PergolyStřešní okna a nadkrokevní izolace: Zajištění komfortního a energeticky úsporného podkroví
Střešním oknem nazýváme výplň otvoru v šikmých střechách. Zabudování střešního okna do střešní konstrukce provede specialista, stejně jako celý objekt, celou střechu, uživatel by se pak měl pouze radovat z užívání podkrovního prostoru a nerušeného výhledu do krajiny. Ve velkém množství případů však je jeho radost zničena pohledem na mokré a ušpiněné ostění navazující na střešní okno. Dojem, že oknem zatéká, je pak první, co dotyčného napadá a následuje kolotoč hledání příčiny, kudy že to voda proniká z vnějšího prostředí do interiéru a kde se stala chyba. Ve většině případů se nakonec zjistí, že nejde o průnik vody střešním pláštěm, ale o kondenzaci vlhkosti.
Vyřešení tohoto fyzikálního jevu je věc poměrně složitá a nedá se odstranit jednoduše, jako zmíněné zatečení vody skrze střešní plášť, protože zohledňuje více faktorů, které se mohou vzájemně doplnit a způsobit tak neřešitelný problém. Vlhkost vnitřního prostoru je zásadní pro tvorbu kondenzátu a je významně ovlivnitelná chováním uživatele, v našem případě tedy souvisí s tím, jak je střešní okno umístěno v konstrukci a jak se otevírá, protože pohodlné otevírání samo o sobě přispívá k ovlivnění chování uživatele správným směrem.
Co je nadkrokevní izolace a kdy se vyplatí?
Nadkrokevní izolace je způsob tepelné izolace, při kterém se izolační materiál instaluje na vnější stranu střechy. Izolační desky se přitom montují jako vrstva mezi střešní krytinou a krokvemi, tj. nad krokvemi. Protože izolační materiál je instalován v samostatné úrovni mezi střešní krytinou a krokvemi, vzniká na střeše utěsněná izolační plocha bez tepelných mostů. Kromě toho montáž izolačního materiálu zvenku neubírá obytný prostor uvnitř domu. Alternativou k nadkrokevní izolaci jsou také dva způsoby izolace střechy zevnitř - mezikrokevní izolace a podkrokevní izolace.
Nadkrokevní izolace je jedním z nejúčinnějších způsobů zateplení střechy domu, ale je také nákladná kvůli zvýšenému množství práce. Protože izolační materiál se instaluje pod střešní krytinu, vyžaduje montáž odkryv střešní krytiny a po rekonstrukci její opětovnou pokládku. Z toho důvodu se nadkrokevní izolace vyplatí zejména u novostaveb nebo v případě, že se plánuje tak jako tak kompletní rekonstrukce střechy.
Skladba a materiály nadkrokevní izolace
Montáž nadkrokevní izolace se provádí na vnější straně střechy. Pro instalaci nové izolace je proto nutné střechu nejprve kompletně odkrýt. Montáž začíná instalací vhodného záklopu na střešní krokve, který slouží jako podklad pro izolaci. Přímo na něj se pak pokládá tzv. parozábrana. Jedná se o speciální prodyšnou fólii, která brání kondenzaci vlhkosti mezi záklopem a izolací. Po připevnění parozábrany následují vlastní izolační desky. Pro zajištění optimální tepelné izolace je velmi důležité pečlivé a těsné položení izolačního materiálu. Po připevnění izolačních desek se montují podstřešní krycí desky. Tyto desky odolné proti povětrnostním vlivům a odpuzující vodu chrání izolační materiál a krokve pod nimi před povětrnostními vlivy. Alternativně lze použít fóliovou pojistnou hydroizolaci. Následují kontralatě, na které se nakonec připevní střešní latě a nová střešní krytina. Zatímco mezikrokevní a podkrokevní izolaci zvládnete svépomocí, nadkrokevní izolaci byste měli přenechat specializované firmě.
Čtěte také: Střešní Latě - Specifikace a Rozměry
Pro nadkrokevní izolaci lze použít různé izolační materiály. Protože se však izolační desky montují na vnější stranu střechy, musí být adekvátně odolné a musí odolávat vysokým teplotním výkyvům. Výběr izolačních materiálů je z toho důvodu omezený, a kromě toho se doporučuje instalovat pouze vysoce kvalitní izolační materiály. Tři nejběžnější izolační materiály pro tento typ střešní izolace jsou:
- Dřevovláknité izolační desky
- Minerální vlna (minerální vlna, skelná vlna)
- Plastová izolace (polyuretan, polystyren)
Výběr materiálu zcela závisí na majiteli domu. Rozhodující roli samozřejmě hraje také izolační hodnota a tloušťka materiálu, a právě v tomto případě má nadkrokevní izolace velkou výhodu. Vzhledem k tomu, že izolační desky jsou instalovány na vnější straně střechy, a nezmenší se tak obytný prostor v podkroví, je možné izolační materiál instalovat v libovolné tloušťce.
Kvalita a parametry střešních oken
Střešní okno je výrobek ve střešní konstrukci významně namáhaný povětrnostními vlivy z vnějšku, ale i uživatelskými vlivy zevnitř. Uživatel někdy má možnost ovlivnit, jaké střešní okno bude do konstrukce osazeno, ale vesměs jako laik vybírá pouze podle ceny, protože střešní okna vypadají na první pohled stejně a málokdo si dokáže najít rozdíly, které mezi nimi jsou, mnohdy to ovšem platí i pro některé „odborníky“, kteří jsou na tom stejně, pak cena zůstává jediným kritériem.
Je třeba si správně přiřadit, že střešní okno je zcela zásadně jinak namáháno vnějšími vlivy - sníh, led, voda i vítr na střešní plášť i střešní okno působí přímo. Střešní okno je z důvodu vodotěsnosti oknem z vnější strany oplechovaným s nutnou návazností lemování na střešní krytinu. Na rozdíl od fasádních oken jsou střešní okna vždy zabudována před střešní plášť, vždy nad něj vyčnívají, i když v průběhu let se to snížilo na minimum. Má to vliv na namáhání střešních oken ledem a sněhem, ale také na ochlazování celého střešního okna, a to už je významný faktor pro chování tohoto prvku v konstrukci.
Pokud shrneme všechny uvedené části do jednoho výrobku, dostaneme střešní okno, jaké však je, to už musíme detailně posoudit nahlédnutím do jeho samotné konstrukce, protože pouze údaj o Uw, tedy součinitel tepelného odporu střešního okna, není zcela vypovídající. Výrazný vliv má samotný rám, hodnota Uf, tedy součinitel tepelného odporu rámu, se běžně neuvádí, je však důležitou hodnotou s ohledem na předsazené umístění střešního okna ve střešním plášti. Je třeba si uvědomit, že na rozdíl od rámu fasádního okna osazeného uvnitř stěny, kde je více chráněn před povětrnostními vlivy, je rám střešního okna namáhán z čela a navíc i z boku, kde fasádní okno má již oporu ve stěně.
Čtěte také: Vše o střešních latích 40x60
Vlastní konstrukce rámu střešního okna při zohlednění těchto skutečností významně přispívá ke zmenšení ochlazování a má zásadní vliv na vnitřní povrchovou teplotu. Zpátky však ke zmíněnému součiniteli tepelného odporu Uw, čím je jeho hodnota nižší, tím je výrobek lepší. Tepelně-technická norma ČSN 73 0540 - 2 : 2011 uvádí základní požadavek pro šikmou výplň otvoru se sklonem do 45⁰ Uw = 1,4 W/(m2.K), doporučená hodnota je na úrovni Uw = 1,1 W/(m2.K) a doporučená hodnota pro pasivní domy je Uw = 0,9 W/(m2.K).
Pro střešní konstrukci ve stejném sklonu je to pak požadovaná hodnota Uw = 0,24 W/(m2.K), doporučená hodnota Uw = 0,16 W/(m2.K) a doporučená hodnota pro pasivní domy Uw = 0,15-0,10 W/(m2.K). Porovnáním uvedených hodnot zjistíte, že požadavek na střešní okno je cca 6x horší, než na střešní konstrukci, ve kterém je umístěno. V praxi se bohužel setkáváme s výraznou nerovnováhou mezi střešní konstrukcí a střešním oknem, ve značném množství případů již v samotných projektech, velké množství případů pak ovlivní samotná realizace.
Trend zateplování a významného přidávání tepelných izolací pokračuje, souvisí nejen se zvyšování tloušťky vrstvy, ale i s používáním izolací s lepšími parametry, ve střechách udělaly posun rovněž nadkrokevní izolace. Můžete nakoupit nejlepší výrobek na trhu, ale když jej špatně zabudujete, není Vám to nic platné.
Tabulka: Požadavky na součinitel prostupu tepla (Uw) dle ČSN 73 0540 - 2 : 2011
| Typ konstrukce / Výplň | Základní požadavek Uw [W/(m2.K)] | Doporučená hodnota Uw [W/(m2.K)] | Pasivní domy Uw [W/(m2.K)] |
|---|---|---|---|
| Šikmá výplň otvoru (střešní okno) | 1,4 | 1,1 | 0,9 |
| Střešní konstrukce | 0,24 | 0,16 | 0,15 - 0,10 |
Typy střešních oken a jejich provedení
Historicky se střešní okna vyráběla podobně jako fasádní z dřevěných materiálů, v průběhu let se přidaly plastové profily, kovová provedení jsou méně častá z důvodu promrzání rámů. Oplechování z vnější strany je běžně používaným prvkem, kdy nejčastěji používaným materiálem je eloxovaný hliník, lze však použít i titanzinek nebo měď. Rám je třeba do střechy kotvit a vlastně celé okno je třeba napojit na střešní konstrukci tak, aby mohlo plnit svoji funkci.
Dále zde máme zasklení střešního okna, zde je možno vybírat z více možností, obecně se však rozlišuje na dvojsklo a trojsklo. Objevuje se snaha přidávat další tabule, ale to se negativně projevuje na váze křídla a namáhání kování, stejně jako snižování průniku světla, nebo výměnou vnitřních tabulí skel za fólie, to však přináší jiná rizika, přece jenom se nacházíme v nakloněné rovině.
Čtěte také: Střešní konstrukce: Podpůrné trámy
Požadavek Uw = 1,4 W/(m2.K) splní běžně i horší střešní okna, na doporučenou hodnotu Uw = 1,1 W/(m2.K) jste schopni s kvalitními rámy dosáhnout ještě s dvojsklem a doporučenou hodnotu pro pasivní domy Uw = 0,9 W/(m2.K) splníte s lepším trojsklem. V současné době nejlepší dosažené hodnoty pro střešní okno jsou Uw = 0,78 W/(m2.K). Rámy střešních oken se dostávají na hodnoty okolo Uf = 1,3 W/(m2.K), rámy ROTO Designo R6/R8 mají ve dřevěném provedení Uf = 1,14 W/(m2.K), v plastovém dosahují hodnot Uf = 1,08 W/(m2.K).
Střešní okna Tondach v bezúdržbové verzi z PVC profilů Tondach RW PK, která jsou vhodná i do místností kde je zvýšená vlhkost jako jsou koupelny, toalety, nebo pokud jsou umístěna nad kuchyňské linky, ale také v dřevěné variantě Tondach RW DK do ostatních místností, kde zákazník preferuje design dřevěného okna, slouží k vytvoření krásného a funkčního obytného podkroví. Použití je široké, od novostaveb rodinných domů až po rekonstrukce starších objektů.
Správná montáž a izolace střešního okna v nadkrokevní izolaci
Montáž střešních oken do nadkrokevní izolace je náročná na přesnost montáže. Je nutné, aby bylo provedeno dokonalé napojení na nadkrokevní izolaci i napojení na konstrukci střešní fólie. Při nadkrokevní izolaci doporučujeme instalaci střešních oken do vodotěsného prostředí. Montáž střešního okna musí být provedena tak, aby nadkrokevní izolace byla přesně vyříznuta pouze pod prostorem střešního okna a napojila se na integrovaný rozšířený zateplovací blok.
Napojení jednotlivých vrstev střešní konstrukce na rám střešního okna, ale i samotné provedení tvaru ostění ovlivňuje funkčnost i běžný provoz. Ve střešních konstrukcích se používají různé typy krytin a různé skladby a tloušťky jednotlivých vrstev střešního pláště. Napojení střešního okna do konstrukce pak musí zajistit správné fungování jako celku, znamená to tedy podřídit návaznosti napojení skutečnému stavu skladby střešního pláště a pokusit se maximalizovat množství tepelné izolace v okolí jeho rámu.
Je třeba mít na paměti, že množství faktorů negativně ovlivňující chování střešního okna v konstrukci se zvýšilo. Těsnosti konstrukcí neumožňují přirozený odliv vodní páry netěsnými spárami mimo objekt, jak tomu bývalo v minulosti, naopak její množství uvnitř prostoru se zvyšuje (praní, sušení, vaření, sprchování, žehlení parní žehličkou, snižování teploty v místnosti). Přidává se i faktor větší tloušťky konstrukcí, čímž vzniká hlubší ostění s problematičtějším prouděním vzduchu a v neposlední řadě také vývoj nízkoteplotních systémů způsobuje, že otopné těleso byť instalované a používané nevydává prakticky žádné teplo použitelné pro proudění vzduchu a ohřívání spodního líce střešního okna, použitím vnitřního zastiňovacího doplňku pak celá situace dostává katastrofickou podobu.
Role ostění a jeho tvar
Tvar ostění má vliv na průnik světla do místnosti, cirkulaci vzduchu i zateplení prostoru v těsné blízkosti rámu. Zejména ve spodní a horní části je důležité, aby nebyl proveden pod ostrým úhlem, jak tomu bývalo v minulosti, ale kolmo na rám do vzdálenosti cca 8-10 cm, což umožní doplnit alespoň minimální množství tepelné izolace do kritických míst a ve spojení se zateplovacím blokem zajistit rozumný průběh tepelných izolací. Nedostatečné nebo nesprávné doizolování prostoru kolem střešního okna může vést ke vzniku tepelných mostů, vzniku vlhkosti a kondenzace a následně vzniku plísní. Pokud není pod oknem radiátor nebo chybně provedené ostění, dochází k orosení okna na vnitřní straně.
Detailní postup montáže střešního okna do nadkrokevní izolace
Střešní okno v nadkrokevním zateplení s tepelnou izolací PIR (tvrdý pěnový polyuretan) se montuje stejným způsobem jako u tepelné izolace z minerální vaty mezi krokvemi. Detaily posazení okna má každý výrobce střešních oken různé či podobné. S zvyšujícími normovými požadavky na prostup tepla střešní konstrukcí se zabudovaným střešním oknem se zpřísnily a místo mezi rámem okna a tepelnou izolací je nutno více zateplit.
V místě plánovaného střešního okna rozebereme střešní krytinu. Jednotlivé tašky ze střechy odebíráme opatrně, aby nedošlo k posunu v okolních řadách a pádu tašek. Obdobnou přípravu musíme provést i z vnitřku konstrukce. Začneme vyřezáním otvoru v bednění a nadkrokevní izolaci. V interiéru rozbalíme střešní okno a instalujeme montážní úhelníky do montážních drážek. Postupujeme dle návodu dodaného výrobcem a dle všech doporučení.
Nad poslední řadu neporušené střešní krytiny umístíme montážní lať a vyřežeme všechny střešní latě, které překáží budoucímu střešnímu oknu. Otvor v izolaci a bednění zvětšíme na rozměr budoucího okna. Připravený okenní rám s instalovanými montážními úhelníky osadíme na montážní latě. Srovnáme podélné a příčné spáry a okno v této poloze zafixujeme. Ze zafixovaného okna vyjmeme okenní křídlo a přejdeme k doizolování rámu okna v prostoru mezi montážními latěmi a rámem okna.
Při montáži okna v nadkrokevním zateplení je nutné zvolit vyměřovací vodorovnou polohu spodního rámu okna a způsob vyřezání otvoru. Vzdálenost otvoru od řídicí latě je cca 120-140 mm. Vyřezání otvoru v PIR izolaci provádíme shora, pokud je PIR izolace na bednění. Pokud je jen na krokvích, provádíme vyřezání otvoru zevnitř. Při pokládce PIR izolace na bednění dojde k úplnému odřezání parozábrany. Potom musíme v místě bednění s parozábranou vyřezat trojúhelníkový výřez, abychom mohli novou parozábranu napojit na parozábranu na bednění. Kolem rámu musí být vůle cca 10 mm k možnému vycentrování střešního okna.
Do zateplovacího rámu vsadíme střešní okno a přišroubujeme ho k zateplovacímu rámu. Volné místo kolem střešního okna vypěníme nízkoexpanzní PU pěnou. Nad okno se umísťuje odvodňovací žlábek vsazením mezi vyřezané kontralatě a na horní straně žlábek přelepíme samolepicí páskou. Ze spodní strany je žlábek podepřen kontralatěmi. Doplníme střešní latě a přišroubujeme je do zateplovacího rámu. Na rám střešního okna přichytíme sponkováním pojistnou hydroizolaci a vyvedeme ji na integrovanou pojistnou hydroizolaci na PIR izolaci.
Zateplovací sady a jejich význam
V části týkající se kvality střešního okna byl zmíněn zateplovací blok, pokud je jím rám střešního okna vybaven, je jím zajištěno zateplení rámu z vnější strany i nad horní hranou latí a podle typu střešního okna i lepší hodnota součinitele tepelného odporu rámu. Lemující izolační manžeta o tl. 30 mm má poměrně malé izolační schopnosti. Tepelná vodivost je cca 0,035-0,048 W/mK. Zateplovací rám puren nahrazující dřevěnou kontralať má tl. 100 mm s tepelnou vodivostí 0,018 W/mK a je složen z desky purenit s jádrovou PIR izolací.
Společnost puren vyrábí systémovou zateplovací sadu ke střešním oknům a v Německu ji dodává společnosti Roto a Velux. Tato systémové řešení chceme nabídnout i českému a slovenskému zákazníkovi. Zateplovací sada zlepšuje tepelně izolační vlastnosti na rámu okna, zajišťuje snadnou a bezpečnou montáž realizačním firmám. Pro koncového uživatele zvyšuje teplotu na rámu okna nad teplotu rosného bodu (nedochází k rosení na rámu okna) a zvyšuje mu tímto komfort v bydlení.
Střešní zateplovací sada puren se skládá z jednotlivých dílů, které se na stavbě namontují kolem okna. Izolační profily IP zateplují prostor mezi střešním oknem a nadkrokevní izolací. Jsou vyrobeny z PIR izolace se součinitelem tepelné vodivosti λ=0,025 W/mK. Eliminují tepelné mosty v místě napojení střešního okna na tepelně-izolační vrstvu. Výhodou izolačních profilů je zachování běžné montáže střešního okna, které je kotveno ke střešnímu plášti na pomocné montážní latě umístěné pod a nad střešním oknem. Pomocné montážní latě plní funkci nosného prvku, izolační profily mají funkci izolační. Izolační profily lze použít pro různou skladbu střešního pláště - tvar je upraven podle výšky kontralatě a střešní latě (OSB desky apod.).
Zateplovací rám je sendvičový výrobek s deskou purenit a PIR jádrem. Je vyráběn pro výšku kontralatě 40 a 60 mm. Jiné výšky jsou na objednání. Zateplovací rám: PDZ izolační rám, ve výšce 40 a 60 mm, dodáván vč. Společnost puren provedla ověřovací výpočet tepelných toků a rozložení teplotních polí a tepelných toků v konstrukci se zateplovací manžetou a se zateplovací manžetou + zateplovací sada puren. Povrchová teplota na vnitřní straně rámu střešního okna se zateplovací manžetou a zateplovacím rámem puren se pohybuje při venkovní teplotě -15°C těsně nad teplotou rosného bodu. Okno bez zateplovací sady puren bude vykazovat teplotu pod rosným bodem, tzn. kondenzace.
Důležité prvky při montáži
Důležitým prvkem ve střešní konstrukci je parozábrana a tu je třeba parotěsně napojit na rám střešního okna. Pokud máte na rámu okna již z výroby připravený límec parozábrany, přivedete parozábranu z konstrukce k němu a přelepíte systémovou páskou. Pojistná hydroizolace musí navázat na rám střešního okna, ve většině případů se toto napojení provádí dodatečně, je tedy nutno po vytvoření otvoru v místě osazení střešního okna dokončit její napojení na rám. Pomocí sady vnějšího napojení lze vytvořit větrotěsné a vodotěsné napojení díky systémovému řešení s použitím hliníkových lišt a lepicích pásek.
Odváděcí žlábek se umisťuje v pojistné hydroizolaci co nejblíže nad střešní okno tak, aby zajistil odvod případně zateklé vody nebo zafoukaného prachového sněhu z krokevního pole mimo střešní okno, voda je tak vedena do vedlejšího krokevního pole. V místě přechodu žlábku je nutno přerušit kontralatě, pojistnou hydroizolaci přerušit svisle v místě pod kontralatěmi a dále vodorovným řezem docílit možnosti osazení odváděcího žlábku a montážního límce pod stávající pojistnou hydroizolaci.
Lemování je systémový prvek zajišťující napojení střešního okna na krytinu s jednoznačnou funkcí - odvádět vodu z horní strany okna podél jeho boků dolů a zde ji opět vyvést na krytinu, aby mohla nerušeně pokračovat až do okapu. Lemování se ve skládané krytině nachází nad horní hranou laťování, zakrývá napojení jednotlivých vrstev pod ním, včetně montážní latí sloužících ke kotvení střešního okna, a zejména ve spodní části se musí vypořádat s přechodem ze spodní strany krytiny na její horní líc. Lemování je vyráběno ve více variantách s ohledem na různé typy střešních krytin, vždy je třeba použít příslušnou variantu.
Problémy a řešení při výměně střešních oken
Správné napojení jednotlivých vrstev u nové konstrukce je náročné a měl by je provádět odborník. U výměny střešních oken je situace daleko složitější a ne všichni si s tím umí správně poradit. Při výměně na Vás čekají různá překvapení, která však ve většině případů zjistíte až ve chvíli demontáže stávajícího prvku, ve starších konstrukcích všechny dnes používané prvky a vrstvy nenajdete, většinou chybí parozábrany, příp. parobrzdy, kontralatě, pojistné hydroizolace nejsou, případně jsou tvořeny obyčejnou lepenkou přidanou dodatečně zevnitř.
Smutnější jsou ovšem výměny v nových konstrukcích, kdy k výměně střešního okna dochází již po cca 5 letech. Ptáte-li se proč, stačí si jen projít, čím v dnešní uspěchané době musí střešní okno projít, ještě než dojde k jeho skutečnému užívání. Pokud se k tomu přidá netěsnost parozábrany, případně špatně provedená tepelná izolace v těsné blízkosti okna, nebo nedokončené napojení pojistné hydroizolace, pak na sebe nutnost výměny nenechá dlouho čekat.
Když se majitel rozhodne k výměně, jistě jej nepotěší návrh odborníka, že je při výměně třeba provést kompletní revizi celého otvoru. Fasádní okno přece jednoduše zedník vyjme, nasadí nové a maximálně opraví špaletu omítkou zevnitř. U výměny střešního okna se představa rozebrání ostění rovná nepořádku při broušení sádrokartonu, střešní okno jde přece vyjmout seshora a nasadit nové, jednoduchá to představa většiny majitelů podkrovních prostor, vnímají většinou pouze možnost zatečení při výměně samotné. Bez ohledu na uvedené překážky jde však o nutnost pochopení skutečnosti, že když už je do konstrukce zasahováno a výměna se provádí, pak je nutno se v maximální míře pokusit vylepšit napojení rámu střešního na jednotlivé vrstvy střešního pláště, a přitom zkontrolovat skutečný stav.
tags: #střešní #okna #nadkrokevní #izolace
