Tloušťka štukové omítky a její aplikace: Kompletní průvodce
Užitečnost a multifunkčnost omítek je rozhodně nezpochybnitelná. Omítky chrání stěny před poškozením a nečistotami, plní i estetickou funkci a umožňují i správný odvod vlhkosti ze stěn v interiéru. Vhodná tloušťka omítky ochrání stěny tak, že nebudou náchylné vůči vlhkosti ani mechanickému poškození. Omítání vnitřních stěn není jednoduchá záležitost a špatně položená vrstva omítky a její tloušťka může později způsobit problémy.
Co je omítka a štuk?
Omítka je silnější vrstva materiálu, která se nanáší přímo na zdivo nebo jiný podklad (např. beton). Jejím cílem je vytvořit základní vrstvu pro další úpravy (např. vyhlazení). Štuková omítka PRECIT vnitřní balení 25 kg bílá je ideálním řešením pro všechny, kteří hledají kvalitní a estetickou povrchovou úpravu pro interiéry. Tato přírodně bílá jemná štuková omítka je určena jako povrchová úprava jádrových omítek a přináší nejen skvělý vzhled, ale i vynikající vlastnosti.
Typy omítek a jejich vlastnosti
Z hlediska použitého pojiva lze omítky obecně rozdělit na cementové, vápenocementové, vápenné, sádrové, vápenosádrové. Tradiční omítky jsou především sádrové a vápenocementové omítky. Dále se používají i jiné vnitřní omítky: hliněné omítky, tepelně izolační omítky, akrylátové omítky a také ty na bázi silikonu a další. Pamatujte, že vnější omítky mají jiné vlastnosti než vnitřní. Vnější povrchy jsou více vystaveny mrazu a vlhkosti, vnitřní povrchy jsou náchylnější k mechanickému poškození.
Sádrová omítka
Sádra je nejoblíbenější materiál používaný pro omítání. Tyto unikátní stavební materiály lákají svou nízkou cenou a snadnou aplikací a také tím, že s nimi lze snadno vytvořit hladký, vzhledově atraktivní povrch. Sádrové omítky nanášíme v jedné vrstvě. Hlavní složkou sádrové omítky nebo omítkové směsi je samozřejmě sádra. Dále se přidává vápno, změkčovadla a kalibrované kamenivo. Sádrové omítky lze používat na omítání většiny místností, ale vyvarujte se jejich pokládání na povrch stěn v místnostech, kde je vysoká vlhkost, tedy v kuchyni, koupelně nebo prádelně. Sádra se díky vytvoření jednotného hladkého povrchu stěny skvěle hodí jako podklad pro nátěr. Tapetování na sádrovou omítku probíhá hladce a výsledný vzhled je elegantní a estetický. Docela důležitou výhodou sádry je, že má relativně krátkou dobu schnutí. V případě velkých ploch stěn (obvykle při dokončovacích pracích nebo totálních rekonstrukcích) se sádrové omítky nanášejí pomocí omítacích strojů.
Vápenocementová omítka
Vápenocementová omítka patří spolu se sádrovou omítkou k nejoblíbenějším řešením pro úpravu stěn. Její velkou předností je odolnost vůči vlhkosti, díky čemuž ji můžete bez obav použít v kuchyních, koupelnách, prádelnách nebo garážích. Vápenocementová malta je směsí hašeného vápna, cementu a říčního či kopaného písku. Jednotlivé druhy vápenocementových omítek se liší zrnitostí kameniva v omítce, což bývá písek nebo perlit. Vápenocementová omítka se používá v interiéru se zvýšenou vlhkostí, ale i tam, kde je omítka vystavena většímu mechanickému poškození a opotřebení. Na rozdíl od sádrových omítek vyžadují vápenocementové omítky větší přesnost při nanášení a dokončovací úpravě, zvláště když se očekává efekt hladké stěny. Vápenocementové omítky jsou obvykle hotové omítkové směsi. Jsou vhodné pro ruční i strojní aplikaci s použitím omítacího stroje. Cementová omítka nabízí větší odolnost vůči opotřebení a vlhkosti než sádrová.
Čtěte také: rozdíly mezi štukovou a vápenosádrovou omítkou
Jemná omítka a štuk "all in one" pro vnitřní a vnější použití, pro vrstvy 2-10 mm. Umožňuje vnitřní vyztužení a armování. Jemná povrchová struktura po zatočení - rozfilcování povrchu. Světle šedá barva po vyschnutí umožňující bezproblémovou výmalbu. Zrnitost povrchu 0,6 mm.
Doporučená tloušťka omítky
Optimální tloušťka omítky závisí především na druhu omítky. Tloušťka klasické omítky by měla být 15 mm, maximálně do 20 mm. Rozdíly vyplývají jak z vlastností omítek, tak ze způsobu pokládky omítek na stěny. Omítka na stropy je o něco tenčí a její tloušťka bývá 15 mm. Na dokonale hladké podklady lze nanášet tenkovrstvé omítky o tloušťce 3 mm.
Doporučená tloušťka omítky v jedné vrstvě je 2-10 mm. Vrstva 2 mm se obvykle provádí na rovné připravené podklady např. jádrové omítky, renovace omítek apod. Při omítání zdiva a pórobetonu by měla být celková tloušťka omítky min. 10 mm. Při tloušťce omítky nad 10 mm je nutné její nanášení ve dvou vrstvách. První vrstvu je nutné pročesat ozubeným hladítkem, velikost zubu cca 8 x 8 mm. Druhá vrstva se nanáší na již zavadlou první vrstvu omítky.
Maximální a minimální tloušťka omítky pro konkrétní typ omítky se může lišit. Před zahájením omítacích prací si vždy prostudujte informace na obalu výrobku, abyste správně zvolili tloušťku omítky podle konkrétního typu materiálu.
Technické parametry štukové omítky
- Max. tloušťka vrstvy: 2.0 mm
- Spotřeba na mm tloušťky vrstvy: 2.4 kg/m²
- Vydatnost (cca): 0.42 m²/kg
- Vhodné pro podklad: Interiérové omítky
- Pevnost v tlaku CSII dle ČSN EN 998-1
- Zrnitost směsi: 0,0-0,6 mm
- Balení: pytel 25 kg
- Spotřeba záměsové vody: cca 6,5 litrů/25 kg pytel
- Spotřeba suché směsi: 1,4 kg/m2/1 mm omítky
- Vydatnost: 1 pytel 25 kg = cca 3,6 m2/5 mm
- Sypná hmotnost: cca 1300 kg/m3 suché směsi
- Objemová hmotnost: cca 1700 kg/m3 čerstvé omítky
- Doporučená minimální vrstva omítky 2 mm
- Doporučená maximální vrstva omítky (v jedné vrstvě): 10 mm
- Doba zpracovatelnosti: 3 hod.
- Doba mísení: 3-5 min.
- Doba zrání (vytvrdnutí): 1 mm/1 den (minimálně 14 dní)
Hodnoty jsou stanoveny za předpokladu normálních podmínek, při teplotě vzduchu 20 °C a 55% relativní vlhkosti vzduchu.
Čtěte také: finální úpravy zděných povrchů
Příprava podkladu a aplikace omítky
Příprava podkladu
Podkladní jádrové omítky musí být vyzrálé a objemově stálé. Hladké betonové podklady se musí ošetřit vhodnou penetrací. Všechny podklady musí být dostatečně pevné a soudržné. Musí být čistý, suchý, pevný, bez volných částic prachu, mastnot a oleje. Zbavené především prachu, mastnot a nesmí být zmrzlé. Podklad je nutné před aplikací vyrovnat a vyspravit obvyklým způsobem (zatmelit větší díry a spáry, odstranit nežádoucí výstupky, zbavit podklad všech nečistot, mastnoty a prachu). Vyčnívající kovové prvky je nutno opatřit antikorozním nátěrem. Omítku lze aplikovat na stěny, když teplota není nižší než 5 stupňů a vlhkost nepřesahuje 3 %.
Příprava a nanášení směsi
Suchá maltová směs je složena z anorganických pojiv, plniv, hygienicky nezávadných chemických zušlechťujících přísad. Omítku připravte smícháním suché směsi s předepsaným množstvím vody a rozmíchejte vhodným typem míchače nejlépe rychloběžným míchadlem až vznikne homogenní směs. Rozmíchaná směs se nanáší na podklad ručně nerezovým nebo novodurovým hladítkem. Štuk se nanáší v tenké vrstvě na zdi a stropy pomocí zednické nerezové stěrky směrem zezdola nahoru. Po částečném zatuhnutí nanesené hmoty se celková plocha vyhladí krouživými pohyby pomocí molitanového nebo filcového hladítka. Po lehkém zavadnutí se povrch, za současného zkrápění vodou, stočí filcovým nebo pěnovým hladítkem. Pokud je nutné nanést druhou vrstvu omítky, používá se princip „mokré na mokré“.
Maltu nezpracovávejte za teplot vzduchu a zdících prvků pod 5°C. Při zpracování je nutné zabránit předčasnému vysychání, vyloučením průvanu, přímého slunečního záření a nepříznivými povětrnostními účinky vyvolanými silným deštěm, nárazovým větrem a účinky mrazu. Je zakázáno dodatečné přidávání cizích látek a prosévání směsi, nezpracovávat již tuhnoucí směs.
Následná péče a skladování
Omítku nechejte před dalšími navazujícími pracemi vytvrdnout a vyzrát (min. 14 dní). Před malířskými pracemi doporučujeme nechat povrch vyzrát minim. Během tuhnutí a tvrdnutí musí být plocha chráněna před nepřízní počasí (mráz, vítr, slunce, déšť).
Pytlovaný materiál zpracujte do 12 měsíců, od data výroby uvedeného na obalu. Skladujte v suchém prostředí na dřevěném roštu, chraňte před vzdušnou vlhkostí, max. možná relativní vlhkost vzduchu je 75 %. V opačném případě může dojít ke změnám zpracovatelských nebo užitných vlastností produktu.
Čtěte také: správný postup pro štukovou omítku
Využití štukových omítek pro různé podklady
Níže uvedená tabulka demonstruje doporučené typy štukových omítek a jejich aplikace pro různé stavební podklady, ať už se jedná o interiérové nebo exteriérové aplikace.
| Podklad | Typ omítky | Aplikace |
|---|---|---|
| Cihelné zdivo - interiér | Štuková omítka na jádrové vrstvě SALITH VC a KT | Vnitřní |
| Cihelné zdivo - interiér | Štuková omítka na jádrové vrstvě SALITH MKT a MKL | Vnitřní |
| Cihelné zdivo - fasáda | Štuková omítka na jádrové vrstvě SALITH VC a KT | Vnější |
| Cihelné zdivo - fasáda | Štuková omítka na jádrové vrstvě SALITH MKT a MKL | Vnější |
| Broušené cihly THERM - interiér | Jednovrstvá omítka od tloušťky 5 mm | Vnitřní |
| Broušené cihly THERM - interiér | Štuk na jádrové vrstvě SALITH MK TOP | Vnitřní |
| Keramické stropy | Jednovrstvá omítka od tloušťky 5 mm | Vnitřní |
| Keramické stropy | Štuková omítka na jádrové vrstvě SALITH MKT a MKL | Vnitřní |
| Pórobetonové zdivo - interiér | Jednovrstvá omítka od tloušťky 5 mm | Vnitřní |
| Pórobetonové zdivo - fasáda | Jednovrstvá omítka od tloušťky 8 mm | Vnější |
| Betonové zdivo a monolit. plochy - interiér | Jednovrstvá omítka od tloušťky 5 mm | Vnitřní |
| Betonové zdivo a monolit. plochy - interiér | Štuková omítka na jádrové vrstvě SALITH MKT, KT a ZT | Vnitřní |
| VELOX - interiér | Štuková omítka na jádrové vrstvě SALITH MKT a MKL | Vnitřní |
| VELOX - interiér | Štuková omítka na jádrové vrstvě SALITH VC a KT | Vnitřní |
| VELOX - fasáda | Štuková omítka na jádrové vrstvě SALITH MKT a MKL | Vnější |
| VELOX - fasáda | Štuková omítka na jádrové vrstvě SALITH VC a KT | Vnější |
Univerzální suchá štuková omítka určená na přímé použití pro omítky malé tloušťky, na panelové povrchy, pro štukové a základní jádrové omítky, používaných jako finální úprava stěn, na opravy starých omítek, nebo na hladký beton, pórobeton a sádrokarton. Tato omítka vyniká svým dokonalým vyhlazením.
tags: #stukova #omitka #tloustka

