Jak správně zateplit a vyzdít sokl domu

Sokl, tedy přechod mezi základy a fasádou, je jednou z nejvíce zatěžovaných částí celé stavby. Soklová část fasády patří k velmi exponovaným částem stavby. Přesto bývá při zateplování domu často opomíjen. A to je chyba, která se vám může v budoucnu výrazně prodražit. Změříme-li si stavbu termokamerou, často odhalíme nedostatečně zateplené stěny domů právě až na jejich sokl. Nejčastější je tento nedostatek u starších budov, kdy je sokl pouze obložen rozličnými materiály (kámen, keramika, ale i kvádry rozličných vzorů a reliéfů, …), není však zateplen.

Proč je důležité věnovat soklu dostatečnou pozornost?

Z hlediska zateplení je sokl často přehlížená, ale rovněž důležitá část domu. Sokl stavby přiléhá těsně k okolnímu terénu, okapnímu chodníku, nebo jiné zpevněné ploše. Čelí vlhkosti, mrazu i mechanickému namáhání. Pokud sokl není zateplený, vzniká v tomto místě takzvaný tepelný most, tedy místo, kterým uniká teplo z interiéru ven. Vlivem chladných stěn pak dochází ke kondenzaci vlhkosti, vzniku plísní a postupné degradaci konstrukce. Zateplení nosného obvodového zdiva jen k úrovni soklu a nikoli soklu samotného je samozřejmě chybou a to platí i u novostaveb. Mezi soklem a zdivem tak vznikne rozsáhlý tepelný most a jeho důsledky jsou nasnadě. Prostupování chladu tímto tepelným mostem v zimě a následné vzlínání vlhkosti až do fasády a zdiva, opadávání fasády a vznik plísní. Nežádoucím únikům tepla zase brání kvalitní tepelná izolace v oblasti soklu, jinak by se mohl vytvořit rozsáhlý tepelný most. Přitom největším a prvotním nebezpečím je ochlazování spodní partie vnitřní strany obvodové zdi. Je-li pak budova dostatečně zateplena (až na sokl), dům přestane přirozeně dýchat a postupně se zvýší koncentrace vlhkosti v konkrétních místnostech objektu. A vlhkost samozřejmě nahrává právě vzniku plísní. Mnozí stavitelé si neuvědomují riziko, které s sebou špatné zateplení soklu domu nese. Řešení je přitom jednoduché, musíme posunout gradient prostupu chladu níž, čili mimo oblast vnitřních stěn. Právě proto je nezbytné posunout tepelnou izolaci vnějších stěn až na sokl. Vždy pak záleží na tom, v jaké výšce je umístěna podlaha přízemních místností domu. K podstatnému snížení tepelných ztrát u základů pomůže polystyren Isover EPS Sokl 3000. Navíc zamezí kondenzaci vlhkosti a jejímu transportu do vyšších částí domu. Zateplení soklu je náročnější než běžná fasáda. Kvalitní sanační zateplovací systém se švýcarskou technologií povrchových úprav dodává na náš český trh společnost KABE Farben.

Možnosti řešení soklové části

Řešení soklových částí staveb může být provedeno pomocí:

• kontaktního zateplovacího systému (ETICS)
• provětrávaného zateplovacího systému

Provětrávaný zateplovací systém

Pro zateplení soklové části stavby se zvýšenou vlhkostí je vhodné použít provětrávaný zateplovací systém, který je schopen působením proudění vzduchu v mezeře mezi izolantem a fasádním obkladem odvádět vlhkost z konstrukce. Provětrávaný zateplovací systém se skládá z:

• fasádního obkladu
• nosného roštu
• kotevních prvků
• tepelné izolace

Důležitá je vzduchová mezera mezi tepelnou izolací a fasádními deskami, která zajišťuje provětrávání fasády.

Čtěte také: Vše o třívrstvých podlahách

Kontaktní zateplovací systém (ETICS)

Stejně jako kontaktní zateplovací systém (ETICS), tak i provětrávaný zateplovací systém, je třeba navrhnout projektantem v projektové dokumentaci.

Složení kontaktního zateplovacího systému na sokl (příklad s materiály Weber):

1. Fasádní desky se na vnějším povrchu opatří tenkovrstvou omítkou weberpas, případně fasádním nátěrem weberton. Pastovitá omítka weberpas včetně podkladního nátěru
2. Skleněná síťovina
3. Lepicí a stěrková hmota webertherm elastik
4. Izolační desky EPS 70 F 140 mm
5. Lepící a stěrkový tmel webertherm elastik
6. Plastová talířová hmoždinka
7. Obvodové zdivo - plná cihla CP 300 mm
8. Hydroizolace
9. Soklový profil se zatloukací hmoždinkou pro kotvení soklového profilu 10.

Klíčové aspekty zateplení soklu

Výběr izolačního materiálu

Výběr správného izolačního materiálu pro sokl je naprosto klíčový. Na rozdíl od běžné fasády tady nestačí klasický EPS polystyren. Materiál musí být odolný, nenasákavý a pevný v tlaku. Díky uzavřené buněčné struktuře nepropouští vodu a nehrozí jeho degradace. Na sokl nepatří běžný fasádní EPS. Kvůli své nasákavosti není vhodný pro kontakt se zeminou ani odstřikující vodou. Izolační desky (nejčastěji XPS nebo EPS Sokl) se lepí vhodným lepidlem - např. na cementové bázi nebo speciální PU pěnou. Pro zateplování základů a částí konstrukcí od 300 mm nad povrchem země se používají výhradně polystyreny s minimální mírou nasákavosti a s lepšími mechanickými vlastnostmi (odolnější, tvrdší) než obyčejný polystyren. Obyčejný polystyren absorbuje vodu a tím ztratí postupně jakékoliv izolační vlastnosti. Extrudovaný polystyren na zateplení soklu a základů bývá v odstínech růžové nebo modro-zelené. Na trhu lze také najít speciální polystyrenové tvarovky, které slouží zároveň jako ztracené bednění pro základy. Jsou to v podstatě dvě polystyrenové desky spojené distančníky. Po vylití betonem je tedy základ tepelně izolován jak z vnitřní, tak i z vnější strany. Izolace soklu musí být správně napojena jak na hydroizolaci základů, tak na zateplení fasády. Materiál na izolaci soklu by neměl být hladký, ale zdrsněný, popřípadě by měl mít vaflovou strukturu. V případě lepení na silikátové podklady (cihly, beton apod.) se používají běžná lepidla pro kontaktní zateplovací systémy (ETICS) ve formě rámečku a tří vnitřních terčů. Pro celoplošná lepení se používají např. bitumenová lepidla na bázi PU.

Hydroizolace soklu

Co se týká hydroizolačního systému spodní stavby, ten by měl být vytažen nad příští upravený terén kolem domu nejméně 30cm. U nepodsklepených budov vodorovnou hydroizolaci neukončujeme odříznutím zarovno vnějšího zdiva, ale zahneme ji směrem nahoru (v některých případech i dolů) a natavíme (nebo jiným vhodným způsobem přikotvíme, pokud se nejedná o asfaltové pásy NPP). Tento detail ještě přetavíme dalším pásem IPA a to tak, abychom propojili základovou a zděnou část soklu domu a zároveň jsme dodrželi předepsaných 30cm nad budoucí terén. Nejednou jsme se v naší praxi setkali s detailem, kde někdo pouze uřízl IPU zarovno obvodové stěny a jelikož byl dům relativně nízko, dešťová voda přetekla přes ochranný styrodur na soklu, dostala se k obvodové stěně, která vodu vsakovala do sebe a v interiéru se objevily kromě mokrých fleků i plísně. Oprava spočívala v demontáži soklu až na obvodovou stěnu, doplnění chybějící hydroizolace, třeba materiálem KOSTER Bikuthan 1C (pro netlakovou vodu a zemní vlhkost) nebo KOSTER Deuxan 2C (pro tlakovou vodu a také ochranu proti radonu).

Výška zateplení a ukončení

Výška zateplení nad terénem by měla být minimálně 30 cm, v horských oblastech raději 50 cm kvůli sněhové pokrývce. Tepelná izolace soklu by měla sahat minimálně 30 cm pod úroveň terénu - ideálně až do nezámrzné hloubky. Soklový polystyren by měl být tenčí než fasádní, což vytvoří vhodnou okapničku. Místo přechodu mezi soklem a fasádou musí být chráněno, například zakládací lištou nebo speciálním profilem s okapničkou. Abychom neproděravěli hydroizolaci. Soklová část se kotví pouze v místech, kde hmoždinka nemůže poškodit hydroizolaci.

Běžné chyby při zateplování soklu a jak se jim vyhnout

Při zateplování soklu, obzvlášť když to děláte svépomocí, se často opakují stejné chyby, které mohou výrazně snížit účinnost izolace nebo dokonce stavbě uškodit.

Čtěte také: Jak vybrat sokl z umělého kamene

• Chybějící nebo nedostatečná hydroizolace: Pokud izolaci neprovází správně provedená hydroizolace, může se za deskami hromadit voda.
• Izolace není dostatečně zapuštěná do terénu: Tepelná izolace soklu by měla sahat minimálně 30 cm pod úroveň terénu - ideálně až do nezámrzné hloubky.
• Nevhodné nebo chybějící ukončení izolace: Místo přechodu mezi soklem a fasádou musí být chráněno, například zakládací lištou nebo speciálním profilem s okapničkou.
• Podcenění vlhkosti staršího zdiva: U starších domů může být sokl nasákavý nebo trvale vlhký.
• Použití nevhodného materiálu: Na sokl nepatří běžný fasádní EPS. Kvůli své nasákavosti není vhodný pro kontakt se zeminou ani odstřikující vodou.
• Díry v hydroizolačním systému: Pozor při montáži polystyrenu, standardně se zateplovací systém kotví tzn. ,,talířovými,, kolíky, které ale vytvoří díru v hydroizolačním systému.

Fázování stavebních prací a speciální řešení

Měli bychom mít zpracovaný detailní harmonogram stavebních prací, který získáme z kvalitně odvedené projektové dokumentace. Z toho může například vyplynout, že k částečnému zateplení základů může dojít ještě před jejich samotným vylitím. Zkrátka výkopy pro základové pasy uděláte o šířku polystyrenu větší a před betonáží tam desky nainstalujete. Nemusíte pak odhrnovat zeminu u základů a desky tam instalovat dodatečně. To může být technicky náročné především tam, kde je bedněním pro základ pouze rostlý terén. Speciální řešení tam, kde například není možné obnažit základy až takto hluboko, je tepelná izolace ve vodorovném směru. Tepelná izolace základových konstrukcí je tedy k soklové izolaci v kolmém směru. Měla by být vhodně chráněná před mechanickým poškozením, například dostatečnou vrstvou zeminy nebo dlažbou v pískovém loži.

Finální úprava soklu

Nakonec se sokl opatří finální vrstvou - buď omítkou odolnou proti vlhkosti, mrazu a poškození, nebo soklovým obkladem (např. keramickým nebo kamenným). Často se používá i tzv. marmolit.

Povrchové úpravy

Pro povrchovou úpravu soklu se používají ušlechtilé soklové omítky z přírodního popř. umělého kameniva.

Lícové cihly a pásy

Lícové cihly a pásy dělíme podle způsobu výroby na ražené a tažené. Ražené lícové cihly se vyrábějí ve speciálních formách. Hlína je do formy vtlačována a následně se cihly vypalují při teplotě okolo 1 000 °C. Takto vyrobené cihly disponují vysokou odolností vůči mrazu. Jsou vždy plné a mají 4 pohledové strany. Pásky, které se lepí nebo zavěšují pomocí kotev, vytvářejí dojem vyzdívaného lícového zdiva. Rychlejší a levnější způsob je lepení, které však má v porovnání se zavěšením kratší trvanlivost. Dalším handicapem může být paropropustnost, která je u lepení nižší. Ideální je lícové zdivo upevňovat kotvami nebo rošty na předsazenou nosnou konstrukci. V tomto případě vzniká vzduchová mezera, která zajišťuje provětrání obvodového zdiva a má pozitivní vliv na vlhkost stěn. Zlepšuje tepelně izolační vlastnosti obvodových stěn a brání kondenzaci vodních par. Při vyzdívání obezdívky z lícových cihel se toto zdivo musí kotvit k nosné zdi, aby byla zajištěna stabilita.

Přírodní kámen

Přírodní kámen je ideálním stavebním materiálem, především pro svou odolnost vůči povětrnostním podmínkám a trvanlivost. Nabízí nekonečnou škálu barev, tvarů, a textur. Vybrat si můžeme mezi andezitem, pískovcem, břidlicí, žulou, travertinem či čedičem. Andezit vznikal v třetihorách jako sopeční vyvřelina a je vhodný pro použití nejen v běžných, ale i v extrémních klimatických podmínkách, má totiž vynikající fyzikální i mechanické vlastnosti - odolnost proti mrazu, pevnost v tlaku bez ohledu na vlhkost a téměř nulovou nasákavost. Lepší vlastnosti má už jen žula. Pískovec je velmi tvrdá vápenatá usazenina žlutavé barvy a je vhodný ke všem účelům, stejně jako andezit. Jelikož není porézní, prachové částice nechytá a nevyžaduje žádnou povrchovou úpravu ani při použití právě v exteriéru.

Čtěte také: Vše o prevenci a sanaci vlhkého soklu

Sokl u starších domů a domů se suterénem

U starších domů, obzvlášť u těch s kamenným soklem, je potřeba postupovat s velkou opatrností. Vhodnou volbou jsou difuzně otevřené tepelněizolační materiály, jako jsou sanační desky na bázi minerálů nebo speciální cementopěnové izolační systémy. U silně nasákavých nebo nerovných kamenných soklů bývá často nutné použít odvětrávané systémy - tedy takové, které nechávají prostor pro pohyb vzduchu mezi izolací a zdivem. U domů se suterénem je důležité rozlišovat mezi izolací nad a pod úrovní terénu.

• Nad terénem: Používá se extrudovaný polystyren (XPS), který je odolný vůči vlhkosti a mechanickému poškození. Součástí řešení bývá i hydroizolační vrstva a finální povrchová úprava.
• Pod terénem: Tady je nutné použít speciální perimetrické XPS desky s velmi nízkou nasákavostí, které odolají tlakové vodě i působení zeminy. Klíčovým bodem je správné napojení soklové izolace na svislou i vodorovnou hydroizolaci sklepa. Pokud se tento detail podcení, mohou vznikat tepelné mosty a docházet k pronikání vlhkosti do konstrukce.

Vyzdívání soklů a vykonzolování

Eurokód 6: Navrhování zděných konstrukcí - Část 1-1: Obecná pravidla pro vyztužené a nevyztužené zděné konstrukce (EC6) se nevykonzolováním soklů pro složitost pórovitých materiálů vyhýbá. Statik však ve skutečnosti posoudí stěnu odpovídající tloušťce první řady cihel. K prvnímu porušení dojde vždy na hraně, a to u horní, tj. vykonzolované části zdiva. Na základě vyhodnocení řady zkoušek v SRN, Rakousku i v Česku se jedná jednoznačně o smykové porušení na rozhraní spodní (tenké) a horní cihly. A paradoxně je proto důležitější pevnost horní cihly, a nikoliv spodní. Zmínka o soklovém zdivu (platí ale i v úrovni stropu) je v rakouské ÖNORM B 1996-3 (3. díl EC6). Zde je definováno maximální vyložení zdiva hodnotou 12 cm při minimálním uložení stropu 15 cm. Pro odolnost proti usmyknutí vykonzolované části je rozhodující smykové napětí v lamelách horní cihly na hraně soklu. A to je samozřejmě přímo úměrné tlakovému napětí v kritickém místě na rozhraní horní a dolní cihly. Z toho vycházejí velmi výhodně cihly s větší plochou přenášející tlak (větší plocha = menší tlak). Zvětšení kontaktní plochy přenášející tlak lze dosáhnout prostým použitím tlustší cihly (silnější nosná část stěny) nebo změnou typu zdiva. U zdiva Porotherm T Profi je to 82 % plochy. Je to dáno „brutálními“ podélnými žebry, která jsou přesně nad sebou, a pro přenos tlaku tak zůstávají vyloučena pouze příčná žebra. Charakteristická pevnost řady T Profi dosahuje při pevnosti v tlaku P8 hodnot běžného tepelněizolačního zdiva P14 (fk = 3,5 MPa). U řady TB Profi se dokonce pohybujeme na úrovni akustických cihel - při P10 je fk = 4,1 MPa (odpovídá P19 u běžných cihelných bloků). Tato řada Porotherm TB Profi byla vyvinuta především pro vícepodlažní budovy. Pro eliminaci problému vykonzolování byl vyvinut cihelný blok Porotherm 20T Profi jako nosná tepelněizolační věncovka. Podélná žebra, která přenášejí zatížení, totiž budou i tak plně využita - vložená izolace probíhá mimo ně. Použití věncovky Porotherm 20T Profi je vhodné pro všechny stavby, např. rodinné domky. Lze ho samozřejmě použít i na vyzdívky či doplnění jiných konstrukčních prvků.

tags: #jak #správně #zdít #sokl

Oblíbené příspěvky:

• Vlastnosti modřínových terasových prken
• Stylová kasička na peníze
• Efektivní a komfortní bydlení s Hebel tvárnicemi
• Oblouková vs. sedlová střecha skleníku
• vlastnosti karamelové barvy na beton