Stará cihlová zeď: Informace o údržbě, opravách a moderním využití

Z tradičních pálených cihel jsou postaveny mnohé staré chalupy a je řada důvodů, proč tento osvědčený stavební materiál používat i dál. Cihla, věčností ověřený stavební materiál, má ve stavebnictví nezastupitelné místo. Funguje však stejně dobře i jako dekorativní prvek - jak v interiéru, tak v exteriéru, a vůbec není jen symbolem retra. Nadčasové cihlové stěny, zídky či fasády jsou v kurzu a investice do nich se rozhodně vyplatí. Proč zvolit cihlu jako dekorativní prvek? Je malá a na to, co unese, i relativně lehká. Má vlastnosti, které jiný stavební materiál nemá, a k tomu všemu ještě navíc dobře vypadá. Běžně se z takových cihel staví, ale jak se ukázalo, tento materiál je sám o sobě schopen fungovat i jako luxusně vyhlížející dekorativní prvek. Je to přece škoda, když mohou posloužit i jako pastva pro oči!

Údržba a oprava cihlové zdi

O cihlové zdi je však třeba pečovat. Běžná cihla z pálené hlíny nevydrží věčně a její odolnost vůči zubu času není ideální. Ve většině případů chrání zdi z cihel omítka, ale neplatí to vždy a v mnoha případech stojí před majiteli cihlových domů a chalup úkol cihlové zdi opravit, zabránit jejich dalšímu chátrání, případně zvýraznit jejich specifickou krásu a využít jí k dotvoření atmosféry domu, a to zvenčí i uvnitř.

Nejčastější problémy a nutnost oprav

Nejběžnější a bohužel i poměrně pracná oprava vás čeká v případě, že je potřeba rekonstruovat chátrající venkovní cihelné konstrukce, například obvodové zdi nebo cihlovou zeď ohraničující pozemek. Taková situace často nastává při obnově staré chalupy, ale i v případě, že necháte povětrnostní podmínky působit příliš dlouho. Z původně omítnuté cihlové zdi zpravidla na některých místech odpadá omítka nebo se objevuje stále více „podfouknutých“ míst, kdy omítka sice ještě drží, ale začíná tvořit puchýře, pod nimiž je patrná dutina. Pokud odpadly kusy omítky už před nějakou dobou, začnou se porézní cihly drolit v důsledku nasáknutí vodou a následného popraskání kvůli mrazu. Škody působí dešťová voda, zemní vlhkost, vítr i sníh, a ztratí-li cihlová zeď ochrannou bariéru v podobě omítky, může začít degradovat velmi rychle. S opravami tedy neváhejte, jinak bude jejich nutný rozsah velmi rychle narůstat. Je třeba počítat s tím, že oprava poničené cihlové zdi je pracná, často je potřeba dozdívat pouze úlomky, ale použít lze i staré cihly.

Postup opravy zdi

Recept je jednoduchý. Je nutné začít očištěním a odstraněním veškerých zvětralých a nesoudržných částí omítky, vyškrábat znehodnocenou drolící se maltu ve spárách mezi cihlami a odstranit části cihel, které praskají nebo které se doslova sypou v důsledku zvlhnutí a promrzání. K tomu si vystačíte s kladívkem, sekáčky s různou šířkou čepele, ocelovým kartáčem a koštětem, ale dobře poslouží i menší sekací kladivo, tedy ne zrovna bourací „kango,“ které by mohlo napáchat víc škody než užitku.

K dispozici byste měli mít i alespoň malou zásobu kvalitních cihel, které však nemusí být nové. Postačí staré očištěné cihly, které se v chalupách obvykle najdou nebo je lze často levně koupit na inzerát. Důkladně očištěnou zeď (můžete ji nakonec zbavit prachu a posledních nesoudržných částic i tlakovou myčkou) začněte opravovat tam, kde jsou škody největší. V případě nutnosti lze dozdít i celé cihly, většinou bude potřeba dozdívat na maltu jednotlivé úlomky cihel potřebné velikosti, zhruba vyspárovat vydrolené spáry a k vyrovnání podkladu v místech, kde zkáza nezasáhla až tak hluboko, použít maltu nebo i stavební lepidlo. Po provedení těchto oprav je nutné počkat, až malta či lepidlo dostatečně vyzrají, a poté standardním způsobem omítnout místa, která to vyžadují.

Čtěte také: Stará prkna nově

Postupovat můžete tradičním způsobem, tedy posílit soudržnost podkladu pomocí „špricu“ z naředěné malty nebo nanést na omítaná místa penetraci (adhezní můstek), s níž se samozřejmě pracuje snadněji. Pak následuje obvyklá kombinace jádrové a štukové omítky, případě pokladová vrstva a fasádní pastovitá omítka. Záleží na velikosti omítané plochy a na tom, zda přizpůsobujete opravená místa původní omítce. Pak připadají v úvahu i omítky vápenné. Pokud je ale rozsah oprav například větší než 50 % omítnuté plochy, stojí už za úvahu kompletní oprava a obnova fasády.

Oprava cihlových komínů

Krásně vystavěné cihlové komíny jsou ozdobou a viditelnou dominantou mnoha venkovských domů. Na odolnost venkovní části cihlového komína má zásadní vliv kvalitní spárování a to vyžaduje i občasnou obnovu. Pokud jsou z dobře vypálených a kvalitně spárovaných zvonivek, vydrží celá desetiletí a dobře odolávají povětrnostním podmínkám i občasnému znečištění kondenzátem. Ale neplatí to vždy, někdy byly použity ke stavbě i běžné cihly a často se vnější části komína omítaly maltou podobně jako obvodové zdi.

Má-li zejména z estetických důvodů smysl vrátit chátrajícím cihlám tradiční ruční omítku, je postup podobný jako u opravy zdiva, jen to bude na střeše výrazně náročnější. Destrukci cihel urychluje opadaná omítka, proto je nutné taková místa důkladně oklepat a vrstvy omítky obnovit. Lze také použít postup, který obvykle provádějí pokrývačské firmy při výměně střechy: vnější část komínového tělesa se zbaví veškerých zvětralých částic a zbytků zdiva a omítky, udělá se hrubé vyspárování a poté se komín natáhne vrstvou lepidla.

Do ní se v průběhu zavadání vloží armovací tkanina (perlinka) a poté se natáhne další vrstva perlinky podobně jako při montáži fasádní tepelné izolace. Nakonec se na komín natáhne vrstva fasádní omítky, pokud možno co nejkvalitnější a nejodolnější. Nutno připomenout, že takto opravený komín je až stroze geometricky přesný a rovný a nemusí každé chalupě slušet. Variantou opravy povrchu cihlového komína je použití dvou až tří vrstev malty a nakonec štuk. Malta však pravděpodobně časem opět opadá.

Topíte-li v kamnech nebo v kotli na tuhá paliva, zvažte nutnost kdysi na venkově častého bílení omítnutého komína, stopy kouře a sazí budou zvlášť při použití méně kvalitního paliva brzy vidět.

Čtěte také: Židlička Fischel: Historie a původ

Vrtání do staré cihlové zdi

Ačkoli je vrtání do zdi a připevňování poliček jednou z prvních kutilských dovedností a v domácnosti se jí nikdy nevyhnete, může vás tento zdánlivě jednoduchý úkon pořádně potrápit. Ačkoli může mít starý dům své kouzlo, stoletá cihla neznámé kvality ho rozhodně nemá. I když se v minulosti možná dělaly věci poctivěji a více na fortel, po několika desetiletích ve zdi už cihla není jako dříve. Může se více drolit nebo popraskat a odlamovat se a vrtaný otvor může být nakonec větší, než by odpovídalo průměru vrtáku. První otvor proto předvrtejte menším vrtákem, kdybyste sáhli ihned po správné velikosti, může se stát, že bude hmoždinka vypadávat.

Na co si dát pozor při vrtání

1. Ve zdi mohou být skryté kabely a staré, zapomenuté trubky. V horším případě dokonce navrtáte živý kabel nebo potrubí s vodou či plynem. Proto při práci nikam nespěchejte a opatrně naslouchejte zvukovým změnám během vrtání. Jakmile jde z vrtáku cihlový prach, máte vyhráno, protože instalace jsou jen pod omítkou. Když guma od izolace, je už většinou pozdě. I když máte plánky instalací, není zdaleka ještě vyhráno, neboť jsou mnohdy jen schématické. Existuje poměrně velká šance, že elektrikáři dodrželi instalační zóny.
2. Pokud je vrstva omítky i několik centimetrů silná, musíte použít delší vrták a celou délku hmoždinky uchycovat až v pevné zdi. Šroub musí být dostatečně dlouhý, aby dosáhl až na konec hmoždinky a patřičně ji rozevřel a zafixoval ve zdivu.
3. Stará omítka není zpevněná perlinkou a bude se drolit a opadávat, mnohdy i ve velkých kusech. Pokud jde omítka odlupovat prstem, pak nepomůže ani opatrné vrtání a musíte se smířit s tím, že bude padat. Škody můžete minimalizovat vrtáním bez příklepu. Někdy pomůže dočasné zpevnění omítky papírovou páskou, která sníží vibrace, přenášené z vrtačky a zdi.
4. Když se z vrtaného otvoru sype červený cihlový prášek, vrtáte do cihly a s největší pravděpodobností nebudete muset vrtat jinde. Jakmile se ale trefíte do mezery mezi cihly, hrozí nebezpečí, že vrtaný otvor bude pro vaši hmoždinku příliš velký. Především ale malta ve spáře neposkytne hmoždince dostatečnou oporu pro roztažení a ta se nikdy nezafixuje pořádně.
5. Podobně jako v případě drolivých cihel je třeba do vepřovic nejprve zavrtat menší průměr, do kterého hmoždinku naklepnete kladivem víc „na sílu“. Chemické kotvy ve vepřovicích nedrží moc dobře, proto volte spíše kombinaci dřevo-sádra.
6. Na zpevnění tlustých nebo různě silných omítek nerovných zdí se dříve místo perlinky ze skelné tkaniny používaly rákosové rohože nebo rabic, čili role drátěného pletiva. Tyto takzvané „palachy“ nejsou pro vrták překážkou, jen přetrhané drátky rabicového pletiva mohou popraskat omítku a nevzhledně z ní vylézat. Kuriozita: Rabicové drátěné pletivo se na zdivo přibíjelo a v dobách nedostatku se místo podložek přitloukal hřebík s víčkem od lahve. Problém může způsobit palach z dřevěných latí. Pokud narazíte pod omítkou na dřevo, musíte vyměnit vrták do zdi za vrták na dřevo, nebo - v případě lehčích věcí - je přichytit přímo do dřeva i bez hmoždinky. Těžké předměty však vrut neudrží, protože latě jsou tenké, nebo je celá konstrukce palachu uvolněná a nestabilní.

Tipy pro upevnění do starého zdiva

• Vrtejte jinde - Pokud je to možné, zkuste vyvrtat otvor jinde. Staré zdi nejsou jednolité a může se stát, že o pár centimetrů vedle už bude normální cihla.
• Sádra + dřevo - Starou a osvědčenou metodou, jak připevnit cokoli pevně ke zdi je použití dřevěného špalíku, který vložíte do vyvrtaného otvoru a zasádrujete. Po vytvrdnutí sádry už nepotřebujete hmoždinku, vrut přichytíte přímo do dřeva a vyspravíte případná poškození omítky. Dříve se tak připevňovalo vše a mnoho starých domácích kutilů se této praxe drží dodnes.
• Sirky - Pokud hodně spěcháte nebo nemáte sádru, můžete kolem hmoždinky nastrkat zápalky. Nejeden řemeslník či mistr vám však bude chtít za takovou fušeřinu urazit ruce. Ačkoli dříve či později si takto občas vypomůže každý, snažte se raději dělat věci pořádně.
• Chemická kotva - Pomocí chemie můžete do zdi velmi rychle upevnit v podstatě cokoli. Pamatujte na to, že otvor musí být patřičně vyčištěný od prachu a drobných částeček, aby se kotva dobře uchytila.

Žádný problém není neřešitelný a i když vás staré zdi pokaždé nějak překvapí, už víte, jak si poradit.

Využití staré cihly v interiéru

Mezi nejvýraznější trendy interiérového designu v posledních sezónách stále častěji patří nejen používání starých a osvědčených metod povrchové úpravy stěn, ale také důraz na ekologická a udržitelná řešení. Díky tomu se stále větší oblibě těší aranžmá využívající recyklované materiály. A co třeba cihlová zeď ze starých cihel? Rozhodně ano!

Kouzlo staré cihly

Stará cihla pochází z demolice starších budov, kde se cihla pečlivě vybírá a poté se řeže na obkladové pásky, které lze použít k dokončení stěn. Obkladové pásky ze starých cihel jsou stále populárnější především díky své textuře a nadčasové estetice. Skutečně stará cihla propůjčuje interiéru jedinečný charakter a působí mnohem autentičtěji než novodobé imitace. Na takové zdi jsou patrné stopy času - praskliny, oděrky nebo barevné nerovnosti -, které vyprávějí svůj vlastní příběh. Dekorativní obklady ze starých cihel pocházejí z demolic a nesou znaky své minulosti - různé nedokonalosti jako trhliny, škrábance či zbytky malty jim dodávají neopakovatelný vzhled. Alternativou k originálním starým cihlám jsou cihlové obklady, které jejich vzhled věrně napodobují.

Historická lícová cihla, často označovaná jako „panská“, je nejen krásná, ale i praktická. Její klasický, syrový a přitom poutavý vzhled skvěle ladí s celou řadou interiérových stylů. V loftových interiérech, které se často nesou v duchu strohosti a minimalismu, se stará cihla stává doslova srdcem prostoru. Rustikální aranžmá naopak těží z tepla a přirozenosti, kterou stará cihla přináší. Ať už v tradiční červené, nebo v jiných odstínech a dekorech, dokáže vnést do prostoru venkovský šarm a autentickou atmosféru. Stará cihla je však nejen stylová, ale i mimořádně odolná. Pochází z demolic historických budov, které často stály desítky či stovky let - je tedy prověřená časem i nepříznivým počasím. Pokud toužíte po jiné než tradiční červené, lze starou cihlu také natřít.

Čtěte také: Jak renovovat starou dřevěnou podlahu?

Přiznejte cihlu! Osekávání omítky v interiéru není zrovna jednoduchá a zábavná záležitost, která se dělá každý den - většinou k tomu dojde v rámci rekonstrukce, když je omítka nějak poškozená, nebo v případě, že máte chuť využít to, co se pod omítkou skrývá. Pokud je to kámen či cihla, můžete si gratulovat, protože zajímavější dekorativní prvek interiéru jen tak nenajdete. Americké filmy a seriály nabízí názornou ukázku, jak stylově odkryté cihlové zdi vypadají, každý druhý hrdina totiž obývá nemovitost, kde je tento prvek zakomponován. Výsledek, nejlépe jedna stěna v místnosti, působí luxusně, obzvláštní prostor a dodá mu osobitost. Na rozdíl od vzorovaných tapet nebo barevných výmaleb si s cihlovou zdí nemusíte dělat starosti a řešit, k čemu se hodí. Odpověď je jednoduchá: cihla ladí ke všemu, vynikne s kovem, sklem i dřevem. S její pomocí vytvoříte industriální interiér, stejně tak zapadne do obydlí laděném do venkovského stylu, nebo do bytu designovaného v duchu minimalismu. Jestli máte tedy doma nějakou cihlovou zeď, můžete začít s odhalováním!

Použití v interiéru

Obklad ze staré cihly je odolný a univerzální materiál, ale v interiéru působí velmi výrazně - proto ho používejte s rozmyslem. Jedna obložená stěna vytvoří silný akcent, takže není potřeba obkládat celý prostor, stejně jako se to nedoporučuje u fasádního kamene. Cihlový obklad se nejčastěji používá jen na jednu stěnu nebo její vybranou část - typicky například za pohovkou, televizí nebo postelí. Pokud hledáte jinou variantu, můžete sáhnout po interiérovém obkladovém kameni, který nabízí podobný efekt s odlišným charakterem. Cihlová zeď může zdobit jakoukoliv místnost vašeho bydlení. Ať už se rozhodnete mít cihly na všech stěnách, nebo jen jako zvýraznění určité části, vždy budou vypadat efektivně. Velmi časté je použití cihel za televizní stěnu v obývacím pokoji, na obložení krbu a prostoru kolem něj, za postel nebo třeba jako obložení za kuchyňskou linku.

Péče o cihlový obklad

Ať už zvolíte cihlu nebo kámen, v kuchyni i koupelně nezapomeňte na správnou impregnaci. Při správné péči si obkladová cihla uchová svůj krásný vzhled po mnoho let. Je však potřeba počítat s tím, že její porézní struktura snadno zachytává prach a nečistoty - proto je důležité cihlový povrch pravidelně oprašovat. Pokud se obklad ušpiní, obvykle postačí jemné čištění vodou s trochou saponátu a měkkým hadříkem. V kuchyni a koupelně se navíc vyplatí cihlu dodatečně naimpregnovat.

Při samotné pokládce věnujte pozornost také výběru spárovací hmoty. Do vlhkých prostor, jako jsou koupelny a kuchyně, je vhodné použít spárovací směs odolnou vůči vlhkosti a mechanickému opotřebení.

Cihlové obklady a pásky pro moderní fasády

Typické cihlové fasády máme spojeny spíše s historií nebo oblíbenými anglickými detektivkami. U nás se režné zdivo spojuje spíše s industriální architekturou, nebo - v případě rodinných domů - s „baťovskými“ domky. Současné novodobé trendy ve stavebnictví stále častěji vynášejí do popředí kombinaci starších architektonických stylů s moderními prvky novodobých technologií.

Režné zdivo a obklady

Jedním z nich je i systém odvětrané fasády, která na první pohled vypadá jako několik set let staré režné zdivo. Jako nosná konstrukce je uvažován beton, popřípadě cihelné zdivo. Proto se dnes zdaleka nejčastěji setkáváme spíše s obkladem z cihlových pásků než s odvětranou (mezi nosnou zdí s izolantem je vzduchová mezera) fasádou z malých plných cihliček. Povrchová úprava cihlovými pásky má oproti klasickým povrchovým úpravám vysokou odolnost proti povětrnostním vlivům a má samočisticí schopnost.

Oblíbenou volbou pro difuzně prostupné stavby z pálených i nepálených stavebních prvků je montovaná provětraná fasáda. Zaručuje trvalou odolnost vůči povětrnostním vlivům a tím 100% garanci vlastností stavební konstrukce (zejména tepelněizolační) bez nároků na údržbu. Pálené cihly jsou vyráběny z přírodních materiálů.

Realizace a postup

Před zahájením zdění je velmi důležitým krokem pečlivé rozměření vazby zdicích prvků s ohledem na jejich umístění u stavebních otvorů, čímž se zamezí vzniku „dořezávaných“ detailů. Na zdivo se nátlukovými hmoždinkami připevní dřevěná podkladová konstrukce. Do ní je vložena minerální vlna nebo jiná tepelná izolace. Cihlové obkladové pásky Klinker se vyznačují vysokou kvalitou a nasákavostí do 6 %. Tyto pásky jsou vyráběny strojově a vyznačují se větší pravidelností povrchu než lícové pásky ražené. O odvětrání vlhkosti se stará promyšlený ventilační systém, který dole nasává čerstvý vzduch a nahoře jej odvádí před fasádu. Výhoda tohoto suchého montážního postupu je, že můžete pracovat bez ohledu na počasí, což uvítají zejména příjemci časově vázaných dotací v deštivém či chladném ročním období.

Druhým způsobem odvětrané fasády je zavěšená zděná konstrukce, jejíž lícová plocha je provedena vyzděním z lícových cihel. Tento způsob je založení pomocí speciálního kotevního systému provedeného ze zakládacích profilů vyrobených z nerezové oceli. Výhodou tohoto systému je možnost založit obvodový plášť v libovolné výškové úrovni. V obou případech je důležité při pokládání cihel ihned po jejich položení provést jejich konečné usazení do požadované polohy. Obkladové pásky Klinker je možné použít i v interiéru. Velmi časté je obložení komínů, krbů atd. Pro ručně vyráběné cihly je charakteristický rustikální vzhled s drsným povrchem. Spolu s barevnou různorodostí je výsledkem speciální technologie výroby, která vychází z původních cihlářských postupů.

Vlastnosti a použití cihlových obkladů

Obkladové pásky z pálené cihly jsou mrazuvzdorné a odolné proti povětrnostním vlivům. Fasáda z pásků vydrží dlouho pěkná i bez údržby. Cihlové obkladové pásky i pálené cihly jsou vyráběny z přírodních materiálů. Jsou kvalitní a vhodné pro realizaci velkého množství různorodých projektů, a to i pokud řešíte vhodný zateplovací systém. Keramické obklady - „pásky“ - jsou vhodné jak pro venkovní obklady, tak pro obklad interiéru: jsou jako stvořené pro fasády domů i velkých objektů, obklad prvků interiéru, zateplení. Fasádu se vzhledem cihlového zdiva lze navíc realizovat nejen na novostavbě, ale i jako rekonstrukci formou dodatečného zateplení.

Zateplení s cihlovými pásky

Pro každou realizaci kontaktního zateplení ETICS (ať dodatečnou při rekonstrukci, nebo při stavbě domu) musí být zpracován projekt! Jedním ze základních podkladů pro zpracování projektu je výsledek stavebně technického průzkumu, zaměřeného na zjištění materiálové skladby obvodového pláště, tloušťky a přídržnosti vnější povrchové úpravy, vlhkostního stavu objektu a případně existence dilatačních spár ve fasádě.

K zateplení se používají tepelněizolační desky z fasádního pěnového polystyrenu (EPS 70 F, EPS 100 F odpovídající ČSN EN 13 163), nebo fasádní desky z minerální vlny, v daném případě s kolmou orientaci vlákna (ČSN EN 13 162). Lepicí maltu nanášejte vždy na rub desek po obvodu v pásu šířky cca 80 mm a bodově ve 3 bodech v podélné ose desky (platí pro formát desky 1000 x 500 mm). Desky lze v případech dostatečně rovného podkladu lepit i celoplošně. Výztužnou vrstvu provádíme s technologickou přestávkou 2 dny od nalepení izolantu.

K vytvoření základní vrstvy odborníci ze společnosti Klinkercentrum doporučují tenkovrstvou cementovou maltu TS SPECIAL a sklovláknitou výztužnou tkaninu. Při použití cihelných pásků na zateplovací systém používáme silnější sklotextilní tkaniny s vyšší gramáží. Lepení obkladového pásku provádějte vždy na dobře vyzrálou výztužnou vrstvu. Na rozích a hranách ostění používáme rohové tvarovky. Při provádění obkladů doporučujeme dodržovat šířku spáry v mezi 10-12 mm. I když se vám cihlové fasády líbí, dobře zvažte, zda jsou vhodné pro váš dům - i z estetického hlediska. Před lepením si rozměřte plochu, kterou budete obkládat, tak, aby nedocházelo ke zbytečným prořezům pásků kolem otvorů a rohů obkládaného objektu. Je nutné, aby na sebe navazovaly jednotlivé spáry a utvářely tak ucelenou obloženou plochu bez esteticky rušivých elementů. Důležité je dbát na návaznosti skladby mezi stavebními otvory a se spodní a horní hranou objektu.

Postup lepení cihlových pásků

1. Příprava podkladu: Před lepením odstraníme z povrchu omítky prach, jakož i všechny uvolněné části a nerovnosti. Příliš ostré hrany rohů je třeba opracovat.
2. Oprášit pásky: Rub pásku očistíme od prachu suchým štětcem nebo kartáčem. Připravíme si přiměřené množství očištěných pásků. Vybíráme je střídavě ze tří až čtyř krabic.
3. Rozměřovací latě: S naznačenou výškou mezer (12 až 15 mm) a pásků je přibijeme za roh obkládané stěny. Výšku jednotlivých řad nám určuje lať a vodováha.
4. Pomůcka - lať: Podél jedné vodorovné linie připevníme dřevěnou lať. Hřebenovou stěrkou naneseme hustější lepicí maltu. Podle latě začneme s lepením první řady.
5. Nároží domu: Pokračujeme rohovými pásky. Další řady připojujeme podél napjaté šňůry. Po nalepení je dorovnáme podle latě nebo vodováhy.
6. Detaily: Na všech rozích a ostěních využijeme rohové pásky. Obklad bude vypadat jako skutečné cihlové zdivo. Rovnost obkladu pravidelně kontrolujeme vodováhou.

Spárování

• Spárování sáčkem: Spáry můžeme vyplňovat spárovacím sáčkem nebo spárovací špachtlí. Ze sáčku vytlačujeme řidší maltu (neměla by však vytékat ze spár). Spáry zcela vyplníme.
• Spárování špachtlí: Při použití špachtle má být malta téměř suchá. Do spár ji vtlačíme spárovací špachtlí.
• Vytvarování spáry: Pomůže kousek hadice z PVC (oblý profil), tenká laťka (nepravidelný profil) či úzká hladítka. Vytvarovaný úsek přečistíme nasucho štětcem nebo kartáčem.

Druhy cihel

Cihel existuje velké množství, v praxi se nejčastěji setkáte s těmito druhy:

V závislosti na výchozím materiálu - jílu nebo hlíně - a teplotě vypalování se cihly svou pevností a odolností vůči povětrnostním vlivům řadí mezi jednoduché cihly a velmi tvrdé klinkery. Cihly se nepálí tak vysokou teplotou, jsou porézní a křehké, mohou absorbovat vodu jako houba a při mrazu prasknout. Potřebují vnější omítku, jinak se při povětrnostních vlivů rozpadnou.

tags: #stara #cihlova #zed #informace

Oblíbené příspěvky:

• Více o funkčnosti DTD Decor Econatura v kuchyni
• Vše o hliníkové střešní krytině Alukryt (Dachman)
• Návod na pokládku plechové střešní krytiny
• Využití OSB desek pro pracovní plochy
• Mini lišta Heidemann 09928