Střešní krytina: Podrobný průvodce asfaltovými pásy a šindeli

Střecha korunuje dům a správně zvolená střešní krytina poskytuje nejen bezpečí vašemu domovu před rozmary počasí, ale plní i estetickou funkci. V dnešní době patří mezi celosvětově nejrozšířenější asfaltová střešní krytina, která je oblíbená pro skvělý poměr cena/výkon, jednoduchou a rychlou pokládku i příznivou cenu.

Typy asfaltových střešních krytin

Asfaltové střešní krytiny naleznete na trhu ve více provedeních, jejich funkční vlastnosti jsou však totožné. Základem je rafinovaný asfalt, který je vhodně upraven a společně s plnivem nanesen na vhodnou nosnou vložku (např. na skelnou tkaninu). Celek je ještě každým výrobcem asfaltových pásů vhodně povrchově upraven z estetických i ochranných důvodů.

Asfaltové pásy a lepenky

Klasická asfaltová lepenka, tedy asfaltový pás, je na trhu k dostání obvykle v rolích o šíři 1 m a o návinu (délkách) 5 m, 7,5 m a 10 m. Pásy určené k použití ve finální vrstvě střech mají ochrannou vrstvu z keramického granulátu, nebo drcené břidlice. Chrání je proti UV záření a částečně i proti mechanickému poškození. Provádí se v přírodní barvě i v různých dalších barvách (červená, zelená, hnědá, modrá, černá, žíhaná aj.).

Modifikované a oxidované asfaltové pásy

Klasické asfaltové pásy se dělí na modifikované a oxidované. Z hlediska „konstrukce“ jsou modifikované asfaltové pásy stejné jako oxidované asfaltové pásy. Tvoří je nosná vložka a asfaltová hmota (obojí vždy odpovídající účelu pásu). Asfaltová hmota modifikovaného pásu je však oproti oxidovaným pásům obohacena speciálními přísadami, které vhodně mění vlastnosti pásu. Modifikovaný bitumen je bitumen obohacený syntetickým kaučukem, nejčastěji SBS elastomerem.

• Oxidované asfaltové pásy: V dnešní době se oxidované pásy používají jako podkladní asfaltové pásy ve spodní vrstvě, nebo pro provizorní zakrytí. Nejsou elastické a v porovnání s modifikovanými pásy vykazují nižší teplotní stálost.
• Modifikované asfaltové pásy: Lze je použít jako podkladní i finální vrstvu. Jsou elastické i při studených podmínkách (protažení při přetržení při 30 stupňovém mrazu je u většiny výrobků přes 30 %), vydrží UV záření podstatně lépe než oxidovaný bitumen a jeho bod měknutí je vyšší než u oxidovaného bitumenu. Životnost modifikovaných výrobků je v mnoha případech až dvojnásobná ve srovnání s výrobky z oxidovaného bitumenu. Pro finální vrstvu je vhodné zvolit provedení asfaltového pásu s posypem, který lepenku na střechu ochrání proti působení UV záření a tím prodlouží její životnost.

Samolepicí asfaltové pásy

V případě, že se rozhodnete pro asfaltovou střešní krytinu ve formě samolepicího pásu, můžete se těšit na skutečně rychlou a pohodlnou pokládku (až 6x rychlejší, oproti natavování asfaltových pásů). Samolepicí schopnost pásu netvoří žádné speciální lepidlo, ale „pouze“ vhodně použitý druh asfaltu. Možnost pokládky bez natavování předurčuje tento pás pro aplikaci ve specifických podmínkách (např. na pěnový polystyren, lakované konstrukce) a v prostředí zvýšeného požárního nebezpečí.

Čtěte také: Střešní Latě - Specifikace a Rozměry

Střešní asfaltový šindel

Střešní asfaltový šindel jako všechny střešní krytiny z asfaltu nabízí nízkou hmotnost, vysokou odolnost, dlouhou životnost i nenáročnou montáž. Případné opravy střešního šindele navíc nejsou náročné. V našich končinách je někdy označován jako Kanadský šindel, kde má svůj historický a geografický původ.

Jeho základem je asfaltový pás, s nosnou vložkou z moderní kompozitní textilie a umělých vláken. Na ně se nabaluje asfaltová vrstva, která je nakonec ošetřena ochranným minerálním posypem. Z hotového asfaltového pásu s posypem jsou speciálním strojem vysekávány jednotlivé tvary šindelů - bobrovka, obdélník, delta i hexagonal.

Životnost této střechy vždy závisí na zvoleném typu šindele, kvalitě pokládky, zvolené konstrukci krovu a řešení odvětrání střechy. Pohybuje se od 5 do 20 let pro šindele z oxidovaných asfaltových pásů a 25 až 50 let pro modifikované asfaltové šindele.

Nabídka asfaltových šindelů Guttatec

Představujeme přehled vybraných typů asfaltových šindelů Guttatec:

Asfaltové střešní desky (bitumenové desky)

Asfaltové střešní desky na trhu zakoupíte častěji pod názvem bitumenové. Jedná se o lehké vlnité desky (k dostání jsou vlny o dvou velikostech), které lze použít jako finální vrstvu střechy např. pro jednoduché zahradní stavby, přístřešky, garážová stání a zemědělské stavby.

Čtěte také: Vše o střešních latích 40x60

Další alternativou pro lehkou střešní krytinu jsou bitumenové desky, které navíc příliš nezatíží ani rodinný rozpočet.

Pokládka a instalace střešní krytiny

Příprava podkladu

Pro všechny střešní asfaltové pásy platí, že se pokládají na podklad, který je souvislý, rovný, suchý a čistý. Podkladem nejčastěji bývá beton, polystyren, nebo dřevěné bednění.

• Beton: Na beton je třeba aplikovat vhodné penetrační nátěry pod asfaltové pásy, které zajistí maximální přilnavost pásu k podkladu (např. Abizol H).
• Polystyren: Polystyren by byl při natavování podkladových pásů poškozen, proto se používají samolepicí asfaltové pásy.
• Dřevěné bednění: S ohledem na požární rizika se natavování podkladových pásů nepoužívá. Podkladní pásy se mechanicky kotví. V případě pokládky na dřevěné nebo OSB bednění je třeba nejprve položit podkladní vrstvu nejlépe pás Guttabit V60. Tento pás se musí řádně mechanicky přikotvit k bednění (např. pomocí hřebíků lepenkáčů) a následně se nataví vrchní vrstva.

Pod asfaltové střešní šindele je možné použít vůči vlhkosti odolné stavební desky (například OSB desky, multifunkční panely či překližky) místo prken s perem a drážkou, a za určitých podmínek můžou být použita i hrubá prkna bez pera a drážky. Nejdůležitějším faktorem je tloušťka desek, která by měla zajistit statickou únosnost pro dané sněhové pásmo. Prkna bez pera a drážky musí být silnější než prkna s perem a drážkou, protože prkna se vzájemně nepodpírají. Během vysychání navíc lehce vznikají na prknech bez pera a drážky nerovnosti a dochází ke „zkroucení“ prken, které může šindel kopírovat. Existuje způsob, kdy se nerovnosti mohou odstranit (vyrovnat), a to instalací desek vhodné velikosti mezi všemi příhradovými nosníky a přišroubováním každého prkna do nich.

Každé prkno s perem a drážkou musí být přibito dvěma dostatečně dlouhými (cca 75 mm) pozinkovanými hřebíky na každý příhradový vazník nebo krov. Z důvodu bobtnání dřeva je u suchého dřevěného materiálu nutné nechat malé mezery (1-2 mm) mezi prkny.

Pokládka asfaltových pásů

Asfaltové pásy se instalují celoplošným natavováním na vhodný podklad pomocí plamene, hořáku. Pro funkci parozábrany v případě silikátového podkladu se asfaltový pás bodově natavuje. Minimální teplota ovzduší i vlastního pásu při zpracování je +5 °C. Velikost příčných a podélných spojů (přesahů) je 10 cm (min. 8 cm).

Čtěte také: Střešní konstrukce: Podpůrné trámy

Lepenku můžete instalovat jak vodorovně, tak svisle. Nejdůležitější je, aby byly těsné spoje. Pro těsnost spojů musí být pásy vedle sebe rovné a stejně napjaté. Při vodorovné instalaci je velmi obtížné připevnění pásu úplně rovně. Čím strmější je střecha, tím obtížnější to je. Také napínání pásu ve vodorovné poloze je na strmé střeše obtížné.

Pokládka střešního šindele

Šindele se přibíjejí nad zářezem, v místě, kde projdou hřebíky skrz dva šindele a zároveň pevně přitlačí lepivý povrch šindele k povrchu předchozího šindele. Tímto se zajistí zalepení. Každý šindel se tedy přibije 8 hřebíky (4 vlastní pás a 4 protlučením v další vrstvě), což zajišťuje ochranu proti roztržení šindelů kolem hřebíků a vytržení šindelového pásu.

Instalace střešních šindelů by měla probíhat při teplých podmínkách a minimální teplota by neměla klesnout pod 5°C, kdy i výsledek bude určitě nejlepší. V zimě jsou zejména na střechách orientovaných na sever problémy se slepením. Utěsnění průchodek, lemů, vnitřních rohů atd. míst, kde je nutné použít těsnicí lepidlo K-36, je v zimě velmi obtížné.

V případě instalace na strmé střeše, kde je pohyb obtížný a žebříky a lešení zavází, lze použít speciální postup. Na již nainstalované střešní šindele se připevní rovná fošna (50x100), do které jsou předem provrtány díry přesně po 1000 mm. Tyto díry se umístí k rohům (lalokům) určité řady šindelů. Dotyčné šindelové rohy se ohnou nahoru a fošna se u těchto ohnutých rohů zašroubuje do podkladních prken vruty 8x80 mm skrz dolní šindele. Je důležité utáhnout vruty tak, aby se fošna vůbec nehýbala. Při šlápnutí na fošnu je nezbytné být opatrný, aby se ohnuté rohy šindelů nepoškodily. Když je první strana střechy hotová až k hřebenu, odstraňují se fošny postupně směrem dolů. Díry, které zůstanou pod rohy šindelů, utěsněte lepidlem K-36.

Příslušenství a detaily

Pod titulkem najdete především šindelové pásy, šindele klasických i moderních tvarů, hřebenáče, těsnicí pásky apod., ale také háky proti sněhovým závějím nebo vyrovnávací vrstvy pod samotnou krytinu.

• Úžlabí a lemování komínů: Na vnitřních rozích a u lemování komínů doporučujeme použít úžlabinové pásy Super-Pintari. Na tyto konstrukce se nesmí používat univerzální okapové/hřebenové pásy kvůli velké tepelné roztažnosti kovu, která by silně zatěžovala jejich připevnění a lepení. V úžlabích se také shromažďuje nejvíce sněhu a ledu, což kumuluje zatěžující faktory.
• Okapní pásy: Vždy se doporučuje použití originálních okapových/hřebenových pásů. Krátký (1 m) okapový pás je lépe manipulovatelný a dobře se instaluje rovně podél okapové linie. Okapový pás je střešní šindel s rovnými okraji, jehož spoje se pokryjí další vrstvou šindelů.
• Podkladní vrstvy KATEPAL: Pokud používáte originální podkladové vrstvy - LiteBase 500 a UltraBase U-EL 60/2200, je možné nechat na střeše přes zimu pouze tyto podkladní pásy.

Životnost a údržba

Životnost asfaltových krytin

Životnost asfaltové lepenky (pásu) se pohybuje v závislosti na vybraném typu lepenky, její kvalitě a správnosti aplikace od 5 do 50 (a více) let. Pro co nejvyšší zachování kvality je nutné její skladování v suchých, zastřešených prostorách. Tím nedochází k zrychlenému stárnutí vlivem UV záření.

U asfaltové střechy při normálních klimatických podmínkách zřídka kdy dojde k nenadálému problému, který musí být řešen rekonstrukcí.

Údržba a prevence problémů

Navzdory reklamám výrobců je třeba říci, že neexistuje nic jako bezúdržbová střecha. Každou střechu (tu z asfaltových střešních pásů nevyjímaje) je třeba v pravidelných intervalech čistit a kontrolovat, aby byla zajištěna maximální životnost a spolehlivost.

Prevence kondenzace a správné odvětrání

Asi polovina problémů se střechou se většinou objevuje z jiných důvodů než kvůli špatné hydroizolaci či zatékání. Velmi časté jsou například problémy s kondenzací vlhkosti ve střešní konstrukci. Pokud se ve střešní konstrukci používá těsná parozábrana (i těsnění průchodek musí být parotěsné), lze problémy s kondenzací téměř zcela odstranit. Pokud není odvětrání střešní konstrukce efektivně zbudováno, musí být parozábrana v půdním prostoru o to těsnější. V případě, že se na střeše nenachází větrací otvory, které se při pokládce asfaltového střešního šindele osadí odvětrávacími prvky, tak se v horní části větracího prostoru střechy hromadí teplý a vlhký vzduch, z kterého při studenějším počasí kondenzuje vlhkost do dřevěné konstrukce, a mohou vzniknout problémy.

Větrací spáry, které se nachází pod okapy, poskytují náhradní vzduch pro větrání. Odvětrávací otvory musí být umístěny co nejvýše, například pod hřebenem, ve štítových trojúhelnících. Anebo také můžete na hřeben instalovat podtlakové ventilátory či hřebenové odvětrání. U hřebene se musí vždy nacházet odvětrávací otvory a tak musí být zajištěn výstup vzduchu mezi všemi příhradovými nosníky.

Odstranění mechu a lišejníků

Usedání mechu a lišejníků je u šindele KATEPAL menší, díky modifikaci šindele a lépe zalisovanému vrchnímu posypu. Možnost výskytu mechu je však vyšší, pokud je v přímé blízkosti střechy mnoho stromů. Vliv na to mají i hodnota pH okolní půdy a vegetace v okolí. Protože je povrch střešního šindele z kamene a v přírodě na kamenech a skalách roste mech, je logické, že se může vyskytnout i na střeše. Protože dlouhodobé působení mechu na střechu je špatné a může mít i neblahý vliv na povrch šindelů a následně na izolaci, je nutné pravidelně mech ze střechy odstraňovat. Zaprvé můžeme střechu kartáčovat, na jaře nebo na podzim (ne při teplém počasí v létě). Pokud to nestačí nebo se to nepodaří, můžeme na mech i chemickými prostředky. KATEPAL K-10 je účinný a ekologický způsob, jak odstranit růst mikroorganismů (např. řasy a lišejníky) z povrchu různých materiálů. Je zcela ekologický a nepoškozuje spodní konstrukce, květinové záhony nebo jiné výsadby.

Sněhové zábrany

Sněhové zábrany u bitumenové krytiny nebývají potřebné ani na příkré střeše. Avšak pokud jsou sněhové zábrany uvedeny ve výkresech stavebního povolení, může stavební úřad odůvodněně vyžadovat jejich instalaci, stejně jako instalaci ostatních věcí, uvedených ve výkresech. Na střechách s bitumenovými pásy a bitumenovými šindeli je padání sněhu zabráněno drsnějším povrchem. Je zbytečné dělat díry do izolace navíc, v oblasti, která je z hlediska těsnosti a izolace nekritičtější.

Časté problémy a jejich řešení

Zatékání a uvolňování spojů

Pravděpodobným důvodem zatékání je aplikace příliš krátkých lepenkových hřebíků, anebo sponek, které se nedoporučují používat vůbec. Pokud špičky hřebíků (nebo sponek) neprojdou prknem, díky kolísání vlhkosti dřeva (bobtnání a smršťování) začnou hřebíky vystupovat z prken. Zalepení na okrajích šindelů se začíná postupně uvolňovat. Voda se dostává pod šindel a dále přes hřebíky do prken, která bobtnají, a problém se zhoršuje.

Na střechách s menším sklonem než 1:5 = 12° může vznikat tlak vody, při kterém nelze zaručit vodotěsnost konstrukce. I na strmějších střechách, kde jsou nainstalovány střešní šindele KATEPAL s celoplošným lepením, se může objevit situace, kdy voda nemůže normálně odtékat ze střechy. K tomu typicky dochází například na jaře při tání sněhu. Sníh a led zabraňují odtékání vody a tlak nahromaděné vody tak působí na spoje asfaltových střešních šindelů. Voda protékající spojem by se mohla dostat k podkladním prknům a způsobit jejich bobtnání. Následovalo by také protečení do střešního pláště a podkroví, kdyby pod šindeli nebyl podkladní pás. Správně nainstalované podkladní hydroizolační vrstvy KATEPAL (LiteBase 500 a UltraBase U-EL 60/2200) zajišťují i v těchto případech vodotěsnost střechy.

Problémy s podkladem

Pokud zůstane špička hřebíku uvnitř podkladního prkna, začne hřebík postupně vystupovat z prkna kvůli bobtnání a smršťování dřeva díky kolísání vlhkosti, a hřebík tak začne narušovat jednotnost celoplošného lepení. V krytině z bitumenových střešních šindelů se pak problémy (např. zatékání) vzniklé tímto narušením začínají vyskytovat obyčejně po 10-15 letech.

V případě, že se prkna bez pera a drážky během vysychání „zkroutí“, je nutné zajistit co nejrovnější povrch. Pokud jsou však prkna shnilá, je samozřejmě nutné je vyměnit. Při rekonstrukcích je nyní běžným standardem a postupem stržení stávající krytiny, natažení kontaktní difúzní fólie na staré nerovné bednění, instalace kontralatí na krokve či příhradové vazníky a zbudování nového bednění.

Bitumenová plst v žádném případě není dostatečně vyhovující jako podkladní vrstva a dokonce se přímo radí ze střechy odstranit, neboť je nasákavá a zadržuje ve střešní konstrukci vlhkost.

tags: #stresni #krytina #pas #sedozeleny #informace

Oblíbené příspěvky:

• Detaily o řezačkách FESTA na dlažbu
• Průvodce pokládkou dlažby Holland Combi
• Prodej palubek a řeziva
• Nadčasová elegance v interiéru
• Rychlá a pevná montáž s hmoždinkou Knauf K 6 / 35