Stropní Trámy na Překlady: Použití a Vlastnosti

Stropní konstrukce rozdělují prostor ve vertikálním směru na jednotlivá podlaží. Přenášejí veškerá zatížení v těchto podlažích působící do svislých nosných konstrukcí a zajišťují tuhost a stabilitu budov. Strop se skládá z nosné konstrukce, podlahy a podhledu. Všechny tyto částí stropní konstrukce se podílí na zajištění požadovaných funkcí.

Požadavky na Stropní Konstrukce

Materiál nosných stropních konstrukcí musí vyhovovat mnoha požadavkům, především požadavkům statickým. Vodorovné nosné prvky ve stropech jsou namáhány zejména ohybem, smykem, popř. kroucením. V konstrukcích namáhaných ohybem je prvek v pásmu přivráceném k zatížení tlačený (s tendencí zkrácení délky) a v pásmu odvráceném je tažený (s tendencí k protažení). Tomu musí odpovídat volba stavebních hmot popř. jejich kombinace.

Důležité vlastnosti, které musí strop splňovat:

  • Únosnost stropu: Konstrukce stropu musí s rezervou přenášet zatížení od provozu (užitné zatížení) a zatížení od vlastní tíhy stropní konstrukce, příček apod.
  • Tuhost stropu ve svislém směru: Stropní konstrukce musí vyhovět z hlediska maximálního průhybu. Nadměrná deformace stropu může způsobit poruchy podhledu, podlahové konstrukce nebo příček.
  • Horizontální tuhost: Rozeznáváme stropní konstrukce na tuhé a netuhé. Horizontálně netuhý strop je strop dřevěný, strop s keramickými vložkami Hurdis.
  • Minimální vlastní hmotnost stropu: Vlastní tíha nosné konstrukce stropu je zpravidla významnou složkou zatížení, která ovlivňuje nejenom samotný strop, ale i svislé nosné konstrukce a základy. Při návrhu stropů na větší rozpětí (nad 6 m) je vlastní hmotnost zcela rozhodující. Proto je výhodné stropy na velké rozpony vylehčovat dutinami nebo vkládáním vložek z lehčích materiálů.
  • Požární odolnost: Stropy představují z požárního hlediska jedny z nejdůležitějších konstrukcí. Rozdělují objekt po výšce na úseky, které jsou mnohdy totožné s požárními úseky. Minimální normou požadovaná požární odolnost stropu je 15 minut, maximální je 180 minut. Stupeň hořlavosti materiálů ve stropech limituje jejich použití u vyšších objektů.
  • Neprůzvučnost: Strop musí splňovat požadavky na vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost. Neprůzvučnost je spojena nejenom se skladbou, ale také s uložením stropu na svislé konstrukce a s řešením všech svislých konstrukcí oddělujících prostory.
  • Tepelný odpor: Stropní konstrukce musí splňovat z hlediska tepelně technického požadovaný tepelný odpor, jehož hodnota je závislá na rozdílu teplot v místnostech, které jsou stropní konstrukci odděleny. Větší požadavky jsou proto kladeny na stropy nad průjezdy nebo nevytápěnými prostorami. Naopak požadavky na tepelný odpor stropů mezi vytápěnými prostorami jsou malé.

Základní Prvky Vodorovných Konstrukcí

Základní prvky vodorovných konstrukcí jsou deska, trám a průvlak.

  • Deska: Je vhodná pro stropní konstrukce o malém rozpětí.
  • Trám: Používá se pro větší rozpětí, při kterém by deska musela mít velkou tloušťku (deska se kombinuje s trámy). Zatížení stropu se přenáší deskou do trámu a z trámu do podpory.
  • Průvlak: Používá se pro velká rozpětí, obvykle v kombinaci s deskou a trámy. Zatížení přenáší deskou do trámu a trámem na průvlak osazený na svislé podpoře.

Podepření stropních konstrukcí může být provedeno stěnou, skeletovou rámovou konstrukcí, skeletem hlavicovým, nebo bodově sloupy.

Čtěte také: Historie a využití trámů

Klenby jako Stropní Konstrukce

Klenby jako konstrukce stropů se vyskytují ve všech historických obdobích stavitelství a architektury. Jejich význam spočívá hlavně v tom, že umožňují zastropení i na velké rozpětí, protože přenášejí zatížení tlakem a nikoli ohybem. Nevýhodou kleneb po stránce statické je, že většina z nich vyvozuje šikmé tlaky do podpor, které je nutno zachytávat masivními opěrami nebo táhly. Další nevýhodou kleneb je, že mezi vrchním lícem klenby a podlahou vzniká velký nevyužitý prostor, který se nejčastěji zasypává násypem, čímž se zvyšuje hmotnost stavby. Avšak tato hmotnost přispívá k dobré tepelné a zvukové izolaci těchto stropů.

Klenuté konstrukce se používají nejenom pro stropy, ale i pro překlady otvorů ve stěnách (nadokenních, nadedveřních), popř. pro odlehčení příček. V novodobém stavitelství se uplatňují klenby jako tenkostěnné skořepinové železobetonové konstrukce. Tradiční masivní klenby se dnes již při výstavbě nových objektů nepoužívají.

Druhy Kleneb

  • Valená klenba: Spočívá na dvou podporách.
  • Klášterní klenba: Tvar vzniká pronikem dvou valených kleneb.
  • Zrcadlová klenba: Tvar zrcadlové klenby vznikne z klášterní klenby, jejíž střední část se doplní zrcadlem, což je rovný strop.
  • Křížová klenba: Tvar vznikne pronikem dvou valených kleneb (jakou u kášterní klenby). Je to však klenba otevřená.
  • Pruská klenba: Je tvořena translační plochou kruhovo-kruhovou, elipticko-eliptickou, elipticko-kruhovou nebo naopak.

Dřevěné Stropy

Dřevěné stropy se v minulosti běžně používaly v bytových, občanských i zemědělských stavbách. V současnosti se s nimi setkáváme většinou při menších stavbách, při stavbách rodinných domů, rekreačních chat a při rekonstrukcích starších budov. Dřevěné stropy jsou lehké a přitom únosné, mají dobré tepelně a zvukově izolační vlastnosti. Nevýhodou dřevěných stropů je malá bezpečnost proti ohni, poměrně malá tuhost, velké průhyby stropů, malá odolnost proti účinkům vody a vlhkosti (výskyt houby a plísní).

Nosnou část stropu tvoří dřevěné trámy (povaly) kladené těsně vedle sebe na sraz, které jsou vzájemně spojené ve styčných spárách dřevěnými klínky nebo železnými skobami. Díky tomuto uložení vzniká deska s rovným podhledem. Povaly jsou většinou ze tří stran hraněné trámy, někdy lze použít i povaly z kulatiny. Na horní líc povalů může být provedena vrstva hliněné mazaniny nebo násyp s podlahou na polštářích. Spodní líc povalů je bez omítky nebo je opatřen rákosovou omítkou.

Typy Dřevěných Stropů

  • Jednoduchý trámový strop s viditelnými trámy: Používal se nejčastěji pro skladiště, sýpky apod. Prováděl se z hraněných nosných trámů, které se kladly do osové vzdálenosti až 1 m od sebe. Průřezy trámů se volily podle rozpětí, osové vzdálenosti trámů a velikosti zatížení. Na trámy se přibíjel záklop z fošen tloušťky 50 mm, který tvořil tzv. mlynářskou podlahu.
  • Jednoduchý strop s viditelnými trámy se záklopem a násypem: Měl proti jednoduchému trámovému stropu zlepšené zvukově izolační vlastnosti a byl používán v bytové výstavbě, ovšem jen v nízké zástavbě. Na nosné trámy se přibíjel záklop tloušťky 30 mm. Tloušťka násypu byla 120 až 160 mm. Hrubá podlaha se přibíjela do polštářů průřezu 80/120 mm, uložených v násypu v osové vzdálenosti 80 až 90 mm od sebe.
  • Trámový strop s omítnutým podhledem a násypem (polospalný strop): Byl nejužívanějším typem stropu v obytných stavbách. Tento strop se používal pro světlosti až do 6 m a celková tloušťka stropní konstrukce včetně podlahy byla kolem 450 mm. Stropní trámy se kladly v osové vzdálenosti až do 900 mm od sebe, polštáře průřezu nejčastěji 80/120 mm byly vždy kolmo na směr trámů ve vzdálenostech 900 mm od sebe.
  • Trámový strop se zapuštěným záklopem: Se liší od předcházejícího stropu tím, že záklop je zapuštěn pod horní líc stropních trámů, takže se zmenšuje celková tloušťka stropu a tedy i jeho hmotnost. Polštáře se kladou do násypu rovnoběžně se stropními trámy, aby mohla být dodržena minimální tloušťka násypu 80 mm kolem trámů i polštářů.
  • Trámový strop s rákosníky: Se liší od normálního trámového stropu tím, že se podhled přibíjí na samostatné trámy (rákosníky). Rákosníky se kladou vždy rovnoběžně se stropními trámy. Tím jsou odděleny části stropní konstrukce od podhledu a dosahuje se zlepšení zvukově izolačních vlastností. Nevýhodou je větší spotřeba dřeva a větší tloušťka stropu.

Keramické Stropy

Keramika se - kromě uplatnění v monolitických železobetonových stropech používá pro stropní konstrukce hlavně ve formě prefabrikátů. Jednotlivé nosné konstrukční dílce jsou keramobetonové, vyrábějí se z keramických tenkostěnných tvarovek, z výztuže a z betonu. Keramické stropy jsou lehké, vytvářejí jednotný keramický podhled (usnadňující povrchovou úpravu), mají velmi dobré tepelně izolační vlastnosti, dobrou požární odolnost a použitelnost ve vlhkém prostředí.

Čtěte také: Detaily stropních trámů

Keramické nosníky a keramické vložky se vyrábějí v mnoha tvarových, rozměrových i konstrukčních variantách. Nosníky, jejichž délka je odstupňována obvykle po 300 mm (násobek rozměru tvárnic) se kladou v osové vzdálenosti odpovídající zatížení a rozpětí stropní konstrukce (450 mm, 600 mm). Keramické vložky se ukládají na spodní přírubu nosníků. Prostor mezi nosníky a vložkami se dobetonuje (současně s betonáží horní, tlačené vrstvy nosníku). Keramické nosníky nejsou samy plně nosné, proto se musí při montáži provizorně podepřít (plné nosnosti dosáhnou až po zmonolitnění a zatvrdnutí betonu).

Keramické povaly jsou nosníky sestavené z jedné řady dutých keramických tvárnic, do jejichž podélných drážek se ukládá nosná výztuž, která se zabetonuje. Povaly se kladou vedle sebe na sraz a kotví se do železobetonového věnce. Zabetonováním styčných spár vzniknou podélná žebra, na horní povrch povalů se provádí cementový potěr v tl. 10 až 20 mm, čímž vzniká tuhá stropní konstrukce. Únosnost povalových stropů lze zvýšit nadbetonováním výztužné desky o tl. Povaly se vyrábějí v běžné délce 3,60 až 6,00 m, o šířce 0,30 a výšce 0,15 až 0,30 (výška je dána typem tvarovky a výškou nadbetonované vrstvy).

Keramické stropní panely jsou plošné prefabrikáty, sestavené ze dvou nebo více řad dutých keramických tvarovek, do jejich podélných drážek se vkládá nosná výztuž, která může být předpjatá i nepředpjatá (podle požadavků rozpětí a zatížení). Zabetonováním tvarovek vzniká panel, který má podélná nosná žebra (vzniká mezi řadami tvarovek) a horní betonovou vrstvu v tl. 30 až 40 mm. Keramické stropní panely se vyrábějí v délce 3,60 až 6,00m (nepředpjaté) a do délky 6,60m (předpjaté), o šířce 0,60 až 1,20m, výšce 0,15 až 0,30 m (která je dána výškou tvarovek a výškou betonové vrstvy).

Ocelové Stropní Konstrukce

Ocelové stropní konstrukce se používají hlavně v ocelových skeletech. Jsou lehké, snadno se montují i demontují. Ocelové stropní konstrukce se skládají z nosné části, z podlahové a roznášecí vrstvy, popř. Základním konstrukčním prvkem jsou profilované plechy tvarované za studena. Plechy se vyrábějí v různých tvarových a pevnostních variantách (průřezy symetrické, asymetrické, kombinované).

Uložení plechových nosníků může být:

Čtěte také: Jaké rozměry trámů zvolit?

  • Primární: Plechy jsou kladeny přímo na průvlaky hlavní nosné konstrukce (pokud jejich osová vzdálenost je max.
  • Sekundární: Na stropnice, které spočívají na průvlacích; tento systém se používá buď při osové vzdálenosti průvlaků nad 3,00 m nebo pro velká zatížení.

Připojení plechových nosníků k průvlakům nebo stropnicím se provádí svařením, nastřelením popř. šroubováním nebo lepením. Na plechy se ukládá roznášecí vrstva, např. prefabrikované desky nebo monolitická výplň.

Ocelobetonové spřažené stropy mají ocelové nosníky opatřeny prvky přenášejícími smyková namáhání. Mohou to být ocelové trny, zarážky, přivařená betonářská výztuž apod. Po zabetonování vzniká spřažená ocelobetonová stropní konstrukce, ve které ocelový nosník přenáší tah a beton se spolupodílí na přenášení tlaku v horní části průřezu. Takto upravené ocelobetonové spřažené stropy jsou tuhé, používají se i pro vícepodlažní a výškové objekty.

Protipožární ochrana ocelových stropů se provádí buď přímo na stropní prvky (např. nástřiky a nátěry ze zpěňovacích hmot) nebo nepřímo, provedením nehořlavého podhledu.

Železobetonové Stropy

Železobeton je nejpoužívanějším materiálem pro nosné konstrukce stropů. Jejich výhody spočívají ve velké únosnosti, trvanlivosti, tuhosti a nehořlavosti. Deskové stropy jsou tvarově nejjednodušší. Uložení desek na podporách může být kloubové (desky prostě uložené) nebo vetknuté.

Stropní desky spřažené (filigrány) představují moderní a progresivní technologii stavění. Jsou vyrobeny v tloušťce 5-7cm a se zabudovanou nosnou a spřahovací výztuží slučují nosnou funkci s funkcí ztraceného bednění pro monolitickou dobetonávku horní vrstvy stropní desky. Výhodou této konstrukce je vysoká tvarová variabilita, nízká hmotnost prvků a snadná montáž. Desky se ukládají na podpůrný rošt umístěný dle dokumentace mezi nosné stěnové či trámové konstrukce. Doplní se výztuž do styků, k podporám a obvodu. Před zabetonováním horní vrstvy lze do této vrstvy osadit instalace, rozvody a prostupy. Prostor stropu se obední nebo obezdí. Horní vrstva se zabetonuje čerpaným konstrukčním betonem na požadovanou tloušťku. Podpůrný rošt se odstraní po dosažení požadované pevnosti betonu (cca po 28 dnech). Vznikne monolitická betonová stropní konstrukce, která má hladký povrch.

Stropní desky plné se využijí k rychlému zakrytí prostor menších rozponů. Tloušťka stropní desky je odvislá od délky prvku a velikosti působícího zatížení. Boky stropní desky jsou tvarovány pro možnost zálivky ve styku. Do stropní desky lze osadit kotvy, lze vytvořit prostupy. Stropní desky se přepravují na nákladních automobilech, manipulují se podle velikosti ručně nebo pomocí jeřábu.

Balkonové desky se využijí zejména u bytových a rodinných domů. Jsou vyráběny podle zadání, konstrukčně podepřeny vlastní konstrukcí nebo jako konzolově vyčnívající součást stropní desky objektu. Balkonové desky se osazují na zdivu k tomu připraveném uložení a v případě konzolovitého vyložení se montážně podpírají. Balkónové stropní desky se v případě potřeby na přerušení tepelných mostů osazují z čela speciálními nosníky k tomu určených. Tvar balkónové stropní desky lze libovolně upravit, vyrobit ve spádu, osadit okapnici či systémovými prvky pro osazení balkonového zábradlí, sloupků či jiných konstrukcí.

Stropní desky pro další použití, jiných rozměrů či požadavků se vyrábí na zakázku. Lze vyrobit desky šikmé, obloukové. Lze vyrobit desky na garáže, na zakrytí jímek a nádrží, na zakrytí sklepů rodinných domů.

Tabulky

Tabulka orientačních tloušťek jednotlivých částí stropů:

Část Stropu Orientální Tloušťka (mm)
Nosná Stropní Deska Min - Max
Stropní Nosníky Min - Max
Podlaha Min - Max
Podhled Min - Max

Tabulka doporučených rozpětí pro různé druhy stropních konstrukcí:

Druh Stropní Konstrukce Doporučené Rozpětí (m)
Dřevěný Strop Min - Max
Keramický Strop Min - Max
Ocelový Strop Min - Max
Železobetonový Strop Min - Max

Při rozhodování o volbě stropní nosné konstrukce bereme mimo jiné zřetel na její rozpětí. Každému druhu stropní konstrukce odpovídá doporučený rozsah rozpětí, ve kterém je vhodné konstrukci navrhovat.

tags: #stropní #trámy #na #překlady #použití

Oblíbené příspěvky: