Co je štěrk frakce na velkou dlažbu?
Při plánování pokládky dlažby, ať už se jedná o chodníček, příjezdovou cestu nebo terasu, se dříve či později setkáte s pojmem „frakce štěrku“. Frakce je vlastně hrubost kamenného drtiva, která se udává v milimetrech průměru kamenného drtiva, a to většinou v rozmezí, mezi jakými se tyto rozměry pohybují. Například 16/32 je drtivo s rozměry mezi 16 až 32 milimetry. Drtivo je důležitý pojem, protože můžete ještě koupit kulaté kameny - kačírek - který se ovšem pro podkládku nehodí, protože se do sebe kulaté kamínky při hutnění nezaseknou.
Typy kameniva a jejich využití
Kvalitní podklad pod zámkovou dlažbu je klíčový pro dlouhou životnost a stabilitu. Bez správného podkladu vydlážděný povrch nebude vypadat dobře, nebude ani správně odvádět vodu a investice do dláždění přijde vniveč. Pro zhotovení podloží pod zámkovou dlažbu se používá drcený lomový kámen (tedy štěrk) různých frakcí. Štěrkodrť je průmyslově vyráběné drcené kamenivo, které vzniká mechanickým drcením velkých kusů horniny (nejčastěji čediče, žuly nebo vápence). Hlavní rozdíl mezi štěrkem a štěrkodrtí je ten, že štěrk jsou přírodní, oblé kamínky těžené z řek nebo pískoven, zatímco štěrkodrť (drcené kamenivo) je ostrohranný materiál, který po udusání (zhutnění) drží tvar a nepohybuje se.
Pokud frakce začíná nulou (například 0/16), tak to znamená, že drť není praná, a je v ní tedy i drobný písek. Tyto frakce jsou nevhodné jako drenážní vrstvy (tedy třeba právě pod chodníčky) u méně propustného podloží, protože po zhutnění se písek setřese do spodní části. Podkladní vrstva tak má nosnou funkci, ale nikoli drenážní. Naopak drcené kamenivo bez prachových částic (např. 16-32) je skvělé pro odvod vody od základů domu.
Tabulka využití frakcí kameniva
| Frakce (mm) | Využití |
|---|---|
| 0-4 | Podklad pod dlažbu, spárování dlažby (někdy), mlatové cesty (krycí vrstva) |
| 2-5 | Nejvhodnější materiál pro kladecí vrstvu pod dlažbu |
| 4-8 | Nejvhodnější materiál pro kladecí vrstvu pod dlažbu, kamenná mulč kolem rostlin |
| 0-11 | Mlatové cesty (dynamická nosná vrstva) |
| 8-16 | Standardní podklad pod zámkovou dlažbu (pochozí cesty), drenážní vrstva |
| 16-32 | Základní nosná vrstva pro silnice a parkoviště, drenážní potrubí, střechy (praný říční oblázek) |
| 0-32 | Standardní podklad pod zámkovou dlažbu (obsahuje písek pro lepší hutnění, ale horší drenáž) |
| 32-63 | Základní nosná vrstva pro pojízdné cesty autem (vyšší zátěž) |
| 0-63 | Hrubší kamenivo pro první vrstvu pod zámkovou dlažbu |
| 50-100 | Kamen do gabionů (velikost kamene musí být stejná nebo větší než oko gabionu) |
Skládání vrstev pod dlažbu
Štěrkový podklad pod zámkovou dlažbu se skládá ze dvou základních vrstev, které se liší svou frakcí (zrnitostí) kameniva. Čím vyšší zátěž půjde na zhutnělý štěrkový podklad, tím větší potřebujete frakci. Pro pojízdné cesty autem je třeba pokládat a zhutňovat frakce přibližně 32/63. Na takto velkou drť, byť zhutnělou, nelze však pokládat dlažbu. Je tedy třeba vrstvit různé frakce. Je třeba myslet na to, že frakce se nesmí spojovat. Takže je třeba na sebe spojovat číselně následné frakce - například na 16/32 položit 8/16. Kdybyste položili menší frakci, propadala by frakcí větší, a vy byste měli vysokou spotřebu materiálu. Skladba podkladu pod zámkovou dlažbu má přesně dané náležitosti, aby nedocházelo k poruchám, které nemusí být způsobeny jen špatným zhutněním, ale i nevhodně použitým materiálem podloží.
Hliněný podklad musí být zhutněný a následně se pokládá kamenivo, konkrétně štěrk s vyšší frakcí, který se také zhutní a teprve na něj můžete položit štěrk s malou frakcí. Pokud byste použili písek, vedl by vodu a pak by došlo právě k vzlínání vody k dlažbě. Rozhodně není vhodné se spoléhat pouze na písek. Písek sice znamená nižší náklady na vytvoření lože, ale vrstva složená pouze z něj bude méně odolná a stabilní. Hrozí jak pohyb dlažebních kostek a desek, tak i vymývání podkladu vodou. Investice do lože vyšší kvality s využitím kameniva se odrazí ve výsledku. Chodník bude stabilní, bude lépe vypadat a více vydrží.
Čtěte také: Vše o okrasném štěrku Kolín
Tloušťka štěrkové vrstvy
Tloušťka štěrkové vrstvy je přímo závislá na plánovaném zatížení zámkové dlažby. Pro běžné zatížení, třeba chodník k domu, bohatě stačí, když hrubý štěrk (frakce 0-63 mm) bude mít tloušťku kolem 25 cm. Pokud na dlažbu plánujete jezdit autem, musíte jít hlouběji - 32 až 37 cm není přehnané, je to nutnost. A nezapomeňte na vrchní vrstvu jemného štěrku. Ta by měla mít tloušťku 3 až 4 cm, to je ideální pro pevné usazení kostek.
Následující příklady ukazují doporučené skladby vrstev:
- Pochozí dlažba:
- udusaná hlína
- štěrk frakce 4 - 8 mm ve výšce 15 cm
- štěrkopísek frakce 4mm ve výšce 5 cm
- dlažba
- Pojezdová dlažba pro auta do 3,5t:
- udusaná hlína
- štěrk frakce 16 - 32 mm ve výšce 15 cm
- štěrk frakce 4 - 8 mm ve výšce 15 cm
- štěrkopísek frakce 4mm ve výšce 5 cm
- dlažba
Při stavbě chodníku pro pěší se pro zhotovení podkladu použije štěrk frakce 8/16 mm ve vrstvě tloušťky 100-150 mm. Na tuto urovnanou vrstvu štěrku se rozvrství kladecí vrstva štěrku frakce 4/8 mm, nebo 2/5 mm v tloušťce 30-50 mm. Na zhutněnou pláň se nasype 100 mm štěrkopísku frakce 0/8 mm, na který se rozvrství štěrk frakce 16/32 mm o tloušťce 200 mm.
Příprava podkladu
Po vykopání dostatečně hlubokého základu pro pokládku zámkové dlažby musí být podklad zhutněn. Hloubka základu se liší podle plánované zátěže zámkové dlažby, jak již bylo uvedeno výše. Dno takto vykopaného základu se musí zhutnit vibrační deskou, ale také vyspádovat.
Spádování
Pokud nepovede zámková dlažba v naprosté rovině, což většinou nevede, je to nutné zohlednit právě v této fázi přípravy podkladu. Kromě toho jsou zde minimální požadavky na spádování každého chodníku, aby voda odtékala a nedržela se na chodníku. Zámková dlažba musí být vyspádována jak v příčném, tak podélném směru, přičemž v příčném směru musí činit spád 2 % a v podélném směru pak 0,5 %. Při spádování výkopu vždy pracujte s vodováhou, dlouhou deskou a nejlépe i s provázkem, který vám značně pomůže.
Čtěte také: Kde sehnat bílý štěrk v Královéhradeckém kraji
Hutnění
Při hutnění můžete použít gumovou palici a hranolek dřeva, kterým budete podloží utloukat, to je však praktické pouze na opravdu malé plochy. Pro běžné realizace se vždy vyplatí si zapůjčit vibrační desku, se kterou budete oproti manuálnímu provedení opravdu rychle hotovi. Navíc vibrační desku použijete při hutnění každé vrstvy, a nakonec i na zavibrování vlastní zámkové dlažby. Hutnit budete nejen hlínu, ale i štěrk vyšší frakce, následně pak vrstvu štěrku nižší frakce a zavibrovávat budete i samotnou již vyspárovanou dlažbu. Kamenivo tvoří lože pod dlažební kostky. Tuto vrstvu je třeba zhutnit, aby se zabránilo propadání dlažby. Pokud se lože skládá z více různých vrstev, zhutnění se provádí po položení každé dílčí vrstvy. Pokud jde o jedinou silnou vrstvu, zhutňujeme každých 10-15 cm výšky položeného kameniva.
Odhad množství materiálu
Velkým problémem pro mnoho lidí je odhad toho, kolik bude vážit potřebná drť. Horniny, ze kterých se drtě vyrábí, mají hmotnost přibližně 2,4 tuny na jeden kubík. Jenže drcením se zvyšuje množství mezer mezi kamínky. Čím větší frakce, tím větší mezery a tedy i tím nižší hmotnost na kubík. Zatímco tedy velké frakce mohou vážit kolem 1,2 tuny na kubík, menší frakce už třeba 1,4 tuny. A navíc je tu ještě otázka setřásání, kdy se objemová hmotnost zvyšuje až o 20 %. Při hutnění štěrkodrtě dojde k jejímu „sednutí“ o cca 15-20 %. Takže je třeba si vypočítat, kolik budete objemově potřebovat drtě. Do výpočtu ale zahrňte navíc i procento zhutnění (přibližně 15 %) a také malý kousek navíc pro strýčka příhodu.
Čtěte také: dodávka štěrku a kameniva v okolí Kolína
tags: #co #je #sterk #frakce #na #velkou

