Smrková prkna s kůrou: Vlastnosti a využití kůrovcového dříví

Kůrovcová kalamita ovlivňuje lesní hospodářství v České republice výrazně již od roku 2016 a má obrovský ekonomický dopad na celý sektor. Protože většina v současnosti obchodovatelného jehličnatého dříví v Evropě pochází z kůrovcové nahodilé těžby, je z důvodu adekvátního zpeněžení důležité zabývat se kvalitou tohoto dřeva.

Co se stane s kvalitou tohoto dřeva, když je „uskladněno“ nastojato v lese? Je nutné jej ihned po napadení kůrovcem vytěžit, aby byly zachovány základní mechanické a fyzikální vlastnosti? Objem napadených stromů v některých regionech přesáhl zpracovatelské kapacity a odumřelé smrky zůstávají v lesních porostech i několik let. Odpovědi na tyto otázky zajímaly vlastníky lesů v době, kdy ceny dřeva klesaly na minimum (tedy v letech 2018-2019).

Vliv kůrovce na vlastnosti dřeva

Poškození dříví kůrovcem by nemělo automaticky znamenat nižší finanční ohodnocení, protože změna struktury dřeva a jeho fyzikálních nebo mechanických vlastností není stejnoměrná a závisí na řadě faktorů. Struktura a vlastnosti dřeva jsou ovlivněny vlastní činností lýkožrouta jen nepatrně, poškozen je pouze povrch bělového dřeva po obvodu kmene. Významnější změny ve struktuře a vlastnostech dřeva po napadení kůrovcem jsou způsobeny nepřímo dřevozbarvujícími a dřevokaznými houbami. Míra napadení dřeva houbami a vliv tohoto napadení na vlastnosti dřeva je potom tím větší, čím déle houby ve dřevě působí.

Statisticky významná změna mechanických vlastností u smrku ztepilého napadeného lýkožroutem smrkovým byla v některých případech pozorována až po třech letech působení hub. Pokud nejsou významně sníženy mechanické vlastnosti dřeva, bylo by vhodné využít smrkové kůrovcové dříví ke stavebním účelům. Řada současných výzkumů navíc naznačuje, že pro určité technologické postupy, založené například na lepení dřeva, může být přítomnost dřevozbarvujících hub dokonce i výhodou.

U dřeva napadeného těmito houbami byl totiž při průmyslovém sušení pozorován nárůst volné povrchové energie a snížení kontaktního úhlu mezi vodou a povrchem dřeva, což může mít podstatný pozitivní dopad na zvýšení pevnosti lepeného spoje při výrobě kompozitních materiálů na bázi dřeva, např. Strukturu, fyzikální a mechanické vlastnosti kůrovcového dříví zásadně ovlivňuje druh houby infikující dřevo, vlhkost dřeva, a jak již bylo uvedeno výše, doba, po kterou houby ve dřevě působily.

Čtěte také: Palubky ze severského smrku

I když některé studie popisovaly a kvantifikovaly konkrétní izolované faktory, jako např. Lesnický provoz však potřebuje informace o tom, po jak dlouhou dobu nejsou negativně ovlivněny vlastnosti dřeva ze stromů napadených kůrovcem. V naší studii jsme se tak pokusili odpovědět na otázku, co se stane v konkrétních podmínkách s kvalitou dřeva u smrků odumřelých po napadení kůrovcem, které jsou po určitou dobu ponechány nastojato v lese. Zjišťovali jsme, jak se u nich mění některé mechanické vlastnosti dřeva, konkrétně pevnost v tahu a tlaku.

Výzkum vlivu doby ponechání napadeného stromu v lese na mechanické vlastnosti dřeva

V lesním porostu u obce Huntířov (Děčín, Ústecký kraj, ČR) byly vybrány čtyři skupiny stojících smrků ztepilých, které odumřely po napadení kůrovcem, konkrétně lýkožroutem smrkovým. Jednotlivé skupiny stromů byly ponechány nastojato v porostu 1/2 roku, 1 rok, 2 roky a 3 roky od napadení. Z každé skupiny stejně starých suchých stromů bylo náhodně vybráno pět stromů a ve stejném porostu bylo náhodně vybráno ještě pět zdravých nenapadených stromů, které sloužily jako referenční (pro porovnání). Tyto náhodně vybrané stromy ze všech pěti skupin byly vytěženy a z každého byl vymanipulován výřez z oddenkové části o délce 1,4 m s tloušťkou čela cca 40 cm.

Při výběru vzorků jsme eliminovali rozdíly mezi jednotlivými stromy CT skenovacím zařízením, což nám umožnilo separovat vzorky zejména s různou šířkou letokruhů a dalšími odchylkami, které nebyly způsobeny kůrovcem a ovlivnily by výsledné mechanické vlastnosti dřeva. Výsledky z CT skenování ukázaly jasné rozdíly u zdravého stromu ve srovnání s napadenými stromy. Zdravý strom se vyznačoval viditelnou absencí obvodových výsušných trhlin a hranice jádrového a bělového dřeva byla jasně rozlišena. Na napadených stromech, které zůstaly stát v lese, byly viditelné výsušné trhliny; čím byl strom v lese po napadení ponechán déle, tím bylo trhlin více a byly větší (Obr.

U napadeného dřeva bylo následně zjišťováno, jaké změny nastaly v pevnosti v tahu a tlaku podél vláken v závislosti na době ponechání napadeného stromu v lesním porostu a také na vzdálenosti vzorku od středu kmene (vzorky ve středu kmene měly označení 1, okrajová část kmene měla označení 5). Hodnoty pevnosti v tahu u smrků 3 roky po napadení kůrovcem poklesly oproti nenapadeným smrkům o 14 % (z 93,8 MPa na 80,7 MPa); hodnoty pevnosti v tlaku se pak mezi stejnými vzorky snížily o více než 25 % (z 46,1 MPa na 34,3 MPa). Pro porovnání pevnost v tahu u smrků 0,5 roku, 1 rok a 2 roky po napadení představovala hodnoty 93,4 MPa, 83,6 MPa a 81,7 MPa; pevnost v tlaku pak hodnoty 41,3 MPa, 37,4 a 38,4 MPa.

Výzkum prokázal statisticky významné rozdíly vlivu doby ponechání napadeného stromu v lesním porostu na pevnost v tlaku i tahu. Na základě získaných výsledků je tak možné konstatovat, že čím déle je napadený strom ponechán v lese nastojato, tím více je negativně ovlivněna pevnost v tlaku i tahu. Vzdálenost vzorku dřeva od středu kmene měla statisticky významný vliv na pevnost v tlaku i tahu pouze v případě nejvzdálenějšího úseku od středu kmene oproti ostatním úsekům. To bylo většinou způsobeno výsušnými trhlinami (Obr. 1), které byly především po obvodu kmene.

Čtěte také: Využití smrkových trámů

Pokles hodnot pevnosti v tahu měl náhlý charakter. Ve vnějších vrstvách se vyskytl 1 rok po napadení smrku kůrovcem, zatímco středová část byla výrazně postižena až po 2 letech. Změny hodnot pevnosti v tlaku byly postupné, intenzivnější byly v blízkosti povrchu kmene a méně intenzivní pak ve středové části kmene (viz graf). Při pohledu na celkové výsledky lze konstatovat, že pevnost v tlaku a tahu byla ovlivněna jak dobou ponechání napadeného stromu nastojato v lesním porostu a vzdáleností vzorku dřeva od středu kmene, tak vznikem a četností výsušných trhlin.

Statistické vyhodnocení vlivu doby ponechání napadeného smrku v lesním porostu a vzdálenosti od středu kmene na pevnost dřeva v tlaku. Vzdálenost od středu kmene označená číslem 1 představuje úsek nejblíže středu kmene, naopak vzdálenost od středu kmene 5 označuje úsek nejblíže povrchu kmene.

Tento výzkum naznačuje, že použití středového řeziva ze stromů napadených kůrovcem bez přítomnosti plísní a hub by nemělo být problematické. To však platí za podmínky, že se ve středové části kmene nevyskytují výsušné trhliny. Je však nutné si uvědomit, že doba, kdy nejsou negativně ovlivněny vlastnosti dřeva ze stromů napadených kůrovcem, závisí i na druhu dřeviny, vlastnostech konkrétního stanoviště a ročním období. Pro přesné stanovení míry degradace dřeva houbami by proto bylo zapotřebí rozsáhlého šetření zahrnující vzorky z různých lesních vegetačních stupňů v různých ročních obdobích.

Další studie by se také měly zabývat otázkami, zda proces degradace dřeva probíhá odlišně ve stojících nebo pokácených kůrovcových stromech a jestli degradace dřeva probíhá jinak na slunci nebo ve stínu. To vše je zásadně ovlivněno odkorněním nebo způsobem skladování, tzn. mikroklimatem, protože dřevokazné houby mají svou optimální vlhkost dřeva a teploty, ve kterých prosperují.

Autoři tohoto článku publikovali výsledky svého výzkumu ve vědeckém časopise Forests:

Čtěte také: Použití smrkových terasových prken

  1. Hýsek, Š.; Löwe, R.; Turčáni, M. What Happens to Wood after a Tree Is Attacked by a Bark Beetle?
  2. Löwe, R.; Sedlecký, M.; Sikora, A.; Prokůpková, A.; Modlinger, R.; Novotný, K.; Turčáni, M. How Bark Beetle Attack Changes the Tensile and Compressive Strength of Spruce Wood (Picea abies (L.) H. Karst.).

Využití smrkových prken s kůrou

Smrkové plotové prkno je nejekonomičtější varianta řešení plotu. Na ploty můžete také využít fasádní hoblovaná prkna, nebo prkna na plot z WPC materiálu. Z plotových prken vyrábíme plotovky s půlkulatým zakončením nebo s rovným zakončením.

Plotová prkna mají na obou koncích stejný rovný řez a nabízíme je v délkách až do 5m. Modřínové i smrkové plotovky nabízíme se zakončením rovným nebo půlkulatým.

Příklady lazur na ploty:

  • Lazura na ploty REMMERS HK-Lasur - tenkovrstvá, impregnační, dekorativní ochranná lazura na dřevo v exteriéru. Chrání proti plísním, řasám a UV záření, má velmi dobrou odolnost vůči vodě a nečistotám, působí proti napadení vosami.
  • Lazura na ploty ADLER Pullex 3in1 Lasur - tenkovrstvá,impregnační lazura na bázi rozpouštědla. Základní a konečný nátěr v jednom. Na nové dřevo doporučujeme 2-3 nátěry. Použití v exteriéru.
  • Lazura na ploty Ochranná olejová lazura OSMO - Transparentní, polomatná lazura. Je založena na bázi přírodních olejů a vosku a slouží k ochraně v exteriéru. V případě renovace stačí jeden nátěr na očištěný povrch. U dřeva bez povrchové úpravy dva nátěry.
  • Lazura na ploty Lazura Impranal slabovrstvá - Slabovrstvá, vodouředitelná lazura. Chrání dřevo před stárnutím. Slouží k ochraně v exteriéru i interiéru. Vhodná pro všechny povrchy.

Dřeviny jako severský smrk, severská borovice nebo sibiřský modřín - které pocházejí ze severských zemí, mají díky chladnějšímu podnebí, kde vyrůstají, lepší vlastnosti.

Na plotové pole o délce 2m, z dřevěných prken na plot ze severského smrku, formátu 18x95 mm spotřebujete:

  • 17 ks plotovek při zachování mezery mezi plotovkami 2 cm.
  • 2 kusy plotových rýglů na celé plotové pole.
  • 68 ks kvalitních vrutů s torxovou hlavou, které zavrtáte bez předvrtání.
  • Kvalitní penetrační lazuru od rakouského výrobce Adler, která má obnovitelnost 6-8 let.
  • Vosk na řezné hrany, ten zabrání pronikání vlhkosti v řezných hranách a plotovky nebudou praskat.

Sušení dřeva

Dřevo jako takové při prvotním pokácení je velmi vlhké. Vlhkost dřeva je nutné snížit, aby se materiál dobře opracovával. Dřevo rádo sesychá a samozřejmě praská. Je nutné přihlédnout k jeho vlastnostem ve spojitosti s vlhkostí.

Zpracovatelské - např. dočasné změkčení dřeva před zpracováním. Dřevo je všeobecně velmi ceněná surovina. Sušení dřev dle druhu dřeva: Smrk se suší velmi jednoduše, dalo by se říci, že se málo bortí, málo sesychá a je třeba dát pozor na suky, které po vysušení vypadávají. Borovice je náchylná k tz. zamodrávání, kdy je nutné proložit velkými mezerami. Borovice nemá sklon ke vzniku prasklin a trhlin, dobře se suší. Oproti borovici má modřín podstatně větší sklon k praskání a k zbroucení dřeva. Suší se podstatně pomaleji.

Buk se v zásadě velmi rychle zapaří a podléhá dřevokazným houbám. I co se týče stavby těla velmi často se bortí a trhá. Dub se suší velmi podobně jako buk, u duu je dobré dřevo při sušení zastřešit. U jasanu je důležité chránit dřevo před změnou barvy. Dřevo jasanu má tendenci ke zborcení a tvorbě prasklin a trhlin. Při sušení nevadí déšť. Javor se suší podobně jako buk či dub, vyvarujme se přímého slunečního svitu. Habr se suší velmi pomalu, je náchylný k zapaření, je dobré mít hráň dobře provětranou bez přímých slunečných paprsků. U jilmu a ořechu je nutné prokládat řezivo hustěji, suší se velmi pomalu a dřevo je náchylné k borcení a praskání. Bříza se suší s kůrou a to z důvodu praskání, suší se pomalu, zapařuje se a bortí. Dřevo kaštanu sušíme velmi pomalu, aby jsme předešli praskání a bortění dřeva. Pokud se jedná o Olši, suší se relativně dobře ale musíme zohlednit rychlé zapaření. Při sušení dbáme na patřičné provětrání. U lípy se držíme podobných zásad jako u habru, sušíme opatrně bez slunečných paprsků. Akát a topolu nebo vrbu sušíme velmi pomalu, dřevo se rádo bortí. Pozor na suky.

Přirozené sušení dřeva probíhá ve vzdušných, zastřešených prostorách. Dřevo se ukládá do hrání (fošny, trámy), která se postupně skládá do tvaru krychle nebo kvádru. Fošny se prokládají lištami (špánky) o velikosti 250 x 250 mm a na každých 600 mm jedna. Hráń je dobré zastřešit nebo jinak zabezpečit před deštěm. Přirozené sušení dřeva je na měsice i roky.

Nejčastějším využitím při umělém sušení dřeva je použití sušáren. Sušárna vytváří plně regulované prostředí pro sušení dřeva. V sušárně lze měnit teplotu, rychlost proudění vzduchu a vlhkost. V sušárně lze dosáhnout požadované vlhkosti za přesné kontroly sušení.

Opracování dřeva

Opracováním dřeva je v zásadě dělením. Dřevo je nutné rozřezat, oříznout, sříznout a opracovat. Opracování dřeva může být ruční a strojové. Nástroj, který odděluje dřevo je ostří, nebo břit. Oddělování dřeva může být podélné, nebo příčné.

Mezi základní ruční opracování patří hoblování, dlabání, vrtání aj. Po rozřezání se řezivo zpravidla suší. Stromy by se měly káce ve vegetačním klidu kdy do koruny neteče míza. Při kácení stromu je nejlepší kmen hned zbavit větví a pokud možno co nejrychleji zpracovat. Po zpracování na pile či katru je dobré fočny zbavit kůry, aby se zabránilo plesnivění či útokům škůdců.

Řezivo můžeme nakoupit ve specializovaných prodejnách, v hobymarketech, ve stavebninách, na internetu a nebo přímo na pile. Dřevo a to hlavně fošny a prkna mají ještě pravou a levou stranu. Pravá strana je blíže ke středu stromu, levá k bělu. Z fošen lze udělat prkna, lišty a různé druhy polotovaru, ale vždy jen do šíře vybraného kusu dřeva. Pokud potřebujeme širší polotovat je nutné vytvořit spárovku.

Spárovka je deska, kteou vytvoříme z prken či hranolků, které k sobě slepíme a lisem stáhneme. Můžeme lišty slepit po smeru dřeva (podélný směr na sraz) a nebo v příčném směru na ozub (cink). Z latí či hranolku se lepí i Laťovka, ale oproti spárovce je nalepena kolmo k vláknum poddýžka a na ní opět kolmo dýha (dýha je tenký plátek vyřezaný ze stromu). Pokud slepíme tři a více vrstev dýhy vznikne nám překližka. Překližka je velmi odonlná a oblíbená, vyrábí se vrůzných velikostech a tlošťkách. Převážně do stavebnictví se pak používají různé druhy desek, které jsou už od pravého dřeva vzdáleny.

tags: #smrk #prkna #s #kurou #vlastnosti

Oblíbené příspěvky: