Historie automobilů s plátěnou střechou: Od Pragy Golden po moderní kupé-kabriolety

Malá obec Dobřenice nedaleko Hradce Králové ožila v sobotu historickými automobily. Jejich snem bylo umístit je všechny pod jednu střechu. Až padla volba na objekt bývalé rozpadlé cihelny.

Počátky: Předválečné kabriolety a unikáty

Nejstarším exponátem je Škoda Rapid II, kabriolet de luxe z roku 1937. Než se dostal domů, tak údajně objel půl světa a při renovaci získal přezdívku Jiřík. Hned vedle stojí dva nepříliš známé kabriolety. Roadster Škoda 1102 byl vystaven na autosalonu v Paříži 1948 a ve stejném roce se dostal i do výroby. Prototyp Škoda 1200 sedan vypadal s plátěnou střechou docela sportovně, ale výkonem zaostával. Asi nejzajímavějším vozem je Škoda 440 Spartak se speciální karosérií z roku 1956, o kterém se více dočtete v samostatném článku.

Praga Golden Kabriolet (1937)

Automobilů Praga Golden bylo vyrobeno jen velmi málo, odhaduje se kolem 60 kusů všech typů karoserií. Na počátku renovace byl vůz v totální destrukci a generálka trvala devět let. Nyní je plně funkční a pojízdný.

Wikov 40 (1934)

Model 40 prostějovské továrny Wichterle Kovářík se představil v roce 1932, tedy v době hospodářské krize. Wikovy jsou velmi vzácné, za dvanáct let, kdy automobilka fungovala, vzniklo asi 600 aut a modelů 40 se postavilo zhruba 150. Dochovaných kusů všech Wikovů je přitom asi 30. Její otec Richard Jura vůz pořídil zhruba před třemi nebo čtyřmi lety a z limuzíny byl přestavěn na kabriolet. Luxusní vůz v karoserii kabriolet s plátěnou střechou podtrhuje svou eleganci dvoubarevným lakem.

Škoda 450 a Felicia: Legenda s otevřenou střechou

Když se dnes řekne Škoda Felicia, představí si drtivá většina lidí klasický pětidveřový hatchback vyráběný mezi lety 1994 a 2001. Jenže pamětníci a milovníci historie si vybaví spíš něco jiného: půvabný kabriolet z 50. a 60. let. Původní Felicia je tedy výrazně staršího data a její vznik, přesněji řečeno vznik jejího přímého předchůdce, můžeme datovat do roku 1957. Vývoj však začal už dříve, v roce 1955. Na brněnském veletrhu v roce následujícím už byl představen prototyp, který sklidil kladný ohlas. Takže nic nebránilo, aby se v závodě AZNP Škoda Kvasiny začal o rok později (září 1957) vůz vyrábět sériově. Přáním nejen představitelů automobilky přitom bylo, aby nový kabriolet uspěl na západních trzích a přinesl potřebné devizy.

Čtěte také: Krok za krokem: renovace kuchyně

Jako základ posloužil model 440, dodnes důvěrně známý jako Spartak. Lidový vůz pro masy byl zbaven karoserie a podvozek byl osazen zbrusu novou, výrazně elegantnější a otevřenou kastlí. A právě tak vznikl model 450. Kabriolet oficiálně s uspořádáním 2+2, který byl ale spíše dvoumístný, neboť na nouzová zadní sedadla se vešly maximálně děti. Poměrně kompaktní vůz měl těsně přes 4 metry délky, vážil 900 kilo a poháněn byl čtyřválcovou jedenáctistovkou plněnou dvojicí karburátorů Jikov. Výkon činil 50 koní (36,8 kW), točivý moment 74,5 Nm, a ačkoliv se nejednalo o hodnoty, kterých běžně dosahovaly západní stroje podobného ražení, na poměry tehdejšího Československa byla 450 solidně rychlá. Standardně byly vozy vybaveny plátěnou skládací střechou, nicméně Škoda začala brzy po odstartování výroby dodávat i zaměnitelnou pevnou střechu z laminátu, kterou šlo nasadit na zimní sezónu.

Škoda 450 s Miss USA

Zahraniční zájem o škodovácký kabriolet lze datovat už do roku jejího zrodu, tedy 1957. V polovině října onoho léta měla Škoda 450 svou první zahraniční premiéru, odehrávající se na autosalonu v Londýně. Škoda tehdy provedla vynikající tah a na stánek přizvala dvacetiletou Američanku Charlotte Sheffieldovou, úřadující Miss USA, která návštěvu Londýna spojila s účastí na Miss World 1957. Český roadster s volantem na levé straně by asi za normálních okolností takový poprask v Londýně nevzbudil, ale právě přítomnost nejkrásnější Američanky zaručila Škodě 450 pozornost ze strany jak laické, tak i odborné veřejnosti. Nedlouho po londýnském autosalonu se Charlotte Sheffieldová setkala s českým vozem podruhé, tentokrát již na české půdě. Pro účely propagace je společně na mnoha snímcích zvěčnil známý fotograf Vilém Heckel, který Felicii i další poválečné modely Škody fotil při různých příležitostech. Odezva z USA na sebe nenechala dlouho čekat. Když fotografie tamní Miss vyšly na světlo spolu s informacemi o novém roadsteru z Mladé Boleslavi, strhl se nečekaný zájem a přibližně 15 tisíc lidí bylo připraveno Škodu 450 koupit. Drtivá většina z nich se ale svého kabrioletu bohužel - i když vcelku pochopitelně - nedočkala. Stejně jako na mnoho dalších trhů, ani do kapitalistické Ameriky nestíhala Škoda svou novinku dodávat. Celkově se nakonec za „velkou louží“ ocitlo jen 408 vozů. I tak jde ale o slušné číslo, přihlédneme-li k tomu, že se otevřené škodovky obecně nevyrobily nijak významně velké počty.

Modelu 450 se mezi lety 1957 a 1959 vyrobilo jen 1010 kusů, Felicií a Felicií Super potom mezi roky 1959 a 1964 vzniklo 14 863. Vzhledem k tomu, že zahraniční zájem o Felicie převyšoval výrobní kapacitu továrny, na domácí trh se dostalo jen omezené množství kusů.

Model Období výroby Počet vyrobených kusů
Škoda 450 1957-1959 1 010
Škoda Felicia / Felicia Super 1959-1964 14 863

Modernizace a vývoj Felicie

Název Felicia se v katalogu Škody objevil o dva roky později, když se automobilka rozhodla pro plošnou inovaci své modelové řady. Roadster kromě nového označení dostal modernější přední nápravu s lichoběžníkovými rameny a vinutými pružinami, plus další technické vychytávky spíše drobnějšího rázu. Obdobně byl inovován i sedan 440, ze kterého se stala Octavia. Navenek se modely 450 a Felicia rozeznávají relativně těžko a je třeba se zaměřit na detaily. Kupříkladu přední světla modelu 450 byla ještě starého typu s chromovaným kšiltem, Felicia dostala už klasická, bez kšiltu. Co se názvu týče, jméno Felicia je odvozeno od latinského slova Felicitas, tedy „štěstí".

Další modernizace, spojené s novým a výkonnějším motorem se Felicia dočkala v roce 1961. Právě tehdy se na voze objevily stylové ploutve na zadních blatnících, jiná mřížka chladiče a řada dalších designových detailů. V nabídce navíc přibyla varianta Felicia Super, disponující větším motorem o objemu 1,2 litru, podávajícím výkon 55 koní (40,5 kW).

Čtěte také: Jak opravit dřevěné schody

Otevřené vozy Škoda v 80. letech

V osmdesátých letech se v zahraničí začaly znovu objevovat otevřené vozy Škoda. Vznikaly v malých počtech přestavbami kupé Garde a Rapid zejména v Německu, Rakousku a Velké Británii, později i v tuzemském Metalexu.

Německé přestavby (Auto Meise, Auto Hainzinger)

Nový trend odstartovala v roce 1983 německá firma Auto Meise z Recklinghausenu, jež se pustila do přestavby Garde na kabriolet 2+2 bez ochranného oblouku. Vůz dlouhý 4,18 m měl vyztužené prahy a podlahu karoserie, příď byla v původním stylu se svislou maskou ozdobenou dvojicí obdélníkových světlometů. Vzadu uložený čtyřválec 1174 cm3 dával ve standardní úpravě výkon 58 k (43 kW) a byl spojen se čtyřstupňovou převodovkou. V roce 1984 nabízela firma Meise kabriolet v tomto provedení za 17 500 DM, přičemž kupé Škoda 120 Garde se tehdy v Německu prodávalo za 9887 DM. Kabriolety Meise vznikaly po jednotlivých kusech, stejně jako podobně řešené otevřené vozy, které v Rakousku přestavovala bývalá automobilka Gräf und Stift.

V roce 1987 se pokusila oživit zájem zákazníků německá firma Auto Hainzinger, jež zastupovala značku Škoda v bavorském Regensburgu. Ve vlastní režii přestavěla Rapid na úhledný kabriolet bez bezpečnostního oblouku s vyztuženou podlahovou částí a zesíleným rámem čelního okna, opatřený trojúhelníkovými okénky a bezrámovými hlavními skly ve dveřích. Řadu měsíců hledala partnera, který by byl schopen zhotovit alespoň omezený počet těchto líbivých automobilů. Nakonec se jím stal pražský podnik Metalex (MTX), který během dvou následujících let dodal do Německa dvanáct kabrioletů, přičemž několik dalších exemplářů údajně postavili v dílnách firmy Hainzinger. Charakteristickým znakem kabrioletů tohoto typu byla specificky tvarovaná zvýšená záď karoserie nad motorovým prostorem a také kratší zaoblená plátěná střecha.

Anglické přestavby (LDD)

Mnohem velkoryseji se v polovině osmdesátých let pustila do přestaveb kupé Škoda na kabriolety anglická firma LDD (Ludgate Design and Development) z Tonbridge (Kent), kterou vedl Roger Ludgate. Na bázi kupé Rapid 130 a 135 stavěla dva otevřené modely Standard a Lux, které si zachovaly kompletní dveře včetně rámů oken, samozřejmostí bylo i dodatečné vyztužení prahů a podlahy karoserie. Standard měl za dveřmi decentní bezpečnostní oblouk nahoře uprostřed spojený podélným členem s rámem čelního skla. Prostor kolem zadních sedadel byl zcela otevřený, textilní střecha se dala složit do prohlubně mezi sedadly a motorovým prostorem, takže nevyčnívala a nerušila čistý tvar zadní partie vozu. Model Lux byl vlastně polokabriolet, za dveřmi měl totiž zkrácená boční okénka lichoběžníkového tvaru s pevnými rámy. Také v tomto případě byla složená střecha uložena uvnitř karoserie, za zadními sedadly, takže otevřený vůz působil úhledným dojmem. Součástí nabídky s označením Sport byla vedle kosmetických vylepšení i úprava podvozku a vyladění motoru 1289 cm3 na 75 k (55 kW), takže kabriolet vybavený pětistupňovou převodovkou dosahoval rychlosti přes 160 km/h a z 0 na 100 km/h sprintoval za 13 sekund. Za kupé Škoda Rapid 130 zákazník na britských ostrovech zaplatil 3950 liber, přestavba na kabriolet Standard stála 1306 liber, zatímco proměna kupé v polokabriolet Lux vyšla na 1869 liber. Obchody šly dobře, do roku 1990 firma LDD zhotovila a prodala více než tři stovky kabrioletů a polokabrioletů Škoda Rapid.

Monoposty a unikátní projekty

V roce 1984 vznikl monopost MTX 1-06. Původně závodní vůz formule Easter s motorem VAZ Lada 1,3 litru byl následně přestavěný na Mondial s motorem VAZ Lada 1.6. Vůz používal převodovka Škoda 130 RS, kotoučové brzdy a trubkový rám pokrývala laminátová karosérie. S tímto vozem startoval jeden z našich nejúspěšnějších jezdců osmdesátých let brněný Jiří Mičánek. Jednomístný závodní monopost s motorem uprostřed a pohonem zadních kol poháněl čtyřválec Lada 1.6.

Čtěte také: Využití dubových fošen

Zkušenosti získané při stavbě kabrioletů Rapid MTX zúročil Metalex při realizaci projektu dvoumístného otevřeného vozu MTX Roadster, odvozeného ze sériového automobilu nové generace Škoda Favorit.

Vzestup a pád kupé-kabrioletů s pevnou střechou

Tzv. kupé-kabriolety zažily v novém miléniu neskutečný boom. Dnes ale kabriolety s pevnou skládací střechou zase mizí ze scény. Jízda s otevřeným nebem nad hlavou je v určitých kruzích nesmírně populární. V počátcích automobilismu sice otevřené karoserie nebyly ničím nezvyklým, jenže zákazníci rychle zjistili, že být ukryt v pevné karoserii má své výhody, už jen při případné nepřízni počasí. Navíc s postupující technikou auta zrychlovala, a tak najednou byly potřeba tužší karoserie, což s otevřenou střechou nad hlavou nešlo vždy zařídit. Jízda bez střechy ale byla pořád lákadlem, a tak automobilky hledaly řešení, jak ji nabídnout, bez tradičních nevýhod kabrioletů. A vhodnou volbou se ukázala tzv. pevná skládací střecha, tedy střecha, která se mohla ukrýt za záda posádky, která ale nebyla vyrobena z plátna, jak bylo (a je dodnes) zvykem u otevřených aut. Tehdejší plátna totiž byla nedokonalá a hrozilo, že jimi proteče do kabiny voda. Byla tedy vlastně jen nouzovým řešením při nenadálé přeháňce, než univerzálním řešením, které by umožnilo s vozem snadno jezdit za každého počasí.

Francouzský průkopník

Poprvé byla myšlenka pevné skládací střechy prezentována v roce 1934 prostřednictvím upraveného Peugeotu 401. Dílo využívalo patentové řešení nazvané Éclipse, které si o dva roky dříve nechal registrovat stylista Georges Paulin. V automobilce se toto řešení elektřinou ovládané střechy, která se mohla schovat za zády posádky, zalíbila, tak se takový vůz začal vyrábět. Produkci dostala na starosti karosárna Carrosserie Pourtout, díky čemuž je tento Peugeot 401 považován za první kupé-kabriolet na světě. Myšlenka se Peugeotu zalíbila dokonce natolik, že Paulinův patent automobilka koupila. Výsledkem bylo, že vedle 401 vznikly i další Peugeoty se střechou Éclipse, ať už šestiválcový model 601 nebo model 402. Právě ten se nakonec stal populární, když bylo postaveno na 470 jeho exemplářů se střechou Éclipse.

Zlatá éra kupé-kabrioletů

Právě začátek milénia byl ve znamení rozmachu tohoto řešení. Nejprve se k němu vrátil jeho někdejší průkopník, francouzská automobilka Peugeot. Ta přitom zvolila jinou cestu než kdysi a pevnou skládací střechu nabídla u malého modelu 206. O výrobu se postarala společnost Heuliez, tradičně zaměřená na takové speciální projekty, přičemž Peugeot 206 CC s dvoudílnou střechou se rychle stal populární. Proto v roce 2008 následoval nástupce 207 CC a mezitím v roce 2003 nabídku doplnilo kompaktní kupé-kabrio 307 CC, tentokrát se střechou od německé CTS (Car Top Systems).

Právě s uvedeným Peugeotem 307 následně začaly přímo soupeřit konkurenční kupé-kabriolety, jako byl Renault Mégane CC (2003), Ford Focus CC, Opel Astra TwinTop nebo Volkswagen Eos (všechny 2006). Na 206 CC zase zacílil Opel Tigra TwinTop, Nissan Micra C+C nebo Mitsubishi Colt CZC. V té době se zdálo, že kdo nemá kupé-kabrio, jako by nebyl. BMW tak toto řešení nabídlo prostřednictvím řady 3 (E93), Cadillac zase u modelu XLR a Chrysler u tehdejšího Sebringu.

Konec éry

Technické hrátky ale ve výsledku zcela nevyřešily nevýhody tohoto řešení, a tak se postupem doby od něj zase ustupovalo, i kvůli tomu, že se projevil spíše nízký zákaznický zájem. Focus CC, Mégane CC nebo Eos skončily, Astru TwinTop nahradila Cascada opět nabízející plátěnou střechu. Podobně se dnes k plátnu vrátilo i BMW u aktuálního roadsteru Z4 nebo řady 4 kabrio. Nejdéle tak u systému pevné skládací střechy zůstal Mercedes-Benz, který jej nabídl u dvou generací SL a tří generací SLK (později SLC). Také v jeho případě se ale kupé-kabriolety odebírají do důchodu. SLC skončilo v roce 2020, SL pak aktuálně čeká na novou generaci, která vůz poprvé pod roku 2001 opět vrátí k plátěné skládací střeše. Nové SL totiž vyvíjí divize Mercedes-AMG, která má za cíl postavit pravověrný roadster, k jehož charakteristice se pevná skládací střecha podle konstruktérů zkrátka nehodí. Je příliš těžká, zvyšuje těžiště nebo zabírá moc prostoru. Pevná skládací střecha měla zajistit optimální kompromis mezi otevřeným autem a akustickou i tepelnou izolací uzavřené karoserie kupé.

tags: #stare #pragovky #s #plátěnou #střechou

Oblíbené příspěvky: