Přírodní břidlice: Tradiční a nadčasová střešní krytina

Procházíme-li obcemi v území Krajiny břidlice, můžeme pozorovat, že břidlice zde byla nejen těžena, ale také s velkým umem zpracovávána a v běžném životě s oblibou využívána. Rozšíření a oblibu břidlice dodnes dokumentují domy s břidlicovými zdmi, střechami, štíty a dalšími architektonickými prvky. Tradiční šedočerný deskový materiál se objevuje i s hnědou, červenou, nazelenalou či černou barevnou příměsí. Zvláště vyhledávanou byla kvalitní břidlice pokrývačská - štípatelná na tenké desky, odolná povětrnostním vlivům a stálobarevná.

Tuto břidlici najdeme ještě dnes na desítkách střech, zvláště kostelů, kaplí, zámků, ale také statků, domů i hospodářských stavení. Výskyt ložisek kvalitních štípatelných břidlic je poměrně vzácný, proto se nelze divit, že těžba a zpracování břidlice bylo v dobách jejího rozvoje hlavní obživou mnoha generací horníků a řemeslníků.

Vlastnosti a výhody břidlicové krytiny

Břidlicové střechy se vyznačují jedinečným řemeslným a výtvarně působivým způsobem pokládky. Přírodní břidlice je ušlechtilý materiál a má výborné vlastnosti především pro stavební účely:

  • Odolnost: Vysoká trvanlivost (90-150 let) a odolnost proti náročným klimatickým vlivům.
  • Fyzikální parametry: Ohnivzdornost, nízká nasákavost, vysoká mechanická pevnost a pružnost.
  • Ekologie: Jde o čistou přírodní surovinu bez chemických barviv a přísad.
  • Izolace: Vynikající tepelné a akustické izolační vlastnosti.

Mezi nevýhody patří vyšší hmotnost, finanční náročnost a vysoký důraz na řádné řemeslné zpracování. Bohužel, v minulosti užívané železné hřebíky rychle korodují a mají tak negativní vliv na životnost střechy. Proto se doporučuje používat hřebíky měděné či alespoň jinak povrchově upravené proti korozi.

Srovnání vlastností krytin

Typ krytiny Hlavní výhoda Životnost
Přírodní břidlice Estetika, ekologie, trvanlivost 90-150 let
Vláknocement (např. Dolmen/Bravan) Nižší hmotnost a cena Střední

Technologie pokládky

Způsobů pokládky střešní krytiny z břidlice je několik. Základní rozdělení je do dvou způsobů, a to jednoduchého nebo dvojitého krytí. Jednoduché krytí se provádí spuštěním paty druhého (horního) kamene přes první (spodní). Naproti tomu u dvojitého krytí překrývají první řadu kamenů další dvě následující. To zajišťuje pak i vyšší pevnost a voděodolnost krytí.

Čtěte také: Stará prkna nově

Při montáži je třeba dbát na to, že každý břidlicový kus musí být připevněn minimálně 2 hřebíky v ploše a minimálně 3-4 hřebíky v detailech pro dosažení optimální pevnosti. Břidlicovou krytinou se dají pokrýt všechny sebesložitější části střech jako jsou úžlabí, vikýře, volská oka či komíny, pro které se vyrábějí z břidlice speciální komponenty.

Historický vývoj a obnova

V oblasti Moravskoslezského kulmu bylo roku 1852 v provozu 75 lomů. Břidlice nacházela rozsáhlé uplatnění a ve 40. a 50. letech 19. století se jí nahrazovaly doškové a šindelové střechy. S odstupem několika staletí se na evropském kontinentu utvořily čtyři technologie pokrývání: anglické dvojité krytí ze čtverců a obdélníků, v Německu krytí šupinou z oblých tvarů a ve Francii šestiúhelníkovou šablonou.

Dnes se opět setkáváme s renesancí zájmu o tuto krytinu, a to nejen v souvislosti s opravami a rekonstrukcemi historických nebo církevních budov a památek, ale i při stavbách rodinných domů. Pokud hledáte alternativu, firmy jako Cembrit nabízejí vláknocementové krytiny (např. řady Dolmen a Bravan), které díky technologii štípaných hran imitují vzhled přírodní břidlice při zachování nižší hmotnosti a ceny.

Čtěte také: Židlička Fischel: Historie a původ

Čtěte také: Jak renovovat starou dřevěnou podlahu?

tags: #stara #bridlice #strecha #informace

Oblíbené příspěvky: