Fasádismus v Praze a rekonstrukce Fantovy budovy Hlavního nádraží

Fasádismus je běžně užívané označení pro situaci, kdy je v průběhu stavebního zásahu ponechána ze stávajícího objektu pouze uliční fasáda. Uvedený přístup při modernizaci historické zástavby není v podmínkách Prahy záležitostí zcela neznámou. V menšině se objevuje už u staveb v meziválečném období, například palác Metro na Národní třídě nebo dům U Čtyř sloupů v Celetné ulici.

Dopady fasádismu na historické centrum Prahy

V současnosti je tedy fasádismus neblahým svědectvím o nevhodném přístupu k nakládání s objekty v historickém centru Prahy. Zaniká při něm jak původní urbanistická situace, tak cenné architektonické konstrukce i kvalitní řemeslné detaily. V důsledku tohoto přístupu se pak město může stát přehlídkou historických kulis bez skutečné vypovídací hodnoty. Podstatou památkové péče není uchovávat uliční fasády jako historické relikty, za něž lze umístit nové dispozice ze železobetonu. Tento přístup by měl v pražské památkové rezervaci patřit již minulosti a neměl by být opakovaně povolován.

Známé příklady fasádismu v Praze

Připomenout zde můžeme některé známé příklady:

  • Již v 90. letech 20. století byl postaven na Alšově nábřeží hotel Four Seasons s využitím fasád starších objektů.
  • Na náměstí I. P. Pavlova byl přestavěn na kanceláře bývalý hotel Kriváň.
  • V roce 2006 „spadla“ dvorní část rondokubistického domu čp. 710 ve Vodičkově ulici, známého podle cukrárny U Myšáka, aby mohl být dokončen projekt přestavby.
  • O rok později byl otevřen obchodní dům Palladium na náměstí Republiky, který do sebe zakomponoval fasády bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad.
  • Z doby po roce 2010 můžeme jmenovat hned dva příklady z Jungmannovy ulice, domy čp. 26 a 30, nebo přestavbu bývalého objektu ČSOB v ulici Na Příkopě.
  • Asi nejznámějším příkladem fasádismu je ovšem již v letech 1993-1995 přestavěný obchodně administrativní objekt Darex s nápadnou prosklenou střechou do Václavského náměstí. Z původního domu byla do novostavby pojata jen neobarokní fasáda od úrovně parteru výše. Během archeologického výzkumu byly pod domem odhaleny substrukce pozdně gotické a renesanční zástavby Nového Města. Část dochovaných sklepů proto byla zachována a prezentována spolu s malou historickou expozicí v prostoru garáží. Po téměř třech dekádách však směřuje osud Darexu i gotických sklepů ke konci.

Případ domu Ječná 9 a Na Rybníčku

Z domu čp. 1433, Ječná 9, postaveného v roce 1863, zůstala zachována pouze uliční fasáda směřující do Ječné ulice. Samostatně stojící dvorní křídlo bylo neoprávněně zdemolováno již v roce 2018. Následně bylo vydáno závazné stanovisko (ZS) magistrátního Odboru památkové péče (OPP MHMP) na odstranění dvorní části uličního křídla, aby zde mohla vzniknout moderně pojatá dvorní fasáda. Dle názoru odborných pracovníků Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Praze (NPÚ, ÚOP v Praze) byly už stavební zásahy povolené v ZS za hranicí přijatelných úprav. Vedly totiž k odstranění řady historických konstrukcí a uměleckořemeslných prvků. Nad rámec povolených prací byla kromě středové zdi a kleneb v suterénu odstraněna i část starší štítové zdi při čp. 548. Demoliční práce navíc pokračovaly i poté, co stavební úřad Prahy 2 svolal na základě podnětu NPÚ místní šetření. Došlo tak k zániku větší části této zdi, která byla do úrovně přízemí společná pro oba sousedící domy. Vedle několika úrovní cihelných pasů, které staticky zabezpečovaly štítovou zeď při navyšování, zde byl zničen nejcennější relikt - armované nároží z kvádrů otesaných pomocí zubaté sekery. Jedná se o středověký způsob opracování kamene, typický zejména pro 14. a 15. století.

Hlavně fasády zbyly také ze dvou menších domů čp. 1380 a 1351 v ulici Na Rybníčku. Oba byly postaveny kolem poloviny 19. století. Společně s nárožním domem v ulici V Tůních čp. 1268, v jehož jádru se ukrývá gotická kaple Všech svatých z 2. poloviny 14. století, procházejí již druhou necitlivou přestavbou. Ta první proběhla již na konci 80. let 20. století. V odborných vyjádřeních NPÚ byl záměr v minulosti vylučován. Důvodem byly navrhované masivní zásahy do původních hmot, související odstranění všech zbylých uměleckohistorických prvků z interiéru i nepřiměřené navyšování hřebenů střech nástavbami. V průběhu následné stavební činnosti došlo k odstranění dalších konstrukcí i nad rámec prací povolených v ZS OPP MHMP, takže z čp. 1268 neuchránilo před radikální přestavbou ani to, že již před třiceti lety byly v jeho zdech identifikovány a zdokumentovány konstrukce zmíněné původní kaple Všech svatých.

Čtěte také: Krok za krokem: renovace kuchyně

Rekonstrukce Fantovy budovy Hlavního nádraží

Začala oprava jedné z nejvýraznějších secesních budov v Praze - staré výpravní budovy hlavního nádraží. Fantova budova se po letech odkladů dočká nové fasády a střechy. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) za opravy zaplatí 212 milionů korun. Potrvají déle než dva roky, naváže na ně i rekonstrukce interiéru, která zabere další dva roky.

Historie odkladů a role Grandi Stazioni

Kvůli odkládané opravě Fantovy budovy skončilo neslavně angažmá společnosti Grandi Stazioni, která předtím rekonstruovala novou odbavovací halu hlavního nádraží. Dva a půl roku poté, co musela italská firma odejít, skutečně začínají práce na fasádě mohutné secesní stavby. Rekonstrukce staré výpravní budovy hlavního nádraží začíná šestnáct let poté, co České dráhy - jako její tehdejší vlastník - uzavřely smlouvu s firmou Grandi Stazioni o celkové rekonstrukci nádraží. Ta měla původně skončit do deseti let, společnost by pak měla stanici v dlouhodobém pronájmu. Na rozdíl od nové haly neprošla většina historických prostorů rekonstrukcí, výjimkou je pouze ústřední prostora, kde se původně prodávaly jízdenky a která renovací prošla. Kvůli zpoždění pak SŽDC neprodloužila Grandi Stazioni smlouvu. Italská společnost dostala zhruba půl miliardy jako uznatelné náklady na rekonstrukci, ale po státní organizaci žádala více. S požadavkem na více než 350 milionů se obrátila Grandi Stazioni na soud, avšak neúspěšně.

Průběh a rozsah oprav

Opravy budou probíhat od krajů budovy, začnou tedy na věžích, pokračovat budou na křídlech a nakonec dojde na střední část. Ta již stavebními úpravami prošla, proto nechá SŽDC posoudit, jaký je nyní její stav. Podle generálního ředitele SŽDC Jiřího Svobody bude rekonstrukce vnějších částí Fantovy budovy stát 212 milionů korun. „Jedná se o budovu, která je památkově chráněná. Předpokládám, že zhotovitel k tomu tak přistoupí. Jeho reference jsou určitou zárukou,“ míní Svoboda. V rámci oprav dostane budova novou vápennou omítku místo staré poškozené mimo jiné intenzivním automobilovým provozem přímo před budovou. Renovací projde štuková i kamenná sochařská výzdoba a ocelové uměleckořemeslné prvky. Oprava čeká i střešní krov a výměna střešní krytiny, z budovy také zmizí nefunkční ocelové konzoly a rozvaděče.

Plány pro budoucnost Fantovy budovy

Zcela v novém bude Fantova budova zřejmě v roce 2023. Tehdy by měla skončit oprava vnitřních prostor, která ale začne až za dva roky, kdy naopak skončí rekonstrukce fasády a střechy. Opravu interiérů pojme SŽDC jako samostatnou zakázku, kterou teprve vysoutěží. Rekonstruovaná Fantova budova by potom podle Svobody měla skýtat zázemí především pro kulturní a společenské akce. „Chceme, aby tyto prostory nebyly spojeny jen s byznysem, ale i pro duševní vlastnictví národa,“ řekl Svoboda. Připomněl i jednání s pražským magistrátem o budoucnosti parkoviště naproti budově. Minimálně část z něj by se podle šéfa SŽDC měla proměnit tak, aby navazovala na prostor před dolní částí nádraží, a vytvořit tak volnou zónu.

Čtěte také: Jak opravit dřevěné schody

Čtěte také: Využití dubových fošen

tags: #stare #mesto #nadrazi #fasada #informace

Oblíbené příspěvky: