Využití dřeva pro vodohospodářské stavby

Dřevo jako základní stavební materiál nás obklopuje od nepaměti. Přestože většina z nás zná dřevěné podlahy, konstrukce oken či stěn, dřevo se může skrývat i na místech, kde by jej tušil málokdo, například v hydrotechnických konstrukcích. Dřevo je jedním z nejstarších materiálů, které se lidstvo naučilo využívat ke stavbě obydlí, výrobě pracovních nástrojů i jako zdroje energie.

Dřevo a voda: Překvapivé spojení

Dřevo je potřeba izolovat od vody! To je jedna z prvních pouček, kterou slyší každý stavebník. Kdo se ale dostane pod pokličku stavebnictví, brzy zjistí, že to není tak docela pravda. Stavby, například mosty a budovy podél vodních toků, se na dřevěných hlubinných pilotách zakládaly zcela běžně. Vhodné je pro tyto účely použití odolného dubového nebo modřínového dřeva.

Když už jsme u dřeva ve vodě, můžeme se i proplout na lodi. Dřevo totiž není žádným nováčkem ani při výrobě lodí. Tento materiál se k výrobě lodí v podstatě nabízel díky tomu, že je lehčí než voda, a poměrně odolný.

Ochrana dřeva ve vodě: Vodní sklo

Mineralizace vzdušným oxidem uhličitým ve spojení s vodním sklem funguje i u dřeva. Vodní sklo se dnes vyrábí nejčastěji z křemičitanu sodného nebo draselného. Můžete ho využít jak u betonu, kamen, tak i u dřeva.

Použití vodního skla je různorodé. Dříve se například používalo jako nátěr na sochy, které nesály tak vodu, ovšem z hlediska historické ochrany to ztížilo práci. Potěr betonu zvyšuje hydrofobní vlastnosti. Také odolnost je výrazně větší. Například se vodním sklem potírají i silnice, aby více vydržely. U betonu je ale důležitá vlastnost už v přípravě betonu. Přibližně na dvě kolečka deci křemičitanu sodného výrazně urychluje tuhnutí betonu.

Čtěte také: Výhodný prodej prken v Lounech

Navrtáním starých zdí nad základovou spárou mnoha dírami v řadě a natlačením většího množství vodního skla do těchto děr se snižuje vzlínavost vody.

Typy dřevin vhodných pro vodní stavby

V České republice se vyskytuje jedenáct druhů jehličnatých dřevin. Charakteristickým znakem listnatého dřeva jsou cévy, viditelné pouhým okem jako póry na příčném řezu a jako rýhy na podélném řezu. Ve dřevu listnatých stromů nejsou pryskyřičné kanálky.

Jehličnaté dřeviny

• Smrk: Dřevo smrku je měkké, poměrně lehké, velmi pružné a pevné, za sucha dobře štípatelné, dobře se opracovává, moří, lepí a natírá. V suchém prostředí je velmi trvanlivé, ve venkovním prostředí je trvanlivé jen málo. Ve vodním stavitelství se používá v konstrukcích na zpevňování břehů vodních toků a na stavidla.
• Borovice: Dřevo borovice je měkké a poměrně lehké, je však tvrdší a těžší než smrkové dřevo, obsahuje více pryskyřice a je méně pružné. Ve stavebnictví se borovice (lesní i černá) používá především tam, kde se požaduje pevnost v tlaku, nebo tam, kde se dřevo zabudovává do země, pod zem nebo do vody. Jsou to hlavně sloupy, vzpěry a zárubně. Dále se používá na konstrukce mostů a lávek, na stavidla, těsnění vrat zdymadel, na vypouštěcí zařízení rybníků, rampy, sněhové zábrany a zábradlí.
• Jedle: Jedlové dřevo je poměrně lehké, pružné a pevné, za sucha dobře štípatelné. Nejlépe se hodí na vodní stavby, na konstrukce pro zpevňování břehů vodních toků, stavidla aj. Pro stavebnictví je technicky i hospodářsky nejvhodnější dřevinou.
• Modřín: Dřevo modřínu je měkké, avšak tvrdší a těžší než dřevo smrku. Je velmi pevné. Je velmi trvanlivé v suchu, ve vlhkém prostředí i ve vodě. Ve stavebnictví se modřín používá především tam, kde se kladou velké požadavky na bezpečnost a trvanlivost konstrukce, kde se střídá vlhko a teplo, ve vodním stavitelství i tam, kde se vyžaduje pěkná kresba dřeva. Často nahrazuje dřevo dubové. Používá se na piloty, sloupy, zárubně, vzpěry a konstrukce mostu.
• Tis: Tisové dřevo je ze všech jehličnanů nejtvrdší a nejtěžší. Pro vysokou cenu a malý výskyt je použití tisu velmi omezené.

Listnaté dřeviny

• Buk: Dřevo je tvrdé, těžké, v čerstvém stavu dobře štípatelné. Buk má nejširší využití ze všech listnáčů. Jako pilařská kulatina je nejdůležitější dřevinou k výrobě řeziva.
• Dub: Dřevo je tvrdé, těžké, velmi pevné a pružné. Má velmi široké uplatnění. Ve stavebnictví se používá tam, kde se kladou velké požadavky na pevnost, nosnost a trvanlivost. Používá se na stavby mostů, na vodní i pozemní stavby jako sloupy, piloty a vzpěry.
• Bříza: Dřevo je na rozhraní mezi tvrdými a měkkými dřevinami, je středně těžké, velmi houževnaté a pružné a neobyčejně pevné. Březové dřevo se používá na letecké a nábytkářské dýhy, v kolářství je bříza nejdůležitější surovinou.
• Jasan: Dřevo jasanu je tvrdé, těžké, velmi ohebné a pružné, houževnaté, pevné a trvanlivé. V pilařské výrobě je jasanová kulatina zvlášť cenná na fošny a desky.
• Akát: Dřevo je velmi tvrdé, těžké, špatně štípatelné, houževnaté, pevné a velmi trvanlivé.
• Lípa: Lipové dřevo je měkké, lehké, snadno štípatelné, venku málo trvanlivé. V pilařské výrobě je použití lípy omezené.
• Habr: Habrové dřevo je velmi tvrdé, těžké, velmi houževnaté a pevné. Ve vlhku je málo trvanlivé. Používá se k výrobě vozu, ozubených vodních kol a strojů, na řemeslnické nářadí, v soustružnictví, jako generátorové dřevo a jako palivo, dále na klavírní mechanismy, klíny a podlahy.
• Topol: Topolové dřevo je velmi měkké a lehké, málo pevné, mírně sesychavé, dobře štípatelné, venku málo trvanlivé.
• Olše: Dřevo je měkké, lehké, štípatelné, málo pevné, pružné. Je trvanlivé v suchu a ve vodě, venku trvanlivost ztrácí. Olšové dřevo se používá k výrobě dýh, překližek, dřevotřískových desek, na vodní stavby (jen pod vodou), v řezbářství a soustružnictví, např. na dřeváky, hračky, slévárenské modely, dále na rámy obrazu, věšáky, dřevěnou vlnu a buničinu.

Udržitelnost a budoucnost dřeva ve stavebnictví

Zatímco většina v současnosti užívaných stavebních materiálů je vyráběna z neobnovitelných zdrojů a jejich výroba je energeticky vysoce náročná, dřevo roste a spotřebovává oxid uhličitý, čímž přispívá ke zpomalování nárůstu jeho obsahu v ovzduší. Dřevo z dobře obhospodařovaných lesů patří k obnovitelným surovinám a jeho používání je šetrné k životnímu prostředí.

V západní Evropě je udržitelné stavebnictví ze dřeva již několik let běžnou praxí. V posledních letech se však moderní konstrukční systémy ze dřeva uplatňují stále častěji také při výstavbě výškových budov. Česká požární norma připouští dřevostavby do požární výšky 12 metrů. V ČR lze stavět budovy s konstrukčním systémem ze dřeva nad požární výšku 12 m, a to tzv. inženýrským způsobem.

Výhody dřevostaveb

• Dřevo je trvanlivý a obnovitelný materiál, výstavba z něj je udržitelná a energeticky méně náročná.
• Přispívá k dekarbonizaci ve stavebnictví, protože dokáže pohlcovat emise oxidu uhličitého. Jeden m3 dřeva váže až 250 kg CO2.
• Výstavba ze dřeva přináší kvalitu a výrazné zkrácení doby realizace díky tomu, že se při ní využívá moderní technologie prefabrikace.
• Masivní CLT panely, z nichž dnes dřevostavby mimo jiné vznikají, vynikají velkou pevností, únosností a velmi dobrou požární odolností.
• Dřevo vytváří v interiéru přirozené a zdravé vnitřní prostředí. Řada studií dokládá jeho pozitivní účinky na lidské zdraví a psychiku.

Surovinová politika pro dřevo v ČR

Vláda ČR ve svém usnesení z 26. 6. 2024 schválila Surovinovou politiku pro dřevo. Cílem schválené Surovinové politiky pro dřevo je mj. vytvořit pravidla pro realizaci dřevostaveb s požární výškou až 22,5 m tak, aby pro tyto stavby nemusel být používán jen požárně inženýrský přístup. Dále pak vytvořit motivační ekonomické nástroje pro podporu vyšší realizace dřevostaveb, zavést daňové úlevy v rámci užívání objektů ze dřeva nebo s využitím jiných obnovitelných materiálů a v neposlední řadě navýšit minimální podíl dřeva u budov realizovaných v rámci veřejných stavebních projektů.

Čtěte také: Stavební řezivo Luštěnice: Přehled cen

Schválená Surovinová politika cílí na dosažení minimálního podílu dřeva ve výši nejméně 20 % v rámci veřejných stavebních projektů realizovaných v resortu českého ministerstva zemědělství. Pro municipality byla zpracována příručka „Průvodce ve využití dřeva ve veřejných zakázkách“.

Recyklace dřeva

Jedním z hlavních současných východisek architektury a stavebnictví je trvale udržitelný rozvoj, se kterým se přímo váže využití recyklovaných materiálů. Dřevo je pro recyklaci ideálním materiálem. Samotná recyklace zahrnuje širokou škálu možností od technologicky náročnějšího zpracování do různých velkoplošných materiálů, z nichž k nejznámějším patří klasické dřevotřískové desky, až po zpracování odpadního dřeva na míru pro designové kousky.

Tabulka: Vlastnosti vybraných dřevin pro stavební účely

Čtěte také: Využití stavebního řeziva Odry

tags: #vyuziti #dreva #pro #vodohospodarske #stavby

Oblíbené příspěvky:

• Postup opravy dřevěného vědra krok za krokem
• jak vybrat odpadkový koš do kuchyně
• Vše o uzlovací hmoždince Fischer N-S 8 x 40
• Vše o šedých odstínech a ochraně dřeva
• Vše o systému Den Braven 3D pro okna