PergolyStavební povolení a ohlášení pro rekonstrukci střechy: Kompletní průvodce
Při plánování rekonstrukce střechy je klíčové zjistit, jaké zákonné povinnosti s takovým projektem souvisejí. Od toho se poté odvíjí, co bude pro tuto rekonstrukci třeba na stavebním úřadu vyřídit, aby vše probíhalo v souladu s právními předpisy. Stavební zákon upravuje tři možnosti, jimiž lze rekonstrukci provést.
Možnosti rekonstrukce střechy z pohledu zákona
- Nejjednodušší variantou je možnost rekonstrukce bez ohlášení stavebnímu úřadu.
- U druhé možnosti je třeba stavební záměr ohlásit příslušnému stavebnímu úřadu.
- Ve třetím případě je nutné žádat stavební úřad dokonce o povolení.
Kdy není potřeba stavební povolení ani ohlášení?
V ustanovení § 103 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen „stavební zákon“) je uvedeno, že stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou.
Za udržovací práce stavební zákon typicky považuje např. výměnu oken a střechy. Důležitou podmínkou je, aby se neměnil vzhled střechy či oken v podobě jejich barvy nebo členění. Pokud se chystáte pouze na výměnu střešní krytiny, aniž byste zasahovali do nosných konstrukcí střechy či měnili její vzhled, stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu obvykle není nutné. To platí například při výměně staré krytiny za novou stejného typu a barvy. V případě, že měníme krytinu za stejný typ, nemusíme na stavebním úřadě nic ohlašovat. Odpověď na otázku, které udržovací práce nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, naleznete v § 139b odst. 16 písm. Pokud plánujete provést výměnu stávající krytiny za novou střešní krytinu stejného typu a barvy, v takovém případě výměna střešní krytiny stavební povolení, ani ohlášení stavby nevyžaduje. Výměna krytiny, pokud nezasáhneme do konstrukčních částí střechy, spadá do kategorie udržovacích prací. Takže ani v případě, kdy měníme její materiál, není stavební povolení potřeba.
V § 103 odst. 1 písm. c) stavebního zákona je uvedeno, že udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání, a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou, není potřeba ohlašovat stavbu. Pokud se ale podaří rekonstrukci zdárně dokončit, máte vystaráno na několik desítek let dopředu.
Kdy je potřeba ohlášení stavebnímu úřadu?
Pokud si ovšem sami nejsme jisti, zda spadáme do kategorie udržovacích prací bez ohlášení, je vhodné náš zamýšlený záměr stavebnímu úřadu alespoň ohlásit dle ustanovení § 104 stavebního zákona. Vyhneme se tím případnému správnímu řízení o odstranění stavby, které by stavební úřad mohl z úřední povinnosti zahájit po provedené rekonstrukci. Spolu s ohlášením musí stavebník předat stavebnímu úřadu mimo jiné i souhlasy sousedů, kteří mohou být rekonstrukcí dotčeni. Pokud nebudou souhlasy kompletní nebo se ozve nějaký opomenutý soused, že s rekonstrukcí nesouhlasí, stavební úřad přejde do režimu stavebního řízení a bude rozhodovat o vydání stavebního povolení.
Čtěte také: Výhodný prodej prken v Lounech
Stejně bude postupovat i v případě, pokud nelze získat souhlas souseda z důvodu dlouhodobé nepřítomnosti v podobě např. pobytu v zahraničí. Podle stavebního zákona, konkrétně § 55 odst. 2 písm. c), stavební povolení není vyžadováno v případě, že úpravy střechy nezmění výrazně vzhled budovy, nezasáhnou do nosných konstrukcí a nemění se ani způsob jejího užívání. V takových případech stačí před zahájením prací podat ohlášení na stavebním úřadě. Jestli nakonec půjde o poměrně nekomplikovanou ohlášku, nebo bude nutné vyřídit stavební povolení, záleží na rozsahu rekonstrukce.
Pokud se váš objekt nachází v památkově chráněné zóně nebo je kulturní památkou, je nutné veškeré stavební úpravy konzultovat s příslušnými orgány památkové péče, bez ohledu na rozsah plánovaných prací. „V případě, že výměna střešní krytiny ovlivní některý z parametrů, anebo je stavba kulturní památkou, bude nutné provést ohlášení stavebního záměru na příslušném stavebním úřadě,“ vysvětluje advokát Jan Tomíšek z advokátní kanceláře Rowan Legal.
Kdy je potřeba stavební povolení?
Pokud se chystáme zasáhnout do nosných konstrukcí celé budovy či měnit její tvar, bude již třeba vyřídit stavební povolení příslušného stavebního úřadu. V těchto případech se bude jednat především o změnu rozměrů a velikosti oken či změnu výšky střechy apod. Jedná se o nejvýznamnější stavební zásahy při přestavbě nemovitosti, které mohou ovlivnit bezpečnost veřejnosti. I z tohoto důvodu ustanovení § 108 stavebního zákona upravuje postup stavebního řízení, kterým musí stavebník projít a pro vydání stavebního povolení splnit určené podmínky v podobě např. dodání projektové dokumentace, aby mohl stavební úřad celou věc posoudit.
Stavební povolení bude potřeba v situacích, kdy instalace nové střechy zahrnuje zásadní změny, například významný zásah do nosných konstrukcí nebo změnu typu střešní krytiny. Tento typ povolení se vyžaduje i při změně způsobu užívání budovy. U projektů, kde vzniká zcela nová střecha nebo dochází ke změně tvaru, sklonu či konstrukce, je výměna střechy a stavební povolení běžnou součástí procesu. Naopak standardní výměna střešní krytiny při zachování původních parametrů bývá zpravidla administrativně jednodušší.
„Obecně lze říci, že nutnost stavebního povolení se vztahuje zejména na případy, kdy je součástí projektu také rekonstrukce krovu, jelikož během tohoto typu rekonstrukce střechy zasahujete do nosných částí budovy, které mají vliv na stabilitu domu,“ upozorňuje Michal Ponec ze společnosti Betonpres. Podobné je to v případě realizace půdní vestavby nebo vybudování nového střešního okna či vikýře. Pokud by v rámci rekonstrukce bylo nutné vyměnit i krov (nosnou konstrukci střechy), bude třeba získat také stavební povolení. Výměna krovu, například z důvodu přestavby na obytné podkroví, je zásahem do nosných struktur stavby. Pokud kromě výměny střešní krytiny plánujete i zásah do krovu, výměnu několika krokví, vzpěr, pozednic, vaznic, nebo rovnou kompletní rekonstrukci střechy, musíte vyřídit stavební povolení pro rekonstrukci střechy, jelikož zasahujete do nosných konstrukcí.
Čtěte také: Stavební řezivo Luštěnice: Přehled cen
Stavební povolení budete v zásadě potřebovat, pokud je rekonstrukce střechy doprovázena významným zásahem do konstrukce budovy a jejího vzhledu nebo pokud se mění způsob užívání budovy. V praxi to bude spíše v případě rozsáhlých rekonstrukcí, kdy nová střešní konstrukce tvoří pouze jednu část střešní konstrukce, nebo pokud byste se rozhodli zcela změnit typ střešní krytiny.
Povolení stavebního úřadu u kulturních památek
V případě, že je nemovitost označena za kulturní památku, je třeba ohlášení či stavebního povolení vždy. Není-li nemovitost označena za kulturní památku, ale nachází-li se v památkovém ochranném pásmu městské památkové rezervace, je stavebník povinen vyžádat si závazné stanovisko obecního úřadu s rozšířenou působností. K žádosti o vydání závazného stanoviska je oprávněn vlastník nemovitosti. Žádost se podává u příslušného orgánu státní památkové péče. Přílohami této žádosti jsou následně doklad o vlastnictví nemovitosti (např. výpis z katastru nemovitostí) a v případě udržovacích prací v podobě výměny oken či střechy by postačil i popis prováděných prací s uvedením použitých materiálů.
Národní památkový ústav doporučuje před rekonstrukcí střechy v památkově chráněné oblasti konzultovat záměr s jeho odborníky. Nejlepší je pozvat je přímo na místo, kde vysvětlí, jaké zásady památkové péče se na váš objekt vztahují a jak je možné je sladit s vaším plánem. Častou chybou je, že vlastníci bez předchozí konzultace investují čas a peníze do návrhu, který pak nelze schválit.
Přestupek při nezajištění povolení stavebního úřadu
V případě nevyžádání si tohoto závazného stanoviska se stavebník dopouští přestupku. Přestupku, za který lze uložit pokutu dle zákona č. 20/1987 Sb., zákon o státní památkové péči, v platném znění (dále jen „zákon o státní památkové péči“). Za takové porušení zákonem stanovené povinnosti lze následně uložit osobě pokutu až do výše 2.000.000,- Kč. Resp. v případě národní kulturní památky až do výše 4.000.000,- Kč. Vzhledem k výše uvedenému je důležité nepodcenit přípravu celé rekonstrukce. Tato část může stavebníku ušetřit spoustu času a nervů při následných problémech se stavebním úřadem. Lze jen doporučit stavební záměr ohlásit vždy, pokud si není stavebník úplně jistý, zda zamýšlená rekonstrukce spadá pod udržovací práce.
Právní pomoc
V samotném stavebním řízení, kdy se jedná o větší přestavbou nemovitosti, vydává stavební úřad stavební povolení. Pokud ovšem tuto žádost zamítne, lze se proti tomuto rozhodnutí bránit prostřednictvím odvolání. Zde je vhodné vyhledat pomoc advokáta, který celou věc posoudí, pomůže odstranit jednotlivé vady a případně i samotné odvolání sepíše. Stejně tak může advokát stavebníka zastupovat v přestupkovém řízení u příslušného orgánu. A to v případě, pokud se dopustil výše uvedeného přestupku dle jednotlivých ustanovení zákona o státní památkové péči. Konkrétně, když si nevyžádal závazné stanovisko nebo ani přestavbu neohlásil či nezažádal o stavební povolení a nemovitost je zároveň označena za kulturní památku či se nachází v ochranném pásmu městské památkové rezervace.
Čtěte také: Využití stavebního řeziva Odry
Střechy s azbestem
Zbystřit byste měli i při odstraňování starých střešních krytin obsahujících azbest. V případě náhrady střešní krytiny z vláknitého cementu, obecně nazývanou jako eternit, ta totiž obsahuje potenciálně nebezpečný azbest. Ani v takovém případě sice nemusíte žádat o souhlas se záměrem, pokud nezasahujete do tvaru střechy a její nosné konstrukce, vztahují se na vás ale jiné povinnosti. Samotné snímání eternitové střešní krytiny má svá specifika. Pokud ho raději nesvěříte odborné firmě, což je ideální případ, musíte stejně jako odborní pracovníci dodržovat jasně daná pravidla. Žádné shazování do kontejneru, ale velmi opatrná práce. Přísná pravidla má i nakládání s odpadem. Zde je nutné získat povolení k odstranění stavby a dodržet speciální předpisy týkající se nakládání s nebezpečnými materiály. Do detailu se tomuto tématu věnují hned tři odstavce v §128 Stavebního zákona (Stavební řád), konkrétně odstavce 1), 5) a 6).
Doporučení
Při rozhodování o nové střeše je důležité nezapomenout na zákonné povinnosti, které s takovým projektem souvisejí. Z praktického hlediska se doporučuje mít k realizaci nové střechy vypracovaný projekt, který definuje rozsah a postup prací. Klíčovým bodem je rozhodnutí, zda bude pro rekonstrukci střechy nutné stavební povolení nebo zda postačí pouhé ohlášení stavebnímu úřadu. Za je třeba s novou střechou žádat o stavební povolení vám pomůže rozklíčovat buď odborný řemeslník, nebo autorizovaný projektant. Doporučuje se před započetím instalace nové střechy či výměny střešní krytiny konzultovat vše s odborníky a striktně dodržovat zákonné povinnosti. V prvním kroku se vždy vyplatí poradit se s odborníky - pokrývačem nebo statikem, kteří vám nabídnou nezkreslené informace o stavu střechy a pomohou navrhnout případná řešení. Jsou nutné pouze drobné opravy, je nezbytná výměna střešního pláště, anebo dokonce i oprava konstrukce krovu?
Pokud si nejste jisti, zda se na chystanou rekonstrukci nevztahuje nějaká zákonná povinnost, je vhodné stavební úřad kontaktovat a ubezpečit se. Konkrétní rozhodnutí ohledně stavebního povolení nebo ohlášky nakonec vždy udělá místní stavební úřad na základě druhu a povahy stavby.
tags: #stavebni #urad #rakosova #strecha #povoleni
