Zelené fasády: Popínavé rostliny jako spojenci udržitelné architektury

Příroda toho od nás nepotřebuje moc, často jí stačí pouze podat pomocnou ruku a poskytnout dostatečný prostor. Zelené fasády z popínavých rostlin jsou výborným příkladem toho, jak můžeme efektivně spolupracovat s přírodou a vzájemně si vypomáhat. Obrostlé fasády domů popínavými rostlinami nejsou žádnou novinkou. Jedná se o jednu z nejstarších metod ozelenění budov a přináší hned několik důležitých výhod. Rostliny mají v architektuře své nezastupitelné místo. Zpříjemní posezení, přívětivě působí nad vstupem do domu i uvnitř budovy. Zelené fasády se objevují nejenom u moderních kancelářských budov, ale také u rodinných domů a vil.

Proč zelené fasády?

Zelené fasády se objevují s obecným trendem zelené architektury, se znečištěným životním prostředím, s nárůstem hluku a prašnosti ve městech a obcích. Zelené fasády však nemají vliv pouze na zlepšení ovzduší, zasazují se také o celkové vnímání estetiky prostoru. Rostliny absorbují oxid uhličitý, zachycují prach a špínu, tlumí hluk a v létě poskytují budovám přírodní formu klimatizace stíněním a odpařování vody, čímž snižují náklady na klimatizování interiéru.

Popínavé rostliny jsou dokonalým spojencem pro vytvoření zelené fasády. Tyto rostliny nejenže nepoškodí povrch budovy, ale naopak, mohou sloužit jako efektivní izolace. V létě ušetří náklady za klimatizaci, v zimě za vytápění objektu. Zelené fasády spolehlivě pohlcují hluk, snižují spotřebu energie, ochlazují budovy, čistí vzduch a působí na naši psychiku. Fasáda z popínavých rostlin je prvním krokem pro adaptaci budov na klimatickou změnu. Popínavé rostliny mohou nahradit vzrostlé dřeviny v místech, kde je nelze z nějakých důvodů vysadit.

Typy zelených fasád a jejich realizace

Budovu lze ozelenit několika různými způsoby. Ozelenění měst patří k současným trendům ve vývoji především městské architektury. Vyjma systémových prvků fasád porostlých nebo osázených vegetací, které jsou otázkou současného století, patří k zelené architektuře i tradiční užití rostlin - přímá výsadba v blízkosti stavebních konstrukcí, s jejich vzájemným postupným spojením pomocí šplhavých a příchytných mechanismů rostlin.

Zelené fasády je možné realizovat buď jako systémový prvek fasády, obvykle s vlastní nosnou konstrukcí pro plošné osázení vegetací, nebo jako volně rostlou vegetaci, mnohdy i nezáměrně vysazenou. Motivací k záměrné výsadbě je obvykle konstrukce z architektonických nebo konstrukčních důvodů nevhodná pro osazení systémových prvků (např. na historických budovách), nebo finanční náročnost montáže systémové zelené fasády.

Čtěte také: Inspirace pro dřevěné rohové stojany

Systémy pro ozelenění

• Lankový systém: Nejjednodušší způsob je vedení popínavých rostlin po lankovém systému, který slouží jako opora. Ocelová lana a koncovky firmy Jakob Rope Systems stejně jako ocelové sítě Webnet se ideálně hodí jako opora pro růst popínavých rostlin.
• Předpěstované treláže: Konstrukci vám dodáme již obrostlou popínavými rostlinami do určité výšky.
• Kombinované systémy: Část budovy ozeleníme předpěstovanou treláží, na kterou se následně napojí lankový systém, po které budou rostliny dál růst a pokrývat další plochu.

I když je princip ozelenění budov fasádou z popínavých rostlin poměrně jednoduchý, před realizací je třeba správně zvážit několik věcí. Nejjednodušší a nejefektivnější cesta k ozelenění budov vede přes odborníky na zelené stavění.

Vertikální zahrady Patricka Blanca

S vertikálními zahradami je nejčastěji spojován francouzský botanik, vědec a umělecký designér Patrick Blanc. Proslavil se stěnami zvanými le mur végétal nebo vertical garden. Pracuje tak, že na nosnou zeď či speciální stěnu umístí kovovou konstrukci, která slouží jako podklad pro PVC plachtu, na níž jsou připevněny dvě vrstvy polyamidové zahradnické plstě. Tato plsť napodobuje mech, jenž roste na skalnatých stěnách a slouží jako podpora kořínků mnoha druhů rostlin. Síť trubic přivádějících rostlinám výživu a minerální látky potřebné pro jejich růst je ovládána elektronicky.

Zelená stěna se tedy skládá ze tří částí: z kovového rámu, PVC vrstvy a vrstvy plsti (nasákavý speciální filc). Kovový rám může být zavěšený na stěnu, může stát samostatně či být v souladu s dalšími architektonickými kompozicemi. Poskytuje kromě jiného i prostor pro vzduchovou mezeru, působící jako efektivní tepelný a zvukový izolant. Do kovového rámu se pomocí nýtových spojů uchytí hrubá podložka, která zpevňuje konstrukci a činí ji voděodolnou.

Lze doporučit konstrukci vertikální kaskádové zahrady, která funguje na principu samozavlažovacích květináčů. Voda se napouští z horního patra, jakmile hladina v truhlíku pod květináči stoupne do potřebné výšky, teče pomocí přepadů dolů, do nižších pater. Vertikální zahrady mají nesporně kromě estetické funkce i efekt tepelné izolace, zlepšují klimata odpařováním vody a chladí budovu v letních měsících. Nutné je na závěr připomenout, že pokud se rozhodnete pro vertikální zahradu či výše uvedený systém, máte k dispozici pouze omezený sortiment rostlin.

Výběr a péče o popínavé rostliny

Architekti využívají poznatků lékařů, řídí se doporučeními botaniků a vybírají takové rostliny, které vyhovují jak po stránce stavební, tak po stránce zdravotní a estetické. Univerzálně použitelné liány se nehodí pouze tam, kde je opravdu málo místa. Naopak skvěle vypadají u masivních zdí starých i nových staveb, na nejrůznějších branách, nebo tam, kde prostě volně splývají dolů - ze zdí, teras a valů.

Čtěte také: Kytky a dřevěné uhlí: podrobný pohled

Doporučené druhy popínavých rostlin

• Plamének (Clematis): Vápnomilný, vhodný pro novostavby nebo čerstvě opravené domy, kde bývá půda znečištěná cementem.
• Loubinec (psí víno): Nenáročný, daří se mu na výsluní, kde se na podzim sytěji vybarvuje. Roste téměř v každé zahradní půdě, v těžším jílu o něco lépe snáší občasné sucho.
• Réva kulturní: Hodí se na stěnu domu nebo na pergolu a navíc poskytne příjemné občerstvení.
• Vistárie čínská: Nádherná do orientálně laděného prostoru. Pro mohutnější druhy popínavých dřevin, jako je vistárie čínská nebo třeba křivouš kořenující, je pak nutné vytvořit nosnější konstrukci spíše z kovu nebo dřeva a tyto popínavky od fasády ideálně trochu oddálit.

Údržba zelených fasád

Při navrhování zelené fasády nebo ozelnění plochy popínavými rostlinami musíte myslet na to, že se rostliny přirozeně snaží primárně dostat co nejblíže slunci a pnou se do výšky. Až následnou regulací se popínavka zahušťuje a pokrývá spodní plochy. Kompletní ozelenění menšího objektu nebo plotu tak může trvat i 5-7 let.

Ať už se rozhodnete pro jakýkoliv způsob ozelenění budovy, v každém případě je potřeba zajistit i následnou péči o rostliny a údržbu zelené fasády. Zejména v letním období musíte dbát na dostatečnou závlahu rostlin. Doporučujeme také pravidelně kontrolovat stav zeleně, ať máte možnost případně včas reagovat na vzniklé problémy.

Běžnou údržbu vertikálních zahrad provádí školený zahradník, který zajistí čištění a odstranění suchých listů, eventuálně prořez k udržení formy rostlin, periodickou výměnu hnojiva z rezervy nádrže, případně další věci podle přání klienta. Často se totiž zapomíná na to, že i popínavé dřeviny potřebují poměrně častý dohled, aby nepřerůstaly, kam nemají. Nikdy není úplně v pořádku je nechat růst volně, i když to třeba bude několik let fungovat, časem nastanou problémy. Určitě v tomto případě doporučuji několikrát během sezóny popínavky ošetřit řezem, což je důležité hlavně u rychle rostoucích druhů. Ideálně pak provést poslední úpravu před zimou, čímž si uděláme menší náskok i na jaro, kdy zeleň nastartuje raketový růst. Pokud si nejste údržbou jisti, nebo na ni nemáte čas, svěřte péči o rostliny do rukou zkušeným specialistům.

Potenciální rizika a jejich řešení

Popínavé rostliny na fasádách domů a zídkách mají ovšem své zastánce i odpůrce. K záporům patří vyšší koncentrace hmyzu v listovém porostu a působení příčepivých kořenů na fasádu. Například takový břečťan má skutečně agresivnější kořeny a může jimi starší fasádu narušit. V případě mohutnějších druhů popínavých dřevin, jako je vistárie čínská nebo třeba křivouš kořenující, je pak nutné vytvořit nosnější konstrukci spíše z kovu nebo dřeva a tyto popínavky od fasády ideálně trochu oddálit.

V případě bujně rostoucího přísavníku většinou nedojde k přímému invazivnímu poškození fasády, ale úponky této rostliny se přichycují k povrchu, takže na něm zanechávají stopy. Problém pak může nastat při neopakovaném řezu, kdy bujné výhony mohou ucpat například okapové žlaby nebo zarůst až do oken nebo jiných otvorů. V tomto případě určitě doporučuji zvážit výsadbu přímo u domu. Pokud se chcete budoucím komplikacím vyhnout, ale přesto se nechcete popínavých rostlin v blízkosti domu tak úplně vzdát, bude tím nejlepším řešením praktická konstrukce například z ocelových lanek nebo rovnou ze sítě vyrobené ze stejného materiálu, které se napnou v dostatečné vzdálenosti od fasády domu. Mnohem lépe se pak popínavky udržují a určitě bude každý majitel domu více v klidu, že nehrozí ani při zmeškání řezu poškození citlivějších konstrukcí nebo zmíněné fasády.

Čtěte také: Polička na kytky: domov a zahrada

Ve sporných případech, kdy je například část nájemníků pro a část proti, se volí raději popínavé rostliny s ovíjivými úponky, které ke svému růstu potřebují oporu. Dopady působení takového povrchu na tradiční i moderní povrchy budov nejsou zatím přesně definované.

Vliv popínavých rostlin na vlhkost fasády

Motivací pro dlouhodobou práci autora byla otázka negativních vlivů popínavé vegetace na stavební konstrukce. Jakým způsobem a do jaké míry tato přídavná vrstva na straně exteriéru ovlivní stavebně-fyzikální chování konstrukce? S čím je pro návrh těchto konstrukcí potřeba počítat ve fázi návrhu a jak změnit konstrukci pro zachování její maximální životnosti a funkčnosti. Tento příspěvek je věnován otázce vlhkosti těsně pod vnějším povrchem stavební konstrukce. Hypotézou v tomto měření byl předpoklad, že povrch konstrukce popnutý vegetací je znevýhodněn oproti povrchu bez vegetace z hlediska plynulého prostupu vodních par do volného ovzduší, a tak vegetace na konstrukci může přispívat zrychlení její degradace.

Mezi architekty, projektanty i investory vzbuzuje použití popínavých rostlin na fasádě budovy obavy z vytvoření bariéry pro vnější povrch konstrukce, která tak nebude plnit svoji funkci při cestě vlhkosti z konstrukce do exteriéru, a bude tak vytvářeno vhodné prostředí pro vznik kondenzace v konstrukci. Pro toto tvrzení či jeho vyvrácení nejsou dosud známá data, a tak otázku reálného vlivu vegetace nelze prozatím zodpovědět. Výzkumy na volně rostlém typu vegetačního povrchu ze stavebního hlediska se však téměř nerealizují. Důvody jsou zřejmé: měření jsou omezena na jejich proveditelnost v terénu, konstrukce popnuté vegetací nelze jednoduše zkonstruovat jako dílčí výsek konstrukce pro laboratorní měření. V případech předpřipravených panelů, určených k popnutí pro budoucí užití pro laboratorní výzkum, se čas na přípravu vhodného, dostatečně vzrostlého vzorku počítá na roky. Ani výsek stávající popnuté konstrukce nelze efektivně přesunout do laboratoře při zachování stejných vlastností rostlin, které jsou extrémně citlivé na narušení a velmi rychle uvadají, čímž ztrácí podstatnou část ze svých funkcí. Pokud se literatura věnuje měření na dílčí části konstrukce, jedná se o prvky fasády se systémovým řešením výsadby. Z těchto důvodů nebylo možné ani v tomto případě uvažovat laboratorní měření pro stanovení skutečných hodnot součinitele difúze vodní páry vegetací porostlé konstrukce pro výpočet difúzního odporu celého souvrství.

Výsledky měření vlhkosti

Pro měření byla zvolena obvodová stěna rekreačního objektu, stáří přibližně 60 let, vyzděná z cihel plných pálených na maltu cementovou a opatřena běžnou jádrovou omítkou s finální vrstvou a fasádní barvou. Konstrukce nebyla kryta před povětrnostními vlivy např. přesahem střechy, byla tak vystavena plnému působení povětrnostních vlivů. Prvním kritériem výběru byla celoroční přístupnost pro opakované měření, a části jak porostlé vegetací, tak části bez porostu. Při výběru měřicích bodů byl kladen důraz na výběr materiálově totožných míst měření - sledována byla povrchová vrstva konstrukce, materiál a tloušťka konstrukce, stínění srážek přesahem ostatních konstrukcí; i totožné výškové umístění měřících bodů. Měření probíhalo v odpoledních hodinách pomocí hrotového vlhkoměru s odchylkou 0,05 procentního bodu, v cyklech opakujících se jednou měsíčně v průběhu sledovaného období (06-10/2020), změřeno bylo vždy 10 hodnot vlhkosti na konstrukci kryté vegetací a též 10 hodnot na konstrukci mimo vegetaci. Vzdálenost mezi měřenými body byla 150 mm. Po předběžné analýze prvních dvou cyklů měření bylo k datům z měření přidáno i sledování úhrnu srážek za období 4,5 dne před dnem měření.

Naměřené hodnoty se v rámci jednotlivých cyklů pohybovaly kolem průměrných hodnot od 3,45 % (v srpnu) do 5,41 % (v říjnu). Z naměřených hodnot je zjevné, že bylo nesprávné uvažovat proměnlivost dat v průběhu roku pouhou změnou ročního období, ale je nutné uvažovat jednotlivé cykly měření jako solitérní soubory dat v kontextu s počasím. Naměřené hodnoty vykazovaly společné rysy pro tři odlišné situace - pro období bez dešťových srážek, pro období těsně po ojedinělém dešti a období s několikadenním deštěm. Pro období bez dešťových srážek a s několika denním deštěm vykazovaly naměřené hodnoty na konstrukci s vegetací vyšší vlhkost než na konstrukci bez vegetace. Pro období těsně po ojedinělém dešti se projevila ochranná funkce vegetace, která zabránila přímému dopadu deště na konstrukci a tím zřejmě dočasně zůstala konstrukce pod vegetací s nižší vlhkostí než povrch přímo smáčený. Naměřené hodnoty jsou natolik homogenní, že nelze zhodnotit výsledek posouzení hypotézy. Pro její nezamítnutí je nutno přesnějších dlouhodobějších měření.

Velmi překvapujícím jevem, který provázel jednotlivá měření, bylo zjištění subjektivně nižší pevnosti materiálu konstrukce, která nebyla popnuta vegetací. Trny vlhkoměru se do konstrukce bez vegetace zanořovaly s citelně nižším odporem. Cílem měření bylo popsat hrubé rysy vlhkostního chování konstrukce popnuté vegetací v kontextu s konstrukcí nepopnutou. Měření reálné konstrukce přineslo několik podstatných faktorů, ovlivňujících chování konstrukce, jejichž vliv nebyl před měřením zřejmý nebo nebylo zřejmé, že jejich vliv je natolik výrazný. V průběhu měření byl neplánovaně zjištěn pravděpodobný vliv vegetace na snížení rychlosti degradace u této konkrétní konstrukce.

Ať už se rozhodnete pro jakýkoli druh zelené fasády, uděláte něco pro přírodu, pro sebe i pro okolí.

tags: #sit #pro #plazive #kytky #fasada #informace

Oblíbené příspěvky:

• Kompletní průvodce betonových jímek
• Profil Petra Stuchlíka v oblasti stavebních prací
• Návod na skladování a montáž komínových tvarovek HELUZ
• Konstrukční detaily dřevěných schodišť
• Vše o řezačkách dlažby BEMLA