Stříkaná azbestová omítka a azbest ve stavebnictví

Azbest, označovaný také jako „osinek“, představuje skupinu křemičitých vláknitých minerálů, které se vyznačují odolností vůči vysokým teplotám, kyselému i zásaditému prostředí a kompatibilitou s cementovou nebo jinou silikátovou matricí. Díky těmto vlastnostem se azbest stal vyhledávaným materiálem a jeho vlákna se používala již před více než 2000 lety.

Největší uplatnění našel azbest ve stavebnictví, kde se stal vhodnou vláknitou výztuží cementových materiálů. Zpracovával se také v textilním průmyslu na nehořlavé ubrusy, záclony nebo oděvy pro hasiče. Využíval se v automobilovém průmyslu (brzdové obložení), v chemickém průmyslu a dokonce i pro filtrační materiály v potravinářství. Avšak s rozsáhlým používáním azbestu rostly i obavy z jeho škodlivých účinků, které se bohužel potvrdily. Azbest je silně karcinogenní látka způsobující rakovinu plic nebo výstelky plic a hrudníku, tzv. mezoteliom.

Charakteristika a typy azbestu

Pod pojmem „azbest“ se označuje soubor různých křemičitých vláknitých minerálů, spadajících do dvou skupin:

• Amfiboly: sem patří amozit (šedý) a krokydolit (modrý). Amfiboly tvoří hladká vlákna se špičatými konci a jsou z hlediska zdravotních rizik mnohem nebezpečnější než chryzotil. Krokydolit má oproti chryzotilu dokonce 500krát vyšší potenciál vyvolat rakovinu.
• Serpentiny: zastoupeny především chryzotilem (světle zelený), který má zvlněná, ohebná vlákna s tendencí tvořit shluky. Chryzotil je z hlediska zdravotních rizik nejméně rizikový a používal se v naprosté většině výrobků obsahujících azbest.

Azbest se vyznačuje žáruvzdorností, je špatným vodičem tepla (amfibolový azbest se taví při teplotě okolo 1100 °C, serpentinový azbest při teplotách okolo 1500 °C). Je pevný, tvořen ohebnými spřádatelnými vlákny, poměrně chemicky stálý a odolný biokorozi, působení kyselin a zásad.

V přírodě se azbest nachází ve shlucích nebo svazcích vláken dlouhých až několik centimetrů, které se při výrobě materiálů musí rozdružit a dále upravit. Při tomto procesu, stejně jako při opracování výrobků s obsahem azbestu a rozpadu zkorodovaných výrobků, vznikají respirabilní vlákna. Respirabilní vlákna jsou definována jako dlouhé přímé částice o délce L > 5 μm, tloušťce D < 3 μm a poměru délka/tloušťka L : D > 3 : 1.

Čtěte také: Řešení pro fasádu a interiér: Stříkané omítky Prostějov

Stříkané azbestové materiály

Stříkané azbestové materiály byly v minulosti používány především z důvodu zvýšení protipožární odolnosti nevyhovujících konstrukcí. Jde o zvýšení požární odolnosti kabelů, ocelových konstrukcí a někdy i betonových konstrukcí, kde výztuž byla blízko povrchu.

Limpet

• Protipožární nástřik vyvinutý a patentovaný v Anglii.
• V Americe je nazýván „Cottoncandy“.
• Tloušťka nástřiku byla aplikována až do 2,5 cm.
• Obsahuje až 90 % azbestových vláken.
• V Čechách se většinou používal amfibolový typ azbestu z Jihoafrické republiky.
• Pojivo se během času znehodnotilo a v současné době, když tyto nástřiky ještě existují, se azbestová vlákna mohou velice snadno bez většího mechanického zatížení uvolňovat do okolního prostředí.
• Tento druh nástřiku byl v České republice použit ve výškových budovách s ocelovou konstrukcí.

Pyrotherm (stříkaná omítka)

• V České republice se jednalo o materiál s obchodním názvem Pyrotherm.
• Plnivem byl cement smíchaný s azbestovými vlákny.
• Sloužil obdobně jako výše uvedený Limpet k protipožární ochraně ocelových konstrukcí a kabelů.
• Přibližně v polovině 80. let byl azbest ve stříkané omítce nahrazen celulózovými vlákny, někdy i skleněnými.
• V některých budovách byly použity jak azbestové, tak bezazbestové aplikace, což dnes ztěžuje stavebně technický průzkum.

Všeobecně lze říci, že stříkané azbesty nejsou nejhojněji zastoupeným typem azbestového materiálu v České republice. Nicméně je nutné zdůraznit, že v mnoha případech dodatečné povrchové úpravy těchto nástřiků dnes silně ztěžují jejich nalezení při provádění stavebně technických průzkumů, zejména v případech, kdy tento nástřik není uveden v projektové dokumentaci, protože se jednalo o dodatečnou úpravu vyvolanou požárním řešením stavby. Jsou známy případy, kdy nástřik například ocelové konstrukce je opláštěn dřevovláknitou deskou nebo plechem.

Další použití azbestu ve stavebnictví

Od 30. let minulého století se azbest začal používat na výrobu střešních krytin pod obchodním názvem Eternit. K rozvoji používání azbestu došlo koncem 60. let minulého století. V letech 1975-1990 bylo dovezeno do tehdejší ČSSR až 50 tisíc tun čistého azbestu ročně. Azbest byl zabudován v podobě různorodých stavebních hmot v mnoha stavbách.

Deskové materiály

Od 70. let, kdy se ve stavebnictví rozvíjela prefabrikace, nacházely deskové výrobky s azbestem stále většího uplatnění. Používaly se na podhledy, příčky, do sendvičových prvků apod. Typické konstrukce z těchto období byly sestaveny z prefabrikovaných svislých a vodorovných dílů. Po rychlé montáži nosné konstrukce byly montovány fasádní obklady, obvykle sendviče, které z vnitřní strany, v některých případech i z vnější strany, obsahovaly azbestové desky. Velmi často byly v těchto typech staveb používány i montovány příčky a podhledové konstrukce, které obsahovaly azbestocementové desky.

Mezi nejznámější deskové materiály patří:

Čtěte také: výhody pěnové izolace pro fasády

• Ezalit A, Ezalit B: výrobce EZA Šumperk. Materiály obsahovaly kolem 40 % azbestu (později pouze 18 %). Byly velmi křehké, azbestová vlákna se z nich často uvolňovala. Použití bylo programováno pro obklady stěn a stropů.
• Dupronit: výrobce Azbestocementové závody Nitra. Tento deskový materiál měl podobné složení a charakter jako Ezalit A a Ezalit B.
• UNICEL: výrobce EZA Šumperk. Materiál byl určen pro obklady stěn a stropů.
• IDK 3 (IDK 30): izolační desky, výrobce Azbestos Zvěřinek.
• Cemboplast: izolační konstrukční desky, výrobce Severočeské dřevařské závody, Česká Lípa.
• Ozimin (Izomin): izolační materiál, výrobce Slovenské závody technického skla Bratislava. Používal se pro zvukovou a tepelnou izolaci. Desky obsahovaly převážně čedičová vlákna.
• Lignát: určen k opláštění lehkých staveb a příček. K jeho výrobě byl používán kromě celulózových vláken též tzv. mikroazbest. V původních lignátových deskách se azbest nevyskytuje. Pro tento účel byly používány desky s obsahem azbestu někdy vyšším než 50 %.

Obvodové pláště budov (Boletické panely)

Zvláštní pozornost je třeba věnovat stavbám, opláštěným tzv. Boletickými panely z 60. a 70. let minulého století. Jedná se o sendvičový prvek mající kostru z ocelového rámu, vyplněného pěnovým polystyrénem a minerální izolací. Exteriér je tvořen tvrzeným sklem v různých barvách (bílé, hnědé, modré) a lakovaným nebo smaltovaným plechem, nebo eloxovaným hliníkem. Z interiéru může být dřevotříska, azbestocementová deska nebo umakart.

Kromě Boletických panelů existovaly i další typy obvodových plášťů s azbestem:

• Bios: plášť obvodový. Použito v zemědělství. Vnější strana azbestocement, vnitřní Ezalit.
• OD - 011 - A: obvodový panel boletický - z vnitřní strany Ezalit.
• Kovoplastický plášť obvodový: pro venkovní stěny objektů občanské vybavenosti, vnitřní výplň z Ezalitu B nebo Dupronitu.
• CHANOS: dřevěný panel s podkladem z Ezalitu B.
• Bdp: sendvičový panel, výrobce Azbestocementové závody Nitra.

Většina těchto obvodových panelů je zavěšena na speciální lehkou ocelovou konstrukci, která je opět chráněna z protipožárních důvodů azbestovými deskami, většinou měkkými, a spoje jsou často dotěsněny azbestovou šňůrou a speciálním tmelem, který někdy rovněž obsahuje azbest.

Střešní krytiny (Eternit)

Od 30. let minulého století se běžně používala střešní krytina pod obchodním názvem Eternit. Tyto desky jsou buď vlnité, nebo čtvercové a obsahují od 8 do 12 % azbestu. Je to jeden z nejpoužívanějších azbestocementových materiálů. Za 20 i více let po jeho namontování nastává uvolnění cementu vlivem povětrnosti (slunce, mráz, voda) a při bližším prohlížení se zjistí uvolněná azbestová vlákna.

Trubky a těsnění

Ve stavebnictví bylo dále mimořádně rozšířeno používání azbestocementových trub, a to jednak na kanalizační svody v budovách, jednak na odvětrání v šachtách obytných budov a někde i na přívodních vodovodních potrubích. Tyto roury byly vyráběny z azbestocementu s obsahem kolem 10-12 % azbestových vláken. Roury jsou poměrně tvrdé a azbestová vlákna je možno z nich uvolnit pouze v případě, když se roury neodborně demontují. Azbestový materiál do konce 80. let byl používán pro těsnění přírub plechového potrubí (těsnící šňůry) a dále v protipožárních klapkách, které oddělují jednotlivé požární úseky. K uvolnění azbestových vláken do vzduchu dochází i u protipožárních klapek v důsledku silného proudění vzduchu a vibrací. Velmi často se využívala plochá těsnění přírub potrubí s vysokým tlakem a vysokou teplotou pod názvem Klingerit.

Čtěte také: Zjistěte vše o ICYNENE izolaci pro váš dům

Další aplikace

• Desky s obsahem azbestu byly často používány na tzv. kabelových lávkách při rozvodech elektrických kabelů.
• V některých státech byla do desek na podlaze zřejmě z důvodu protipožárních zabudována azbestová vlákna, v ČR se s tím setkali v bývalých počítačových centrech, kde pod zdvojenou podlahou probíhaly rozvody slaboproudých kabelů.
• Velmi často se vyskytují azbestové materiály, azbestové desky v elektrických akumulačních kamnech (70 až 80 % azbestu).
• Velmi časté je použití azbestových destiček jako podklad pod světla nebo krabice elektrických rozvodů v chatách a rodinných domcích.
• Existuje rovněž bitumenová střešní krytina a některé speciální bitumenové tmely s obsahem azbestových vláken.
• V 70. a 80. letech minulého století byly zařazeny do výroby systémy dřevěných objektů, kde z důvodů protipožárních bylo nutné opět chránit dřevo azbestocementovými deskami. Tyto desky se zde rovněž používaly na příčky a stropy. Byly to rozsáhlé pozemní objekty, školy, školky, nemocniční pavilony a rodinné domy.
• V českých zemích byla většinou a ještě je používána jako tepelná izolace čedičová vata. V některých objektech je ale možné se setkat s izolací z azbestu krytou cementovým nátěrem.
• Chryzotilová vlákna byla velmi často používána na textilie, ze kterých se zhotovovaly kombinézy hasičů a ochranné rukavice. Z této látky byly vyrobeny opony a závěsy v divadle. Velmi často jsou používány jako svářecí plachty na ochranu svářecích koutů v různých provozech.

Níže uvedená tabulka poskytuje přehled nejčastěji používaných azbestových materiálů ve stavebnictví a jejich přibližné složení a použití.

Zdravotní rizika azbestu

Debata o zdravotních rizicích azbestu začala už ve dvacátých letech 20. století a vyústila v konstatování, že patří do kategorie karcinogenů se zjevným a prokázaným účinkem na člověka. Pevná jehlicovitá vlákna azbestu se zabodávají do plic a způsobují tak řadu onemocnění, která obvykle vedou k předčasné smrti. Mezi hlavní onemocnění patří azbestóza, rakovina plic a mezoteliom.

Vlákna mikrometrických rozměrů obsažená ve vzduchu se při dýchání dostávají do plic, kde se zabodávají do plicních sklípků a postupem času může poškození plic přejít až ke vzniku nádorů. Onemocnění se většinou neobjeví hned, ale až za mnoho let po expozici azbestem. Doba mezi kontaktem s azbestem a prvními příznaky následné nemoci může představovat až 30 let. Proto jako látka s tzv. dlouhou latencí představuje azbest značné riziko.

Malá vlákna mohou ve vzduchu přetrvat rozptýlené po dlouhou dobu a mohou se přemísťovat na dlouhé vzdálenosti pomocí větru nebo vodních proudů, než se usadí. Větší vlákna a částice mají tendenci usazovat se rychleji. Kromě vdechnutí se tedy mohou azbestová vlákna do organismu dostat také s vodou, v níž mohou být rozptýlena, např. v důsledku eroze z přírodních nalezišť nebo z úložišť azbestového odpadu. Azbestová vlákna nemají schopnost pohybovat se v půdě a v životním prostředí se nerozpadají na další složky. Mohou proto v prostředí přetrvat po celá desetiletí i déle. A mohou se samozřejmě vyskytovat také ve vzduchu v uzavřených prostorách, pokud tam byl azbest při budování interiéru použit.

Legislativa a regulace

Spotřeba azbestu rostla nejvíce mezi lety 1950 a 1980. Následně začala klesat poté, co byly v 90. letech zavedeny prostřednictvím evropských směrnic zákazy jeho používání. Úplný zákaz používání výrobků obsahujících azbest a jejich uvádění na trh, těžby azbestu a výroby a zpracování výrobků s azbestem (směrnice Evropské komise 1999/77/ES a 2003/18/ES) vstoupil v platnost v roce 2005.

V České republice je zákaz práce s azbestem upraven zákonem č. 309/2006 Sb. (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). Pro všechny druhy azbestu platí jednotný přípustný expoziční limit 0,1 vlákna/cm³, stanovený nařízením vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanovují podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Vyhláška č. 6/2003 Sb. stanovuje hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb. Limitní hodinová koncentrace pro azbestová vlákna je 1000 vláken v 1 m³.

Zákon č. 541/2020 Sb., § 85 uvádí pravidla nakládání s odpady, obsahujícími azbest. Každý musí zajistit, aby při nakládání s odpadem obsahujícím azbest nebyla z odpadu do ovzduší uvolňována azbestová vlákna nebo azbestový prach a aby nedošlo k rozlití kapalin obsahujících azbestová vlákna. Při nakládání s odpadem obsahujícím azbest je nutné splnit technické požadavky stanovené vyhláškou ministerstva a požadavky jiných právních předpisů, tj. zákona č. 258/2000 Sb. Požadavky na nakládání se stavebními odpady s obsahem azbestu jsou stanoveny ve vyhlášce č. 273/2021 Sb.

Identifikace a posouzení azbestu

Přítomnost azbestu v materiálu nelze jednoznačně určit pouhým okem. Analýzy vzorků provádí akreditované laboratoře specializované na problematiku azbestu. Separace vláken z tuhého vzorku se provádí pomocí separační jehly, skalpelu a pinzety. K separaci vláken ze vzduchu se používají membránové filtry, přes které je nucenou cirkulací (pomocí pumpy) vháněn okolní vzduch a na jejich povrchu se zachycují tuhé částice, včetně vláken.

Cíl stavebně technického průzkumu výskytu azbestu je třeba spatřovat především v identifikaci těchto nebezpečných materiálů spolu s jejich zakreslením do projektové dokumentace tak, aby v rámci jakýchkoliv udržovacích prací či stavebních úprav bylo zamezeno případnému poškozování zdraví dotčených osob v bezprostřední blízkosti těchto prací. Ideálním řešením by bylo, kdyby každá budova měla zpracovaný průzkum azbestu.

V mnoha případech, zejména u starších staveb, dokumentace o použitých materiálech již neexistuje, případně není úplná či neodpovídá skutečnému provedení stavby. Studium dokumentace je nutné brát jako vodítko, nikoliv jako neměnné faktum. Podrobnou prohlídkou celé stavby se rozumí především ověření skutečného stavu podle dostupné dokumentace a vytipování míst a materiálů pro odběr vzorků.

Počet odebraných vzorků by měl být dostatečně reprezentativní, aby bylo možné eliminovat co nejvíce možnost omylu způsobeného nedostatečným vzorkováním. Je potřeba zohlednit především konstrukce, které jsou složené z deskových materiálů, kde se jedná vždy o velké množství jednotlivých desek. Tyto jednotlivé desky mohly být v době výstavby dodávány v několika návozech, kdy mezi návozy mohlo uběhnout i několik měsíců. Nedostatečné vzorkování zde může zapříčinit například situaci, kdy v části konstrukcí není v deskovém materiálu azbest detekován a v další vizuálně shodné části bude obsažen.

Prohlídka by měla být vedena co nejprecizněji, tak aby nebyl vynechán žádný prostor. V případě, že není možné se do některých prostorů předmětné stavby dostat, je nutné na tuto skutečnost upozornit v závěrečné zprávě spolu s doporučením, že v případě jakýchkoliv prací v těchto místech je třeba doplnit stavebně technický průzkum výskytu azbestu. V mnoha případech není možné vzorky odebrat - jsou to například skryté konstrukce, nepřístupné podhledy či místa, kde by odebírání vzorku bylo v rozporu s bezpečnostními pravidly.

Odběr vzorku materiálu

Odběr vzorku materiálu probíhá za zvýšených bezpečnostních pravidel, s nejvyšší opatrností a s maximální pečlivostí tak, aby se zamezilo uvolňování vdechnutelných (respirabilních) částic do bezprostředního okolí. Při provádění této činnosti musí být pověřená osoba důsledná. Po celou dobu odběru vzorků je povinna vést záznamy, včetně fotodokumentace.

1. Vytipované místo odběru je nutno navlhčit (např. pomocí vodní emulze ve spreji).
2. V případě odběru ze svislé plochy je vhodné pod samotné místo odběru přilepit např. PE fólii tak, aby nedošlo ke kontaminaci podlahové krytiny. Vhodným řešením bývá přilepení PE sáčku na zeď přímo pod místo odběru.
3. Část vzorku materiálu (cca 1-3 cm²) se opatrně odlomí pomocí speciálních pracovních nástrojů. Platí pravidlo, že je potřeba co nejméně namáhat materiál, aby nedocházelo k uvolňování vláken. Vhodnými nástroji jsou například ostré dláto, nůž.

Odebraný vzorek je předán do zkušební laboratoře, kde se zjišťuje pomocí dostupných metod, zda materiál obsahuje či neobsahuje příměs azbestu (včetně stopového množství). Každá zkušební laboratoř je oprávněna rozhodnout, který soubor metod bude použit k vyšetřování dodaného vzorku. Rozhodující je použít takové metody, které i u materiálu označované pod názvem „lignát“ (materiál obsahující příměs mikroazbestu) prokáží minimální obsah 0,1 hm. % azbestu.

Sanace a likvidace

Nutnost okamžitého odstranění materiálu obsahujícího azbest v případě jeho nalezení ve stavbě není v našich právních předpisech nikde zakotvena. Při hodnocení naléhavosti odstranění těchto výrobků je nutno přihlédnout k tomu, zda nalezený materiál zabudovaný v konstrukci může ohrozit zdraví osob užívající tento objekt či nikoliv. U pevně zafixovaných azbestových vláken v materiálu není třeba podléhat panice. Vždy je třeba provést kvalifikované posouzení stavu materiálu s azbestem a určit stupeň naléhavosti jeho odstranění.

Při hodnocení naléhavosti odstranění výrobků s obsahem azbestu je možno postupovat podle některého z předpisů, užívaných v zemích Evropské unie:

• Stupeň naléhavosti 1: sanace je nutná bez odkladu. V tomto případě je třeba neprodleně přijmout předběžná opatření ke zmenšení koncentrace azbestových vláken v prostoru a pokud možno urychleně tento prostor sanovat.
• Stupeň naléhavosti 2: azbestové produkty se musí v časovém úseku, nejvýše do dvou let, znovu ohodnotit a znovu posoudit, zda nenastalo zhoršení.
• Stupeň naléhavosti 3: vyžaduje se dlouhodobé sledování, tzn., že majitel stavby ví, kde se vyskytuje azbest, který je v klidovém stavu.

Jediným správným řešením pro stávající eternitové střechy s azbestem je jejich demontáž a instalace nové krytiny. Nezapomeňte však na to, že k největšímu úniku vláken do ovzduší, a tím k největšímu ohrožení zdraví, dochází právě při jakékoli manipulaci s azbestem. Ještě o stupeň horší to je v případě jeho narušení, např. při bouracích pracích, řezání azbestu, rekonstrukci atd.

Odstraňování a likvidace azbestu se mohou ujmout jen specializované firmy, které mají k vykonávání takové činnosti oprávnění. Vlastník odstraňované stavby je povinen zajistit, aby odstranění stavby bylo provedeno stavební firmou nebo minimálně při zajištění stavebního dozoru. Při odnímání stavebních materiálů s obsahem azbestu ze stavby musí být voleny takové technologické postupy, které předcházejí nebo minimalizují uvolňování azbestu do ovzduší.

Odstraněný odpad obsahující azbest musí být ukládán do utěsněných obalů označených štítkem s informací o přítomnosti azbestu a následně předán k tomu oprávněné firmě. Přeprava těchto odpadů podléhá ohlašování přepravy nebezpečných odpadů dle zákona. Azbestové odpady lze odstraňovat na některých skládkách skupiny S-OO (skládky „ostatních“ odpadů) a na skládkách skupiny S-NO (skládky „nebezpečných“ odpadů) při splnění podmínek daných v § 7 vyhlášky č. 294/2005 Sb.

Zaměstnanec musí být proškolen o účincích azbestu na zdraví a vybaven pracovním oděvem a osobními ochrannými pracovními prostředky k zamezení expozice azbestu dýchacím ústrojím. Pracovní oděv musí být po každém použití zkontrolován, zda není poškozen, a musí být vyčištěn.

tags: #strikana #omitka #s #azbestem

Oblíbené příspěvky:

• Vše o betonové stěrce do koupelny
• Faktory ovlivňující životnost ETICS
• Skládací grily na dřevěné uhlí
• Přečtěte si recenzi lišty Arbiton Lars 12 Brazilian Walnut
• Vše o PVC fóliích pro dekoraci oblečení