PergolyTepelné izolace v otázkách a odpovědích: Komplexní průvodce Romanem Šubrtem
Příručka nazvaná "Tepelné izolace v otázkách a odpovědích", kterou vydalo nakladatelství technické literatury BEN, představuje cenný zdroj informací pro širokou veřejnost i odborníky v související praxi. Kniha je napsána autorem Ing. Romanem Šubrtem a nabízí ucelené informace z oblasti praktického použití tepelných izolací.
Charakteristika publikace
- Název: Tepelné izolace v otázkách a odpovědích
- Autor: Ing. Roman Šubrt
- Vydavatel: BEN - technická literatura
- Rok vydání: 2008
- Místo vydání: Praha
- Počet stran: 160
- Formát: 16x23 cm
- ISBN: 978-80-7300-234-3
- EAN: 9788073002343
- Doporučená cena: 199 Kč
Publikace popisuje formou otázek vybraných z praxe energetického poradce problematiku tepelných izolací, a to jak tepelné izolace starších budov, tak i novostaveb. Autor zvolil formu praktických otázek a odpovědí na ně, přičemž ve většině odpovědí se snaží uvést i jednoduchý teoretický rozbor problematiky. Otázky jsou rozděleny do 13 kapitol a jejich pomocí je popisován praktický přístup k tepelným izolacím v různých situacích.
Obsah a klíčové kapitoly
Tématicky se otázky a odpovědi týkají spotřeby tepla pro vytápění u běžného i nízkoenergetického domu. Dále hodnotí jednotlivé druhy tepelných izolací i stavebních materiálů a podrobně se všímají problematiky oken a jejich osazení a tepelných vlastností.
Klíčovými částmi publikace jsou otázky a odpovědi soustředěné do kapitol o zateplování podlah, stropů, stěn a podkroví. Kvalitně zpracované jsou i odpovědi v kapitole nazvané "Difuze vodní páry, větrání, plísně". Samostatnými kapitolami jsou i "Tepelné mosty" a "Druhy tepelných izolací".
Difuze vodní páry, větrání a plísně
V každém vzduchu je určité množství vodní páry. Pokud dojde ke snížení teploty pod tzv. rosný bod, začne vodní pára kondenzovat. Absolutní množství vody, které může být ve vzduchu obsažené, závisí na tlaku a hlavně teplotě vzduchu. Proto používáme pojem relativní vlhkost vzduchu, který nám udává, kolik procent vodní páry je ve vzduchu, přičemž 100 % je množství vodní páry, kdy při dané teplotě začne vodní pára kondenzovat.
Čtěte také: tesařské práce Roman Jelínek
Jako příklad můžeme uvést následující data:
| Parametr | Pokojová teplota (+21 °C, 50 % RV) | Venkovní teplota (-15 °C, 84 % RV) |
|---|---|---|
| Částečný tlak vodní páry (p"d) | 1243 Pa | 139 Pa |
| Obsah vody ve vzduchu | 9,2 g/m³ | 1,2 g/m³ |
Z tabulky je patrný rozdíl částečných tlaků vodních par, jenž je v tomto případě 1104 Pa. Druhým zajímavým bodem je, že vnější vzduch v zimě, i když má poměrně vysokou relativní vlhkost, je velmi suchý.
Důsledky difuze vodní páry
Pokud se tedy vodní pára tlačí z budovy skrz konstrukci ven, hrozí nebezpečí, že někde narazí na studené místo a začne docházet ke kondenzaci vodní páry. Záleží samozřejmě na místě, v němž ke kondenzaci dochází, a na množství vodní páry, která zkondenzuje.
- Přípustná kondenzace: Pokud se jedná o relativně malé množství, které sice v zimě zkondenzuje, ale v létě se vypaří, a pokud tato kondenzace nevadí konstrukci, je kondenzace přípustná. V těchto případech hovoříme o aktivní bilanci kondenzace vodní páry.
- Nepřípustná kondenzace: Pokud však toto množství nestačí přes léto vyschnout (např. proto, že na vnějším líci konstrukce je takový materiál, který toto vysychání neumožňuje), dochází k hromadění vlhkosti uvnitř konstrukce.
K hromadění vlhkosti uvnitř konstrukce může dojít ještě z jednoho důvodu - nějaký další zdroj vody, například vzlínající zemní vlhkost, která vysychá do interiéru i do exteriéru. Další nepříznivý okamžik je, když vodní pára kondenzuje tam, kde to konstrukci vadí, zejména u dřevěných konstrukcí. Výsledkem je pak vlhké dřevo s následnou hnilobou, napadení hmyzem apod. To je bohužel velmi častý příklad moderních rodinných domků, v nichž je chybně provedena parotěsná fólie, která má zabraňovat pronikání vodní páry do konstrukce. Stává se to ale i u starších staveb, kde vlivem stavebních úprav došlo ke změně provozu a k následnému zvýšení vlhkosti v interiéru.
Zvýšení vlhkosti v interiéru
Jedním příkladem, jak může dojít ke zvýšení vlhkosti v interiéru, je utěsnění oken dodatečným těsněním, nebo i tím, že se provede zateplení domu a dojde k utěsnění škvír mezi oknem a zdí, výměna oken za těsná, anebo i tím, že se původní lokální vytápění změní na etážové, popřípadě elektrické akumulační. Tento poslední případ je velmi častým u starších činžovních domů s odtahem do komína. Zvýšení relativní vlhkosti vzduchu má za následek vznik kondenzace vodní páry na zhlavích trámů (konce trámů ležící ve zdivu). Výsledkem pak je uhnívání zhlaví trámů.
Čtěte také: Technologie stěrek a moderní design
Tepelné mosty a plísně
S nepříznivým vlivem kondenzace vodní páry se setkáváme ve stavebnictví ještě v jednom místě. Obvykle se jedná o tepelné mosty, ve kterých je povrchová teplota výrazně nižší než povrchová teplota v okolí. Ke kondenzaci dochází na povrchu konstrukce v interiéru tam, kde povrchová teplota dosáhne hodnoty rosného bodu. To je např. pro zmíněný interiér (+21 °C, relativní vlhkost vzduchu 50 %) +10,2 °C.
U plísní je však situace ještě vážnější. Pro růst plísní nemusí totiž dojít přímo ke kondenzaci vodní páry. Stačí, když se povrchová teplota přiblíží teplotě, při které je relativní vlhkost vzduchu 80 %. To je v tomto konkrétním případě 13,6 °C. Následuje pak růst plísní, který neomezí ani časté natírání postižených míst protiplísňovými přípravky. Ty jsou totiž poměrně brzy vyplaveny a bujení plísní může pokračovat.
Prevence a normy
Aby se těmto rizikům předešlo, uvádí ČSN 73 0540-2/2002 minimální povrchové teploty konstrukcí a oken v závislosti na teplotě vnitřního prostředí, způsobu vytápění a relativní vlhkosti vzduchu. Vnitřní povrchové teploty θsi se obvykle stanoví řešením teplotního pole pro kritické detaily stavebních konstrukcí, kterými jsou například tepelné mosty ve stavební konstrukci a tepelné vazby mezi stavebními konstrukcemi, např. okenní ostění poblíž koutu, pod střechou apod. Ověřuje se vždy nejnižší ze zjištěných teplot. Požadavek na výplně otvorů se vztahuje jak na rámy, tak na výplň mezi nimi.
Nízkoteplotní velkoplošné podlahové či stěnové vytápění, sálavé vytápění a lokální vytápění vzdálené od vnějších výplní otvorů zpravidla zvyšují riziko orosování vnějších výplní otvorů na vnitřním povrchu.
Kniha "Tepelné izolace v otázkách a odpovědích" si rozhodně zaslouží místo v knihovničce každého, kdo se s uvedenými tématy setkává ve své profesi, nebo se chystá stavět či rekonstruovat dům pro bydlení.
Čtěte také: Tepelná roztažnost a dřevěné konstrukce
tags: #subrt #roman #tepelne #izolace #v #otazkach
