PergolyStudentské projekty a spin-off firmy: Inovace z akademické půdy míří na globální trhy
České univerzity se v oblasti inovací stále více prosazují v patentové ochraně a zakládání spin-off firem. Vysoké školy zároveň systematicky podporují vznik nových podniků, které propojují akademický výzkum s praxí a míří na globální trhy. Příběhy úspěšných spin-offů z Masarykovy univerzity, VUT či Univerzity Palackého v Olomouci ukazují, že univerzitní nápady mohou přitáhnout i prestižní zahraniční investory. Tempo drží i Akademie věd ČR, která si pro metodické řízení nové disciplíny napříč Akademií zřídila Centrum transferu AV ČR (CETAV).
Co se rozumí spin-off společností?
Definice akademické spin-off firmy může mít v ČR i ve světě vícero podob, dva hlavní charakteristické rysy jsou ale neměnné. Jde o obchodní společnost, která vznikla na akademické půdě nebo ve výzkumné organizaci za účelem komercializace nového poznatku, vynálezu či objevu. Rizika spojená se založením firmy většinou přebírá investor ze soukromého sektoru, který poskytuje finanční prostředky. Univerzita či výzkumný ústav dodává jedinečný nápad, personál a má často ve firmě určitý podíl.
Spin-offy jsou pro univerzitu důležité proto, že jí umožňují přestat jen vyrábět výzkum na papíře a začít jej přetvářet ve skutečné produkty, které se používají v praxi. To znamená dvě věci: komercializaci know-how a dlouhodobý podíl na hodnotě, která z toho vznikne. Není to jen jednorázový prodej licence nebo toho, že univerzita „půjčí lidi na projekt“. Univerzita je přímo spolumajitelem firmy, má vliv na směřování produktu, může hlídat kvalitu a má ekonomický zájem na tom, aby se ten produkt prosadil. To je úplně jiný model než klasické „udělali jsme studii, vyšla publikace, hotovo“.
Druhá rovina je strategická. Ve chvíli, kdy univerzita vlastní část firmy, která dělá něco, co je technologicky na vzestupu, tak si reálně zabírá místo na trhu: vytváří si značku v oboru, buduje si reference a může to dál rozšiřovat - další zákroky, další kliniky, další země. To není akademická ambice, to je tržní pozice. A třetí věc: tohle má dopad přímo na kvalitu výuky. Když univerzita ten nástroj nejen používá, ale sama ho vytváří a vlastní, dělá to z ní školu, která neurčuje jen obsah kurikula, ale způsob, jak se medicína učí.
Statistiky a vývoj spin-offů v ČR
Přehled o aktuálním stavu akademických spin-off firem v ČR poskytuje veřejná databáze Technické univerzity v Liberci, kolektiv autorů Moš, Rydvalová, Smolík. Na databázi se podílel i spolek Transfera, která analyzuje spin-off firmy založené na akademické půdě. Spolek se snažil validovat data s každou veřejnou vysokou školou v ČR a s AV ČR, ale některé instituce si mohou definovat spin-off podle svého uvážení.
Čtěte také: Komplexní řešení stavebních projektů v Pečkách
Podle této databáze existuje v akademické sféře 83 aktivních spin-off firem. Jejich průměrný věk od založení je 8,12 roků. Z hlediska množství založených spin-offů rok 2024 zatím vypadá jako nejméně aktivním rokem od roku 2013, ovšem objem investic je naopak velmi vysoký oproti předchozím rokům. V databázi jsou uvedeny jen dvě spin-off firmy: Adalid Sciences z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) a Glassiteca z Technické univerzity Liberec. Údaje za rok 2024 se ale mohou ještě změnit, protože data nejsou plně aktualizovaná. Nejvíce aktivní roky za poslední dobu byly léta 2020-2023, kdy se zakládalo průměrně 8-9 firem. V roce 2020 bylo založeno 10 spin-off společností s celkovým objemem investic 120 mil. Kč.
Vojtěch Nosek, ředitel a spoluzakladatel společnosti UNICO, která se zabývá validací komerčního potenciálu, k tomu dodává: „Z naší práce víme o dalších 10 spin-off společnostech v širším slova smyslu, které se neobjevují v žádných databázích a přehledech. Vývoj počtu spin-offů tak bereme s rezervou, pozorujeme naopak jejich postupný nárůst. Zároveň jsou tyto nenápadné spin-offy často lépe připravené na vstup na trh - převratná technologie nestačí, spin-off jako každá firma potřebuje funkční tým, který má na podnikání čas, a správně připravený produkt pro trh (product-market fit). Velký počet potenciálních spin-offů vidíme například na AV ČR, a to zejména díky podpoře Centra transferu (CETAV) a zdůrazňování potřeby technologie včas validovat na trhu.“
Tabulka: Přehled počtu aktivních spin-off firem a založených společností v letech 2020-2024
| Rok | Založeno spin-offů | Celkový objem investic (mil. Kč) |
|---|---|---|
| 2020 | 10 | 120 |
| 2021 | 8-9 (průměr) | Není uvedeno |
| 2022 | 8-9 (průměr) | Není uvedeno |
| 2023 | 8-9 (průměr) | Není uvedeno |
| 2024 | 2 (zatím) | Velmi vysoký |
Příklady úspěšných spin-offů a podpora univerzit
Z Akademie věd ČR pochází i jeden z prvních a nejúspěšnějších spin-offů, kterým je firma DIANA Biotechnologies. „V roce 2018 jsme byli prvním spin-offem z ÚOCHB. Nutno podotknout, že v té době, ač se to zdá těžko uvěřitelné, téměř neexistoval byrokratický aparát, který by definoval akademický spin-off a který by šlo následovat. To je něco, kde si troufám tvrdit, že jsme pomohli prošlapat cestu ostatním „biotech” spin-offům,“ říká mluvčí firmy Petr Kašík. Petr Kašík vidí za uplynulé roky velký posun v oblasti komercionalizace inovací z univerzit, ale zároveň i možnosti se zlepšovat: „Jako akademie i průmysl jsme za posledních několik let udělali značný pokrok. Avšak stále nejsme tam, kde bychom mohli být. Inspiraci je vhodné hledat v zemích, které jsou nám velikostí blízké (např. Izrael).“
Nejvíce aktivních spin-off firem má Masarykova univerzita v Brně (MUNI) s celkovým počtem 14 společností, na druhém místě je Vysoké učení technické v Brně (VUT) s 13 aktivními firmami a třetí je Univerzita Palackého v Olomouci (UPOL) s 10 aktivními spin-offy.
Masarykova univerzita (MUNI)
MUNI klade důraz na dlouhodobou strategii podpory inovačního prostředí a přesvědčení, že vědecké poznatky mají směřovat k reálnému společenskému dopadu. O své spin-offy se zajímá i v delším horizontu, sleduje jejich rozvoj a podle jejich charakteru jim poskytuje cílenou podporu. Společnosti mohou v některých případech využívat například univerzitní laboratoře, servery či další infrastrukturu.
Vysoké učení technické v Brně (VUT)
VUT uvádí, že podpora spin-off a startup firem je jednou z jeho priorit, protože podnikatelské prostředí je v Česku poznamenáno jejich nedostatkem. V Česku je v současné době cca 1600 aktivních startupů. Pro srovnání, Izrael, který je technologickým lídrem v inovacích a přezdívá se mu „startup nation”, oplývá více než 6000 startupy. Vzhledem k tomu, že technologický rozvoj přímo ovlivňuje hospodářskou prosperitu země, je jedním z cílů VUT zvýšit aktivitu vědců, výzkumníků i studentů v této oblasti. K tomu tisková mluvčí Kamila Šmídková dodává: „Přenos výsledků výzkumu do praxe je klíčovou součástí tzv. třetí role univerzity, jelikož přispívá ke společenskému a ekonomickému rozvoji.“
Úspěch firem na mezinárodní úrovni komentuje Radoslav Trautmann, ředitel Centra pro transfer technologií: „Většina spin-off společností je dnes od počátku budována s ambicí stát se globálním hráčem. Z VUT pochází také hodně firem, které jsou úspěšné i na mezinárodní úrovni. Jednou z nich je společnost DYNANIC, která vyvinula technologii pro efektivní využití programovatelných čipů, které jsou naprosto zásadní pro rozvoj AI, virtuální reality a jiných vysokorychlostních technologií. Dalšími úspěchy VUT v Brně jsou: spin-off BIOM Research, který letos získal ocenění Tech for Change recognition na prestižním evropském veletrhu VivaTech 2025 se zaměřením na technologie a inovace. Cílem společnosti je transformovat městská prostředí na resilientní celky, které produkují místní zdroje vody, potravy a energie s minimálním dopadem na životní prostředí. Dále spin-off VodaBrno, který se v letošním roce probojoval mezi deset finalistů soutěže The Waltz of Pioneers: EULiST Spin-Off Pitch Competition, zabývá se čištěním vodovodních sítí a testováním požárních hydrantů.
Univerzita Palackého v Olomouci (UPOL)
Pro UPOL je velmi důležitá úspěšnost jejich spin-off společností ze třech důvodů. Úspěšný spin-off představuje nejefektivnější přenos poznatků z akademického prostředí do praxe, je výkladní skříní univerzitního výzkumu a v neposlední řadě přináší i důležité ekonomické benefity. „Zatím se hlásíme k několika spin-off společnostem, které jsou na začátku svých aktivit. Mezinárodní úspěchy tedy v současné době nejsou ještě na pořadu dne. To však neznamená, že bychom neuvažovali v mezinárodním kontextu. Ostatně už z definice spin-off společnosti je zřejmé, že plánem je mezinárodní úspěch a exit strategie,“ uvádí UPOL.
Ostrava: VR Medix a budoucnost výuky medicíny
Ostravská univerzita (OU) zakládá druhý spin-off, VR Medix, který se zabývá prodejem nácviku operačních zákroků ve virtuální realitě (VR). Díky inovativnímu řešení spin-offu si mohou uživatelé osvojit a natrénovat chirurgický zákrok ve virtuální realitě tak autenticky, jako by stáli přímo na operačním sále. VR v aktuální verzi disponuje třemi druhy operací: vertebroplastikou, aplikací intrakraniálního čidla a složitější operací krční páteře tzv. ACIF.
V týmu VR Medix jsou neurochirurgové a operační sestry s mnohaletými zkušenostmi s praktickou výukou těchto výkonů z klinické praxe. To umožnilo zaměřit se na tvorbu tréninkových modulů od jednodušších operací k složitějším. Testování modulů potvrdilo jejich technickou funkčnost, uživatelskou přívětivost a vzdělávací hodnotu, jako je intuitivní ovládání, realistické 3D zobrazení, opakovatelné tréninkové podmínky a integrovaná zpětná vazba k výkonu s minimálními ekonomickými náklady. Cílem je postupně nabízet další operační a později i ošetřovatelské moduly.
Aplikace VR Medix provede studenta krok za krokem celou operací. Virtuální asistent nebo online připojený učitel pomáhá studentovi volit správný krok. Jakmile student výkon chápe, může jet „volný režim“, kde už není naváděn a musí všechno udělat sám - bez nápovědy. Systém sleduje metriky jako: udělal správné kroky ve správném pořadí, nevynechal kritický krok, jak dlouho mu to trvalo apod. Na konci simulace dostane uživatel hodnocení - získávají se tak objektivní měřitelná data úspěchu výkonu. V první iteraci se kladl důraz na bezpečnost (zabránění nebezpečným krokům) a standardizaci postupu. Dalším krokem je aktivní učení, kdy systém nejen zastaví, ale i vysvětlí, proč je krok špatně, a ukáže správné provedení.
Využití VR Medix mimo univerzitu je vidět v několika scénářích:
- Nemocnice a rezidenti: Mladí lékaři si mohou výkon natrénovat opakovaně a bezpečně ještě předtím, než jdou na operační sál, čímž se snižuje stres i riziko chyb a nezatěžují se tolik zkušenější chirurgové.
- Standardizace postupů: Ve VR se dá nastavit jeden doporučený protokol výkonu a učit podle něj všechny stejně, což řeší problémy s různými postupy na různých pracovištích.
- Certifikace nových nástrojů a technologií: Nové implantáty nebo postupy lze integrovat do VR jako tréninkový modul, který si každý zdravotník může kdykoli zopakovat.
Aplikace vznikala jako společný projekt neurochirurgů, zdravotních sester, vývojářů a 3D modelářů v rámci projektu LERCO od podzimu 2023. Výuka medicíny se láme od modelu „učím tě podle toho, jak to dělám já“ do modelu, který je standardizovaný, opakovatelný a měřitelný. Nemocnice i školy jsou dnes pod tlakem mít jasně definovaný postup a doložit, že člověk tím postupem skutečně prošel.
Druhým faktorem je personální krize v nemocnicích. Pokud se nabídne technologie, která umožní bezpečně trénovat výkony bez přítomnosti školitele a bez rizika pro pacienta, už to není jen akademický projekt - je to řešení reálného provozního problému nemocnic. A třetí věc je positioning OU jako značky. OU se může definovat tím, že vyrábí nástroj, jak se medicína má skutečně učit v roce 2025 a v budoucnu. Je to silný motiv i pro nábor studentů a doktorandů.
Budoucnost VR Medix je ve dvou liniích: do hloubky a do šířky. Do hloubky znamená kvalitu tréninku, s aktivním vedením a evaluací. Do šířky znamená rozšíření portfolia výkonů (traumatologie, ORL, urgentní medicína) a rozšíření klientů (nemocnice, komerční zdravotnictví). Další technologický krok je AR vrstva nad reálným pacientem, což by znamenalo asistenci lékaře v živém výkonu. Ondřej Steiger, CEO a spoluzakladatel VR Medix, vede komerční a produktovou část s cílem transformovat špičkový akademický výzkum v použitelný produkt.
Podpora podnikavosti studentů a zaměstnanců
Nejaktivnější univerzity svým zaměstnancům i studentům poskytují systematickou podporu od počátku založení společností. Ta zahrnuje individuální konzultace, odbornou oponenturu nápadu, metodické vedení celým procesem, poradenství v oblasti duševního vlastnictví i praktickou pomoc při zakládání firmy.
- Na MUNI hraje klíčovou roli Centrum pro transfer technologií, které provází vědce celým procesem komercializace.
- VUT Brno má pro tento účel Oddělení transferu znalostí, které funguje jako one-stop shop pro všechny zájemce o komercializaci výsledků výzkumu. Oddělení úzce spolupracuje se sítí fakultních manažerů transferu, a zvláště také s Fakultou podnikatelskou, která pomáhá s tvorbou byznysových a marketingových plánů.
- Na UPOLu funguje Vědeckotechnický park (VTP) UP, který při zakládání spin-off společností provede akademiky administrativním procesem až k založené firmě, zařizují nezbytné souhlasy, jednání s právním oddělením, ekonomickým odborem a dalšími stakeholdery.
Jak zvýšit povědomí a zájem o oblast transferu ukazuje Vysoké učení technické v Brně, které má v rámci univerzity i další projekty. U studentů se snaží podporovat a rozvíjet jejich podnikavost, ale i sebedůvěru a víru ve vlastní nápady. Dalším příkladem pokročilé podpory výzkumu a jeho uplatnění je program CEITEC Innovation Accelerator, který běží na CEITEC VUT. Je určen zaměstnancům a doktorandům, kteří chtějí ověřit reálný potenciál výsledků svého výzkumu. Program jim umožní až na dva roky opustit současnou kariéru a soustředit se plně na rozvoj prototypu.
Studentské projekty a granty mají za cíl podporovat projekty, které navrhnou sami mladí lidé a které přinesou svému okolí nějaké pozitivní změny, jako je obohacení komunitního života nebo řešení místních problémů, a které následně i sami zrealizují a vyhodnotí. Filozofií tohoto programu je, že mladí lidé získávají formou projektové řízení finanční prostředky pro své vlastní projekty, které následně realizují a vyhodnocují. Projekty mladých lidí musí splňovat dvě základní podmínky. Musí být zaměřeny směrem „ven“ - na pomoc nebo vylepšení okolí, komunity, v níž mladí lidé žijí. Dále je třeba projekty provádět „dobrovolnicky“. To znamená, že realizační tým pracuje bez nároku na honorář. Malé granty ukazují učitelům středních (občasně i základních) škol, jak psát a připravovat projekty. Každá škola podává rovněž projekt, na základě jehož je vybrána pro realizaci studentských grantů.
tags: #studentské #projekty #off #význam #a #principy
