Pálené cihly: Základ zdravého a udržitelného bydlení

Při plánování nového domova nebo rekonstrukce starší stavby se každý stavebník potýká s otázkou výběru vhodného materiálu pro nosnou konstrukci. Cihla, tradiční materiál s bohatou historií, zůstává i v moderním stavebnictví spolehlivou a oblíbenou volbou. Nabízí totiž širokou škálu výhod, které žádný jiný stavební materiál nedokáže v takové míře poskytnout.

Historie a výroba pálených cihel

Pálené cihly mají za sebou bohatou historii sahající až do starověkých civilizací. První důkazy o jejich používání pocházejí z období kolem 7 500 př. n. l. v oblasti Blízkého východu. Ve středověku se cihly staly běžným stavebním materiálem, zejména v oblastech s nedostatkem kamene. Technologické postupy výroby cihel se samozřejmě neustále zdokonalují, avšak základní receptura a principy výroby zůstávají stejné.

Tradiční způsob výroby

Pálené cihly se vyrábějí z přírodního jílu, který je těžba pomocí korečkových bagrů a rypadel v tzv. hliništích. Po těžbě je hlína přepravena na odležovací haldu, kde dochází k jejímu promíchání a homogenizaci. Následně je materiál dopravován do přípravny, kde se upravuje přidáním lehčiv. Homogenizovaná směs je tvarována ve vakuových šnekových lisech, které z těsta odvádějí vzduch. Po sušení jsou cihly vypalovány v tunelových pecích při teplotách 800-1100 °C po dobu 24-35 hodin. Vzhledem k tomu, že během sušení a vypalování dochází ke smrštění materiálu, jsou cihly po vypálení broušeny na požadovaný rozměr pomocí diamantových brusných kotoučů.

Vývoj cihlářských technologií

Průmyslová revoluce v 19. století přinesla zásadní změny ve výrobě cihel. Vynález lisu na cihly přišel na přelomu 18. a 19. století. Další požadavky na vývoj cihlářských technologií pak masivně vzešly z nutnosti tváření velkých množství výrobků v souvislosti s kontinuálním provozem pecí. Spolu s tím bylo nutné řešit i problematiku sušení cihlářského zboží, když kolem roku 1900 již pokročilé cihlářské stroje byly schopny vyrobit ve dvanáctihodinové směně až 60 000 kusů cihel. Tvářecí lisy můžeme dělit na šnekové a revolverové. Kategorie prvních zmíněných bývá využívána především pro tváření obyčejných zdicích cihel a obecně hrubšího zboží, ale i některých druhů střešních krytin, stropních desek či drenážních trubek. Revolverové lisy bývaly využívány především při výrobě kvalitní a složitěji profilované falcové krytiny.

Proč si vybrat pálené cihly pro váš dům?

Volba stavebního materiálu pro nosnou konstrukci domu je základ, se kterým se potká každý stavebník. Hlavní roli při výběru sehrává mnoho faktorů - osobní preference, zkušenosti, cena, životnost i rychlost výstavby. Pálená cihla tyto požadavky bez kompromisů splňuje a stala se tak osvědčeným a ověřeným stavebním materiálem po generace. Oblibu keramického materiálu dokládá mimořádné množství staveb po celém světě.

Čtěte také: Hronbach – váš spolehlivý dodavatel stavebnin

Zdravé vnitřní prostředí

• Cihla je základem zdravého bydlení. Je vyrobena z přírodních materiálů a má takové vlastnosti, že není potřeba ji nijak chemicky ošetřovat, aby odolávala ohni nebo vodě.
• Neobsahuje žádné znečišťující těkavé látky, jako jsou například formaldehyd či terpeny apod., a vytváří takové vnitřní klima, které nezpůsobuje alergie, únavu ani bolesti hlavy.
• Existují studie, že cihelné zdivo ve skutečnosti uvolňuje do ovzduší zdraví prospěšné záporné ionty, které působí proti únavě.
• Cihly mají schopnost absorbovat a následně uvolňovat vlhkost, což je klíčová schopnost pro boj s kondenzací a preventivní opatření proti plísni. Díky své přirozené pórovitosti umožňují stěny z cihel „dýchat“ a efektivně regulují vlhkost v interiéru.

Tepelná pohoda a energetická úspornost

• Cihly mají vysokou tepelnou hmotnost, což znamená, že absorbují teplo pomaleji než lehké materiály. Díky své hmotnosti a materiálovému složení dokáže cihla akumulovat teplo během dne a uvolňovat ho během noci.
• Tento princip je základem pro tepelnou pohodu obyvatel a zároveň snižuje potřebu umělého vytápění nebo chlazení.
• V létě tak cihla zabraňuje ohřívání domu horkým venkovním vzduchem, zatímco v zimě pomáhá zabránit úniku tepla z interiéru.

Dlouhá životnost a udržitelnost

• V době rostoucího důrazu na ochranu životního prostředí nabízí cihelná stavba udržitelné řešení. Cihly mají dlouhou životnost více než sto let a jsou vyrobeny z přírodních materiálů, které se dají téměř beze zbytku recyklovat.
• Výroba cihel se orientuje blízko lokality těžby materiálu, takže se eliminuje přeprava suroviny na velké vzdálenosti.
• Cihelné stavby jsou moudrou volbou pro každého, kdo myslí na budoucnost. Jejich odolnost a dlouhá životnost zajišťují, že budou sloužit nejen současným obyvatelům, ale i budoucím generacím.
• Zároveň aktivně přispívají k ochraně životního prostředí a podporují principy udržitelného bydlení, což je klíčové pro zajištění lepší a zdravější budoucnosti pro všechny.

Akustické vlastnosti a bezpečnost

• Díky své hustotě a hmotnosti mají pálené cihly výborné akustické vlastnosti. Účinně tlumí zvuk, což přispívá k lepší zvukové izolaci interiéru.
• Cihly jsou nehořlavé (třída reakce na oheň A1), což zvyšuje bezpečnost stavby.
• Jsou odolné proti ohni a pomáhají zajistit bezpečnost.

Popularita a důvěra stavebníků

V případě rodinných domů, kterých se ročně postaví přes 18 tisíc, má přes 15 tisíc nosné konstrukce z cihel. Téměř 300 budov je postaveno s pomocí prefabrikátů a necelé tři tisícovky jsou dřevostavby - tak to alespoň vidí Český statistický úřad, který má v současné době poslední údaje z toku 2021. Přes 80 procent stavebníků, kteří si pro stavbu svého domu volí cihlu, se přece nemůže mýlit v úsudku. Trendy v bytové výstavbě přicházejí a odcházejí, ale cihla zůstává spolehlivě oblíbená, a to z dobrého důvodu: žádný jiný stavební materiál nenabízí tak širokou škálu výhod. Průzkum Ipsos, který si nechala společnost Wienerberger mezi investory udělat, ukázal, že cihlu si jasně zvolilo 40 % stavitelů. Jako hlavní důvody uvádí tradici, snadnou dostupnost a dlouhou životnost.

Typy a vlastnosti pálených cihel

Cihla je velice oblíbeným stavebním materiálem už celá staletí. Důvodem je její delší životnost v porovnání s jinými stavebními materiály. Dokazují to nejrůznější starobylé památky. Současná nabídka cihel je mimořádně široká a zahrnuje speciální výrobky. Pálené cihly se rozdělují podle tvaru, rozměrů, provedení a účelu využití. Obecně se dělí na plné a děrované.

Plné pálené cihly

Tradičním typem cihly je plná ve tvaru kvádru. Vyznačuje se pevností, nosností, odolností i trvanlivostí. V současnosti se využívá ve specifických případech, například pro zhotovení příček, komínů, cihelných plotů nebo menších zděných konstrukcí. Elegantní lícové cihly se pak používají na fasády a zídky, kde je žádoucí dosažení rustikálního vzhledu. Ke stavbě obvodového zdiva rodinných domů se dnes plné cihly nevyužívají, a to zejména kvůli vyšší hmotnosti. Standardní rozměr plné pálené cihly je 290 × 140 × 65 mm, což odpovídá tradičnímu formátu používanému ve stavebnictví po generace.

Duté a děrované cihly (cihelné bloky)

Plný a pevný objem pálených cihel byl po staletí jejich předností a výhodou. Jenže jak stavbám přibývalo pater a místností, začala být jejich hmotnost na obtíž. Stejně jako příliš rigidní rozměry, které ukusovaly z užitné plochy interiéru. Výkop tímto směrem provedly nejprve cihly odlehčené, pro chráněné vnitřní zdivo a po sériích experimentů pak evoluce stavebního materiálu dospěla k cihlám zúženým, kráceným a dutým. Perfektní pro stavbu příček a předělů, proto přezdívané coby příčkovky. U vnitřního zdiva, nenosných stěn, šachet a přizdívek většinou totiž nevyžadujeme takovou odolnost. Lze se říct, že dutá cihla byla druhým nejvýraznějším krokem pro stavebnictví, od příchodu pálených cihel plných. A vývoj se po zavedení dutin rozhodně nezastavil. Začaly vznikat celé duté cihelné bloky: hurdisky, věncovky, pro překlady a stropy. Nápad vyplnit tyto komůrky dalším izolačním materiálem (pěnou, vatou, polystyrenem) na sebe nenechal dlouho čekat. Dnes existují v různých rozměrech pro obvodové, nosné a příčkové zdivo, pro překlady a stropní konstrukce.

Výhody dutých cihel:

Čtěte také: Dřevo a stavebniny od Palubky Lochovice

• Lehčí, s předpokladem snazší manipulace při pokládce.
• Úspora spojovacího materiálu.
• Dobrá prostupnost pro vodní páry, částečné zachování tepelně-izolačních vlastností.

Nevýhody dutých cihel:

• Křehkost a nezbytnost spousty „doplňkových“ řešení ke kompletaci (výplně pro rohy místností, stavební otvory, kotvící prvky).

Moderní děrované a broušené cihly jsou výsledkem evoluce ve stavebnictví. I když se k jejich výrobě využívají přírodní suroviny, splňují řadu přísných požadavků od izolačních vlastností po nízkou hmotnost. Díky dutinám jsou lehké, a tak nepřetěžují podklad a usnadňují manipulaci s materiálem.

Broušené cihly

Broušená cihla je výrazným krokem vpřed ve vývoji pálených cihel z hlediska technologie zdění. Broušené cihly se vyrábějí stejným způsobem jako klasické cihly, ovšem s tím rozdílem, že se ložné plochy po vypálení zbrousí do roviny speciálními brusnými kotouči. To umožňuje vyzdívání na speciální maltu pro tenké spáry. Upravené cihly mají stejnou výšku s povolenou odchylkou maximálně 1 mm.

Výhody broušených cihel:

• Ekonomicky výhodnější díky menší pracnosti a nižší spotřebě malty.
• Úspora malty je způsobena snížením tloušťky ložné spáry z 12 mm u klasického zdění na 1 mm.
• Eliminace dílčích tepelných mostů a zlepšení tepelných vlastností při zachování stejné tloušťky zdiva.
• Díky minimálním spárám nedochází k výraznějším únikům tepla.
• Minimalizuje se vznik prasklin v omítkách.
• I bez dodatečného zateplení splňují normy pro energeticky úsporné domy.
• I při zdění z bloků nižší pevnostní třídy se dosahuje stejně vysoké pevnosti zdiva, jaké dosahují cihly vyráběné v pevnostní třídě P 15.

Speciální typy cihel

• Žáruvzdorné šamotové cihly: Používají se při stavbě krbů, odolávají teplotám až 1 650 °C. Mají typickou šedobílou až béžovou barvu a z více než poloviny je tvoří oxid křemičitý. Druhou polovinu pak tvoří oxid hlinitý a různé příměsi.

Zdění z pálených cihel

Kvalita celé stavby závisí na tom, jak je vyzděna první řada cihel. Při zdění je důležité dodržovat technologický postup a používat kvalitní materiály.

Čtěte také: Rozšíření výroby dřevěných konstrukcí v Mimoni

Základní principy zdění

• Podklad zdi musí být vodorovný.
• Pokud je zapotřebí provést vodorovnou izolaci proti vlhkosti, na zatvrdlou maltu položte pásy izolačního materiálu.
• Pro kontrolu délkového a výškového modulu při zdění se použije rovná hoblovaná lať, na které jsou značky pro vrstvy cihel včetně malty.
• Nejprve osaďte cihly v rozích stěn. U bloků THERM dbejte při tom na správné směrování systému per a drážek z boku cihly.
• Do čerstvé malty pokládejte cihlu po cihle podél šňůry bezprostředně vedle sebe tak, aby se vzájemně dotýkaly (systém per a drážek slouží jako šablona pro přesné ukládání jednotlivých cihel) nebo ve vzdálenosti rovné předpokládané šířce styčné spáry.
• Polohu cihel korigujte podle vodováhy a latě pomocí gumové paličky.
• Svislé spáry u tradičního sortimentu a kapsy ve svislých spárách u cihel THERM zcela vyplňte maltou.
• Před nanášením malty ložné spáry pro další vrstvu cihel navlhčete vrchní část cihel poslední vyzděné vrstvy.
• Nezapomínejte na kontrolu jednotné výšky vrstev zdiva pomocí připravené latě a kontrolu svislosti zdiva pomocí vodováhy či olovnice.

Vazba cihel

Ze statického hlediska je pro vlastnosti zdiva velmi důležitá vazba cihel. Cihly se ve stěně nebo v pilíři mají po vrstvách převázat tak, aby se stěna nebo pilíř chovaly jako jeden konstrukční prvek. U cihel pro tradiční zdivo platí zásada posunutí styčných spár v každé vrstvě o 1/4 nebo 1/2 cihly a nikde nesmí být spára nad spárou. Pro cihelné bloky THERM s výškou 238 mm je minimální vazba 95 mm. Pro broušené cihelné bloky s výškou 249 mm je minimální vazba 100 mm. U cihel pro tradiční zdění se nejčastěji používá běhounová a vazáková vazba nebo jejich kombinace. Pro vazbu zdiva z cihel THERM v šikmých rozích je nezbytné cihly rovněž řezat.

Recyklace a znovupoužití historických cihel

Příspěvek se věnuje aktuálnímu tématu náhrady historických pálených cihel v památkově chráněných objektech. Představuje možnosti výběru adekvátní náhrady recyklováním historických zdicích prvků odebraných z demolovaných staveb, splňující požadavky v současnosti kladené na zdicí prvky s důrazem na trvanlivost. V tomto směru se jeví jako řešení využití historických zdicích prvků získaných ze zbouraných objektů. Tato tzv. „upcyklace“ má několik výhod.

Výhody a problémy recyklace cihel

• Zachování autentičnosti: Je důležité pro rekonstrukce památek.
• Udržitelný rozvoj: Přispívá k ochraně životního prostředí.
• Problémy:
  • Obtížné získat dostatečné množství cihel podobného vzhledu a vlastností.
  • Prokázání kvality těchto cihel. Obecně rozšířené mínění o tom, že vypálená cihla je tak kvalitním prvkem, že ji lze bez problémů znovu použít, se nezakládá zcela na pravdě.
  • Variabilita dodávaných historických cihel. Kvalita cihel se lišila i v rámci jednoho výpalu a často byly do staveb dodávány cihly z více cihelen.
  • Faktory ovlivňující kvalitu: historie použití cihly (chráněné/nechráněné konstrukce), míra degradace (působení vlhkosti, solí, zmrazování a rozmrazování), původní kvalita zdicího prvku (surovina, zpracování, teplota výpalu).

Rezonanční impulzní metoda pro diagnostiku cihel

V rámci výzkumu byla Ústavem stavebního zkušebnictví FAST VUT v Brně vyvinuta metoda pro stanovení trvanlivosti historických cihel plných pálených před jejich použitím při rekonstrukcích památek a historických staveb. Tato metoda využívá jevu rezonance, kdy je frekvence vneseného impulsu totožná s vlastní frekvencí prvku. Rezonanční impulzní metoda je velmi citlivá na identifikaci vad ve vnitřní struktuře materiálu a umožňuje zaznamenat celé spektrum frekvencí v určeném rozsahu. Analýzou spektra frekvencí lze identifikovat vady ve vnitřní struktuře prvků a predikovat trvanlivost zdicích prvků. Trvanlivost zdicích prvků je posuzována na základě identifikace vad ve vnitřní struktuře spolu s informacemi o jejich nasákavosti.

Zdicí prvky byly rozděleny do čtyř tříd trvanlivosti na základě počtu zmrazovacích cyklů, které dané cihly vydržely. Pro vypracování modelu predikce trvanlivosti byla použita vstupní měření, která byla provedena před zmrazovacími cykly. Pro možnost „upcyklace“ historických cihel plných pálených, ať už při stavbě nových architektonických objektů nebo při rekonstrukcích historických budov, je klíčové volit trvanlivý materiál, který plní jak funkční, tak estetickou roli. Výsledky této práce prokázaly, že pomocí nedestruktivní rezonanční metody a známé nasákavosti cihel plných pálených lze s poměrně dobrou přesností (85 %) predikovat jejich trvanlivost (životnost), a to bez jejich poškození.

Závěr

Pálená cihla je materiálem ceněným v minulosti i v současné době. Výrobci pružně reagují na potřeby investorů a snaží se zlepšit technologické postupy výroby tak, aby uspokojili co nejširší klientelu. Cihla rozhodně neztrácí svůj půvab a zřejmě se bude používat ještě dlouho v budoucnosti. Investice do cihelné stavby je investicí do vašeho zdraví a do zdraví vašich blízkých. Vždyť zdravé bydlení je základem pro spokojený a plnohodnotný život. Nechť se cihla stane symbolem zdravého a zodpovědného přístupu k bydlení. Váš domov by měl být oázou klidu a pohody, kde se můžete plně nadechnout a načerpat sílu.

tags: #stavebniny #stavba #z #pálených #cihel #informace

Oblíbené příspěvky:

• Bezpečnost stahování v Chrome
• jak se vyhnout chybám při izolaci
• Přečtěte si článek o UNIROCK
• Možnosti lemování dlažby na zahradě
• Ztracené bednění pro moderní stavby