Kompletní průvodce světem cihel: od historie po moderní použití

Cihla patří mezi nejstarší stavební prvky, který se využívá v různých formách tisíce let. Nejstarší formou cihel jsou tzv. vepřovice - sušené cihly s příměsí pilin nebo slámy. Vepřovice mají za sebou přes 10 tisíc let používání, u nás jejich zapojení do stavebního procesu probíhalo až do 20. století.

Historie a značení cihel

Ve střední Evropě se s pálenými cihlářskými výrobky setkáváme až v 11. století. Dobová terminologie hovoří o cihlách „zdících, krycích a dláždících“. Středověké cihly jsou charakteristické roztříštěností rozměrů, poměrů délek stran, stejně tak se liší kvalitou zpracování a materiálem. V tomto období bylo značení cihel v Čechách a na Moravě spíše výjimkou. V rámci monarchie tvoří v tomto směru výjimku oblast Horních Uher, kde lze vysledovat značení cihel tzv. pozitivními kolky již v 18. století jako vcelku běžné. Pozitivní kolek byl vytvořen tak, že ve dně formy byla vyryta či vypálena značka.

V roce 1839 byly pro Čechy předepsány základní rozměry cihel pro zdění (tzv. zdice) 11½ × 5½ × 2½ palce a současně bylo předepsáno razit na cihlu značku výrobce - cihelny. Zcela unifikovaného formátu bylo dosaženo až ke 14. 4. 1883 v souvislosti s metrologickou reformou. Formát cihel pro zdění byl stanoven na 290 × 140 × 65 mm. Pro výše uvedené období se stalo charakteristickým tzv. kolkování. Na dno formy byla umístěna reliéfní raznice, jež po odformování vytvořila negativní reliéf v cihlářském výrobku - tzv. kolek. Můžeme tak pozorovat nejčastěji cihly s kolky ve formě iniciál majitele či tradičního názvu cihelny, vzácněji kolky s propracovanými reliéfními erby a symboly, a stejně tak primitivní kolky ve formě malé značky.

Cihla plná pálená (CPP)

Pálená cihla se vyrábí z cihlářské hlíny, která se po nařezání vysouší 2-3 dny v sušárně na vlhkost do 2 %. Následně se cihla dostává do vypalovací pece, kde stráví v teplotě mezi 700 a 1000 °C jeden až dva dny. Po vypálení jsou cihly roztříděny, v některých případech se ještě povrchově upravují (impregnace, glazura).

Rozměry cihly PP a hlavní vlastnosti

Klasická pálená cihla vyrobená formováním cihlářské hlíny do tvaru kvádru s poměrem stran 4 : 2 : 1 a následným vypalováním v peci se nazývá klasickými cihlami velkého formátu a státní norma (ČSN 72 2601, 05, 10) určuje i jejich rozměr (290 × 140 × 65 mm), což usnadní výpočty spotřeby a následný nákup. Cihla má skladebný rozměr (s omítkou a maltou) 300 x 150 x 75 mm.

Čtěte také: Vše o příhradové části střechy

Cihla plná pálená je materiál s dobrou požární odolností, vzduchovou neprůzvučností a výbornou schopností akumulace tepla.

• modulový formát
• estetický vzhled
• dobře akumuluje teplo
• dobrá pevnost
• ekologické řešení - přírodní materiál
• dobře izoluje zvuk
• vysoká požární odolnost

Z plných cihel se nejčastěji staví nosné stěny (300 nebo 450 mm) a příčky (75 nebo 150 mm). U starších staveb bývají ve spodní části budovy stěny mnohdy výrazně silnější. Z páleného cihlového zdiva lze postavit až osmipatrové budovy, v dnešní době se však klasické plné cihly používají zejména ke stavbě obezdívek komínů, podezdívek plotů a dalších dekoračních prvků. Nacházejí využití i při rekonstrukcích některých historických budov a mohou posloužit i při rekonstrukcích či dostavbách venkovských domů včetně rekreačních chalup, kde byl tento materiál použit i v původní konstrukci stavby.

Vlastnosti pálených cihel:

• Měla by mít obdélníkový tvar, pravidelný povrch a červenou barvu.
• Měla by být řádně vypálená. To lze zjistit tak, že se dvě cihly drží volně, jedna v každé ruce, a udeří se do nich. Ostrý kovový zvuk znamená dobré vypálení, zatímco tupý úder by znamenal neúplné vypálení.
• Dobrá stavební cihla by neměla absorbovat více než 15 % své suché hmotnosti vody. Absorpce by v žádném případě neměla překročit 20 procent.
• Kvalitní stavební cihla by měla mít požadovanou pevnost v tlaku, která by měla být 15-80 MPa. Přibližnou zkouškou pevnosti cihly je nechat ji volně spadnout z výšky asi jednoho metru na tvrdou podlahu. Cihla by se neměla rozbít.
• Cihla by měla být dostatečně tvrdá, aby se nedala poškrábat nehtem.
• Dobrá cihla má jednotnou barvu a strukturu po celém těle. To lze zkontrolovat tak, že vezmete cihlu z partie a rozlomíte ji na dvě části.

Parametry cihly P20

Cihla plná pálená P20 má následující parametry:

• Rozměr: 290 x 140 x 65 mm
• Pevnost: min 20 N/mm²
• Váha: 1776 kg/m³
• Nasákavost: 13%
• Reakce na oheň: A1
• Počet ks na paletě: 250 (1150kg)

Spotřeba cihel dle tloušťky zdi

Cihla váží zhruba 4 kg. Cena se v současné době na trhu stavebnin pohybuje nejčastěji od 7 do 10 korun za 1 kus včetně DPH, přičemž můžete narazit i na výhodnější ceny pro druhou jakost, množstevní slevy, ale i na prémiové cihly zvonivky, jejichž cena přesahuje 20 korun za kus.

Čtěte také: Tipy pro práci s hmoždinkami

Další formy klasické cihly

Kromě celých cihel se používají také v různých odvozených rozměrech:

• „devítka“ - 3/4 cihly = 9″ - také „tříčtvrtka“
• „půlka “ - 1/2 cihly
• „kvantlík“ - 1/4 cihly - také „čtvrtka“
• „pásek“ - 1/2 cihly rozpůlené po délce

Druhy cihel

Typy cihel vybírejte podle toho, jestli stavíte nosnou konstrukci, příčku, komín, obklad, zahradní zeď nebo detail v interiéru. Cihla může být pevná, lehčená, děrovaná, broušená, pohledová nebo speciální žáruvzdorná. Rozdíl není jen v ceně, ale také v tom, jak dobře izoluje, jak se s ní pracuje a jakou má životnost.

Před nákupem si ověřte, k čemu je konkrétní cihla určená. Vzhledově podobné cihly se mohou technickými vlastnostmi výrazně lišit. U domu se špatně zvolený materiál projeví rychle. Příčka může být zbytečně těžká, obvodová zeď může mít horší tepelnou izolaci a venkovní cihla může při mrazu trpět nasákavostí. U nosných konstrukcí je proto důležité řídit se projektem a doporučením statika. U menších prací, jako je obklad nebo zahradní zídka, máte větší volnost, ale i tam se vyplatí sledovat pevnost, mrazuvzdornost a nasákavost.

Rozměry cihel: základní formáty a orientační přehled

Rozměry cihly jsou důležité pro výpočet spotřeby materiálu, tloušťku zdiva, rychlost zdění i výslednou pevnost konstrukce. U historických a klasických cihel se často setkáte s menšími formáty, zatímco moderní broušené nebo děrované cihly mají větší rozměry, aby se zdivo stavělo rychleji a s menším množstvím malty.

Další druhy cihel

• Normalformat (NF): Normalformat je mezinárodně standardizovaná jednotka pro děrované cihly, které se využívají ve střední a východní Evropě. Rozměr NF je 250 x 120 x 65 mm.
• Waalformat (WF): Waalformat je mezinárodně standardizovaná jednotka pro lícové cihly. Tento typ cihel se používá nejčastěji v západní a severní Evropě, ale je oblíbený také v České republice. Rozměry WF jsou 210 x 100 x 50 mm.
• Lícové cihly ražené: Ražené cihly se vyrábí oproti klasické CPP ražením hlíny do speciálních forem. Cihla má díky tomu ze všech 4 stran vzor, který vynikne v každém interiéru. Z lícovek se nejčastěji realizuje oplocení, komíny, krby, ale také interiérové zídky. Nasákavost ražené lícovky je do 18 %. Lícové cihly a cihlový obklad se používají tam, kde má být cihla vidět. Nejde tedy jen o konstrukční materiál, ale také o výrazný designový prvek. Lícové cihly se uplatní na fasádách, soklech, plotových sloupcích nebo pohledových stěnách. V interiéru se často používají tenké cihlové pásky, které vytvoří vzhled cihlové zdi bez velké tloušťky a hmotnosti. Lícová cihla je plnohodnotný zdicí prvek nebo fasádní materiál, zatímco cihlový obklad bývá tenký pásek určený k nalepení na připravený podklad. Obklad je lehčí a praktičtější pro interiér, lícová cihla zase působí robustněji a hodí se i na venkovní konstrukce.
• Cihly klinker (zvonivky): Klinkery mají nasákavost do 6 % a jsou vyráběny strojově. Tři strany jsou pohledové, 1 je pak hladká. Vynikající vlastnosti předurčují tyto cihly zejména pro stavbu nosných neomítaných zdí u vinných sklípků nebo neomítaných zdí s vysokou odolností vůči klimatickým vlivům. Hlavní výhodou těchto cihel je jejich vynikající odolnost proti erozi. Dokladem jsou neomítané stěny domů, odolávají povětrnostním vlivům mnohdy déle než sto let. Kabřinec, často označovaný také jako klinker, se vypaluje při vyšších teplotách. Díky tomu má nízkou nasákavost, vysokou odolnost a dobře zvládá mráz i déšť. Proto se používá hlavně na fasády, sokly a venkovní pohledové plochy. Jeho tepelná izolace ale nebývá hlavní předností, proto se často kombinuje s nosnou konstrukcí a izolační vrstvou.

Broušené cihly a cihly s izolací pro moderní dům

Broušené cihly se po výrobě přesně upravují tak, aby měly rovné ložné plochy. Díky tomu se zdí na tenkovrstvou maltu nebo speciální pěnu či lepidlo, podle systému výrobce. Výsledkem jsou tenčí spáry, rychlejší práce a menší riziko tepelných mostů. Broušené cihly jsou oblíbené u novostaveb, kde záleží na přesnosti i tepelných vlastnostech zdiva.

Čtěte také: Prozkoumejte architekturu antického světa

• Rychlejší zdění díky přesným rozměrům a menšímu množství malty.
• Lepší tepelněizolační vlastnosti při správném systému zdění a vhodné tloušťce zdiva.
• Čistší práce na stavbě, protože se používá tenkovrstvá malta, pěna nebo lepidlo.
• Vhodné pro obvodové zdivo moderních domů, pokud odpovídají projektu a požadavkům na energetiku.
• Vyšší pořizovací cena, která se ale může částečně vrátit rychlejší pokládkou.

Šamotové cihly a speciální cihly pro vysoké teploty

Šamotové cihly patří mezi speciální cihly určené do míst, kde běžná pálená cihla nestačí. Používají se v krbech, kamnech, pecích, topeništích a dalších konstrukcích vystavených vysokým teplotám. Jejich hlavní výhodou je žáruvzdornost, schopnost akumulovat teplo a odolnost vůči prudkým změnám teplot. Šamotová cihla není běžná stavební cihla. Do krbu, pece nebo topeniště používejte jen materiál pro vysoké teploty a vhodnou žáruvzdornou maltu. Při stavbě krbu nebo pece nestačí vybrat správnou cihlu podle rozměru. Důležitý je i návrh konstrukce, dilatace, napojení kouřovodu, bezpečné vzdálenosti od hořlavých materiálů a správný typ pojiva. U topných zařízení se proto vyplatí postupovat podle projektu nebo doporučení odborníka. Chyba v detailu může znamenat praskání, špatný tah nebo bezpečnostní riziko.

Moderní cihly a tvárnice

Tradiční plné cihly i keramické tvárnice vznikají vypalováním z hlíny. Tvárnice mají dutiny, které snižují hmotnost a současně zlepšují tepelněizolační vlastnosti. Výrobci nabízí i speciální izolační tvárnice, jejichž dutiny jsou vyplněné minerální vatou či jiným izolantem. Díky tomu jsou vhodné i pro jednovrstvé zdění bez dodatečného zateplování.

Typy tvárnic

• Nosné: Jsou určené pro obvodové zdivo a vnitřní nosné stěny. Nejčastěji mají šířku od 25 do 50 cm.
• Nenosné: Vzhledem k mírnějším požadavkům na únosnost a izolační vlastnosti mohou být nenosné příčky tenčí, a tak zbytečně nezmenšují užitnou plochu stavby.
• Soklové: Jsou vhodné pro pokládku na základové či stropní desky.
• Dekorativní: Pro lícové (pohledové) části staveb, u kterých má být vzhled cihly přiznaný.

Ve skupině tvárnic mají největší zastoupení ty pórobetonové. Jsou lehké, snadno opracovatelné a poměrně jednoduché na montáž.

Další typy tvárnic

• Betonové tvárnice: Tvarovky z betonu (neboli ztracené bednění) se používají pro stavbu mnoha konstrukcí od základů staveb po ploty. Mají dutinu, která snižuje jejich hmotnost.
• Vápenopískové tvárnice: Mají podobné složení jako pórobeton, jejich hustota je však mnohem vyšší. Díky tomu jsou mimořádně pevné a skvěle izolují. Díky vysoké pevnosti mohou být obvodové stěny užší, a tak zvýší užitnou plochu stavby.
• Štěpkocementové tvárnice: Na rubové straně mají integrovanou tepelnou izolaci. Sestavují se do bednění a následně se betonují.
• Skleněné tvárnice: Vyrábí se z vysokopevnostního skla a umožňují přirozené prosvětlení interiéru. Zároveň slouží jako esteticky atraktivní designový prvek, který v posledních letech zažívá renesanci. Skleněné tvárnice neboli luxfery nejsou nosné pro svislé příčky. Existují však speciální typy, které jsou nosné pro horizontální použití.

Vývoj tepelně technických parametrů cihel

S vývojem požadavků na stěnové konstrukce se také začíná měnit tvar cihel. Od plných cihel se přechází v období let 1946-1960 k příčně děrovaným cihlám typu CDm. V 90. letech přichází cihla „současného“ typu Therm se suchou styčnou spárou mezi jednotlivými cihelnými bloky označovanou pero drážka, též P+D. Broušené cihly se objevily v Německu. V současnosti hodnotu U = 0,25 W/(m2‧K), která odpovídá doporučené hodnotě podle normy ČSN 73 0540-2:2007 pro vnější těžké stěny, bez problémů splňuje jednovrstvé zdivo z cihelných bloků typu Therm o šířce 440 mm. Zdivo tloušťky 440 mm dosahuje součinitele prostupu tepla kolem hodnoty U = 0,21 W/(m2‧K) případně i nižší.

Vazba zdiva: základ úspěšného zdění

Základem úspěšného zdění z cihel je dodržení některé ze základních typů vazeb. Zdění ve vazbě znamená, že cihly v druhé a dalších řadách je nutné klást tak, aby vždy celý kus překryl styčnou spáru cihel v předchozí řadě. Pro budoucí pevnost a stabilitu zdí je nezbytné docílit toho, aby v jednotlivých řadách kladených na sebe nevznikala průběžná linie styčných spár. Princip správné vazby ostatně neplatí jen pro klasické cihly, ale uplatní se i při použití tvárnic či opracovaných kamenů. Typy vazeb se vyvíjely víceméně od počátku používání cihel pro stavění zdí. Jejich dodržení velmi usnadňuje normovaná velikost: jsou-li cihly rozměrově shodné, není problém dodržet rytmus pravidelně se opakujících vzorců. A zvolíte-li cihly pro jejich specifickou krásu i jako pohledový materiál bez dalšího omítání, je dodržení vazby nezbytné, jinak by fasády či zídky působily disharmonicky.

Základní typy vazeb

• Běhounová vazba: Nejjednodušší cihelná vazba používaná především pro zdění příček. Nehodí se pro zdi, které mají nést další konstrukce. Tloušťka bývá při použití běžných cihel 15 cm. Cihly se převazují o polovinu nebo čtvrtinu své délky.
• Vazáková vazba: Používá se pro zdění stěny o tloušťce 30 cm. Takto vyzděná stěna má již vyšší nosnost a může být použita pro uložení například stropních konstrukcí. Cihly se převazují o polovinu své šířky.
• Polokřížová vazba: Připadá v úvahu pro zdění zdí tloušťky 45 cm. Zeď vyzděná polokřížovou vazbou může být použita jako nosná i obvodová stěna. V líci se v tomto případě střídají běhounové a vazákové vazby.
• Křížová vazba: Určena pro vyzdívání zdí tloušťky 60 cm. Také takto vyzděná stěna může sloužit jako nosná nebo obvodová. Kombinují se u ní rovněž běhounové a vazákové vazby, ale oproti polokřížové jsou u této vazby běhouny v líci nad sebou a kryjí se jen ve vrstvě první, páté, deváté atd.
• Gotická vazba: Rovněž nazývána polská a je založena na zděných hlavách ve sloupci, přičemž každá kratší strana je posunuta o polovinu délky cihel v řadě nad a pod ní. Je to pracná vazba, jejíž hlavní výhodou je možnost vytvoření atraktivního pohledového vzoru.

Postup zdění z cihel

Zdí se vždy na vodorovný podklad, případné nerovnosti základu je potřeba vyrovnat maltou. Mezi základové pasy a cihlovou zeď se vkládá izolační asfaltový pás. Na oba konce zamýšlené zdi položte do malty cihlu, vyrovnejte ji pomocí vodováhy a pak mezi obě cihly napněte provázek, podle nějž se dorovnávají další cihly v řadě.

U zdění na šířku jedné cihly je pro správné vyrovnání nutné silné maltové lože. Tloušťka maltou vyplněné spáry by neměla přesáhnout 1,5 cm. Cihly se vyrovnávají poklepem kladívka nebo gumové paličky, rovinu kontrolujte vodováhou. Mezi položenými cihlami se nechává mezera asi 1 cm, která se vyplňuje maltou. Přebytečná stékající malta se hned odstraňuje zednickou lžící. Přilnavost malty posílíte navlhčením cihel.

Při žádné ze zvolených vazeb se styčné (svislé) spáry v jednotlivých řadách nesmějí opakovat nad sebou na stejném místě. Posouvejte je do vazby o 1/4 až o 1/2 cihly.

Vyzdívání rohu nebo napojení dvou zdí do sebe vyžaduje správné provázání. To znamená, že je nutné zachovat vazbu (posunutí svislých styčných spár) mezi sousedními vrstvami cihel minimálně o 1/4 cihly. Kříží-li se vám zdi, necháte vždy jednu proběhnout a druhou přizdíte. V další vrstvě je to naopak, druhá probíhá, první je přizděna. Pokud přizdíváte novou příčku ke stávající nosné konstrukci, svážete je vysekáním kapes nebo vložením armovacího železa do spáry nové zdi a zavrtáním do zdi stávající. Dodržování vodorovných a svislých rovin je alfou a omegou úspěšného zdění z klasických cihel. Tradiční cihelné zdivo sluší i venkovním kuchyním či krbům.

Výhody a nevýhody cihel jako stavebního materiálu

Cihly patří mezi osvědčené stavební materiály, které mají dlouhou životnost, dobrou pevnost a příjemné vlastnosti pro vnitřní klima. Zároveň ale nejsou všechny cihly stejné a u klasických typů je často nutné doplnit zateplení. Proto je dobré znát jejich silné i slabší stránky ještě před tím, než se rozhodnete pro konkrétní systém zdiva.

Výhody (Plusy)

• Dlouhá životnost a vysoká odolnost při správném použití a ochraně konstrukce.
• Dobrá pevnost a stabilita pro vnitřní i obvodové zdivo.
• Přirozená schopnost pracovat s vlhkostí a podporovat příjemné vnitřní klima.
• Dobrá požární odolnost a široká dostupnost různých formátů.
• Moderní broušené a izolační cihly umožňují rychlejší a přesnější zdění.

Nevýhody (Mínusy)

• Klasické cihly často vyžadují dodatečné zateplení, aby splnily dnešní energetické nároky.
• Vyšší hmotnost některých typů komplikuje manipulaci a dopravu.
• U nosného zdiva je nutný správný projekt, statika a odborné provedení.
• Zdění může být pomalejší než u některých velkoformátových alternativ.
• Nevhodný typ cihly v exteriéru může trpět vlhkostí, mrazem nebo špatnou nasákavostí.

Budoucnost cihel

Vývoj v oblasti cihel je neustálý. Jednou z hlavních oblastí je vývoj keramického střepu a vytváření cihlářské suroviny. V současné době je vývoj zaměřen na snižování tepelné vodivosti střepu při zachování maximální možné pevnosti. Další podmnožinou tohoto směru vývoje je používání surovin, zejména charakteru odpadních hmot, které jednak zlepšují vlastnosti střepu (např. tvorbou pórů svým vyhoříváním při vypalování), snižují energetické nároky na výpal, zlepšují proces sušení apod. Další oblastí vývoje je hledání nových možností vytváření samotné geometrie cihelných bloků potlačující přenos tepla.

tags: #stredova #cast #cihly #popis

Oblíbené příspěvky:

• Mendělejevova tabulka
• montáž elektroinstalačních krabic do sádrokartonových podhledů
• Ochranný nátěr zdiva a dřeva Den Braven PROFI
• Dřevěné šikmé střechy
• Jak správně chránit a připravit čerstvý anhydritový potěr