domovních průčelích využilo dekorativních možností, jež poskytovalo složitější skládání cihel do plastických ornamentálních pásů. Většinou byly takové ozdoby při pozdějších opravách domů zahaleny, ale po novějších průzkumech došlo v několika případech k jejich zviditelnění alespoň v dílčím rozsahu (Melantrichova ulice). Podobně jako v jiných oblastech byly cihly samozřejmě používány i na části staveb, kde byla potřebná při dostatečné pevnosti úspora na hmotnosti - na klenbách, arkýřích (prevétech), kouřovodech a komínových nástavcích apod.

Česká gotika v širším kontextu

Gotická architektura se rozděluje do tří fází: raná gotika nebo-li přemyslovská gotika se datuje do 13. až počátku 14. století. Vrcholná gotika je spojena s panovnickou dynastií Lucemburků (14. až počátek 15. století) a pozdní gotika se označuje jako jagellonská (1471-1526). Do našich zemí pronikal gotický sloh pomocí řádu cisterciáků. Na českém území stojí i na evropské poměry výjimečná stavba, jedná se o kostel při benediktinském klášteru v Třebíči, jelikož kostel čistě kombinuje oba slohy - románský a gotický. Mezi první gotické stavby na našem území patří klášter v Předklášteří u Tišnov a kapitulní síň v Oseku. Ze světských staveb se stavěly hrady: Zvíkov, Buchlov. Během vlády krále Přemysla Otakara II. bylo založeno mnoho měst (České Budějovice, Vysoké Mýto). V druhé polovině 13. století se v našich zemích objevuje vliv pozdní francouzské gotiky.

Čtěte také: Jak vybrat cihlovou pec na pizzu

Vrcholné období české gotiky

Největší rozmach české gotiky nastává za vlády Karla IV. a Václava IV. V roce 1344 Karel IV. společně s Janem Lucemburským položil základní kámen katedrály sv. Víta. Král Karel pozval architekta Matyáše z Arrasu, po jeho smrti v roce 1352 převzal vedení stavby Petra Parléře. Za vlády Václava IV. se prosazuje tzv. krásný styl (Staroměstská a Novoměstská radnice). Pokračovalo se ve stavbě městských opevnění, kamenných domů a hradů (Karlštejn, Kost, Kašperk). Během husitských válek umělecká činnost téměř ustanula (výjimka je město Tábor). Až za vlády Vladislava Jagellonského došlo k obnovení stavitelské činnosti, Vladislav získal pro Prahu architekta Benedikta Rieda (Vladislavský sál) a Matouše Rejska (Prašná brána). Stavební boom prožilo i město Kutná Hora, jižní a východní Čechy (Pardubice) nebo oblast Moravy.

Umělecké projevy gotiky

Z raně gotických památek sochařství se mnoho nedochovalo, ale bohatě zdobený portál Porta coeli z let 1240-1250 najdeme v kostele v Tišnově-Předklášteří. Evropským měřítkům směle konkuruje stavební huť Petra Parléře (výzdoba svatovítské katedrály). Malířství v době vrcholné gotiky patřilo k evropské špičce. Z malířů deskových obrazů jsou významní především tito tři: Mistr vyšebrodského oltáře (Madona vyšehradská), Mistr Theodorik (kaple sv. Kříže na Karlštejně) a Mistr třeboňského oltáře (Kladení do hrobu). Stejně tak doba Karla IV. (Mistr Osvald, Mikuláš Wurmser). Z knižní malby stojí za zmínku Pasionál abatyše Kunhuty pořízený Eliškou Rejčkou ve 14. století.

Čtěte také: Vyberte si KM Beta Elegant Cihlovou pro vaši střechu

Čtěte také: Cihlová barva RAL 8004 pro Lindab Rainline

tags: #severonemecka #cihlova #gotika #informace

Oblíbené příspěvky:

• Čištění zasklení balkonu pro delší životnost
• Průvodce výběrem zubních cementů
• Jak ochránit obnažené cihly
• Objevte PREFA střešní šindel DS.19 a inovativní řešení pro podbití střechy
• Nadčasová elegance RAKO Base