PergolySgrafita na fasádách domů: Od renesančních skvostů po moderní umění
Sgrafito je malířská technika používaná převážně k monumentální výzdobě vnějších fasád a stěn interiérů. Proškrabáním světlé vnější vrstvy vápenné omítky na spodní tmavší barvenou vrstvu vznikají kontrastní plochy a výrazná kresba. Proškrabání kresby se provádí do vlhké omítky, protože jedině tak lze docílit odolnosti výsledného obrazu. Je potřeba odhadnout, jak velkou plochu malíř během dne vyzdobí, jelikož vápenná omítka nesmí vyschnout. Chyby se velice špatně opravují, a proto je žádoucí provést každodenní dílo bez oprav a prodlev. Správně vytvořené dílo vydrží v původní podobě celá staletí.
Historie a rozšíření sgrafit
Tato forma výzdoby byla nejvíce rozšířena v době renesance v severní Itálii. V naší zemi máme mnoho historických objektů, jejichž fasády jsou zdobeny sgrafity. V Praze má krásnou výzdobu Schwarzenberský palác. Mnohé gotické tvrze, v renesanci přestavěné v pohodlné zámky, byly opatřeny sgrafitovými psaníčky, což jsou graficky znázorněné kamenné bloky připomínající dopisní obálky. Renesanční fasády jsou zdobeny ornamenty a figurálními motivy s náboženskou tématikou a motivy ze života šlechty, například loveckými výjevy. Sgrafita byla často tvořena dle předloh mistrovských grafických listů, například Albrechta Dürera, Virgila Solise a dalších.
Slavonice: Město plné biblických příběhů
Pokud byste si chtěli detailně prohlédnout všechny motivy na fasádách slavonických domů, trvalo by to hodně dlouho. Stavby lákají k zastavení a hledání starých příběhů ve sgrafitech. „Mezi okny vidíme, jak tam stojí vousatý muž, který má v ruce dýku. Za tu dýku ho chytá anděl. Před ním klečí menší figura a ještě tam u nich hoří nějaký oheň. Na základě toho si můžeme odvodit, že jde o scénu obětování Izáka,“ ukazuje historička Zdeňka Míchalová. Dům v horní části Horního náměstí ve Slavonicích pochází z roku 1579. Kromě scény s Izákem můžou lidé na jeho fasádě obdivovat celkem 23 výjevů z Bible. „Dům vznikl jako obecní pivovar, jeho výnosy měly jít na opravu města, takže se měšťané velmi zasadili o to, aby pivovar prosperoval a také nějak vypadal,“ vysvětluje historička.
Městský pivovar můžou letos turisté obdivovat v plné kráse. Ještě vloni tady stálo lešení. „Dům restaurovali studenti z fakulty restaurování pardubické univerzity. Teď o tom píší diplomové práce,“ připomíná Zdeňka Míchalová. Fresky jsou letos jako nové. Figurální motivy doplňují nápisy. „Někdy se ta sgrafitová výzdoba přirovnává ke komiksům a tady to má opravdu takovou formu, kdy nás texty informují o tom, kterou knihu a kterou kapitolu Bible ilustrují,“ potvrzuje historička.
Podobných domů, jako je městský pivovar stojí ve Slavonicích víc. „Je jich tady celá řada. V tomto jsou Slavonice hodně výjimečné nejen v rámci České republiky,“ uvádí Zdeňka Míchalová. A počet se podle ní může ještě zvýšit. „Není to tak dávno, co se tu několik fasád objevilo. Pamatuji si i ze svého dětství, že se občas něco objevilo a chodili jsme se na to dívat. Poslední objev velkého figurálního sgrafita byl asi před pěti lety, takže je možné, že na domech, které mají teď klasicistní fasády, se ještě něco skrývá,“ doplňuje. Na fasádách domů okolo Horního náměstí ve Slavonicích jsou zachyceny například příběhy Samsona nebo Ikarova pádu, k vidění je i portrét Rudolfa II.
Čtěte také: elegantní řešení pro komín
Tabulka: Příklady sgrafitových motivů ve Slavonicích
| Dům/Lokalita | Motivy sgrafit | Poznámka |
|---|---|---|
| Horní náměstí (obecní pivovar) | Obětování Izáka, 23 biblických výjevů | Z roku 1579, restaurováno studenty |
| Domy okolo Horního náměstí | Příběhy Samsona, Ikarův pád, portrét Rudolfa II. | Renesanční figurální výzdoba |
Prachatice: Renesanční rozkvět pod Rožmberky
Práce zpracovává renesanční fasádní nástěnné malby a sgrafita v Prachaticích. Časově je práce vymezena 16. stoletím, kdy město vlastnili Rožmberkové. Největší rozkvět města je spojen s vládou Viléma z Rožmberka v 2. polovině 16. století, kdy ve městě také vznikly všechny výpravnější figurální výzdoby domů. Výzdoba jednotlivých domů odráží postupný majetkový vzestup prachatických měšťanů. Realizace z 50. a 60. let 16. století jsou spíše výtvarně a také technologicky skromnější. Největší vzepětí jak majetkové, tak také umělecké lze sledovat od začátku 70. let. Hrdost měšťanů a jejich estetické nároky nejlépe dokládá výzdoba Staré radnice. Nesmírně zajímavá a kvalitní výzdoba prachatických domů otvírá jako celek řadu otázek. Vedle dílenských a uměleckých souvislostí s ostatními jihočeskými městy, je to problém autenticity památky. Na některých fasádách, které byly pokládány za renesanční, se již s renesanční malbou ve skutečnosti nesetkáme. Jedná se o barokní novotvary, které motivickými částmi navázaly na původní výzdobu. Výrazné jsou odkazy na Rožmberky, které připomíná téměř každá fasáda. To nelze vysvětlit jinak, než jako výraz subordinace majiteli panství a tamnímu panovníkovi. Rožmberky na počátku 17. století v této roli vystřídal český král a říšský císař.
Sgrafita v Bystřici pod Hostýnem a jejich obnova
Nejen v okolí Bystřice, ale i v samotném městě můžeme spatřit sgrafitovou nástěnnou výzdobu. V Bystřici pod Hostýnem jsou krásná zachovalá figurální sgrafita v průjezdu domu stavitele Slámy v Přerovské ulici. Autorem těchto obrazů s motivy řemeslníků je bystřický malíř Ježek. Další sgrafito je na fasádě vily stavitele Matušky v Dvořákově ulici. Jediný obraz z mnoha je rekonstrukcí původního díla zobrazující dětskou postavu s plánem chrámu. Fasádu bývalých jeslí, v současnosti zde sídlí charita, zdobí po stranách vstupů do budovy dekorativní sgrafitové kytice květů. Po celé délce budovy je asi metr široký pás zobrazující dětské hračky. Sgrafito poničené dešti, a hlavně nešetrným umístěním oken do obrazu, vyžaduje ošetření a následující obnovu. Na východní fasádě bystřického zámku jsou jednoduché sgrafitové obdélníky připomínající stěnu z kamenných kvádrů. Při restaurátorském průzkumu zámecké renesanční vstupní brány byla odkryta tmavá omítková vrstva s obsahem dřevěného uhlí, pravděpodobné sgrafitové výzdoby.
V létě loňského roku byla zahájena obnova sgrafitové výzdoby na fasádě šaten koupaliště v parku Zahájené. Sgrafito zobrazující kytice květů ve vázách je poškozeno povětrnostními vlivy, znečištěno nánosem malty, která asi měla sloužit ke zpevnění degradovaných částí. Rozsáhlé plochy jednotlivých obrazových polí jsou strženy a zůstaly pouze fragmenty. Lokálně došlo k uvolnění a odpadnutí drolící se části. Místy je originál přetažen novou vrstvou omítky. Byly provedeny rekonstrukce některých chybějících obrazů, částečné očištění od vrstvy novodobé omítky a zpevnění vydrolených míst. V tomto roce může být obnova sgrafit na koupališti dokončena. Neudržovaná sgrafitová výzdoba láká vandaly k degradaci sgrafit sprejovými podpisy.
Je dobře, že jsou v Bystřici lidé, kterým záleží na záchraně, obnově a udržování sgrafit. Dnes už se nemůže stát, že sgrafitová výzdoba zanikne, jako na fasádě nábytkářské školy a na vile stavitele Matušky. Bylo by projevem neúcty k tvůrcům těchto skromných a zároveň jedinečných děl nepostarat se o jejich zachování.
Vila Stanislava Suchardy: Ukázka české renesance
Dům Stanislava Suchardy, předního umělce generace Národního divadla, byl navržen ve stylu tzv. české renesance, rozšířené nejvíce v poslední čtvrtině 19. století. Koncepce vily byla v letech 1893 až 1895 zpracována architektem Otakarem Wolfem, Suchardovým přítelem ze studentských let. Značná pozornost - větší než vnitřní dispozici rodinného domu - byla věnována výtvarnému zpracování fasád, na kterých měly být zhodnoceny typicky české architektonické tradice z konce 16. století - štíty domů, sgrafitová průčelí, členění oken apod. Malířská výzdoba fasády Suchardova domu spočívá ve sgrafitové a freskové dekoraci na všech průčelích od souvislého dekorativního vlysu pod korunovou římsou až po podobný vlys mezi parapetní a kordónovou římsou. K oživení nižšího z nich byly jedinečným způsobem využity pevně zabudované keramické talíře umístěné mezi mravoličné nápisy. Za nejvýznamnější sgrafito je považována rozměrná kompozice znázorňující sázavského opata Božetěcha od Mikoláše Aleše.
Čtěte také: vše o dřevovláknitých deskách na fasádu
Stavební povolení k nové stavbě jednopatrového domu bylo vydáno 15. dubna 1894 s tím, že bude provedena podle předložené a schválené dokumentace. Stavba byla ukončena 1. března 1897 částečně a 1. prosince 1897 zcela, a to podle schváleného a opraveného nástinu stavebního. V nově postaveném domě se roku 1896 konala svatba Anny Suchardové (1870-1940), sestry Stanislava Suchardy a matky Cyrila Boudy, s Aloisem Boudou. Mikoláš Aleš, autor sgrafita svatého Božetěcha na fasádě domu, byl na této svatbě za svědka. V letech 1902 až 1907 Antonín Sucharda některé místnosti ve svém domě pronajímal. Ještě v roce 1935 patřil dům Antonínu Suchardovi. Později však byla vila vyvlastněna a rozdělena na bytové jednotky a v přízemí provozována zubní ordinace. Koncem šedesátých let si vynutil špatný technický stav budovy, způsobený vzlínající vlhkostí, základní sanační práce a zajištění dokumentace uměleckých děl. Během roku 1972 prošly fasády první restaurátorskou obnovou, která byla zopakována včetně opravy střechy v roce 2001.
Čtěte také: Průvodce zateplením fasády
tags: #sgrafita #na #fasádě #domu #ve #Větřní
