Srážení vody v interiéru: Příčiny a účinná řešení

Vlhkost v domácnosti je problém, který se může projevovat různými způsoby, od orosených oken po vlhké mapy na stěnách a dlažbě. Před výběrem vhodného řešení je klíčové rozlišit její příčiny, které mohou být velmi rozmanité.

1. Kondenzace vzdušné vlhkosti

Pokud se vlhkost vyskytuje zejména v chladnějších dnech, je její nejpravděpodobnější příčinou kondenzace vzdušné vlhkosti. K té dochází, když se teplý vlhký vzduch potká s chladnější plochou, jejíž teplota je pod takzvaným rosným bodem. Rosný bod je teplota, při které se vzduch maximálně nasytí vodními párami (relativní vlhkost vzduchu dosáhne 100 %) a vodní pára se začne měnit na vodu - kondenzovat. Čím více je vlhkosti ve vzduchu, tím vyšší musí být teplota vzduchu, aby se voda nezačala srážet.

Typická místa kondenzace v domácnosti:

  • Orosení okenních skel a rámů.
  • Vlhnutí v rozích místností se špatnou izolací.
  • Na stěnách nebo stropě, typicky v halách, kde teplý vzduch narazí na chladný povrch.
  • Pod okny, kde může vést až k rozpadu omítek.

Příčiny nízkých povrchových teplot:

  • Výplně otvorů: U oken, venkovních dveří a výkladců bývají vnitřní povrchové teploty často nižší než teplota rosného bodu vnitřního vzduchu. Povrchová kondenzace vodní páry v místech ostění, nadpraží a parapetů u oken a stejně tak v místech ostění a nadpraží venkovních dveří vzniká taktéž z důvodu nízkých povrchových teplot.
  • Vodorovné kouty: V místech kontaktu obvodových stěn se stropy či podlahami, stejně jako u pokojových květin, bývá povrchová teplota nižší než teplota okolních konstrukcí. To je zapříčiněno dvourozměrným, případně také třírozměrným vedením tepla na rozdíl od jednorozměrného vedení tepla, jež se uskutečňuje například v plochách stěn.
  • Tepelné mosty: Jedná se o místa, jejichž součinitel prostupu tepla je výrazně vyšší než u okolních konstrukcí, což vede k výrazně nižším povrchovým teplotám.
  • Zvýšená produkce vodní páry: V místnostech, kde v důsledku změny užívání vnitřního prostoru došlo ke zvýšení produkce vodní páry (např. v důsledku zavedení nové technologie), může dojít k prudkému zvýšení teploty rosného bodu.
    Příklad: Máme-li vlhký vzduch o teplotě t = 20 °C a relativní vlhkosti φ = 50 %, jeho teplota rosného bodu je ts = 9,26 °C. Zvýšíme-li vlhkost na φ = 60 %, teplota rosného bodu se zvýší na ts = 12 °C. Při vlhkosti φ = 80 % se teplota rosného bodu zvýší na ts = 16,44 °C.
  • Výměna oken za těsná: V současné době nastává problém s povrchovou kondenzací vodní páry také v místnostech, kde byla původní dřevěná okna nahrazena novými, která jsou velmi těsná proti infiltraci venkovního vzduchu. Vodní pára, jež byla dříve nepřetržitě odvětrávána, nyní zůstává v místnosti, přičemž zároveň dochází k další produkci vodní páry v důsledku užívání místnosti. Tím dochází ke zvyšování měrné vlhkosti (vodního obsahu) vnitřního vzduchu, což má za následek zvýšení teploty rosného bodu vnitřního vzduchu nad hodnotu teploty povrchu některých stavebních konstrukcí.
  • Historické budovy: U objektů, které mají velkou tloušťku obvodových stěn (např. historické budovy), zůstává v důsledku jejich velké tepelné setrvačnosti vnitřní povrchová teplota na obvodových stěnách i po zvýšení venkovní teploty v jarních měsících nadále nízká pod úrovní teploty rosného bodu. Venkovní vzduch o vyšší teplotě je schopen pojmout větší množství vodní páry a má tedy větší měrnou vlhkost (vodní obsah). A tím také vyšší teplotu rosného bodu. Vnikne-li tento vzduch dovnitř objektu, dojde ke kondenzaci vodní páry na vnitřním povrchu obvodových stěn.

Řešení kondenzace:

  • Větrání: Časté a intenzivní větrání je klíčové pro snížení vzdušné vlhkosti. U místností s okny, která jsou velmi těsná proti infiltraci venkovního vzduchu, postačí zajištění dostatečné výměny vzduchu běžným způsobem.
  • Odvlhčovače: V malých prostorách zvolte pro rychlé zbavení vlhkosti elektrický odvlhčovač.
  • Regulace teploty: Úprava pokojové teploty může pomoci zvýšit povrchové teploty a tím snížit riziko kondenzace.
  • Využití digestoře: V kuchyni je nezbytné používat digestoř pro odvod vodní páry vznikající při vaření.
  • Řízené odvětrání: V koupelně je vhodné zajistit řízené odvětrání.
  • Úprava obvodových konstrukcí: Snížení hodnoty součinitele prostupu tepla U tak, aby byl splněn požadavek ČSN 73 0540-2 na jeho maximální hodnotu.
    • Parotěsná vrstva: Je možné s výhodou použít nátěrové či stěrkové hmoty s vysokými hodnotami difúzního odporu. Je však nutné zajistit jejich řádné napojení na navazující konstrukce.
    • Dodatečné zateplení: Celkové dodatečné zateplení objektu má příznivý dopad nejen na problémy s povrchovou kondenzací vodní páry, ale také na celkovou tepelnou bilanci budovy a potřebu tepla na vytápění.
    • Tepelná izolace obvodových stěn: Je vhodné provést tepelnou izolaci obvodových stěn z expandovaného pěnového polystyrenu typu perimetr, nebo z extrudovaného polystyrenu. To posune kondenzační zónu směrem k exteriéru, zvýší vnitřní teploty ve zdivu a na jeho povrchu a zapříčiní rychlejší vysychání nadměrně vlhkého zdiva.
    • Dodatečné vložení tepelné izolace do podlahy: To je vhodné zejména u podlah ve vytápěných místnostech situovaných na terénu. U nevytápěných místností může být dodatečné vložení tepelné izolace neekonomické. Zde pak může být vložena tepelná izolace ne v celé ploše podlahy, ale pouze v místě vodorovného koutu za účelem zvýšení povrchových teplot, což má vliv nejen na tepelné ztráty v místě koutu, ale také na snížení, resp. úplné vyloučení kondenzace vodní páry v daném místě.
    • Tepelně izolační omítka: Na stěně v místě koutu je také možno provést vhodný typ tepelně izolační omítky.
  • Vzduchotechnika: Pomocí vzduchotechniky (např. nuceným větráním, odvlhčováním apod.) je možno upravit parametry vnitřního vzduchu na požadované hodnoty tak, aby byla snížena jeho relativní vlhkost.
  • Prodyšné vápenné nátěry: Je mnohem lepší mít prostory vymalované pomocí prodyšných vápenných nátěrů, než moderními výmalbami, které velmi izolují a zdivo tak nemůže dýchat.

Kondenzace vody v konstrukcích:

Většina stavebních konstrukcí počítá s určitou kondenzací vodní páry v nejchladnějších měsících roku. Normy (např. ČSN 73 0540-4 nebo EN ISO 13788) definují přípustné množství zkondenzované vody. Pokud se kondenzace objeví dlouhodobě nebo ve styku s organickým materiálem (např. sádrokartonem), může to vést k růstu plísní. Klíč je ve správném návrhu konstrukce, nikoli jen v parozábraně.

Tabulka níže ilustruje, jak se mění teplota rosného bodu (ts) v závislosti na teplotě (t) a relativní vlhkosti (φ) vzduchu:

Teplota vzduchu (t) Relativní vlhkost (φ) Teplota rosného bodu (ts)
20 °C 50 % 9,26 °C
20 °C 60 % 12,00 °C
20 °C 80 % 16,44 °C

2. Vzlínavá vlhkost

Pokud nebyla správně provedena izolace obvodových zdí, případně je poškozena, můžeme se setkat s takzvanou vzlínavou vlhkostí. K té dochází díky působení kapilárních sil, kvůli kterým se voda dostává ze země do porézního zdiva. Vzlínavá vlhkost se tedy nejvýrazněji projevuje ve sklepních prostorách, v suterénech nemovitostí, ale také v nadzemních částech budov. Odvětrávání ani častější větrání nedokáže tento typ vlhkosti odstranit.

Čtěte také: Prevence poškození terasy vodou

Řešení vzlínavé vlhkosti:

  • Přerušení vzlínání vody do zdiva: Jedinou možností je přerušení vzlínání vody do zdiva. Problémy s průnikem vody bývají způsobeny především špatně zvolenou, poškozenou nebo chybějící hydroizolací.
  • Hydroizolace:
    • Asfaltový nátěr: Při budování suterénu nikdy nezapomínejte na asfaltový nátěr vnějších stěn, které budou pod zemí. Takto vybudovaná vrstva působí jako první bariéra, bránící problémům.
    • Speciální černá hydroizolační fólie: Tato fólie díky svým výstupkům nepřiléhá úplně ke stěně a stěny tak mohou dýchat. Fólie zároveň brání průtoku vody dovnitř budovy.
    • Polystyren s nenasákavou úpravou: Používá se pro podzemní hydroizolaci.
    • Nová izolace: U starších budov, kde se problémy začnou objevovat, je nejlepším řešením obnažení všech stěn a provedení nové izolace.
    • "Podřezání" stavby: Tím zabráníte průniku vlhka do zdiva.

3. Pronikání srážkové vody

Pokud se vlhkost projevuje v závislosti na počasí, tedy zejména po delších nebo intenzivnějších přeháňkách, je příčinou pronikání vody do budovy špatné stavebně technické řešení. Ani v tomto případě tak nemá smysl používat odvlhčovače vzduchu, pomůže pouze odstranění příčiny.

Příčiny pronikání srážkové vody:

  • Poškození boční izolace zdiva.
  • Pronikání svahové vody.
  • Stavební poruchy nebo neodborné zásahy do konstrukce zdi.
  • Zvláštní poměry v půdě, kdy jsou v okolí domu prameny, ze kterých vyvěrá voda a suterén proti němu působí jako překážka.

Řešení pronikání srážkové vody:

  • Hydroizolace: Viz předchozí bod.
  • Dešťová kanalizace: Natékání vody k domu pomůže odstranit vhodně provedená a umístěná dešťová kanalizace, zaústěná například do podzemní nádrže na dešťovou vodu.
  • Jímka v suterénu: Pro odstranění průniků vody do budovy vytvořte v suterénu také jímku, ze které je možné vodu jednoduše pomocí ponorného čerpadla vyčerpat pryč.

4. Specifické problémy v kuchyni a koupelně

Spárovačky:

Problémy s vlhkostí a špínou na dlažbě a obkladech, zejména v kuchyni a koupelně, často souvisí s kvalitou spárovacích hmot.

  • Cementové spárovačky: Mají vysokou nasákavost, špína se snadno dostane dovnitř materiálu a je obtížné ji odstranit. Povrch sice vydrhnete, ale spáry časem ztmavnou a navíc snadno popraskají.
  • Flexibilní cementové spárovačky s přidáním pryskyřice: Mají menší nasákavost, a pokud se znečištění brzy utře, tekutina ani špína se do spár nestihne dostat.
  • Epoxidové dvousložkové spárovačky: Jsou nejprozíravějším řešením. Voda ani nečistota se do nich nedostanou. Mají několikanásobně větší pružnost, takže spára nepopraská, ani když novostavba pracuje. Jsou však náročnější na aplikaci.

Žlábky:

Se žlábkem v koupelně nemusíte mít jediný problém, pokud se kvalitně udělá hydroizolace. Pak je samozřejmě důležitá pravidelná údržba. Žlábek čistíme jednou za 3 dny, maximálně za týden. Pozor především na vlasy, když tam leží dlouho, může od nich začít plesnivět silikon.

Baterie:

Baterie, na které je barva nanesená na principu elektrolýzy, mají větší odolnost proti poškození. Podomítkové baterie jsou bezproblémové, pokud instalatér nezabuduje baterii od začátku špatně. Do vnitřku baterie se opravář snadno dostane odpojením svrchní destičky.

Velkoformátové obklady a dlažba:

Moderní trendy směřují k velkoformátovým obkladům a dlažbě, často se setkávají velikosti 120 × 60 cm a 60 × 60 cm. Stírají se také rozdíly mezi klasickou dlažbou a obkladačkou. Éra klasických kachliček z měkkého keramického střepu s až 20% nasákavostí končí. U velkých kachlí může být prořez i 30 %, proto je vhodné spotřebu přesně spočítat.

Čtěte také: Návod na velkou venkovní vanu

Čtěte také: 3metrové prkno: technika skoků

tags: #srazeni #vody #dlazba #kuchyn #příčiny #řešení

Oblíbené příspěvky: