Sokl historických domů: ochrana, estetika a rekonstrukce

Sokl domu je nejen estetickým prvkem, ale také důležitou ochranou spodní části fasády před vlhkostí, mrazem a mechanickým poškozením. Výběr správného materiálu pro obklad soklu je klíčový pro dlouhou životnost a bezproblémovou údržbu exteriéru.

Proč je důležité správně zvolit materiál pro obklad soklu domu?

Soklová část domu patří k vysoce exponovaným místům stavby, na které po celý rok působí nejen stříkající voda, povětrnostní a další klimatické vlivy, ale hrozí jí také mechanické poškození. Sokl domu tvoří přechod mezi základem a fasádou. Je vystaven zvýšené vlhkosti, odstřikující vodě, mrazu, posypové soli i mechanickému namáhání. Proto je důležité zvolit takový obklad soklu, který bude nejen estetický, ale především odolný vůči těmto vlivům. Správně zvolený materiál prodlouží životnost celé stavby a zároveň sníží náklady na údržbu exteriéru. Soklová část domu má kromě estetického významu také dvě důležité funkce - ochrannou a izolační. Sokl chrání spodní část budovy před úniky tepla, průniky vody, kyselostí půdy, povětrnostními vlivy a mechanickým poškozením. Aby mohl sokl plnohodnotně dostát svému účelu, je třeba mu poskytnout patřičnou ochranu. Dešťová voda stékající po povrchu fasády musí být někam svedena. Do oblasti soklu nesmí zatékat, jinak by došlo ke vzlínání vlhkosti do fasády a zdiva. Fasáda v patě domu by se nakonec po krátké době poškodila.

Jaké materiály se nejčastěji používají pro obklad soklu?

Na trhu je dnes k dispozici široká škála materiálů vhodných pro obklad soklu domu. Každý z nich má své specifické vlastnosti, výhody i nevýhody. Níže uvádíme přehled těch nejběžnějších:

Přírodní kámen - nadčasová klasika

Přírodní kámen, jako je žula, břidlice nebo pískovec, patří mezi nejodolnější materiály pro obklad soklu. Jeho hlavní výhodou je mimořádná trvanlivost - při správné instalaci vydrží desítky let bez větších známek opotřebení. Navíc dodává domu luxusní a přirozený vzhled, který nikdy nevyjde z módy. Přírodní kámen je ideálním stavebním materiálem, především pro svou odolnost vůči povětrnostním podmínkám a trvanlivost. Nabízí nekonečnou škálu barev, tvarů, a textur, vzniklých působením minerálů při vytváření hornin. Dekorativnost přírodního kamene umožňuje jeho využití v exteriéru i v interiéru. Kombinace přírodního kamene s jinými materiály a výrobky působí vždy přirozeně a příjemně. Vybrat si můžeme mezi andezitem, pískovcem, břidlicí, žulou, travertinem či čedičem. Přitom základním a nejhojněji užívaným druhem horniny vhodné pro obklady je právě andezit. Vznikal v třetihorách jako sopeční vyvřelina a je vhodný pro použití nejen v běžných, ale i v extrémních klimatických podmínkách, má totiž vynikající fyzikální i mechanické vlastnosti - odolnost proti mrazu, pevnost v tlaku bez ohledu na vlhkost a téměř nulovou nasákavost. Lepší vlastnosti má už jen žula. Andezit se upravuje ručním štípáním, štípe se na plotny nepravidelných tvarů a průměrů a třídí se podle tloušťky a druhu použití. Pískovec je velmi tvrdá vápenatá usazenina žlutavé barvy a je vhodný ke všem účelům, stejně jako andezit. Jelikož není porézní, prachové částice nechytá a nevyžaduje žádnou povrchovou úpravu ani při použití právě v exteriéru. Pokud se rozhodnete pro přírodní kámen, ujistěte se, že je správně hydrofobně ošetřen, aby odolával vlhkosti a mrazu.

Umělý kámen - kompromis mezi cenou a estetikou

Umělý kámen je vyroben z betonové směsi a barviv, které imitují vzhled přírodního kamene. Je lehčí, levnější a snadněji se instaluje. Díky moderním technologiím je dnes velmi těžké rozeznat kvalitní umělý kámen od přírodního. Hodí se pro ty, kteří chtějí ušetřit, ale nechtějí slevit z estetických nároků. Vybírejte produkty s certifikací mrazuvzdornosti a UV odolnosti.

Čtěte také: Vše o třívrstvých podlahách

Keramické obklady - variabilita a snadná údržba

Keramické obklady jsou oblíbené díky široké nabídce barev, vzorů a povrchových úprav. Jsou odolné vůči vodě, snadno se čistí a mají dlouhou životnost. Je však nutné dbát na kvalitní lepení a spárování, aby nedocházelo k pronikání vlhkosti pod obklad. Používejte výhradně mrazuvzdorné obklady určené pro exteriér.

Cihlové pásky - tradiční a osvědčené řešení

Cihlové pásky dodávají domu rustikální a tradiční vzhled. Jsou vyrobeny z pálené hlíny a mají velmi dobrou odolnost vůči povětrnostním vlivům. Jsou vhodné zejména pro domy v klasickém nebo venkovském stylu. Lícové cihly a pásy dělíme podle způsobu výroby na ražené a tažené. Ražené lícové cihly se vyrábějí ve speciálních formách. Před vložením do formy se cihlářská hlína promísí s pískem, který zajistí, aby se hlína nepřilepila na stěnu formy. Písek se rovněž umisťuje do formy. Právě díky jeho barevnosti cihla později získá různorodé zabarvení. Hlína je do formy vtlačována a následně se cihly vypalují při teplotě okolo 1 000 oC. Pokud je hlína pro maximální naplnění do formy vtlačována raznicí, zůstává po ní specifická vanička. Takto vyrobené cihly disponují vysokou odolností vůči mrazu. Jsou vždy plné a mají 4 pohledové strany. Pásky, které se lepí nebo zavěšují pomocí kotev, vytvářejí dojem vyzdívaného lícového zdiva. Tento způsob se používá i u rekonstrukcí stávajících staveb, kde není možné provést klasickou přizdívku z lícových cihel. Samozřejmě je běžná i aplikace u novostaveb. Obložení pásky se řeší buď lepením nebo zavěšením pomocí speciálních příponek a roštů. Rychlejší a levnější způsob je lepení, které však má v porovnání se zavěšením kratší trvanlivost. Dalším handicapem může být paropropustnost, která je u lepení nižší. Ideální je lícové zdivo upevňovat kotvami nebo rošty na předsazenou nosnou konstrukci. V tomto případě vzniká vzduchová mezera, která zajišťuje provětrání obvodového zdiva a má pozitivní vliv na vlhkost stěn. Zlepšuje tepelně izolační vlastnosti obvodových stěn a brání kondenzaci vodních par. V případě, že je navržena obezdívka cihlami, provádí se přizdívka většinou v kombinaci s vkládáním tepelné izolace, čímž se zvyšují tepelně technické vlastnosti obvodového zdiva. I u tohoto způsobu je možné vytvořit vzduchovou odvětrávací mezeru, která zajistí provětrávání. Při vyzdívání obezdívky z lícových cihel se toto zdivo musí kotvit k nosné zdi, aby byla zajištěna stabilita. Kotvy se buď zazdívají při současném zdění obvodového a lícového zdiva, nebo se pro dodatečné uchycení používají speciální zarážecí hmoždinky. Pro lepší ochranu proti vlhkosti doporučujeme použít hydrofobní nátěr.

Betonové obklady - moderní a odolné

Betonové obklady jsou velmi pevné a odolné vůči mechanickému poškození. Jsou vhodné pro moderní stavby, kde je kladen důraz na jednoduchost a funkčnost. Díky různým formám a povrchovým úpravám lze dosáhnout zajímavých designových efektů. Vybírejte obklady s impregnací proti vlhkosti a mrazu.

Dřevoplast (WPC) - moderní alternativa

Dřevoplast je směs dřeva a plastu, která kombinuje výhody obou materiálů. Je odolný vůči vlhkosti, hnilobě a UV záření. Má moderní vzhled a nevyžaduje téměř žádnou údržbu. Je ideální pro nízkoenergetické a pasivní domy s moderní architekturou. Při instalaci dbejte na správné odvětrání, aby nedocházelo k hromadění vlhkosti za obkladem.

Na co si dát pozor při výběru materiálu pro obklad soklu?

• Odolnost vůči vlhkosti a mrazu: Materiál by měl být mrazuvzdorný a nenasákavý.
• Snadná údržba: Zvažte, kolik času a prostředků chcete věnovat údržbě soklu.
• Design a styl domu: Obklad by měl ladit s celkovým vzhledem exteriéru.
• Cena: Nezapomeňte započítat i náklady na montáž a případné doplňky (lepidla, spárovací hmoty, impregnace).
• Životnost: Investice do kvalitního materiálu se vám vrátí v delším horizontu.

Izolace soklu a eliminace tepelných mostů

Nežádoucím únikům tepla brání kvalitní tepelná izolace v oblasti soklu, jinak by se mohl vytvořit rozsáhlý tepelný most. Mnozí stavitelé si neuvědomují riziko, které s sebou špatné zateplení soklu domu nese. Změříme-li si stavbu termokamerou, často odhalíme nedostatečně zateplené stěny domů právě až na jejich sokl. Nejčastější je tento nedostatek u starších budov, kdy je sokl pouze obložen rozličnými materiály (kámen, keramika, ale i kvádry rozličných vzorů a reliéfů, …), není však zateplen. Zateplení nosného obvodového zdiva jen k úrovni soklu a nikoli soklu samotného je samozřejmě chybou a to platí i u novostaveb. Mezi soklem a zdivem tak vznikne rozsáhlý tepelný most a jeho důsledky jsou nasnadě. Prostupování chladu tímto tepelným mostem v zimě a následné vzlínání vlhkosti až do fasády a zdiva, opadávání fasády a vznik plísní. Přitom největším a prvotním nebezpečím je ochlazování spodní partie vnitřní strany obvodové zdi. Je-li pak budova dostatečně zateplena (až na sokl), dům přestane přirozeně dýchat a postupně se zvýší koncentrace vlhkosti v konkrétních místnostech objektu. A vlhkost samozřejmě nahrává právě vzniku plísní. Řešení je přitom jednoduché, musíme posunout gradient prostupu chladu níž, čili mimo oblast vnitřních stěn. Právě proto je nezbytné posunout tepelnou izolaci vnějších stěn až na sokl. Vždy pak záleží na tom, v jaké výšce je umístěna podlaha přízemních místností domu. K podstatnému snížení tepelných ztrát u základů pomůže polystyren Isover EPS Sokl 3000. Navíc zamezí kondenzaci vlhkosti a jejímu transportu do vyšších částí domu. Pro obvodové stěny je ideální zvolit zateplovací systém. Pro správnou funkčnost a dlouhou životnost zateplení jsou ale důležité i navazující části domu, jako například soklová oblast.

Čtěte také: Jak vybrat sokl z umělého kamene

Řešení soklových částí staveb může být provedeno pomocí:

• kontaktního zateplovacího systému
• provětrávaného zateplovacího systému

Sokl stavby přiléhá těsně k okolnímu terénu, okapnímu chodníku, nebo jiné zpevněné ploše. Pro zateplení soklové části stavby se zvýšenou vlhkostí je vhodné použít provětrávaný zateplovací systém, který je schopen působením proudění vzduchu v mezeře mezi izolantem a fasádním obkladem odvádět vlhkost z konstrukce.

Provětrávaný zateplovací systém se skládá z:

• fasádního obkladu
• nosného roštu
• kotevních prvků
• tepelné izolace

Důležitá je vzduchová mezera mezi tepelnou izolací a fasádními deskami, která zajišťuje provětrávání fasády. Stejně jako kontaktní zateplovací systém (ETICS), tak i provětrávaný zateplovací systém, je třeba navrhnout projektantem v projektové dokumentaci. Fasádní desky se na vnějším povrchu opatří tenkovrstvou omítkou weberpas, případně fasádním nátěrem weberton. Pastovitá omítka weberpas včetně podkladního nátěru, skleněná síťovina, lepicí a stěrková hmota webertherm elastik, izolační desky EPS 70 F 140 mm, lepící a stěrkový tmel webertherm elastik, plastová talířová hmoždinka, obvodové zdivo - plná cihla CP 300 mm, hydroizolace, soklový profil se zatloukací hmoždinkou pro kotvení soklového profilu.

Možnosti izolace historické fasády

Historické budovy jsou často energeticky velmi náročné. Jejich fasády, okna i střechy nebyly konstruovány s ohledem na dnešní standardy tepelné izolace. Bez kvalitní izolace dochází k výrazným tepelným ztrátám, což se odráží nejen na komfortu bydlení, ale především na vysokých nákladech za vytápění. Podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu ČR může správná izolace historické fasády přinést úsporu energie až 40 %. To je významný rozdíl, který se pozitivně projeví jak na rodinném rozpočtu, tak na životním prostředí. Na rozdíl od novostaveb mají historické budovy svá specifika, která je nutné při rekonstrukci respektovat. Fasáda historické budovy je často chráněna památkovou péčí, což znamená, že jakékoliv zásahy musí být schváleny příslušným úřadem. Kromě estetických hledisek je třeba zohlednit i technické aspekty - například propustnost materiálů, vlhkostní režim zdiva nebo způsob odvětrávání. Typické problémy historických fasád zahrnují nedostatečnou tepelnou izolaci, vlhkost a vzlínající vodu, praskliny a degradaci omítek, nevhodné předchozí zásahy (např. použití cementových omítek).

Čtěte také: Vše o prevenci a sanaci vlhkého soklu

Existuje několik způsobů, jak zateplit historickou fasádu, aniž by došlo k narušení jejího vzhledu nebo funkce. Výběr vhodné metody závisí na konkrétním typu budovy, její konstrukci a požadavcích památkové péče.

1. Vnitřní izolace

Pokud není možné zasáhnout do vnějšího vzhledu fasády, nabízí se řešení v podobě vnitřní izolace. Ta se aplikuje na vnitřní stranu obvodových stěn a může být provedena pomocí minerální vaty, pěnového skla nebo vápenných omítek s izolačními vlastnostmi. Výhodou je zachování původního vzhledu fasády, nevýhodou pak riziko kondenzace vlhkosti mezi izolací a zdivem. Proto je důležité použít difuzně otevřené materiály a zajistit správné odvětrání.

2. Vnější izolace s replikou fasády

V některých případech je možné provést vnější izolaci a následně obnovit původní vzhled fasády pomocí replik historických prvků. Tento postup je náročnější a dražší, ale umožňuje dosáhnout vysoké energetické účinnosti bez kompromisů v estetice. Postup zahrnuje aplikaci izolační vrstvy (např. EPS, minerální vata), vytvoření nové omítky s replikami říms, šambrán a dalších prvků a barevné sladění s původní fasádou. Tento způsob vyžaduje spolupráci s odborníky na historické stavby a schválení od památkářů.

3. Použití přírodních materiálů

Pro historické budovy jsou ideální přírodní izolační materiály, které jsou šetrné k původní konstrukci a umožňují stěnám „dýchat“. Mezi nejčastěji používané patří konopná izolace, ovčí vlna, korek a vápenné omítky s perlitem. Tyto materiály mají výborné izolační vlastnosti, jsou ekologické a dobře spolupracují s tradičními stavebními technikami.

4. Zateplení soklu a střechy

Izolace fasády by měla být součástí komplexního přístupu k energetické úspornosti. Velké tepelné ztráty vznikají také v oblasti soklu a střechy. Zateplení těchto částí může výrazně zvýšit účinnost celé rekonstrukce. U soklu je důležité použít materiály odolné proti vlhkosti a mechanickému poškození. U střechy je vhodné zateplení mezi krokvemi nebo nadkrokevní izolace, která nezasahuje do interiéru.

Montáž obkladu soklu - svépomocí nebo profesionálně?

Montáž soklového obkladu lze provést svépomocí, ale vyžaduje určité zkušenosti a znalosti. Chyby při instalaci mohou vést k zatékání vody, odlupování obkladu nebo vzniku plísní. Pokud si nejste jisti, doporučujeme obrátit se na odborníky. Profesionální montáž vám zaručí správné provedení a delší životnost obkladu.

Jak pečovat o sokl domu po instalaci obkladu?

Údržba soklu závisí na zvoleném materiálu. Obecně platí:

• Pravidelně kontrolujte stav spár a případné poškození obkladu.
• Očistěte sokl od nečistot, mechu a lišejníků.
• Obnovujte ochranné nátěry a impregnace dle doporučení výrobce.
• V zimě odstraňujte sníh a led, který by mohl poškodit obklad.

Rekonstrukce historické fasády a soklu

Fasáda je něco jako kabát každého domu: její výraz určuje nejen barva a materiál, ale také rozmístění, velikost a orientace oken a dveří, architektonické prvky (pilastry, sloupy, římsy, lizény ad.) i další prvky, například obklady z kamene, keramiky a doplňky ze skla či kovu. Před zahájením obnovy či rekonstrukce je důležité zjistit, jak fasáda původně vypadala. Doma, v archivu, muzeu, v památkovém ústavu či na stavebním úřadě můžete zkusit vyhledat staré fotografie nebo stavební plány. Pokud žádný takový podklad neexistuje, mohou památkáři na místě provést průzkum fasády. Protože každá část fasády, která zůstane ponechána v autentické podobě, přispívá k zachování genia loci, budou památkáři chtít v naprosté většině případů zachovat maximum uměleckohistorických prvků i omítkových souvrství (samozřejmě umožní-li to jejich technický stav). Pokud jsou součástí fasád obzvláště kvalitní uměleckořemeslné prvky (například plastiky a sochy z kamene, ale také malby, mozaika atd.), nebude na obnovu „obyčejný“ řemeslník stačit. Aby se cenné dílo nepoškodilo, je třeba je svěřit restaurátorovi, tedy odborníkovi s příslušnou licencí. Odstín fasády by měl vycházet z nálezů průzkumu provedeného už před zahájením prací - často odhalí hned několik barevných řešení, kterými se dům v minulosti pyšnil. Nejvhodnější bývá zvolit to, jež odpovídá současnému charakteru fasády. V případě, že se původní barevnost určit nepodařilo, pamatujte při výběru barev na to, jak cenný váš dům je a jak cenné je jeho okolí. Častou závadou u historických objektů je fasáda ve stavu před celkovou rekonstrukcí. Vzhledem k finanční náročnosti opravy historické fasády si původní majitel objektu často nemůže kompletní rekonstrukci dovolit, tento krok je tedy na novém majiteli. Opravu je nutné provést dříve, než začne přes poškozenou fasázu pronikat voda do obvodových stěn. Obvyklou závadou u většiny starších nemovitostí je vzlínání vlhkosti do zdiva soklu a následné poškození (opadání) soklové omítky. Řešením je rekonstrukce povrchu soklu a provedení dodatečné hydroizolace obvodových stěn a drenáže po obvodu stavby. Pokud je hydroizolace a drenáž provedena podle doporučených postupů (plošný liniový drén 300mm pod úroveň podlahy suterénu, svislá hydroizolace stěny, geotextilie, betonový žlábek, výkop a zásyp, povrchová úprava terénu, kontrolní a čistící šachta, napojení do kanalizace), dosahují náklady až 6500Kč/bm.

Dekorativní omítky a imitace kamene

Dá se nová fasáda pojmout originálně, přitom jednoduše a ekonomicky? Díky dekorativním omítkám a kreativním technikám ano! Například sokl fasády můžete zvýraznit omítkou, která bude imitovat kamenné zdivo. Domovní sokly a podezdívky jsou důležitým architektonickým prvkem každé stavby. Ladit by měly použité materiály i barevnost. Mezi historicky nejpoužívanější typy soklů a podezdívek se řadí právě ty kamenné. Citlivě stavbu začleňují do kontextu okolní krajiny, zároveň ji opticky „zakotví“. Od kamenného zdiva se ale začalo ustupovat z důvodů nedostatečné tepelné izolace. Jednoduše řečeno, spodní partie domu lehce promrzaly. Alternativou se stal sendvič obvodového zdiva a kamenného obkladu. Společnost LB Cemix, přední český výrobce stavebních materiálů, má ve svém portfoliu ideální řešení soklových partií a podezdívek. Za využití speciální omítkové šablony se dá na fasádě snadno a rychle vytvořit dokonalá imitace kamenného obkladu. K tomuto účelu doporučuje výrobce využít oblíbené Mozaikové omítky Cemix. Vyznačují se vysokou pružností a odolností proti nárazům. Navržené řešení skvěle plní ochrannou funkci, ale i estetickou. Sokl se dá sladit s barevným designem domu. Mozaikové omítky Cemix jsou v nabídce v široké škále odstínů, včetně módní jednobarevné řady FULLCOLOR. Zvláštního vizuálního efektu se dá dosáhnout přidáním drcené slídy nebo glitrů do omítky před jejím natažením. Imitace kamenného zdiva pomocí kreativních technik má řadu výhod. Řešení není tak finančně náročné jako obklady, ani extrémně pracné. Techniku lze s obměnami využívat i v interiérovém designu. Imitací obkladu se dá nápaditě zvýraznit jedna stěna, atypický výklenek nebo sloup. V interiérech můžete na povrch alternativně nanést např. Cemix Flexi štuk nebo Silikonovou omítku MAGIC DECOR LIGHT.

Postup při použití dekorativní omítky

Jedním ze základních předpokladů pro efektivní využití dekorativní omítky je čistý podklad. Soklová část musí být rovná a čistá. Proto ji před nanesením omítky důkladně očistěte a zbavte veškerého prachu, mastnoty, vápna, zbytků barev a dalších nečistot. Pokud není povrch zcela hladký, zahlaďte podklad pomocí vyrovnávací malty. Vždy platí, že čerstvé vápenné omítky by měly být zcela suché. Pro zvýšení efektivity mozaikové omítky je dobré povrch před obložením penetrovat. K tomu lze použít například malířský váleček nebo štětec. Penetrace by měla schnout přibližně 4 až 12 hodin. Většina druhů mozaikových omítek je dodávána v již namíchaném stavu, a proto není nutné do směsi přidávat další plniva nebo pojiva. Před samotnou aplikací na soklovou část je důležité omítku důkladně promíchat, ideálně pomocí vrtačky s míchací metlou, případně lze použít i zednickou lžíci. Omítka by měla mít po zamíchání kašovitou konzistenci a nesmí obsahovat žádné žmolky. Promíchaná směs se nanáší rovnoměrně jedním směrem na hladký podklad. Optimální je začít s nanášením omítky u rohu stavby. Celý proces obložení soklové části by měl proběhnout v jednom kuse, jinak hrozí nebezpečí, že po dokončení budou na fasádě patrné přechody mezi jednotlivými nánosy. Doba schnutí je různá a odvíjí se od klimatických podmínek. K přípravě samotného podkladu: válečkem nebo štětcem naneseme celoplošně na sokl nebo podezdívku podkladní nátěr Cemix Kontakt COLOR ve vybraném odstínu (jde o odstín, který bude ve výsledku imitovat spáry kamenného zdiva). Výrobce doporučuje nanášet nátěr ve dvou vrstvách, vždy až po důkladném zaschnutí první vrstvy. Další variantou přípravy podkladu je nanést na podklad kreativní omítku Cemix MAGIC DECOR FINE. Rozdíl mezi uvedenými variantami je ve struktuře povrchu. Podkladní nátěr Cemix Kontakt COLOR vytvoří jemnozrnnou strukturu, kdežto omítka MAGIC DECOR FINE je hladká. Na takto připravený a zaschnutý podklad se lepí speciální samolepicí šablona Cemix. Výrobce má v nabídce dva typy šablon - s texturou oválných nebo plochých kamenů. Umístění šablony je samozřejmě nejprve nutné promyslet a proměřit. Jinak se může stát, že budou kameny v horní části soklu „uříznuté”. Při lepení šablony buďte opravdu pečliví, nesmí nikde odstávat od podkladu. Do nalepené šablony naneste celoplošně nerezovým hladítkem Cemix Mozaikovou omítku ve vrstvě minimálně na 1,5 násobek výšky zrna (celkem cca 3 mm). Strukturování omítky není nutné provádět a omítka může zůstat v podobě dané natažením.

Druhy dekorativních omítek

Současný trh nabízí širokou škálu nejrůznějších druhů dekorativních omítek. Nejčastěji se vyrábí z drceného kamene, zejména z křemene, mramoru nebo také z barevných písků. Jako pojidlo se používá akrylátová pryskyřice. K dostání jsou jednobarevné i dvoubarevné omítky v široké paletě nejrůznějších odstínů. Pro obložení soklové části domu lze použít například mozaikové dekorativní omítky weberpas marmolit. Jsou mechanicky velmi odolné, dostatečně paropropustné a výborně odpuzují vodu. Navíc jsou snadno omyvatelné a dobře se s nimi pracuje.

tags: #sokl #historických #domů

Oblíbené příspěvky:

• Inspirace pro dřevěnou clonu na balkon
• Pokládka kari sítí do hurdiskových stropů
• Designový stůl: beton a kov
• Podrobnosti o dlažbě pro zatravňovací plochy
• vliv tuhnutí cementu na kvalitu betonu