Skanzen lidových staveb Kouřim: Cesta do minulosti českého venkova

Muzeum lidových staveb v Kouřimi, známé také jako kouřimský skanzen, představuje jedinečnou expozici lidové architektury z různých regionů Čech z období 17. až 19. století. Je součástí Regionálního muzea v Kolíně, zřizovaného Středočeským krajem, a je členem Českého svazu muzeí v přírodě. V rámci České republiky se jedná o jediný nadregionálně zaměřený skanzen.

Historie a vývoj skanzenu

Historie Muzea lidových staveb v Kouřimi se začíná psát na přelomu 60. a 70. let 20. století. V souvislosti s výstavbou vodárenské nádrže Švihov na řece Želivce byl řešen problém záchrany některých lidových staveb z obcí, které měly být zatopeny vodou. Nakonec zvítězila myšlenka zřízení zcela nového skanzenu v Kouřimi, pro které byla vybrána lokalita o výměře téměř 5 ha jihozápadně od města.

První koncepce uvažovala se zřízením záchranného skanzenu stavebních památek lidové architektury z Posázaví, středního Povltaví a Podblanicka. V roce 1970 byly do areálu přeneseny první trámy stodoly z Durdic (která je tak nejstarší nejen historicky, ale také jako exponát ve skanzenu) a v roce 1976 byl skanzen otevřen veřejnosti.

Krátce po otevření byl přepracován původní záměr na „Muzeum české vesnice“ s expozicí, podávající přehled lidových stavitelských technik v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Hlavním cílem měla být přímá konfrontace různých regionálních typů lidové architektury z období od 17. do 19. století. V letech 1976-90 byly postaveny první objekty, skanzen byl oplocen a menší investice směřovaly i do vylepšení jeho technické základny a do údržby stávajících staveb a volných ploch.

Ačkoliv počátkem 90. let 20. století došlo k další dílčí úpravě koncepce na výběrový skanzen základních regionálních typů lidové architektury, k žádnému rozšíření nebo změnám nedošlo, neboť jeho další rozvoj byl v letech 1992-2012 paralyzován 20 let trvajícím restitučním sporem o většinu pozemků muzea. Jako náhradní řešení bylo zvoleno pořádání četných národopisně zaměřených doprovodných programů, které v 90. letech 20. století získaly u veřejnosti značnou oblibu.

Čtěte také: Rožnovský skanzen a jeho Dřevěné městečko

V roce 2012 se konečně podařilo ukončit spor mezi Středočeským krajem a rodinou Lonských o pozemky v muzejním areálu. Díky tomu bylo možno konečně zahájit nový rozvoj muzea, přičemž byla přepracována původní koncepce "Muzea české vesnice" tak, že se nově bude skanzen orientovat na památky lidové architektury z oblasti středních, východních a severních Čech.

Autorem odborného a koncepčního řešení a hybným motorem celé dostavby byl ředitel Regionálního muzea v Kolíně Vladimír Rišlink a autorkou celkového architektonického konceptu přestavby architektka Irena Hrabincová. V rámci nové koncepce jsou prezentovány dějiny českého venkova od raného novověku do počátku 20. století z nejrůznějších úhlů pohledu, včetně jejich sociálních a regionálních specifik.

Památky lidové architektury byly nově uskupeny (stávající v několika případech přemístěny na nové místo) do logických celků usedlostí ze jmenovaných regionů se snahou vytvořit co nejvěrohodnější prostředí, v němž se nacházely na svém původním místě. V rámci první etapy dostavby muzea v letech 2014-15 bylo vybudováno několik nových objektů, stávající objekty byly postupně restaurovány do podoby, která více odpovídá jejich původnímu vzhledu, přičemž byly odstraňovány nevhodné stavební úpravy z minulosti. Asfaltové komunikace byly v roce 2016 nahrazeny sítí nově vedených cest, zhotovených tradičními technologiemi, užívanými na venkově do počátku 20. století. V roce 2020 byla postavena výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého.

V roce 2023 proběhla projektová dokumentace druhé etapy výstavby za 6,7 milionů korun, v rámci druhé etapy (plánovaný rozpočet je 150 - 200 milionů korun) bude vybudován nový vstupní objekt do muzea, znovu postaveny dům ze Starostína, dům vrchnostenské zprávy "Laubovna" z Amalína u Křivoklátu, chalupa z Měníku u Nového Bydžova, špýchar z Martinic u Votic a zvonice z Mečeříže. Ke konci roku 2025 by měla být dokončena moderní stodola s doškovou střechou - nová vstupní budova v Muzeu lidových staveb v Kouřimi. Návštěvnické centrum bude mít částečně prosklenou fasádu, a kromě pokladny je v plánu i občerstvení, muzejní obchod a zázemí pro návštěvníky i zaměstnance.

Exponáty a expozice

V současné době se ve skanzenu nachází čtrnáct velkých staveb a stovky dalších exponátů. Mezi exponáty najdete takové skvosty, jakým je například vzácná polygonální stodola z Durdic z roku 1684 a stodola ze Želejova, které zaujímají výjimečné postavení jako dvě unikátní a jedny z nejstarších dochovaných hospodářských staveb z Čech.

Čtěte také: Návštěva Souboru lidových staveb Vysočina

Nejpočetnějším souborem jsou pak obytné domy z celé zájmové oblasti skanzenu, a to:

  • chalupa s roubeným špýcharem z Budče
  • statek z Týřovic
  • rychta z Bradlecké Lhoty
  • dům z Jílového u Děčína
  • usedlost "Šperkovna" ze Strašic
  • usedlost ze středního Polabí

Doplňky tvoří drobné stavby hospodářského charakteru, a to špýchar z Hrádku, špýchar z Budče, špýchar z Kornatic, kovárna ze Starého Bydžova, rumpálová studna z Kozojed u Ratají nad Sázavou, dřevěná pístová pumpa ze Zalán u Rožmitálu pod Třemšínem a včelín. Celý areál je doplněn drobnými památkami sakrálního charakteru, kterými jsou boží muka sv. Prokopa z Kostelce nad Černými lesy, obecní zvonička z Býchor, socha sv. Donáta ze Svatbína, mariánský sloup z Konárovic, volná kopie dřevěného kříže s plechovým Kristovým tělem z Němčic a kaplička sv. Jana Nepomuckého se sousoším z Tismic.

K realizaci je připravena řada dalších staveb v rámci dostavby skanzenu:

  • kostel sv. Jana Křtitele z Dolních Kralovic (okres Benešov)
  • vodní mlýn z Tismic a brána z Tismic (okres Kolín)
  • hospodářská budova z Kosmonos (okres Mladá Boleslav)
  • dům vrchnostenské zprávy "Laubovna" z Amalína (okres Rakovník)
  • rychta z Kamenice (okres Rychnov nad Kněžnou)
  • dům ze Starostína (okres Náchod)
  • usedlost z Chedrbí (okres Kutná Hora)
  • chalupa z Nové Starosti (okres Liberec)
  • chalupa z Měníku (okres Hradec Králové)
  • větrný mlýn z Borovnice (okres Trutnov)
  • špýchar z Martinic u Votic (okres Benešov)
  • zvonice z Mečeříže (okres Mladá Boleslav)
  • kaplička P. Marie ze Svobody nad Úpou (okres Turnov)

Skanzen Veselý Kopec

Expozici na Veselém Kopci tvoří stavení drobných zemědělců datované od poloviny 19. století do poloviny 20. století. První expozice byly zpřístupněny v roce 1972. Roubené usedlosti volně rozptýlené v původním krajinném prostředí, které sem byly přeneseny z oblasti Žďárských vrchů a Železných hor, dokumentují život a způsob hospodaření drobných rolníků. K vidění je tu také jedinečná kolekce technických památek na vodní pohon, jako je mlýn, olejna, pila, stupník na tříslo a varna povidel. Myšáci z Veselého Kopce - herní průvodce formou mobilní aplikace - zpříjemní návštěvu dětem.

Betlém - Hlinsko

Rezervace lidové architektury Betlém v Hlinsku nabízí expozici bydlení drobných městských řemeslníků v roubených domcích z poloviny 19. století.

Čtěte také: Zakládání staveb: Nové normy a technologie

Národopisné akce a kulturní program

Během celého roku se v Muzeu lidových staveb v Kouřimi pořádají národopisné pořady prezentující nejvýznamnější tradiční svátky v působivé historické podobě. Vyhlášené jsou zdejší národopisné pořady, které prezentují nejvýznamnější tradiční svátky. Ať už do Kouřimi vyrazíte za slavnostmi k ukončení zemědělských prací, vinobraní, posvícení nebo třeba na Vánoce či Velikonoce, vždy se rázem posunete v době o mnoho let nazpět a poutavou formou se dozvíte mnoho informací. Atmosféra skanzenu, ležícího v krásném prostředí starého ovocného sadu, se neustále obměňuje v návaznosti na cyklus ročních dob a příslušných lidových obyčejů. Kromě základní otevírací doby je otevřeno po dobu konání národopisných akcí a tématických výstav i v dalších obdobích roku. Jednodenní kurzy lidových řemesel se zde pořádají pravidelně.

Otevírací doba a vstupné

Otevírací doba skanzenu Kouřim:

  • Duben: pátek - neděle: 10.00-16.00 hodin
  • Květen: úterý - neděle: 10.00-17.00 hodin
  • Červen - Srpen: úterý-neděle: 10.00-18.00 hodin
  • Září: úterý-neděle: 10.00-17.00 hodin
  • Říjen: pátek-neděle: 10.00-16.00 hodin

Vstupné Kouřim:

  • Základní vstupné: 70 Kč
  • Snížené vstupné: 40 Kč
  • Rodinné vstupné: 180 Kč
  • Při kulturních akcích: 80 Kč a 50 Kč

Vstupné Veselý Kopec:

  • Základní vstupné: 35 Kč
  • Snížené vstupné: 25 Kč
  • Rodinné vstupné: 95 Kč (2 dospělí + až 3 děti, studenti)
  • Organizované výpravy dětí do 6 let: 20 Kč

Zajímavosti a okolí

Muzeum lidových staveb v Kouřimi je poměrně oblíbenou lokalitou pro filmaře. Návštěvnické centrum bude mít částečně prosklenou fasádu, a kromě pokladny je v plánu i občerstvení, muzejní obchod a zázemí pro návštěvníky i zaměstnance.

Na návštěvu zve také malebné královské město Kouřim. Nezapomeňte si v Kouřimi prohlédnout samotné město s dochovanými hradbami známé třeba ze seriálu Bylo nás pět. Navštívit zde můžete například Muzeum Kouřimska s rozsáhlou expozicí o dějinách regionu a raně gotický kostel sv. Štěpána s unikátní středověkou kryptou. Minout byste při tom neměli Muzeum Kouřimska, které je rovněž součástí Regionálního muzea v Kolíně. Jako další část Regionálního muzea navštivte Podlipanské muzeum v Českém Brodě, tvrz Hradenín nebo Památník tří odbojů v Lošanech.

Muzeum lidových staveb bylo zapsáno do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR 7. května 1996 pod číslem 11280/2-4334.

tags: #skanzen #lidovych #staveb #vysocina

Oblíbené příspěvky: