Štípaný šindel: Tradiční střešní krytina a její pokládka

Původ slova „šindel“ lze pokládat za odvozeninu z latinského označení „scindula“, což v překladu znamená štípat. Původní dřevěná šindelová krytina na střechu je úzce spjata s tradiční architekturou v lesnatých a podhorských krajích. Používaly se jak na krytinu střechy, tak i na obložení svislých stěn právě v oblastech s drsným podnebím. Šindelové střechy jsou neodmyslitelně spjaty s lidovou architekturou horských a podhorských oblastí, zejména Beskyd a Šumavy. Až do 19. století byla právě šindeli krytá většina domů, kostelů, hradů i zámků. Odolné dřevěné střechy postupem doby pronikly i do nižších oblastí, kde nahradily méně trvanlivé slaměné došky.

Později se z důvodu požární legislativy prováděla výměna spalných materiálů za více odolnou krytinu. Přechod k novým krytinám - páleným taškám, eternitu a břidlici, byl vynucen protipožárními patenty Marie-Terezie a Josefa II. Ve snaze zabránit velkým městským požárům se dle nich měly pokrývat střechy výhradně břidlicí, pálenými taškami a později eternitem. Ještě dnes najdeme u mnohých domů ve městech pod novou krytinou původní šindele. Pro ekologicky smýšlející stavebníky je šindel tou správnou volbou.

Typy štípaného šindele

Šindel můžeme rozdělit podle způsobu výroby na štípaný a řezaný a podle tvaru na valašský a alpský.

Valašský šindel

Valašský šindel se od alpského liší tím, že má na jedné straně vykrojenou drážku a na druhé je zkosen do úzkého břitu, který zapadá do drážky vedlejšího šindele. Zpravidla ze smrkového dřeva vyráběný šindel s drážkou na jedné straně a ostřím na druhé, které zapadá do drážky vedlejšího šindele. Vyrábí se zpravidla ze smrkového, méně často z modřínového nebo jiného dřeva. Valašský šindel se vždy vyráběl ze dřeva smrkového a jedlového. V posledních letech stoupá zájem o dřevo modřínové, které je hodně smolnaté s obsahem silic, a tím je i více odolnější vůči povětrnostním vlivům než dřevo smrkové. Valašský šindel se používá na střechy a obložení nejvíce v České a Slovenské republice. Je možné jej použít jak na střechy, tak na stěny. Fasády chráněné šindelem mají vysokou odolnost před silným větrem a bočním deštěm. Z toho důvodu jsou často montovány na horské chaty. Při renovaci starých chalup chrání původní konstrukci a zároveň umožňují stavbě dýchat.

Alpský šindel

Alpský šindel se vyrábí zejména z modřínového dřeva štípáním. Nemá péro a drážku, klade se ve dvou nebo ve třech vrstvách. V alpských zemích (Rakousko, Německo, Švýcarsko) se používá na střechy i fasády. Životnost Alpské šindele je 60 až 80 let bez jakéhokoliv nátěru.

Čtěte také: Objevte krásu štípaného kamene

Výroba štípaného šindele

Při výrobě šindelů výrazně převažuje ruční práce. Šindele vyrábíme tradiční technologií - štípáním a následným ručním opracováním (strouháním). Při tomto tradičním postupu nedochází na rozdíl od řezaných šindelů k narušení dřevních vláken, a proto se šindele štípané vyznačují velkou pevností a dlouhou životností. Tradičním ručním štípáním šindelů nedochází k přerušení dřevních vláken. Dřevo štípané po vláknech má hladký uzavřený povrch. To je základní předpoklad pro to, aby šindel nesál vodu a Vaše střecha vydržela co nejdéle. Štípáním nedochází k přerušení dřevních vláken, což je důležité pro nemožnost vzlínání vody do šindele, pro rychlý odtok vody po vláknech ze střechy a samozřejmě také na trvanlivost šindele.

Dřevěné šindele jsou vyráběny z vysoce kvalitních, pečlivě vybíraných, pomalu rostoucích stromů s vysokou hustotou letokruhů bez náznaku točivosti, čili rovnoběžné nebo doleva točené. Pravotočivé stromy nejsou pro výrobu šindelů vhodné. Pomalý růst a vysoká nadmořská výška zaručuje větší hustotu dřeva, které dobře odolává povětrnostním vlivům. Nejdříve si vybíráme stromy přímo v lese, tzv. „na stojáka“, kde oko zkušeného šindeláře pozná, jestli strom bude vhodný na šindel. Stromy na výrobu šindele si necháváme kácet v zimních měsících, kdy stromy jsou bez mízy. Kupujeme prvních 5 metrů od pařezu (tzv. odénkový kus), kde je dřevo bez suků. Jedná se o nejlepší a nejkvalitnější část stromu (tzv. výběr).

Modřínovou kulatinu o průměru 25 až 80 cm si nařežeme na špalky v délkách 27, 32, 42, 52 cm, ale na přání zákazníka i jiné délky. U modřínu odštípneme běl. Špalky se rozštípnou na čtvrtiny, které se dále štípou na jednotlivé destičky v tloušťce cca 2,3 cm a 5 - 15 cm široké. Pro lepší představu, vypadá to jako, když rozkrájíte dort. Štípe se ručně nebo na speciálně upravené štípačce. Poté se šindele upravují na speciálním truhlářském svěráku nazývaném strýček, dědek, koza a jiné názvy podle oblasti. Do něho se destička upne, přidržuje jednou nohou a upravuje, strouhá pořízem. Povrch se jemně upraví, srovnají se případné nepravidelnosti a hlavně se vytvaruje péro. Poříz musí být dokonale nabroušený, aby dobře řezal vlákna a zůstal po něm hladký povrch. Vždy se pracuje se dřevem čerstvým, má lepší štípatelnost a lépe se strouhá. Jako poslední se vyfrézuje drážka do boku šindele.

Vyrobený šindel se vyskládá pod střechou do hrání, kde se nechá vyschnout, cca 1 - 3 měsíce. Poté se zabalí do kulatého balíku po 1 m² (dvojité pokládky, 4 bm). Zkosený šindel se balí do balíků po 50 kusech. Hotové šindele mají velikost asi 500 - 600 mm na délku a 70 - 150 mm na šířku.

Řezaný šindel

Při výrobě řezaných šindelů je štípání špalků nahrazeno řezáním. Výroba řezaných šindelů je rychlejší a levnější. Řezáním ale dochází k přerušení dřevních vláken, takže takto vyrobený šindel má mnohem menší životnost než tradiční štípaný. Plocha řezaného šindele je hrubá od přetržených vláken. Takový šindel bývá následně opracován hoblováním nebo frézováním, potom jsou na jeho povrchu patrné stopy (vlnky) po těchto činnostech. Přestože plochy takového šindele mohou být opracovány do hladka a šindel působí dokonalým dojmem, přerušená dřevní vlákna nasakují vodou a snižují životnost střechy. Snadno rozpoznatelný: Řezaný šindel má plochy hodně hrubé od přetržených vláken a proto jsou následně opracovány hoblováním nebo frézováním. Šindele jsou rovnoměrné vlnky od hoblovacího válce, ale i ty jsou kolikrát neviditelné díky následnému broušení. Často jsou hoblované nebo frézované na tvarových frézách s mírným rádiusem a jsou vzhledově velmi dokonalé, často stejné šířky. Zhotoveno z mladé kulatiny malých průměrů.

Čtěte také: Smrkový šindel: tradiční výroba

Rozměry a použití štípaného šindele

V případě závazné objednávky lze vyrobit nový šindel přímo dle původního šindele, popřípadě dle Vašeho zadání.

Pokládka štípaného šindele

Pokládka dřevěného šindele má svá tradiční ověřená pravidla. Vhodný sklon střešní roviny pro pokládku je od 35° do 90°. Modřínový šindel alpského typu: sklon střechy by měl být minimálně 18°, ideálně 25-45°. V jedné nebo více vrstvách se kladou ostrou hranou proti směru převládajícího větru na střešní latě. Zákazníkům nabízíme dva tvary štípaného šindele, a to pro rovné plochy střech anebo kónický tvar pro úžlabí a nároží. Na obklady stěn budov se používá jednoduchá pokládka. Šindele se na střechu kladou ostrou hranou proti převládajícímu směru větru. Stejně tak se u poslední řady na hřebeni nechává asi 100 mm přesah na straně s převládajícím směrem větru. Modřínový šindel alpského typu se klade na sraz s dvojtým nebo trojtým překrytím a rozteč latí určuje délka šindele. Alpský štípaný šindel se pokládá na bednění, nebo na latě. A které překrytí použít? Střešní krytina: se sklonem nad 45° - překrytí na 1/2 délky šindele.

Šindele se přibíjejí na příčné latě dvěma způsoby. Buď jde o jednoduché krytí, vhodné na hospodářské budovy (kde je přesah pokládky cca 100 mm), anebo o tzv. dvojité krytí. Následné krytí se může pokládat dvěma způsoby a to jednoduchým nebo dvojitým krytím. Jednoduché krytí znamená, že latě jsou od sebe vzdáleny 40cm a u dvojitého krytí jsou vzdáleny 23cm, čímž dochází k zakrytí i spodní řady hřebíků. Na spodní lať se přichycuje každý šindel hřebíkem a na horní hraně, pak každý šestý až osmý. Pro dvojitou pokládku na laťování á 220-225 mm na latě 60/35 bude užito hřebíků galvanicky pokovených (pozinkované).

Důležitým faktorem při pokládce hraje počasí. Jelikož v zimním období nejsou dost vysoké teploty pro aktivaci samolepících pruhů. Naopak v letních měsících za příliš vysokých teplot může dojít k poškození šindele prošlápnutím posypu. V případě asfaltového šindele je potřeba zajistit také odvětrání střechy, protože asfaltový šindel střechu neprodyšně uzavře a mohlo by docházet ke kondenzaci vodních par. Provětrávání šindele je velmi důležité pro jeho trvanlivost a funkčnost. U střech je velmi dobré řešení provětrávaný hřeben.

Úspěšné projekty střech vyžadují, aby pokrývači dodržovali správné metody a postupy pokládky. Ani ta nejlepší a nejdražší střešní krytina nemůže plnit svoji funkci, pokud se nerespektují aplikační návody a pokyny. A co je obzvlášť důležité, i malá chyba může později způsobit zatékání do střechy. Špatně nainstalovaná startovací řada (nebo hůř, její absence) může způsobit řadu problémů. Pokud nemáte ve střeše nainstalovanou startovací řadu, podsuňte pod první řadu šindelů novou startovací řadu. Tato nová startovací řada musí být přichycena hřebíky a přilepena asfaltovým tmelem. Spodní okraj šindele musí přesahovat přes okapovou hranu v délce 6 - 10 mm. Pokud by šindel přesahoval více, může dojít k jeho odtržení při vichřici. Podvlečte nové okapové plechování pod šindele na okapové hraně. Zabráníte tím pronikání vody do záklopu nebo trámů. Pokud to je nutné, vytáhněte hřebíky ze šindelů a podstrčte pod ně plechování. Aplikace podkladního pásu je nezbytná, pokud si chcete zajistit dlouhodobou voděodolnost střešního systému. Zejména u šikmých střech vyžadují instalaci podkladního pásu přímo stavební předpisy. Šindelovým střechám bez podkladního pásu nebo dostatečného překrytí hrozí vysoké riziko zatékání vody v místech jako jsou úžlabí, komín, střešní okna, odvětrávače, příruby potrubí atd. Pokud Vám do střechy nezatéká, neřešte to. Při zatékání je potřeba předělat celou střechu.

Čtěte také: Pokládka dřevěné šindelové střechy

Impregnace a údržba

Předtím než se rozhodnete pro šindelovou krytinu je potřeba počítat i s případnou údržbou a tedy i dalšími spojenými náklady. Životnost Vaší šindelové střechy je ovlivněna kvalitou šindelů (štípání a husté dřevo), jejich dostatečnou impregnací, odbornou pokládkou, sklonem střechy, ochranným olejovým nátěrem a mechanickým očištěním (kartáčováním, popř. tlakovou vodou), výměnou špatných šindelů - vše spadá do pravidelné údržby šindele (každých 3 - 5 let). Takto udržovaný a ošetřovaný šindel vydrží na Vaší střeše až 50 - 80 let. Životnost Alpské šindele je 60 až 80 let bez jakéhokoliv nátěru, a proto se neimpregnuje, což umožňuje obsah pryskyřice v modřínovém dřevě. Latě budou opatřeny bezbarvým nátěrem proti biotickým vlivům, všechny šindele budou dodány impregnované olejovým spec. nátěrem (pro impregnaci šindelů).

Šindel se nechá přirozeně vyschnout po dobu 3 měsíců. Poté se provede tlaková impregnace v chemickém bezbarvém roztoku proti biotickým vlivům. Po impregnaci se nechá šindel opět vyschnout. Jde o hloubkovou impregnaci vhodným a užívaným přípravkem. Pro impregnaci se šindele narovnávají do hranice přes sebe pod přístřeší (kůlna apod.), kde proudí vzduch, aby šindel přirozeně vyschnul a nezplesnivěl. Nesmí se vázat rovnou do balíků nebo ukládat do nevětraného prostoru, aby šindel nebyl náchylný na plísně. Tlakovakuová impregnace výrazně zvyšuje trvanlivost a odolnost šindele. Levnější, ale také o něco méně účinnější způsob ochrany oproti tlakovakuové impregnaci.

Po položení na střechu je ,,vždy nutné,, šindel natřít. Šindel je nejdůležitější chránit před sluncem a deštěm. Doporučujeme střechu natírat některým z osvědčených prostředků každých 5 let. Natírat šindel se doporučuje (v době dlouhodobě teplého počasí) přibližně po pěti letech.

tags: #štípaný #šindel #úhel #v #drážky

Oblíbené příspěvky:

• Jak vybrat samonivelační stěrku
• Jak vybrat správný beton a štěrk
• řešení pro těžké šikmé střechy
• Cesta dřeva
• Jak fungují urychlovače tuhnutí