Břidlice, štoly a mlýny: Průvodce regionální historií a přírodními fenomény

Region v okolí obcí Budišov nad Budišovkou, Čemná ve Slezsku a Svatoňovice je bohatý na přírodní fenomén břidlice. S ním souvisí i historie těžby, specifické přírodní podmínky a nálezy zkamenělin. Pro lepší poznání této unikátní oblasti byla vytvořena "Břidlicová stezka".

Břidlicová stezka: Cesta za poznáním břidlice

"Břidlicová stezka" vychází z místního přírodního fenoménu, kterým je břidlice a s ní související historie těžby, specifické přírodní podmínky, nálezy zkamenělin. Bude rozšířenou expozicí v přírodě pro stávající Muzeum břidlice v Budišově nad Budišovkou. Zpřístupněna bude pěším a cykloturistům různě náročnými okruhy s návazností na železniční zastávky. Celková délka stezky je 31,3 km. Stezku bude možno absolvovat alternativně po volitelných okruzích s různou časovou náročností. Větvení trasy je navrženo tak, aby bylo vyhověno požadavkům vedení trasy. Lokality umístěné ve Vojenském prostoru Libavá jsou přístupné ve vymezeném čase. Stezka je vedena převážně po lesních a polních účelových komunikacích, po nefrekventovaných silnicích III. třídy (vyjímkou je 1,9 km dlouhý úsek silnice č. 442) a po místních komunikacích. Stezka přináší poznání z oblasti paleontologie, botaniky a zoologie. Je převážně po nezpevněných lesních cestách. Mimo samotného vyznačení stezky je nutno zrealizovat rovněž vybavenost zpřístupňující návštěvníkům zvolené téma přímo v terénu. Na stezce je navrženo 13 zastavení, která jsou opatřena tématickými tabulemi, 4 informační zastavení s informacemi o Břidlicové stezce jako celku, a 3 informační místa s tabulemi o obci, ve které se návštěvník právě nachází. Pro pohodlí návštěvníků je plánováno vybudování 5 odpočívkových míst a realizace 3 lávek přes tok Budišovky, s úpravou povrchu stávajících komunikací v celkové délce cca 1 km.

Muzeum břidlice v Budišově nad Budišovkou

Stálá expozice "Břidlice včera a dnes" mapuje historii i současnost nedoceněné regionální nerostné suroviny - jílové břidlice. K vidění jsou ojedinělé i zcela běžné exponáty, historické fotografie z nejstarších lomů na břidlici, mapy zatopených lomů, staré nářadí a výrobky z břidlice od střešní krytiny počínaje a galanterní uměleckou tvorbou konče. Zájemci si mohou ve vybudované štípárně zkusit naštípat břidlici nebo i vyrobit malou upomínku. Je možné vyzkoušet zručnost při štípání a ořezávání břidlice. Muzeum břidlice obsahuje staré dokumenty, fotografie a paleontologické nálezy.

Historické štoly a lokality těžby břidlice

Ojedinělost stezky umocní zpřístupnění starého důlního díla "Woodboys" jakožto muzea v podzemí. Celkově stezka propojuje řadu historických lokalit a štol, které vypovídají o skutečnosti, že v údolích potoků probíhala bohatá hornická činnost.

Lokalita "Woodboys"

Staré důlní dílo se nachází cca 2 000 m JV od Budišova nad Budišovkou, na pravém břehu říčky Budišovky, naproti činnému břidlicovému dolu Staré Oldřůvky, B.D.S.O. O těžbě jsou písemné záznamy. Podle stavu důlních děl a rozsahu těžební činnosti se domníváme, že těžba byla zahájena v 19. století. K zastavení dobývání pak zřejmě došlo okolo roku 1945. Záměrem je rekonstrukce starého důlního díla, vedoucí k umožnění jeho provozování jako "muzea v podzemí", sloužící k obeznámení s těžbou ložiska štípatelných jílových břidlic. Jedná se o okolí podzemního lomu Woodboys z 2. poloviny 19. století.

Čtěte také: Doprava a služby stavebnin

Lokalita Starooldřůvský mlýn

Kromě pozoruhodné geomorfologie - vrch Rozhledna, pravoúhlý meandr řeky Odry, kamenná žebroví, kamenná moře - je zde lokalizována štola "V zátočině" dlouhá cca 180 m, a důl "Willibaldzeche", otevřený již zřejmě za Václava II., pro těžbu Pb - Ag rud, dlouhý cca 1 000 m.

Lokalita Staré Oldřůvky - Na skalce

Vytěžené ložisko štípatelných jílových břidlic zde představují dvě staré hlubinné jámy. Nádherný výhled do okolí z haldy s možností nálezu zkamenělin je jednou z atrakcí. Vzdálenější jáma s pozůstatky důlních stavebních objektů slouží jako vodní zdroj pro Staré Oldřůvky. Při zajištění vodního zdroje by bylo vhodné realizovat úpravy tak, aby byl zachován charakter stávajících zbytků kamenných zdí z břidlice a umožněno zpřístupnění tohoto místa veřejnosti.

Lokalita Pod Starými Oldřůvkami

V západním úbočí Starooldřůvského potoka se nacházejí dva štolové horizonty, každý o délce do 100 m. Na haldách je možnost nálezu zkamenělin.

Lokalita Nové Oldřůvky

V této lokalitě se nachází štola dlouhá cca 250 m, kde probíhala těžba štípatelných jílových břidlic. Tato štola byla uzavřena v roce 1993.

Lokalita Čermenský mlýn a Rodriguesův hrob

Zde se nachází dvě hlubinné jámy o hloubce tří pater po těžbě štípatelných jílových břidlic. Místo je provozováno pro potápění. Na rozsáhlých haldách je možnost nálezu zkamenělin. V údolí říčky Budišovky se nachází Rodriguesův hrob, což je důl pod úrovní vodoteče. Jedná se o lokalitu Čermenského mlýna.

Čtěte také: výroba cementu

Lokalita Dřevěná štola a Žlutý květ

V údolí je několik štol k těžbě štípatelných jílových břidlic. Dřevěná štola je dlouhá cca 130 m a má dvě komory. Štola Žlutý květ, dlouhá 35 m, má charakter pouze průzkumného díla. Jedná se o štolu Žlutý květ z poloviny 19. století.

Lokalita Černý důl (Black Hill)

Nazývaná také jako tzv. Třípatrový důl, je to úklonná jáma, sloužící v minulosti k těžbě štípatelných jílových břidlic. Dnes je to přírodní rezervace s hojným výskytem netopýrů.

Veřejně přístupné štoly a geologický průzkum

Mimo Břidlicovou stezku existují i další významné štoly a lokality spojené s břidlicí, ať už s historií těžby nebo geologického průzkumu.

Břidlicová štola v Zálužné (Vítkov)

Ve Vítkově na Opavsku bude brzy otevřená úplně první veřejně přístupná břidlicová štola v Česku. Tamní spolek Zálužné sehnal všechna potřebná povolení a umožní zájemcům podívat se, jak kdysi horníci břidlici dobývali. Za železnými vraty je vstup do břidlicové štoly. Byla by přístupná už teď, ale zimují tady netopýři. "Celoročně je tady stabilní teplota pět, šest stupňů nad nulou. Těžilo se tady v letech 1873 až 1888, čili poměrně krátce," říká Petr Zahnaš ze spolku Zálužné. "Vedla tudy dráha, byly tady ty úzkorozchodné vozíky, které se tlačily ručně." Práci s materiálem si horníci zjednodušovali tím, že ho navrtali, do otvorů dali nálož - ale protože břidlice je měkký materiál, musel být použit jen černý střelný prach, který nemá takovou razanci jako jiné důlní výbušniny. Čili jen to narušit a pak se to odlamovalo. Štola vypovídá o skutečnosti, že v údolí potoka probíhala hornická činnost. Štola je přístupná přírodní expozice a prohlídky štoly jsou prováděny pouze organizovaně za doprovodu průvodce. Její délka je přibližně 5 km a má 16 zastavení. Začíná a končí v Mokřinkách u objektu RS Bílá Holubice, kde se nachází.

Štola Hermína (Jakartovice)

Na okraji Jakartovic se nachází bývalá průzkumná štola. V letech 1991 - 1992 zde byly zkoumány možnosti těžby břidlice. Štola je přes 400 m dlouhá. Štola Hermína je základní otvírkové dílo ražené RD Jeseník, kterým mělo být otevřeno ložisko štěpných břidlic. Štola byla vyražena dvojkolejná v profilu 2,5 x 2,3 m, stoupání štoly je 5 ‰. Ražba probíhala převážně v drobách, větší část štoly je bez výztuže, eventuálně se svorníkovou výztuží, v poruchových zónách byla použita TH výztuž a pažinky. Štola byla vybavena kolejnicemi 115/24,5, rozchod 600 mm. Štola Hermína není propojena s žádným důlním dílem, její celková délka je 418,2 m, štolový horizont je o cca 29 m pod starou štolou (štola 0100). Štolou byly zastiženy spodnokarbonské horniny ve flyšovém vývoji moravického souvrství ve smyslu O. Kumpery (1976). Moravické souvrství se plynule vyvíjí z hornobenešovských drob a představuje litologicky složitý, mohutný komplex sedimentů, v němž se střídají v různých rytmech a v různém zastoupení břidlice, prachovce, droby a slepence s tím, že dominantním litologickým typem jsou břidlice. O. Kumpera rozčlenil tento komplex sedimentů na menší jednotky a to na vrstvy bohdanovické, cvilínské, brumovické a vikštejnské. Podle poslední přehledné práce Dvořáka (1994) hornobenešovské souvrství se řadí do tournai až po bázi svrchního visé (360 ~ 340 mil. let), moravické souvrství představuje svrchní visé (340 - 330 mil. let). Nadloží moravických vrstev tvoří hradecké droby, které zpravidla leží na moravických vrstvách velmi ostře. Spodní část hradeckých drob je reprezentována hrubozrnnými zelenošedými až modrošedými drobami anebo drobně až středně zrnitými drobovými slepenci v lavicích okolo jednoho metru, střídající se monotónně s lavicemi zelenavých drob. Vlastní hradecké droby obsahují drobné vložky břidlic, jsou v podstatě bez živců a tím se výrazně odlišují od drob hornobenešovského souvrství. Dominantní drobová a slepencová spodní část hradeckých drob je mocná asi 500 m a pozvolna přechází do svrchní části, reprezentované monotónním střídáním lavic drob s vrstvami vápnitých prachovců nebo jílovců s rostlinnou drtí. Svrchní část hradeckých drob přechází ubýváním písčité složky pozvolna do nadložních kyjovických břidlic, které sahají až do nejnižší goniatitové subzóny namuru A - cca 330 mil. let. Ražba štoly probíhala v období červen 1991 až březen 1992 v rámci geologického průzkumu s cílem ověření směrného a hloubkového vývoje ložiska štěpné břidlice, v minulosti těženého ve svrchní části. V dubnu 1992 byly práce na ražbě štoly přerušeny. Likvidace byla definována jako přerušení geologicko-průzkumných prací, prostor u ústí štoly byl oplocen, vstup do štoly byl opatřen uzamykatelnými.

Čtěte také: Svět geologie: Břidlice a druhy hornin

Soudkova štola

Soudkova štola se nachází asi 500 m jihovýchodně od osady Boňkov, východně od silnice Hranice - Potštát, přibližně 5 km jihovýchodně od Potštátu. Z geomorfologického hlediska území náleží k celku Potštátská vrchovina. Podloží je tvořeno spodnokarbonskými břidlicemi a droby převážně moravických, méně hradeckých vrstev. Štola vznikla při podpovrchové těžbě břidlice patrně ve 2. polovině 19. století. Hlavní štola záhy za vstupem přechází v protáhlou téměř rovnou komoru, která je místy vysoká až 10 m a je částečně vyplněna četnými zakládkami. V zadní části dolu dochází občas k řícení bloků břidlice. Z hlavní štoly lze sestoupit do spodního patra, ve kterém se dle sdělení speleologů také vyskytují netopýři, ale tento sestup je obtížný, a proto není spodní patro sledováno. Boční štola je přerušena zatopenou šachticí neznámé hloubky, širokou asi 5 m v celé šířce dna štoly. Předmětem ochrany je vrápenec malý. Na zimovišti bylo zatím zjištěno 10 druhů letounů (Chiroptera) a běžné druhy fauny bezobratlých v jeskyních. Z dalších druhů zde byli v posledních letech potvrzeni netopýr velký (Myotis myotis), n. brvitý (M. emarginatus), n. řasnatý (M. nattereri), n. vodní (M. daubentonii), n. severní (Eptesicus nilssonii), n. ušatý (Plecotus auritus) a n. černý (Barbastella barbastellus). Ojediněle byl v minulosti nalezen i netopýr velkouchý (Myotis bechsteinii). Zajistit klid na zimovišti je důležité zabezpečením hlavního vchodu do štoly mříží o vhodné velikosti otvorů s uzamykatelnými dvířky a umístěním informační tabule o negativních účincích vyrušování letounů na zimovišti. Na lokalitě dochází k častému poškozování vstupní mříže a následnému rušení netopýrů na zimovišti.

Přehled vybraných štol a lokalit

Následující tabulka poskytuje přehled některých zmíněných štol a lokalit s jejich klíčovými charakteristikami:

tags: #stola #mlyn #bridlice #informace

Oblíbené příspěvky:

• kompletní průvodce ochranou vozu
• Přečtěte si o gumové dlažbě MAX3
• Rady a tipy pro stavbu z PORFIXu vlastníma rukama
• Imitace dřeva a kovu na obkladech
• Jak na imitaci kamene na fasádách a v interiérech