Slinutá dlažba: Odolnost, krása a všestrannost pro váš interiér i exteriér
Hledáte-li odolnou, krásnou a zároveň dobře udržovatelnou podlahu do domácích, veřejných a především do vysoce zatěžovaných interiérů, zaměřte svůj výběr na slinuté dlažby.
Co je slinutá dlažba a čím se liší od klasické keramické dlažby?
Tradiční keramické dlažby s glazurou, které jsou vhodné především do domácností a prostor s minimální zátěží, jsou čím dál častěji nahrazovány daleko odolnější slinutou dlažbou.
Mnozí mylně předpokládají, že slinutá dlažba je totéž jako normální dlažba. Slinutá dlažba je vyvinuta a vyrobena technologií zvané keramický granit, druhá varianta je právě standardní dlažba, čili glazurovaná nebo matná keramická dlaždice.
Daleko silnější je právě slinutá dlažba, což je dáno výrobními technologiemi. Surovina pro výrobu kameninových dlaždic je jenom trochu odlišná od složení keramických dlaždic: hlína, křemen, živec, barevné pigmenty.
Základ slinuté dlažby tvoří živec a jíl. Tato směs se lisuje za vysokého tlaku a následně vypaluje při vysoké teplotě. Technologie pro výpal při teplotách až do 1400 °C umožňuje provést specifické změny ve struktuře výrobku - ucpání pórů. Materiál se dokonale spojí (sline), takže výsledná hmota nemá téměř žádné póry.
Čtěte také: Výhody a využití slinuté keramické dlažby
Výhody slinuté dlažby
- Má velmi nízkou nasákavost (vždy pod 3 %, někdy i pod 0,1 %) a odolá extrémnímu zatížení.
- Monolitická konstrukce poskytuje zvláštní pevnost a vysokou odolnost vůči nízkým teplotám (až do -50 °C).
- Odolnost vůči mechanickému i chemickému poškození a dlouhá životnost.
- Snadná údržba, neboť méně zachycuje špínu.
- Díky rektifikované úpravě vznikají při pokládce minimální spáry.
- Vizuální zpracování dlažby mají na starosti přední designéři a z pestrých kolekcí si jistě vybere každý.
Typy slinuté dlažby
Slinutá podlaha se vyrábí ve dvou verzích: glazovaná a neglazovaná varianta. Slinutá dlažba může být dále buď probarvená nebo glazovaná.
Neglazovaná slinutá dlažba
- Jsou jednolité v celé své tloušťce.
- Mohou být režné nebo leštěné.
- Slinutá neglazovaná dlažba je velice vhodná pro místa s velkým provozem.
- Díky probarvenému střepu a absenci glazury jsou případná poškozená místa méně nápadná.
- Navíc je tvrdší, má menší nasákavost (0,04 - 0,5%) a delší životnost.
- Další výhodou je relativně nízká pořizovací cena.
- Na druhou stranu jste kvůli absenci glazury omezeni ve výběru barevných a vzhledových variací.
- V některých případech se může stát, že budete mít problém vyčistit různé skvrny (kuchyňský olej apod.).
Glazovaná slinutá dlažba
- Glazované dlaždice mají povrch pokrytý vrstvou barevného skla (glazury), jež jim dává důležité estetické charakteristiky (barvu, lesk, odstín, dekor apod.) i technologické vlastnosti (tvrdost apod.).
- Glazura je sklovitá hmota, která se v tekuté formě nanáší na povrch obkládaček či dlaždic.
- Patří mezi nejuniverzálnější a nejoblíbenější typ dlažeb.
- Mají výborné vlastnosti jako je snadná údržba, vysoká tvrdost, nízká nasákavost, mrazuvzdornost apod.
- Výrobci v této kategorii nabízejí nepřeberné množství designů, barev a velikostí.
- Čím tmavší je glazura, tím je stupeň otěruvzdornosti nižší.
- Pouze u glazované varianty můžete vybírat z nepřeberného množství dekoru, proto také patří k nejoblíbenějším typům podlah.
Použití slinuté dlažby
Pro svou odolnost je slinutá dlažba vhodná do míst s vysokou frekvencí pohybu. Dříve se používala téměř výhradně v prostorech, kde byla podlaha silně namáhána a musela toho tedy vydržet hodně.
Slinuté dlažby naleznou využití například v hotelech, nákupních centrech, administrativních budovách či na fasádách domů. Dnes je ale čím dál běžnější i v rodinných domech. Využít ji přitom můžete jak v exteriéru (díky mrazuvzdornosti a nízké nasákavosti), tak v interiéru.
Klíčové parametry a vlastnosti dlažeb
Kalibrace
V katalogu je udán deklarovaný formát (např. 333x333mm). Skutečně dodané dlaždice však mohou být v rozměrech od 327 do 339 mm. V jednom balení mohou tolerance rozměru činit podle normy +- 0,5% - tedy u formátu 333x333 může být rozdíl až +- 1,67mm, to znamená, že celkový rozdíl mezi dolní a horní hranicí normy může u tohoto formátu činit až 3,34 mm.
Tonalita
Barevnost povrchu obkladu či dlažby je označována číslem na obalu. Může se lišit oproti vystavovanému vzorku - podle výrobní šarže - a to směrem k sytějšímu odstínu nebo směrem k bledšímu odstínu.
Čtěte také: Milton Grey: Odolnost a styl
Do jednoho balení se opět seřazují dlaždice s přibližně stejným odstínem. U rustikálních obkladů a dlažeb se často do jednoho balení míchají různé tonality, čímž se dosahuje lépe efektu přírodního materiálu, který je v přírodě též různě a nepravidelně tónován.
Také se do jednoho balení skládají dlaždice s odlišným vzhledem (různá kresba povrchu, přechod od světlejšího odstínu k tmavšímu, rozdílně strukturovaný povrch, imitace vad dlaždice - prasklina, dírka, ošlapané místo…).
Před pokládkou je nutno vybalit a poté pokládat dlažbu z více krabic, aby byl chtěný nepravidelný efekt vidět a aby se předešlo reklamaci nestejné tonality.
Rozdíly v tonalitě mohou nastat při skládání speciálních prvků k obkladu či dlažbě. Protože výroba těchto speciálních prvků je technologicky a často i materiálově odlišná, není možné dosáhnout naprosto stejného tónu, jako u základní dlaždice. Shodnost tónů je nutno posuzovat po přiložení srovnávaných komponentů pod vzájemným úhlem, pod kterým budou nalepeny.
Tvrdost dlažeb
Tvrdost dlažeb se vyjadřuje běžnou stupnicí tvrdosti (MOSH) od 1 do 10 (nejtvrdší). Kvalitní dlažby mají tvrdost mezi 6 a 9. Tato hodnota se udává u slinutých dlažeb a bývá často zaměňována se stupněm otěru.
Čtěte také: Objevte všestranné použití dlažby se vzorem
Otěruvzdornost
Otěruvzdornost vyjadřuje u glazovaných obkladů a dlažeb odolnost proti mechanickému poškození povrchu glazury otěrem - obroušením v závislosti na hustotě provozu chodců, druhu a stupni znečištění podlahy. Podle této odolnosti se rozdělují obklady a dlažby do pěti kategorií, které určují vhodnost použití z hlediska technických parametrů.
Skupiny otěruvzdornosti se značí mezinárodní zkratkou PEI. Měří se tvrdost povrchu a odolnost proti opotřebování. U glazovaných materiálů se sleduje především otěruvzdornost, která se hodnotí metodou PEI.
Je to testování speciálním přístrojem, kterým se za vysokých otáček zkouší, kdy dojde k poškození glazury. Dle počtu otáček, při kterých dojde ke změně vzhledu povrchu glazury, se označí stupeň 1 až 5. Dlaždice se stupněm PEI 5 (12 000 otáček) je možno použít i pro vysoce namáhané povrchy.
Tabulka vhodnosti použití dle PEI
| PEI stupeň | Vhodnost použití |
|---|---|
| PEI - I | Pouze do soukromých koupelen a WC na stěnu. |
| PEI - II | Pouze soukromé obytné plochy s nízkou zátěží, kde se chodí v přezůvkách nebo naboso - např. koupelny, WC, ložnice. |
| PEI - III | Bytová dlažba - pouze soukromý sektor se střední zátěží - např. kuchyně, balkony, terasy, obývací pokoje, chodby - NE vstupní prostory a veřejné prostory jako hotely, nemocnice atd. |
| PEI - IV | Do vnitřních i venkovních prostorů s intenzivním užíváním a místností s přímým kontaktem s venkovními prostorami. Např.: všechny prostory dle skupiny III, bary, restaurace, obchody a hotely s menším provozem, garáže, školy, nemocnice, kanceláře a výstavní haly s výjimkou dlaždic pod pokladnami a pulty prodejen a ploch s těžkou dopravou, extrémně zatížené. |
| PEI - V | Extrémně odolná glazura a vysoký stupeň zeskelnění zajišťují i po mnoha letech stejný vzhled i při maximálním namáhání. |
Nasákavost a mrazuvzdornost
Absorpce vody (nasákavost) poskytuje možnost měření pórovitosti a má vztah k odolnosti vůči mrazu i jiným charakteristikám. Čím větší absorpce vody, tím méně se například dlaždice či obklady hodí do venkovního prostředí a také do vlhkých prostorů. Nasákavost samozřejmě úzce souvisí s mrazuvzdorností.
Zkouška nasákavosti se provádí postupem uvedeným v normě ČSN EN ISO 10545-3. Obkladové prvky se nejprve vysuší a zváží. Po nasycení vodou ve vakuu nebo varem se opět zváží. Přírůstek hmotnosti k suché váze vztažený na suchou hmotnost se udává v %.
Tabulka rozdělení obkladů a dlažeb podle nasákavosti
| Nasákavost (E) | Druh | Použití |
|---|---|---|
| E > 10 % | Jen pro vnitřní obklady stěn | |
| 0,5 < E ≤ 3 % | Univerzální použití pro obkladové prvky, obklady podlah a stěn interiérů | |
| E ≤ 0,5 % | Vysoce odolné dlaždice | Mrazuvzdorné podlahy namáhané otěrem, v exteriérech a interiérech, fasády, balkony, terasy |
Zásadně nejsou mrazuvzdorné všechny bicoturní obklady, monoporózní obklady a dlažby na červeném střepu.
Protiskluz
K hodnocení protiskluzových vlastností dlaždic bohužel neexistuje jednotná metodika. Nejčastěji se používá hodnocení DIN 51130, tj. škála R9-R13, přičemž nejnižší hodnotu má R9 a nejvyšší R13. Dlaždice s protiskluzovou úpravou jsou důležité zejména v koupelnách, kuchyních a venkovních prostorách.
Tabulka protiskluzových hodnot R
| Označení | Úhel skluzu | Doporučené použití |
|---|---|---|
| R9 | 5 až 10° | Vstupy do domů, terasy |
| R10 | 10 až 19° | Toalety, malé kuchyně, sanitární prostory |
| R11 | 19 až 27° | Mycí linky, prádelny |
| R12 | 27 až 35° | Mrazírny, mlékárny |
| R13 | přes 35° | Rafinerie tuků, koželužny, jatka |
Další normou, používanou pro hodnocení protiskluzových vlastností při bosé chůzi je norma DIN 51097 s hodnotami A, B a C, přičemž nejnižší hodnotu má A a nejvyšší C.
Mechanické charakteristiky
Vyjadřují odolnosti vůči zátěžím, jako je pevnost v ohybu a zatížení na mezi pevnosti. Pevnost v ohybu je obecně tím větší, čím nižší je nasákavost. Čím větší je tloušťka dlaždice, tím větší je zatížení na mezi pevnosti. Například tloušťka 7 až 12 mm je vhodná pro běžné užití v bytových prostorách, hygienických zařízeních, v administrativních budovách apod.
Rovinnost (planarita)
Mezi základní geometrické parametry patří rovinnost plochy obkladového prvku (tzv. „planarita“). Vlivem vysokých teplot v peci dochází při výpalu střepu k nejrůznějším deformacím, přičemž mezi ty nejdůležitější patří průhyb. Norma stanoví, že průhyb dlaždic nesmí přesáhnout 0,5% z rozměru dlaždice. To znamená, že prohnutí dlaždice o rozměru 40x40 cm nad či pod ideální rovinu nesmí přesáhnout 2 mm.
Odchylky v „planaritě“ najdeme prakticky u každé dlaždice bez rozdílu kupní ceny a technologie výroby. U menších formátů jsou tyto odchylky méně znatelné, u velkých formátů (nad 30 cm) bývají viditelné pouhým okem. Dlažba o formátu 30x60 má maximální limit prohnutí 3mm. Tvrzení, že zboží je křivé, tudíž vadné, je diskutabilní. Takovéto dlaždice nikdy nepokládáme s odsazením o 1/2. Toto mírné prohnutí se nejvíce projeví právě při pokládce půl na půl. Vzájemné přesazení prken tedy nikdy nesmí být kladeno na polovinu (jako cihly), ale nejlépe na 1/3 nebo ještě méně.
Pokládka a spárování dlažby
Typy pokládky
- Na střih: Jednotlivé kusy jsou pokládány rovnoběžně se stěnou a spáry probíhají v klasické čtvercové nebo obdélníkové síti.
- Na koso: V tomto případě je dlažba pokládána pod úhlem 45° vzhledem ke stěně.
- Na vazbu: Je nejvíce využívána pro pokládku obdélníkových formátů. Jednotlivé kusy jsou proti sobě posunuty. Posunutí může být různé, ale nejčastěji se jedná o posun pravidelný o polovinu délky (tzv. cihelná vazba).
Rektifikace
Na konci výrobního procesu je hotová dlaždice zaříznuta na přesný rozměr (přesnost zabroušení hrany dosahuje cca 0,2mm). Rektifikovanou dlažbu / obklady lze aplikovat s minimální spárou pro celistvější vyznění plochy (za předpokladu pokládky na ideálním povrchu a se šikovným obkladačem). Zboží bývá označeno Rett.
Rektifikované dlaždice jsou doporučovány zvláště u větších formátů k dosažení celistvého vzhledu. Slinuté dlaždice s povrchovou úpravou (lapované, leštěné) mají vždy rektifikovanou hranu. Rektifikované dlaždice lze pokládat s minimální spárou. Doporučuje se tl. min. spáry 2 mm.
U některých druhů slinutých - neglazovaných dlažeb je možno na přání provádět dodatečnou retifikaci (zařezávání) mezi různými barvami v rámci jedné série, nebo mezi leštěným a neleštěným provedením na stejný rozměr. Některé série se už vyrábí v tzv. „monokalibru“, tedy vždy jsou z výroby dodávány ve stejném rozměru.
Spárování
Samostatnou kapitolou keramických dlažeb je spárování. Ze zkušeností není v žádném případě vhodné použít bílou spárovací hmotu na jakoukoliv podlahu včetně bílé. Bílé spáry se totiž v průběhu času špiní a šednou.
Vhodnější je, když má spára o tón tmavší barvu než dlažba. Zvolíte-li odlišný odstín spár a dlažby, dosáhnete zajímavého barevného kontrastu, se kterým se dá velice dobře pracovat při volbě doplňků a nábytku.
Častým problémem je míchání barevné spárovací hmoty přímo na stavbě. Dochází totiž k nerovnoměrnému smísení základní a přidané barvy. Nerovnoměrnost nezmizí ani po zaschnutí spárovací hmoty a kazí tím celkový dojem dlažby. Proto volte spíše spárovací hmoty namíchané přímo výrobcem. Nezapomeňte zvolit správnou kategorii spárovací hmoty a lepidel. Jsou rozdílné druhy pro venkovní a interiérové obklady.
Lepidla pro keramické obkladové materiály
Lepidla pro keramické obkladové materiály jsou rozdělena do tří typů:
- C - cementové
- D - disperzní
- R - z tvrditelných pryskyřic
Každý typ se může vyskytovat v různé třídě:
- Pro běžné použití - slovně je označujeme jako normální (pro C - cementová lepidla např.: běžná přídržnost k podkladu počáteční, po ponoření do vody, po uložení v teple, po vystavení cyklům zmrazení a rozmrazení).
- Pro náročnější aplikace - slovně je označujeme jako zlepšená, splňují požadavky na doplňkové vlastnosti dle normy (pro C - cementová lepidla např.: vysoká přídržnost).
Některá lepidla mohou mít vybrané užitné vlastnosti vylepšené nad rámec základních požadavků normy.
tags: #slinuta #dlazba #rozdily #informace

