Kompletní průvodce pokládkou asfaltových střešních šindelů

Správná pokládka střešního šindele hraje klíčovou roli v životnosti střechy. Pro její bezchybné provedení přinášíme návod, jak položit střešní šindel i upozornění na nejčastější chyby, kterých se mnohdy umí dopustit i zručný kutil. Pokládka šindelů patří mezi lehčí pokládky střešní krytiny, přesto je však omezena pravidly, které je nezbytně nutné dodržet, pokud má být hotová střecha nepropustná a s dlouhou životností. Asfaltový střešní šindel (v našich končinách též nazývaný jako kanadský šindel) je levnou a lehkou střešní krytinou, která nabízí nízkou hmotnost, dobrou odolnost, dlouhou životnost i nenáročnou montáž. Samotné šindele se pokládají po řadách od spodní části nahoru, tedy od okapu k hřebeni.

Příprava střechy před pokládkou šindele

  1. Základem je dobře připravený podklad

    Střešní konstrukce musí být opatřena dostatečně únosným, rovným a suchým záklopem - bedněním. Pro záklop se proto nejčastěji používají dostatečně vyzrálá prkna nebo OSB desky o tloušťce alespoň 15 mm (záleží na rozteči krokví, sněhové oblasti a sklonu střechy). Podklad pro asfaltový šindel musí být maximálně rovný a přiměřeně napnutý. Pracujte pečlivě, neboť každá případná nerovnost podkladu bude na povrchu střešního pláště zhotoveného z šindelů viditelná. Nedoléhání šindelů při nerovnosti podkladu též výrazně zhoršuje schopnost vzájemného slepení.

  2. Oplechování a podkladní pásy

    Následuje oplechování spodní hrany bednění, aby zde nedocházelo k pronikání vody do podkladu. Poté instalujeme na záklop pojistnou hydroizolaci, tedy podkladní pás. Pojistná hydroizolace ochrání střešní konstrukci před a při pokládce asfaltového šindele, navíc vyrovnává menší nerovnosti v bednění. Jako podkladní vrstva se nesmějí používat asfaltové pásy, které mají nosnou vložku z papíru, protože lepenka může nasát vzdušnou vlhkost a šindele se zvlní, což sníží životnost střechy. Ze stejných důvodů se vůbec nesmí použít papírová lepenka. Platí, že na podkladní pás se musí používat materiály na bázi asfaltu. Podkladní asfaltové pásy pokládejte rovnoběžně s okapovou hranou od spodního okraje střechy s překrytím v přesazích min. 10 cm. Hřebíky pro kotvení asfaltových pásů na střeše používejte jen v nezbytně nutném množství. V úžlabí je třeba instalovat podkladní pás svisle, na ostatní ploše střechy vodorovně. Běžně stačí přesah jednotlivých pásů 8 až 10 cm, při sklonech nad 20° až o 50% více. Pro sklony nad 85° není podkladní pás vyžadován. Podkladní pásy kotvíme k záklopu (bednění) hřebíky každých 40 cm ve všech směrech podél okrajů pásů. Nezapomeňte, že úžlabí může být opatřeno asfaltovými pásy, ale také oplechováno. Pokud budete úžlabí oplechovávat, opatřete podkladním pásem nejprve je.

  3. Rozvržení pokládky

    Před vlastním zahájením pokládky si provedeme rozměření, tzv. „linkování“ střechy. To nám slouží jako vizuální pomůcka k zajištění kolmosti šindelových tabulí (kolmé linky). V případě špatného rozměření hrozí, že šindele nebudou ležet vodorovně nad sebou v zákrytech a při pohledu na střechu zespoda bude tato estetická vada vidět. Tyto linky je třeba vždy respektovat i za cenu eventuální úpravy rozměru šindele či naopak nepatrného zvětšení mezery mezi dvěma šindeli. Kolmé linky nám rovněž zajišťují pomoc při rozměření objektů, které přerušují souvislou plochu střechy (nalinkování na obou stranách vikýřů, komínů apod.) tak, aby se nad nimi šindele opět „potkaly“. Na dlouhých střechách doporučujeme začínat od středové kolmé linky, čímž se docílí perfektně symetrického vzhledu šindelů.

    Jak vytvořit na střeše kolmou středovou linku:

    Čtěte také: Střešní Latě - Specifikace a Rozměry

    • Na okapové hraně stanovíme středový bod S1.
    • Napravo i nalevo ve stejné vzdálenosti si zvolíme dva body, např. 1 m ze středového bodu (A1 a A2) a z těchto bodů opíšeme např. pomocí provázku dva stejné kruhy.
    • Spojením průsečíku těchto kruhů (S2) a středového bodu (S1) vznikne kolmice k okapové hraně.

    U běžných sklonů se základním překryvem šindelů zcela rovné položení jednotlivých řad zaručí pouze stálá vzdálenost mezi spodními okraji tabulí a horními částmi výřezů předchozí řady šindelů, tzv. expozice. U menších sklonů, kde se šindele více překrývají, je třeba odměřovat stejnou vzdálenost mezi spodními okraji šindelů vhodnou měrkou. Důležité je, aby bylo přesně v zákrytu to, co bude vidět a nikoli to, co bude skryto!

    Pro nejlepší shodu barevnosti a odstínu navazujících střešních ploch je nutné používat šindele od stejného výrobce asfaltových pásů a ze stejné výrobní šarže. Při vlastní pokládce rozložte několik balíků a šablony berte z různých balíků tak, abyste docílili jejich vzájemného promíchání. Na střeše tak nevzniknou viditelné plochy s různými odstíny.

Pokládka střešního šindele - postup

  1. Zahájení pokládky a startovací řada

    První pravidlo zní: pokud je to možné, začínejte s veškerou pokládkou střešního šindele na méně viditelné části střech. Tam získáte potřebnou zručnost, cvik a sebevědomí pro tu část, která bude více na očích. Asfaltová střešní krytina se pokládá od spodního okraje střechy - tedy od okapu nahoru. Ze šindele pro první řadu musí být nejprve odříznuty přesahy. Umístíme šindel na podložku a necháme jazyky spadnout přes podložku. Umístíme první šindel na okapový okraj odkapávacího panelu a necháme jej vyčnívat 1 cm pod okraj plechu. Pokud jeden pás nestačí, nasadíme další šindel těsně na hranu.

    Pokládku zahájíme od středové linky, kterou jsme si předem vyznačili, postupem doprava a doleva tak, aby spodní část seříznutých šindelů přečnívala přes okapnici o cca 5 mm, tj. termobody budou nad okrajem okapnice. Zbylou přečnívající část seřízneme a spodní část šindele k okapnici přilepíme asfaltovým tmelem, event. nahřejeme termobody a poté přitlučeme hřebíky. Tím nám vznikne tzv. startovací řada. Spodní část spodní řady navíc podlepíme bitumenovým tmelem. Startovací řadu přibíjíme na okraj střechy přes oplechování, a to měděnými, poniklovanými či nerezovými hřebíky s hlavičkou průměru 8 až 10 mm. Tyto hřebíky by měly být tak dlouhé, aby neprošly záklopem (bedněním) a jsou opatřeny vroubky, aby nedocházelo k jejich vylézání ze záklopu.

    První řadu šindelů pokládáme přes startovací řadu tak, aby spoje nebyly v jedné linii nad sebou. Další řádek začneme obloukem šindelu, nikoli krajem. Dosáhneme tak posunu ve skladbě, který je pro tento šindel tak typický. Druhou řadu šindelů položíme přes první řadu tak, aby páska byla zakryta na několik centimetrů - dostaneme se tak mírně nad okap. Od druhé řady zkracujeme první tabuli o polovinu, tím docílíme pokládky šindelů tzv. na skladbu. Další řádky pokládáme dle vzoru a značek. Pracujeme až k hřebeni s tím, že každý nový řádek je posunut o polovinu.

    Čtěte také: Vše o střešních latích 40x60

  2. Správné zatloukání hřebíků

    Používejte pouze nerezavějící žárově pozinkované, tvrzené hliníkové či měděné hřebíky na asfaltový šindel o délce min. 25-28 mm, na hřebeni, okapech a úžlabích 32-35 mm a průměru hlavy min. 9 mm (tzv. lepenkáče). Povrch těla hřebíku musí být upraven tak, aby zabraňoval jeho samovolnému „vylézání“ (např. při snižování vlhkosti v prkenném záklopu nebo za silného větru). Běžná tloušťka ochranné vrstvy zinku na žárově zinkovaných hřebících je více než 50 mikronů. U všech šablon zatloukáme hřebíky v místě, kde začíná výřez zubů.

    Hřebíky zatloukáme tak, aby procházely vždy dvěma šindeli do překrytých částí šindelů, aby nebyly vidět, 2 cm nad výřez, u krajů 2,5 cm od strany šindele. Zamezí se tím kromě jiného poškození povrchu šindele. V případě, je-li hřebík zatlučen nad správnou pozici, může dojít k zatékání do střešní konstrukce nebo k poškození šindelů či jejich odtržení vlivem silného větru. Naopak, zatlučeme-li hřebík pod správnou pozici, bude docházet k zatékání do střešní konstrukce, protože hřebík není zakryt a je vystaven povětrnostním vlivům. Oprava střešního šindele bude poté jen otázkou času.

    Pokud je třeba hřebík vytáhnout (narazíme-li např. na suk či na spáru), buď použijeme nový šindel či původní otvor po hřebíku opravíme asfaltovým střešním tmelem.

    Tabulka: Volba hřebíků dle typu záklopu

    Typ záklopu Typ hřebíků
    Prkenný záklop (min. tloušťka 25 mm) Slabší hřebíky (silnější mohou prkna naštípnout)
    Deskový záklop (min. tloušťka 25 mm) Hřebíky silnější FeZn, Cu nebo AlMg, eventuálně i kroucené (hřebíky se neohýbají)

    Nedoporučujeme používat galvanicky pozinkované hřebíky, protože mají nižší antikorozní ochrannou vrstvu, kratší životnost a jdou lehce vytáhnout z bednění.

    Čtěte také: Střešní konstrukce: Podpůrné trámy

  3. Stanovení překryvu šindelů v závislosti na sklonu střechy

    Plochy pokryté jedním balíkem uvedené v informačních materiálech platí pro základní překryv šindelů pro sklony střechy nad 25°. Se snižujícím se sklonem se překryv zvyšuje. Šindele lze použít pro střechy se sklonem 15° až 85°, s výjimkou samolepivých typů šindelů, kde je povolen i sklon 90°. Při nižších sklonech než 15° může do střechy zatékat, při velkých sklonech hrozí naopak odtržení šindele větrem.

    Jak položit střešní šindel na střechy s nízkým sklonem, nebo v nepříznivých klimatických oblastech? Vždy s větším překryvem! Překryv má vliv na spotřebu krytiny i hmotnostní zatížení střešní konstrukce. Pamatujte, že v případě pochybností a v klimaticky velmi nepříznivých oblastech (v horách, v místech se silnými větry a prudkými dešti), je vždy vhodnější zvolit větší překryv šindelů. U sklonů pod 25°, nad 60° a v oblastech s nepříznivými klimatickými podmínkami používáme více hřebíků a šindele podlepujeme asfaltovým tmelem, abychom zabránili jejich odtržení silným větrem. Nesmí se však používat nadměrné množství tmelu, které může způsobit jeho stékání a pronikání organického rozpouštědla obsaženého v tmelu do asfaltu v šindelích. To pak způsobuje rozpouštění asfaltu v šindeli a tvorbu tzv. puchýřů na šindelích!

  4. Pokrývání hřebenů a nároží

    Hřebenáče, které používáme na hřeben a nároží, zhotovujeme nejlépe ze šindelů charBIT obdélník (delta, hexagonal) vyříznutím vhodného tvaru ze šablony a jejich ohnutím do tvaru hřebene. Dbáme na to, aby šindele byly dostatečně ohřáté, nebo je opatrně nahřejeme horkovzdušnou pistolí a poté opatrně ohneme. V případě nedostatečného ohřátí šindelů dojde k popraskání v místě ohybu.

    K výrobě hřebenáčů nepoužíváme tvar bobrovka, protože bychom nedosáhli dostatečného překryvu. U střech, kde je bobrovka použitá, použijeme k výrobě hřebenáčů jiný tvar (nejlépe obdélník) v odpovídající barvě. Při aplikací hřebenáčů musíme dát pozor na to, aby hřebíky u poslední řady šindelů byly ve styku s hřebenáči zakryty (nebyly vidět). Jestliže tomu tak není, přidáme ještě jednu řadu šindelů. Hřebenové šindele klademe po směru větru. Začínáme na straně, ze které obvykle vítr fouká. Při pokládce je podmázneme asfaltovým střešním tmelem a tím je přilepíme. Hlavičku hřebíku v posledním hřebenovém prvku též zamázneme asfaltovým střešním tmelem.

  5. Pokrývání úžlabí

    Pokrývání úžlabí na oplechování

    Připravené oplechování by mělo být souměrné podél osy středu úžlabí. Na toto oplechování si po obou stranách vyznačíme pomocné linky pro zakončení šindelů. Tyto linky by měly být rovnoběžné se středem úžlabí, avšak od okraje plechování vzdáleny min. 12 cm. Položené a přibité šindele zařezáváme podél vyznačených linek tak, aby nám vznikla rovná hrana rovnoběžná s úžlabím. Vrchní roh šindele seřízneme v úhlu 45°, aby se zabránilo zatékání vody na jednotlivé řady. Jednotlivé konce šindelů na oplechování přilepíme dvěma souvislými proužky asfaltového střešního tmelu. Pozor na použití dostatečně dlouhých hřebíků! Při zatloukání hřebíků dbáme na to, aby hřebíky byly zatlučeny minimálně 15 cm od středu úžlabí. Hřebíky nezatloukáme do oplechování!

    Pokrývání úžlabí s modifikovaným pásem

    Po obou stranách úžlabí si vyznačíme pomocné linky pro zařezávání šindelů. U hřebene tato linka začíná 8 cm od středu úžlabí a směrem dolů se odchyluje od středu úžlabí o 1 cm na 1 m délky úžlabí. Při délce úžlabí 5 m linka začíná u hřebene ve vzdálenosti 8 cm od středu úžlabí a končí u okapové hrany ve vzdálenosti 13 cm od středu úžlabí. Položené a přibité šindele zařezáváme podél vyznačených linek tak, aby nám vznikla rovná hrana. Vrchní roh šindele seřízneme v úhlu 45°, aby se zabránilo zatékání vody na jednotlivé řady. Jednotlivé konce šindelů na modifikovaný asfaltový pás přilepíme dvěma souvislými proužky asfaltového střešního tmelu. Pozor na použití dostatečně dlouhých hřebíků! Při zatloukání hřebíků dbáme na to, aby hřebíky byly zatlučeny minimálně 15 cm od středu úžlabí!

    Nepřiznané úžlabí

    Střídavě proplétáme šindele z levé a pravé strany úžlabím. Poslední šindel musí přesahovat alespoň 30 cm do protější strany úžlabí a tam se přibije hřebíkem v jeho pravém horním rohu. Před přibitím šindel pořádně přimáčkněte ke středu úžlabí, v případě potřeby jej mírně nahřejeme horkovzdušnou pistolí a opatrně vytvarujeme. Do vzdálenosti 15 cm od středu úžlabí nepřitloukáme žádné hřebíky! Pozor na použití dostatečně dlouhých hřebíků!

    Jednostranně zaříznuté úžlabí

    U jednostranně zaříznutého úžlabí musí být první řada vždy oboustranně propletena podobně jako u nepřiznaného úžlabí. Teprve od druhé řady protahujeme šindele pouze z jedné strany, většinou té, která má menší sklon. Poslední přetažený šindel musí přesahovat alespoň 30 cm do protější strany úžlabí a tam se přibije hřebíkem v jeho pravém horním rohu. Položené a přibité šindele z druhé strany zařezáváme podél středu úžlabí ve vzdálenosti 5 cm tak, aby nám vznikla rovná hrana. Vrchní roh šindele seřízneme v úhlu 45°, aby se zabránilo zatékání vody na jednotlivé řady. Jednotlivé konce šindelů na přetažené řady šindelů přilepíme dvěma souvislými proužky asfaltového střešního tmelu. Pozor na použití dostatečně dlouhých hřebíků! Při zatloukání hřebíků dbáme na to, aby hřebíky byly zatlučeny minimálně 15 cm od středu úžlabí!

  6. Opracování složitějších detailů střechy

    Asfaltové střešní šindele patří mezi materiály, se kterými je možné ideálně opracovávat velmi složité a náročné střešní konstrukce jako jsou například různé vikýře, arkýřová okna, zakřivená okna, věžičky, složitě tvarované střešní konstrukce a podobně. Díky své ohebnosti a možnosti snadného řezání jsou šindele velice vhodné i pro zpracování složitých střešních detailů s minimální pracností. Podmínkou je však dodržení základních zásad pro opracování těchto detailů. Mezi tyto zásady patří nutnost vhodně a správně si rozměřit pokládku na jednotlivých detailech, dodržovat minimální sklony a překryvy na nich, správně volit seříznutí šindelů, jejich podlepení asfaltovým střešním tmelem, správné délky hřebíků a jejich umístění. Správný postup řezání asfaltových pásu platí i pro šindele!

  7. Zpracování větrání střechy

    Střechy s krytinou z asfaltových střešních šindelů navrhujeme zásadně jako větrané. Důvodem je vznik velkého množství závad u střech, kde je větrání nedostatečné nebo zcela chybí. Důsledkem toho dochází u nevětraných střech ke kondenzaci vzdušné vlhkosti, která napadá dřevěný podklad i nosnou střešní konstrukci a může být příčinou vzniku plísní a hnilob, způsobuje nižší účinnost tepelné izolace a výrazně snižuje životnost krytiny z asfaltových střešních šindelů. V zimě dochází na okraji střechy ke vzniku ledových valů při odtávání spodních vrstev sněhu ohřívaného z interiéru, poškozování okraje střechy a k zatékání. Náklady na sanaci škod nevětraných střech pak mnohonásobně převyšují nevelkou investici na její odvětrání.

    U odvětrávané střešní konstrukce navrhujeme vzduchovou mezeru mezi dřevěným záklopem a tepelnou izolací. Větrací otvory umísťujeme do spodní části střechy a ke hřebeni. Tímto způsobem je zajištěno proudění chladného vzduchu, který je nasáván ve spodní části a komínovým efektem stoupá směrem ke hřebeni, kde je odvětrán. Případná vlhkost v takto větrané střeše je odvětrána, nedochází k její kondenzaci a tepelná izolace má zajištěnu izolační schopnost. Navíc v letních dnech dochází vlivem proudění vzduchu k ochlazování střešní krytiny, naopak v zimním období není střešní krytina zahřívána, čímž nedochází ke vzniku ledových valů.

    Vzduchová vrstva mezi podkladem a izolací musí být 4-6 cm a nesmí být nikde uměle přerušena jakoukoli překážkou. Celková průřezová plocha ventilátorů je závislá na sklonu střechy a celkové ploše střechy. U střech s parozábranou je možné plochu ventilátorů snížit o 40 %.

    U stanových či podobných střech, které mají krátký či žádný hřeben, je třeba použít deskový záklop na kontralatích ve výši požadované větrací mezery, přičemž je třeba mít mezi kontralatěmi mezery tak, aby vzduch mohl volně proudit mezi všemi mezikrokevními prostorami. Vzduch pak opouští střechu pomocí konstrukce na vyřízlém vrcholu a kontralatích. U běžných střech doporučujeme odvětrání hřebenem, kde provedeme tzv. zdvojený hřeben. Odvětrávání umisťujeme na závětrnou stranu střechy. Tímto způsobem zajistíme rovnoměrné odvětrávání s omezením možnosti zatékání do střešní konstrukce. Nesmíme opomenout správně tento detail opracovat.

Záruční podmínky pro šindele KATEPAL

Firma KATEPAL Oy sídlící ve finském městě Lempäälä, poblíž Tampere, patří jednoznačně k nejšpičkovějším světovým výrobcům SBS modifikovaných šindelů a jejich příslušenství. Samotná výroba v KATEPAL OY probíhá už více jak 55 let za nejvyšších požadavků jakosti, přesnosti a vývoje pro udržení ISO 9001. Vyráběné šindele splňují nejvyšší evropskou normu, EN 544 - třídu kvality I. Tato norma je certifikována nezávislou certifikační společností VTT s celoevropskou autoritou.

Záruka 30 let

Tato záruka se vztahuje na hydroizolaci. Tato záruka může být uplatněna jen za dodržení těchto podmínek:

  1. Musí být dodrženy skladovací podmínky (viz. každé balení šindele).
  2. Pokládka krytiny musí být provedena v souladu s ČSN, které se k dané problematice vztahují a zároveň musí být dodrženy požadavky stanovené v „Návodu na pokládku (instalaci) finských střešních šindelů“, vydaných společností PROKOM R&S s.r.o.
  3. Nosné konstrukce střechy včetně bednění musí být provedené dle příslušné ČSN.
  4. Musí být použito originální podkladové vrstvy KATEPAL (KATEPAL UltraBase/XTRABASE od 5/2025 nebo KATEPAL LiteBase 500).
  5. Musí být dodržena ventilace střešního pláště.
  6. Musí být použit kotvicí materiál správně zvolené délky (tak ať je probito bednění).

Záruka 15 let

Tato záruka se vztahuje na funkční vlastnosti, barevnou stálost a výrobní bezvadnost. Tato záruka může být uplatněna v případě dodržení bodů 1. - 6. viz. Záruka 30 let.

Záruka 10 let

Tato záruka se vztahuje na hydroizolaci, funkční vlastnosti, barevnou stálost a výrobní bezvadnost. Tato záruka může být uplatněna v případě dodržení bodů 1. - 3. viz.

tags: #stresni #asfaltove #sindele #montaz

Oblíbené příspěvky: