Kompletní průvodce pro chov axolotlů: Jak zajistit ideální prostředí a péči

Axolotl mexický, známý též jako vodní dráček, je fascinující obojživelník pocházející z jezer Lago de Chalco a Lago de Xochimilco v Mexiku. Jeho jméno, které v aztéčtině znamená „vodní pes“, klame, neboť se psem nemá nic společného. Tento podivuhodný tvor, který si v dospělosti zachovává larvální znaky včetně žaber pro dýchání pod vodou, je ve volné přírodě kriticky ohrožen. V zajetí se však stává oblíbeným mazlíčkem. Axolotl má schopnost obnovovat ztracené části těla a může strávit celý život ve stádiu pulce, přičemž je pohlavně dospělý a schopný rozmnožování. Pokud projde kompletní metamorfózou, stane se z něj suchozemský tvor, což se ale v zajetí stává jen uměle. Aby se axolotl mohl dožít svých neuvěřitelných 10-15 let (někdy i více), je důležité mu zajistit správnou péči a vhodné podmínky.

Zařízení akvária a výběr podkladu

Prvním krokem v péči o axolotla je zařízení vhodného akvária. Doporučuje se minimální velikost 40 litrů, ale ideálně 80 litrů pro jednoho axolotla. Jelikož jsou to tvorové žijící na dně, délka a šířka nádrže jsou důležitější než její výška. Na jednoho dospělého axolotla by mělo připadnout asi 40 l vody. Čím větší nádrž, tím lepší, nejlépe delší než 50 cm a širší než 40 cm, zejména při větším počtu chovaných jedinců.

Typ podkladu a jeho důležitost

Největším rizikem pro axolotly je hrubší písek nebo jemný štěrk. Axolotli totiž potravu obvykle loví hltavě jejím nasátím do tlamy. Za potravu někdy považují i kousky štěrku, nebo nasají písek či štěrk s jinou potravou. To potom může způsobit ucpání střeva, hnilobné procesy, nafouknutí břicha a smrt. Z tohoto důvodu se na dno musí dávat velmi hrubý štěrk podstatně větší než hlava axolotla, který nesežerou, nebo ploché kameny. Pokud je použit písek, musí být velmi jemný. Ideální je holé skleněné dno, což usnadňuje čištění a odebírání nečistot z akvária. Někteří chovatelé mají své axolotly v akváriu bez kamení, aby se zabránilo problémům s trávením. Pokud ale chcete, můžete své akvárium dozdobit kameny a štěrkem, který je běžně k dostání ve všech akvaristických prodejnách. Lze si obstarat i přírodní. Hlavní zásada zní - nedávat do akvária ostré kameny. Vždy je očistit, nejlépe kartáčkem na nehty. Vhodné je brát kameny a štěrk v potocích. Štěrk by měl být vždy proprán! Běžný akvaristický štěrk, velikosti hrášku, by jim neměl činit potíž vytrávit. Kameny větší než 2 cm by ale polykat neměl.

Axolotlům drobné kamínky pomáhají v trávení potravy a je to zcela přirozené. Pokud ale náhodou uvidíte vašeho axíka, jak polyká drobné kaménky, neděste se.

Čištění podkladu

Klasický štěrk je nejlépe čistit za pomocí běžného odkalovacího zvonu. Odebere tím nejrůznější exkrementy a vodu, čímž přirozeně obměňujete vodu a udržujete její vlastnosti v normě. Jednou za rok se doporučuje celé akvárium vydezinfikovat a štěrk proprat v horké vodě, případně převařit.

Čtěte také: Vše o okrasném štěrku Kolín

Osvětlení a teplota vody

Axolotl není nijak zvlášť náročný na světlo. Jeho aktivita stoupá v šeru, tedy při rozednění a soumraku. Přímému slunci se spíše vyhýbá. Obecně lze doporučit dát akvárium dále od okna. K osvětlení lze použít běžné zářivky, kterými se osvětlují akvária s rybami. Vhodné je pravidelné střídání světla a tmy, přičemž by mělo docházet k postupnému osvětlení akvária. Náhlá změna světla totiž axolotlům způsobuje stres, který mimo jiné zkracuje délku jejich života.

Optimální teplota vody

Optimální teplota vody by se měla pohybovat v rozmezí mezi 14°C až 20°C (57°F až 68°F). Teplotu vody lze měřit běžným akvarijním teploměrem. Nedoporučuje se páskový, ale spíše klasický rtuťový akvarijní teploměr. Za optimum v umělém chovu se považuje teplota 16-18 °C. V přírodě teplota vody obvykle nepřekročí 20 °C, v zimě někdy klesne i pod 6 °C. Teploty nižší nebo naopak vyšší vedou u axolotlů ke stresu a špatně při nich prospívají.

Při teplotách okolo 10°C mají zpomalený metabolismus, potravu by tedy měli přijímat méně často a také ji budou déle trávit. Teploty vyšší nad 24°C vedou u zvířat opět ke stresu a také k náchylnosti k různým chorobám. Zvlášť je důležité na toto pamatovat, pokud zvíře chováte v běžné pokojové teplotě, kdy vlivem přetopených bytů v zimě nebo velkých veder v letních měsících teplota vody v akváriu přirozeně stoupá.

Kolísání teploty také axolotlům nesvědčí, zejména pokud bude kolísat v rozmezí několika stupňů při dvanáctihodinových intervalech. Daleko lépe je udržovat stabilní teplotu i během ročních období. Pokud si přejete odchov mladých, snížení teploty pro výtěr bývá nezbytností. Běžně ale stává, že v zimních měsících teplota vody přirozeně klesne k 16°C a to již postačí pro výtěr.

Někdy je možné zimní období simulovat tím, že teplotu vody budete uměle po nějakou dobu pravidelně snižovat přidáváním kousků ledu.

Čtěte také: Kde sehnat bílý štěrk v Královéhradeckém kraji

Kvalita vody a filtrace

Axolotlovi vyhovuje tvrdá voda s hodnotou pH 7 a více. Měkká voda je nevhodná, přestože ji dokáže určitou dobu tolerovat. Voda v nádrži by měla být kvalitně filtrovaná, ale nesmí proudit! Axolotlům škodí zbytkový chlór ve vodě a zvýšené množství dusíkatých látek, zejména amoniaku a dusitanů, jsou obecně citliví na chemikálie. Vadí používání aerosolů nebo kouření v místnosti. Týdně by se u dospělých mělo vyměnit nejméně 20 % vody, záleží ale na teplotě a intenzitě krmení, někdy se musí měnit až 100 %.

Dekorace a rostliny v akváriu

Pokud hodláte ozdobit vaše akvárium nejrůznějšími prolézačkami a úkryty, zkontrolujte velikost otvorů v nich. Mohlo by totiž dojít k zaseknutí axolotla v dutině a následnému utonutí. Axolotl má rád možnost z úkrytu, ve kterém by číhal na svou kořist. Akvárium by proto mělo být upraveno tak, aby se v něm cítil co možná nejlépe, jako ve volné přírodě.

Výběr rostlin

Vhodné je používat tuhé živé rostliny, které jsou odolné proti poničení. Sice se nestává, že by je axolotl nějakým způsobem vytrhával ze dna, ale při svém nemotorném plavání může často poničit jejich listy. Často se také stává, že v zápalu lovu chytne do tlamky místo kořisti rostlinu a škubavými pohyby ji poničí. Nemějte však strach, axolotl rostliny nežere. Jako vhodná rostlina se osvědčila rostlina Microsorium pteropus nebo Vallisneria gigantea.

Rostliny jako Vesicularia dubyana či druhu Myriophyllum nejsou příliš vhodné, neboť se do nich mohou vaši axolotlíci zamotat a utopit. Též plovoucí rostliny jako je například Pistia stratiotes nejsou zrovna vhodným doplňkem akvária. Mezi jejich listy a kořeny zůstávají nejrůznější organické zbytky a navíc zmenšují plochu hladiny a tím i možnost axolotlů se nadechnout.

Mnozí chovatelé dokonce chovají axolotly v akváriu s umělými rostlinami. Ty se dají lehce zasadit, jsou pestré, zvířata je neponičí, jsou lehce omyvatelné a ke všemu i zajímavě zbarvené. Dejte ovšem pozor, aby se axolotl o umělou rostlinu neporanil, tedy aby neměla příliš ostré zakončení svých listů. Akvárium by ale nemělo být rostlinami přeplněné. Obecně platí, čím méně, tím lépe.

Čtěte také: dodávka štěrku a kameniva v okolí Kolína

Krmení axolotla

Axolotl je masožravý predátor všeho živého, co je schopen pozřít, například hmyzu, červů, drobných rybek. Dospělé jedince lze krmit roupicemi, žížalami, slimáky, nítěnkami z umělé kultivace, větším zooplanktonem, běžným měkčím krmným hmyzem, přičemž formy s vysokým podílem chitinu nejsou příliš vhodné. Berou i některé neživé krmivo, granule, proužky filé a podobně. Není vhodná svalovina teplokrevných zvířat, protože při nízkých teplotách špatně využívají tuk teplokrevných zvířat ukrytý v masu. Dospělí zcela vzrostlí jedinci mohou být krmeni (podle teploty!) jen 1-2x týdně a vydrží i několikatýdenní půst, zejména při velmi nízkých teplotách.

Použitelným, teoreticky velmi vhodným krmivem jsou „odpadní“ ryby při šlechtění živorodek a podobně. Podmínkou však je, že to jsou ryby z „čistého“ vlastního zdroje, tedy s minimálním rizikem přenosu infekcí, které by neměly být krmeny živým nebo mraženým krmivem z divokého odchytu, ani nesmějí být zkrmovány ryby s příznaky nemocí nebo z rizikových nádrží. Při krmení je vhodné kontrolovat, aby krmivo dostali všichni dospělí axolotlové v nádrži, sníží se riziko vzájemného okusování.

Krmení mláďat

Larvy jsou velmi žravé. Při horní hraniční teplotě 24°C musí být krmeny nejméně 2x denně. Denní dávka krmení pro jednu larvu by měla odpovídat přibližně její hmotnosti. Při nedostatku krmení dochází k častému kanibalismu a poškození (ukousnutí žáber a končetin). Agresivita se snižuje až při dosažení délky kolem 15 cm. Vhodná krmiva pro nejmenší larvy jsou háďátko octové, mikry, nauplie odskořápkované žábronožky, nejmenší perloočky, jemné umělé krmivo. Nejmenší larvy se živí i řasami, ale v průběhu dospívání se příjem rostlinné stravy snižuje.

Chov ve společenské nádrži a rozmnožování

Axolotl je velmi problematický chovanec z hlediska umístění ve společenské nádrži. Je aktivní i v noci, kdy ryby odpočívají, a je nebezpečný všem rybám v takové velikosti, že je může celé nebo jejich část (ploutev) uchopit do tlamy a poškodit i v případě, že není schopen je pozřít. Na druhou stranu potíže dělají všechny ryby, které keříčkové žábry nebo končetiny axolotla považují za vhodnou potravu. Další problém je v tom, že společné umístění ryb nebo ulitnatců („šneků“) je spojeno s vysokým rizikem přenosu infekcí, na něž jsou axolotlové citliví. Některé ryby mohou působit axolotlům stres, vedoucí až ke smrti. Nejvhodnější umístění je v nádrži samostatně.

Rozmnožování

V přírodě se axolotlové rozmnožují jednou ročně od března do června a kladou 100-300 vajíček. Běžně se rozmnožují v neotenickém (larválním) stadiu, promiskuitně (netvoří trvalé páry). Pohlavní dospělost nastává při dosažení délky asi 20 cm, což při chovu v nízké teplotě bývá ve věku kolem 18 (samci) až 24 měsíců (samice), pohlavní dospělost se pozná podle černých konečků prstů.

Pokud je nádrž ovlivněna venkovním počasím, tedy délkou slunečního svitu a teplotou, obvykle se rozmnožují po jarní rovnodennosti počátkem dubna, ale toto období může začít již v zimě. Při chovu v řízených tepelných a světelných podmínkách se mohou rozmnožovat vícekrát během roku, ale nedoporučuje se častěji než 1x za 2 měsíce zejména s ohledem na kondici a připravenost samic. Pro tyto účely se navozuje pokles teploty na asi 10-12°C po dobu 3-4 týdnů a zkracuje se osvit nádrže.

Rozmnožování probíhá tak, že samec vypustí spermatofor, láká k němu samici, samice k němu připlave, vlní ocasem a pak jej nasaje kloakou, a dojde k vnitřnímu oplodnění. Potom samice naklade vajíčka, podobná vajíčkům žab. Jsou zpočátku téměř průhledná, bezbarvá, s tmavým bodem uprostřed. Počet vajíček od jedné samice je 250-2500, mají velikost asi 3 mm. Pokud je v nádrži více dospělých jedinců obojího pohlaví, rozmnožují se všichni najednou. Po nakladení vajíček je nutno rodiče od vajíček oddělit, jinak by je mohli sníst. Líhnutí podle teploty trvá 10 až 30 dnů. Larva je po vylíhnutí dlouhá asi 12 mm a je beznohá („pulec“).

Pro odchov je nejlepším řešením tvrdá voda. V měkké vodě raná stádia více trpí infekcemi. V případě měkké vody se doporučují speciální roztoky pro její úpravu. Je zajímavé, že zřejmě v důsledku respektování původu v brakické vodě vždy obsahují jedlou sůl (NaCl).

tags: #jaký #sterk #pro #axolotly

Oblíbené příspěvky:

• Vše o pultovém vikýři
• Jak správně položit OSB desky na podlahu?
• Průvodce vruty pro nadkrokevní izolaci
• Požární ochrana s podhledy AMF Thermatex Star
• Komplexní řešení hydroizolace s PVC fóliemi