Strukturální fasádní systémy: Od omítek po moderní opláštění
Fasáda budovy hraje klíčovou roli, nejenže dodává estetickou přitažlivost, ale slouží také různým funkčním účelům, jako je izolace, stínění proti slunci a omezení větru. První dojem ze stavby záleží na kvalitě fasády. Hlavní slovo u kolemjdoucího má přední část budovy, před níž se schovávají zadní a boční strany. Výběr fasády se neřídí jen vzhledem, ale i vlastnostmi důležitými pro danou stavbu. Majitel, ať už stávající, nebo budoucí budovy, by měl mít základní představu o jejím budoucím vzhledu. Laik bude pravděpodobně vybírat spíše barvu, základní materiál a strukturu fasády. Konkrétní typ by měl zkonzultovat s odborníkem.
Strukturální omítky: Přehled a vlastnosti
Hitem posledních let se při úpravách fasád rodinných domů, ale i dalších objektů občanské či průmyslové výstavby, staly takzvané strukturální omítky. Tyto omítky se ve většině případů nanášejí jako povrchové vrstvy vnějších kontaktních zateplovacích systémů, lze je však použít také pro úpravu fasád bez předchozího zateplení či je dokonce aplikovat v interiérech.
Strukturální omítky jsou dodávány většinou v takzvaném pastovitém stavu v kbelících, kde jsou již přichystány k přímému použití. Omítka po nanesení vytvoří díky kamínkům ve zvolené zrnitosti zatíranou nebo rýhovanou strukturu. Právě proto jsou tyto omítky nazývané STRUKTURÁLNÍ. Někdy je možné se setkat také s názvem šlechtěné omítky. To proto, že obsahují další zušlechťující přísady vylepšující vlastnosti omítek. Konkrétně jejich pružnost, paropropustnost, vodoodpudivost, odolnost proti povětrnostním vlivům, odolnost proti biotickému napadení a podobně.
Vlastnosti omítek jsou však dané zejména pojivem v nich obsaženým. Podle pojiva strukturální omítky rozdělujeme na akrylátové, silikátové a silikonové. Jako novinka na trhu se objevují také omítky silikonsilikátové. Fasádní omítka je to první, čeho si při pohledu na jakýkoliv dům všimneme. Omítka neplní jen funkci estetickou. Má za úkol chránit podkladovou vrstvu (zdivo nebo zateplovací systém), zajistit dobrou mechanickou odolnost a snižovat míru zašpinění. Každou omítku tvoří nějaké pojivo, plnivo a voda, případně další přísady, které zlepšují vlastnosti materiálu. Protože se různé typy omítek liší složením, mají odlišné vlastnosti a hodí se na různé typy podkladů. Na obecné rovině rozlišujeme fasádní omítky na minerální a pastovité.
Typy pastovitých omítek podle pojiva:
- Akrylátové omítky: Omítka Cemix akrylátová je vysoce vodoodpudivá, pružná, se schopností překlenout vlasové trhliny v podkladu. Omítka je omyvatelná a snadno udržovatelná. Její výhodou je vynikající barevná stálost a možnost probarvit ji do téměř neomezené barevné škály. Těchto vlastností je dosaženo díky akrylátovému pojivu. Akrylátové omítky jsou cenově nejdostupnější. Jde o probarvený typ pastovitých omítek, které lze bez problémů namíchat i do velmi sytých a plných odstínů. Akrylátové omítky jsou mechanicky odolné a snesou i častý kontakt s vodou. Řada výrobců přidává do akrylátových omítek speciální fungicidní přísady, a tak se ani u nich mechy a plísně často neobjevují. Hlavní nevýhodou akrylátových omítek je zmíněná nízká paropropustnost. Proto se doporučují jen na fasády s dobrými izolačními vlastnostmi.
- Silikátové omítky: Omítka Cemix silikátová se díky pojivu obsahujícímu vodní sklo vyznačuje zejména výbornou paropropustností a samočistící schopností. Je určena zejména pro podklady, které musí volně dýchat. Nejvíce paropropustné jsou omítky silikátové. Vzhledem ke zmíněné vysoké paropropustnosti se hodí pro použití na všechny typy zateplovacích systémů. Protože je použité pojivo zásadité, odolává vůči vzniku plísní a mechů. Na druhé straně je možné silikátové omítky aplikovat jen při dobrých klimatických podmínkách. Ideální je teplota kolem 20 °C a vlhkost 50 %. Omítka Ceresit CT 76 je vhodná pro použití na místech, kde je žádoucí vysoká paropropustnost.
- Silikonové omítky: Nejvíce užitných a funkčních vlastností má omítka Cemix silikonová, která kombinuje přednosti předchozích typů omítek. Omítka je paropropustná, s nízkou nasákavostí, vysokou odolností proti povětrnostním vlivům a schopností překrýt vlasové trhlinky v podkladu. Je velmi mikroporézní a používá se na všechny běžné minerální podklady. Vzhledem k vynikajícím vlastnostem patří silikonové omítky k nejlepším materiálům využívaným pro omítání fasád. Silikonové omítky se vyznačují dobrou pružností, odolností vůči vodě i špíně, stejně tak i jednoduchou aplikací a mnohaletou životností. Silikonové omítky také odolávají vůči UV záření, jsou chemicky stabilní a odolné proti vzniku plísní.
- Silikonsilikátové omítky: Novinkou je omítka Cemix silikonsilikátová, jejíž velkou předností je poměr kvality a ceny. Kombinuje v sobě vlastnosti silikátové a silikonové omítky. Stejně jako u silikátové omítky je možné její použití jako povrchové vrstvy sanačních omítkových systémů. Omítka má také vysokou odolnost proti znečištění. Jde o kombinaci pojiv, která se vyznačují větší odolností vůči zašpinění.
Akrylátová a silikonová omítka jsou dodávány také se zimní úpravou pod názvem COOL. Variantou akrylátové omítky je Cemix Mozaika určená na exponovaná místa, jako jsou třeba sokly, schodiště a jiná. Jedná se o vysoce dekorativní a mechanicky odolnou omítku. Pro ještě lepší aplikační komfort jsou v omítce obsažené nanodisperze. Ne všechny omítky se však hodí na každý podklad a vždy je lepší se o vhodnosti použití poradit s odborníkem.
Čtěte také: Návod na použití strukturálního válečku
Minerální omítky: Tradiční řešení
Minerální omítka se vyrábí z přírodních materiálů (vápenců, cementů, křemičitých písků apod.). Jde o suché směsi, a tak se musí před aplikací smíchat v požadovaném poměru s vodou. Minerální omítky se vyznačují vysokou paropropustností a odolností vůči tvorbě plísní. Jejich nevýhodou je náročnost aplikace. Protože nejsou minerální omítky probarvené, pro dosažení požadovaného odstínu se musí dodatečně opatřit fasádní barvou.
Aplikace strukturálních omítek
Strukturální omítka vypadá po nanesení zkušenou rukou velmi pěkně a dá objektu slušivý kabát. Naopak na omítce nanesené rukou neumělou jsou ihned viditelné všechny vady a spokojenost s odvedenou prací nebude valná. Dovolujeme si proto připojit několik rad a tipů, jak tyto omítky nanášet.
Příprava podkladu
- Je nutné mít dobře očištěný a připravený podklad. Omítka se nanáší pouze v tloušťce o velikosti zrna a každá nerovnost podkladu by na fasádě byla viditelná.
- Proto je nutné podklad řádně srovnat nejlépe stěrkovací hmotou a následně napenetrovat speciálním penetračním nátěrem, který sjednotí savost podkladu a ulehčí nanášení a strukturování omítky. Vynechání penetrace je chybou.
- Pro zdárnou finální aplikaci s ohledem na životnost a trvanlivost fasády omítkového systému doporučujeme podklad vždy opatřit výztužnou vrstvou, kterou tvoří vybraná stěrková hmota.
- Na opravu staré fasády, ve které se objevily praskliny a další vady, které kazí vzhled budovy a přináší riziko prostupu vlhkosti do zdiva, můžete použít klasické minerální omítky. Nejprve je třeba starou fasádu důkladně očistit a pomocí špachtle odstranit odlupující se a odpadávající části. Zaprášenou fasádu můžete nasucho omést, při silnějším znečištění pak vyčistit pomocí vysokotlakého čističe.
Postup nanášení
- Nanášení je nutné provést v jednom pracovním kroku na barevně ucelené části stěny, od nároží po nároží a od střechy až po sokl. Napojování omítky je možné provádět pouze systémem ´mokrá do mokré´. Napojení do zaschlé omítky bude v ploše viditelné.
- Nanášení provádíme za teplot od +5 do +25 °C. Nižší i vyšší teploty zásadně ovlivňují zpracovatelnost omítky. Omítku nenanášíme na přímo osluněné a zahřáté plochy, ani ji nenanášíme za silného větru, či před očekávaným deštěm. Ten by mohl z nezatvrdlé omítky vymýt zrna kameniva či dokonce barevné pigmenty. Klimatické podmínky pro aplikaci jsou: teplota podkladu i ovzduší je v rozsahu +5°C až +25°C, relativní vlhkost prostředí je do 80%. Při zvýšených teplotách chráníme podklad ochrannými sítěmi na lešení.
- Mezi nanesením a strukturováním nesmí být dlouhá prodleva, aby omítka nezaschla a bylo ji vůbec možné upravit. Zatíraná a rýhovaná struktura se provádějí odlišným způsobem. Rýhovanou omítku nelze zatočit, stejně tak, jako nelze zatíranou omítku vyrýhovat. Proto pozor na výběr omítky. Důležitý je také jednotný rukopis strukturování, což je důležité zejména u rýhované struktury. Sehraná parta fasádníků dokáže fasádu vyrýhovat rýhami stejné velikosti, ale u party bez potřebných zkušeností bude každá rýha vypadat jinak.
- Pokud vybereme vhodný typ omítky, bude stavba vypadat honosně a působivě. Omítka neplní jen funkci estetickou. Má za úkol chránit podkladovou vrstvu (zdivo nebo zateplovací systém), zajistit dobrou mechanickou odolnost a snižovat míru zašpinění.
Na omítání zateplení fasády doporučujeme zvolit tenkovrstvou pastovitou omítku. Dle požadovaných vlastností a cenových možností zvolte akrylátovou, silikátovou, silikonovou nebo speciální omítku. Vyrábí se v různých zrnitostech. Pro použití na zateplení musí být minimální zrnitost 1,5 mm. Podkladovou vrstvu omítky doporučujeme opatřit penetračním nátěrem, a to alespoň den předem. Pastovitá omítka je předem namíchaná a připravená tak, aby se mohla rovnou aplikovat na napenetrovaný podklad. Pro zjednodušení aplikace a upravení konzistence lze většinu pastovitých omítek naředit vodou. Aby finální omítky vypadala působivě, musí se natahovat v celé ploše na jeden zátah. Proto by se na zhotovení omítky mělo podílet více pracovníků, aby bylo napojení rychlé a zdařilé. Pokud by k napojování docházelo až po přeschnutí omítky, byly by spoje viditelné. Hrubé natažení omítky provádějte s využitím ocelového hladítka.
Tenkovrstvé omítky se realizují buď jako rýhované, nebo škrábané. Podle vyžadované struktury musíte pořídit vhodný typ omítky a provést správný postup finální úpravy. Rýhované struktury fasádní omítky se dosahuje vytvářením přímočarých nebo krouživých tahů hladítkem z umělé hmoty nebo polystyrenu, a to po krátkém zaschnutí materiálu. Škrábaná omítka se pak vytváří krouživými pohyby plastového hladítka, které se provádí ihned po natažení omítky. Ve výsledku jsou zrna pravidelně rozvrstvená a rovnoměrně vystupující. Při strukturování omítky nedoporučujeme hladítka čistit vodou, ale přebytečný materiál jenom setřít. Základem úspěšné realizace fasádní omítky je správná volba materiálu a dodržení doporučovaného technologického postupu.
Moderní strukturální fasády a jejich výhody
Strukturální fasáda je v podstatě „dvouplášťová“ konstrukce, která odděluje exteriér budovy od jejího interiéru. Tato dvojitá vrstva vytváří vzduchovou mezeru, která působí jako izolační vrstva a výrazně snižuje přenos tepla a chladu. Strukturální fasáda však nezůstává pouze u izolace. Slouží k různým účelům, které jsou zásadní pro výkon budovy.
Čtěte také: Jak na strukturovanou barvu s REMAL Struktura
Funkční aspekty strukturální fasády
- Větrání a přirozené světlo: Dvouplášťová konstrukce umožňuje větrání a proudění přirozeného světla budovou, což výrazně zlepšuje vnitřní prostředí.
- Zastínění a zmírnění oslnění: Velké perforace nebo žaluzie ve fasádě mohou být navrženy tak, aby zabránily vnikání přímého slunečního záření do budovy. To pomáhá udržovat příjemnou vnitřní teplotu a snižuje potřebu dodatečného chlazení. Součástí slunečního záření dopadajícího na naši Zemi jsou UV paprsky, které negativně působí na vše živé i neživé. Pobyt na slunci tedy neprospívá nejen nám, ale i všemu co je tomuto záření vystavováno.
- Estetika: Kromě funkčních aspektů je strukturální fasáda také vizuálně ohromující. Jeho jedinečný design a zvýšená transparentnost umožňují dokonalejší spojení mezi budovou a okolním prostředím.
- Energetická účinnost: Strukturální fasáda se rychle stává základem moderní architektury. Slouží nejen k zásadním funkčním účelům, ale také zlepšuje celkový vzhled budovy. Jeho energetická účinnost, přirozený příliv světla a vlastnosti stínění z něj činí perfektní řešení pro moderní budovy, velké i malé.
Zateplovací systémy a opláštění
Ruku v ruce s fasádou jdou zateplovací systémy. Volit můžete mezi kontaktními zateplovacími systémy a provětrávanými zateplovacími systémy. Častěji narazíte na ty kontaktní, u kterých se tepelná izolace připevní na vnější stranu fasády. Trendem mezi fasádami velkých staveb jako jsou průmyslové haly je tzv. opláštění. To spočívá v souvislé vrstvě po povrchu budovy a někdy i přes střechu. Fasádu pak tvoří hliníkové systémy a sklo.
Opláštění si při zateplení vyžaduje jiný přístup. Systém zateplení se skládá z nosných kazet. Dále jsou zde izolační desky, parofólie a vnější uzavírací lamely. Toto zateplení může být vkládáno horizontálně, ale i vertikálně.
Moderní udržitelná architektura dnes zdaleka přesahuje maximální energetickou účinnost díky nejlepším hodnotám U. Mezi vlastnosti současných hliníkových fasádních systémů patří také filigránský vzhled, vysoce kvalitní provedení a dokonalá integrace funkčních prvků s optimálními vlastnostmi, např. u vkládacích prvků. Společnost Schüco nabízí ve svých standardních fasádách systémy, které kombinují svobodu designu s nejlepšími výkonovými vlastnostmi z hlediska energetické účinnosti, automatizace a bezpečnosti. Tyto fasádní systémy s klasickými závěsovými stěnami i s okenními pásy od podlahy ke stropu zaujmou minimální šířkou fasády. Díky speciální technice zasklívání nevyžadují strukturální zasklené fasády přítlačné profily a krycí skořepiny. Všestrannost díky maximální volnosti při navrhování: přístavby na ocelových nebo dřevěných podkonstrukcích kombinují energeticky úspornou výstavbu s racionální výrobou a montáží.
Montáž laminátových HPL panelů
Dřevěná podpůrná konstrukce
Dřevěná podpůrná konstrukce musí být navržená a vyrobená v souladu s národními normami. Při aplikacích, které nevyžadují strukturální analýzu, by měly být rozměry dřevěných konstrukcí minimálně 60 x 40 mm pro podkladové horizontální prvky, minimálně 50 x 30 mm pro podpůrné vertikální prvky a 100 x 30 mm pro podpůrné vertikální prvky v oblastech spoje panelů. Dřevěná podpůrná konstrukce by měla být chráněná před vlhkostí a UV zářením.
Pro umožnění dilatace laminátového materiálu HPL musí být na panelech pro účely montáže vytvořeny pevné a posuvné body. Pevné body se používají na rovnoměrné rozdělení roztažných a stahovacích pohybů. Otvory v laminátových HPL panelech musí být větší než průměr upevňovacího prvku v závislosti na požadované expanzní vzdálenosti od pevného bodu. Šrouby nesmí být nadměrně utažené. Nepoužívejte zápustné šrouby s centrálním bodem vrtaného otvoru v laminátových HPL panelech.
Čtěte také: Druhy a vlastnosti strukturálních omítek
Z důvodu stability a rovinnosti je nutné jednoznačně dodržet okrajové rozestupy při kotvení. Vzdálenost v oblasti spoje panelů musí být nejméně 8 mm, aby mohl materiál bez problémů měnit rozměry (dilatovat). Vnitřní rozestupy při kotvení se volí na základě statických výpočtů nebo v souladu s tabulkou 1.
| Minimální okrajové rozestupy při kotvení | ||
|---|---|---|
| (délka a šířka panelu) | a (mm) | b (mm) |
| < 1000 mm | 15 | 15 |
| 1000 - 1500 mm | 20 | 20 |
| 1500 - 2000 mm | 25 | 25 |
| > 2000 mm | 30 | 30 |
Na kotvení laminátových HPL panelů se používají šrouby s půlkulatou nebo 6-hrannou hlavou průměru 5,3 mm a délky 35 mm. Šrouby musí mít dřík, který má délku minimálně takovou, jako je tloušťka HPL panelu.
Hliníková podpůrná konstrukce
Hliníková podpůrná konstrukce musí být vyrobená a navržená v souladu s národními normami a musí být namontovaná v souladu s technickými údaji výrobce pro danou podpůrnou konstrukci. Kovové podpůrné konstrukce mění své rozměry na základě teplotních změn. Rozměry laminátových panelů HPL se však mění vlivem změn relativní vlhkosti. Během instalace musíme věnovat pozornost expanzní vzdálenosti na panelech pro účely montáže vytvořených pevných a posuvných bodů. Pevné body se používají na rovnoměrné rozdělení roztažných a stahovacích pohybů. Otvory v laminátových HPL panelech musí být větší než průměr upevňovacího prvku v závislosti na požadované expanzní vzdálenosti od pevného bodu. Nýt se nýtuje k hliníkovému roštu. Tímto se dosáhne vzdálenost mezi hlavou nýtu a povrchem panelu přibližně 0,3 mm, což umožňuje pohyb prvku ve vrtaném otvoru. Centrální bod vrtaného otvoru v podpůrné konstrukci se musí shodovat s centrálním bodem vrtaného otvoru v laminátových HPL panelech.
Z důvodu stability a rovinnosti je nutné jednoznačně dodržet okrajové rozestupy při kotvení. Vzdálenost v oblasti spoje panelů musí být nejméně 8 mm, aby mohl materiál bez problémů měnit rozměry (dilatovat). Vnitřní rozestupy při kotvení se volí na základě statických výpočtů nebo v souladu s tabulkou 2.
| Minimální okrajové rozestupy při kotvení | ||
|---|---|---|
| (délka a šířka panelu) | a (mm) | b (mm) |
| < 1000 mm | 15 | 15 |
| 1000 - 1500 mm | 20 | 20 |
| 1500 - 2000 mm | 25 | 25 |
| > 2000 mm | 30 | 30 |
Na kotvení laminátových HPL panelů se používají nýty s velkou, v případě potřeby také barevnou lakovanou hlavou.
Skryté kotvení: Lepení a rozpěrné kotvy
Princip systému skrytého kotvení spočívá v zafixování hliníkových elementů pomocí rozpěrných kotev do zadní strany laminátových HPL panelů. Tímto systémem kotvení dosáhneme čistou uzavřenou fasádu bez viditelných kotvících prvků. Rozestupy rozpěrných kotev volíme na základě statického výpočtu, celkového dispozičního řešení obkladu a zatížení větrem. Rozestupy obkladů na místech styků musí být dostatečně velké, aby se zabránilo stlačení obkladů při dosažení maximální teplotní roztažnosti. Je nutné dbát na upozornění výrobce, jako i na koeficienty roztažnosti prvků spodní konstrukce.
Do otvoru vyvrtaného a podfrézovaného na potřebný rozměr se vloží matka s rozpěrným koncem tak, aby fixovala hliníkový element. Do matky se vloží a zašroubuje šroub se 6 - hrannou hlavou. Rozpěrná kotva je vyrobená z nerezového materiálu. Její rozměr (hs) se mění v závislosti na tloušťce kotveného laminátového HPL materiálu. Rozměr hs se pohybuje v rozmezí od 4,0 mm do 15,0 mm. Matka vyplní prostor vrtaného a podfrézovaného otvoru a tím vytvoří pevný, nepohyblivý spoj.
Otvory na rozpěrné kotvy se mohou vrtat přenosnými vrtačkami, vrtačkami se stolem a válečkovým dopravníkem nebo na automatickém vrtacím stroji. Vrtačka musí mít výkyvné vřeteno. Celá operace se provede jedním speciálním nástrojem. Hloubka vrtaného otvoru závisí na velikosti rozpěrné kotvy v závislosti na tloušťce kotvených laminátových HPL panelů.
| Tloušťka HPL panelu (mm) | Průměr vrtání D1 (mm) | Hloubka vrtání T1 (mm) | Průměr podfrézování D2 (mm) | Hloubka podfrézování T2 (mm) |
|---|---|---|---|---|
| 4 | 6,0 | 6,0 | 9,5 | 4,0 |
| 6 | 6,0 | 8,0 | 11,5 | 6,0 |
| 8 | 6,0 | 10,0 | 13,5 | 8,0 |
| 10 | 6,0 | 12,0 | 15,5 | 10,0 |
| 12 | 6,0 | 14,0 | 17,5 | 12,0 |
Lepení fasádních obkladů
Lepení je systém na zakrytou a hospodárnou montáž fasádních obkladů. Systém se skládá z trvale-elastické lepící hmoty a oboustranné lepící pásky na fixaci obkladů, stejně i z produktů určených na přípravu podkladu. Dimenzování svislé spodní konstrukce závisí na druhu obkladové konstrukce. Je nutné dbát na upozornění výrobce, jako i na koeficienty roztažnosti prvků spodní konstrukce.
Lepení je možné vykonávat přímo na stavbě, při práci je třeba chránit prostor před povětrnostními vlivy a prachem. Během prací nesmí teplota vzduchu klesnout pod +5°C a nesmí překročit +35°C. Relativní vlhkost vzduchu max. 75%. Následujících 5 hodin po montáži nesmí teplota klesnout pod min. požadovanou teplotu vzduchu. Teplota lepených ploch (obkladů, spodní konstrukce) musí být min. o 3°C vyšší, než je teplota rosného bodu, zabrání se tím kondenzaci vodních par na povrchu. Čas odvětrání je min. 30 minut, max. 10 minut. Lepené plochy musí být čisté, suché a bez mastnot. Montáž obkladů musí být ukončená do 10 hodin.
Proces realizace nové fasády
Nová fasáda není jen estetickou záležitostí. Je to investice do ochrany domu, tepelného komfortu a úspory energií.
- Odborné zaměření: Vše začíná u vás doma. Každý dům je unikátní, proto je nezbytné provést odborné zaměření.
- Návrh optimálního fasádního systému: Na základě naměřených hodnot vám navrhneme optimální fasádní systém. V této fázi se rozhoduje o materiálech. Zda zvolíte moderní bezúdržbovou fasádu z hliníku, kamenný obklad, fasádovou desku, fasádu z kompaktních a kompozitních kazet, nebo moderní odvětrávanou fasádu.
- Příprava okolí domu: Před samotným zahájením prací je nutné okolí domu připravit.
- Realizace: Tato fáze je srdcem celého procesu.
- Detaily a dokončení: V poslední fázi se zaměřujeme na detaily. Instalují se nové parapety, řeší se detaily kolem svodů a provádí se úklid staveniště. Nechte starosti s realizací na profesionálech.
Kromě zrnitosti, struktury a pojivové báze omítek je možné vybírat také jejich barvu. Omítky jsou nabízeny v nepřeberné škále barev a pro usnadnění výběru je možné provést vizualizaci fasády. Čili zrealizovat návrh barevného řešení buď na typovém objektu, nebo dokonce na vašem domě na základě doručené digitální fotografie.
tags: #strukturalni #fasada #nastavba #informace

