Komplexní průvodce sanací vlhkého zdiva a hydroizolací

Vlhké zdivo je častým problémem, který může vést k vážnému poškození stavby i ke zhoršení kvality bydlení. Sanace vlhkého zdiva je nezbytným krokem, pokud chcete svůj dům ochránit před destruktivními účinky vlhkosti.

Sanace zdiva je soubor opatření, jejichž cílem je odstranit vlhkost ze zdiva a zabránit jejímu dalšímu pronikání. Existuje několik způsobů, jak problém řešit, a volba vhodné metody závisí na stavu stavby i rozsahu poškození.

Dopady vlhkosti na stavební konstrukce

Vlhké zdivo se může stát velmi rychle nepříjemným problémem, a to v mnoha ohledech. Pokud je vlhkost ignorována, může způsobit vážné konstrukční poškození, zdravotní problémy i výrazné snížení hodnoty nemovitosti. Neustálým působením vlhkosti dochází k výskytu plísní, postupnému a nevratnému porušení dřevěných konstrukcí a celkové destrukci stavby.

U historických budov dochází k degradaci a rozpadu zdiva a jeho narušení z hlediska statiky. Vlhké zdi s sebou přináší také snížení tepelně izolačních schopností stěn, nebo nevratné chemické změny ve zdivu.

Diagnostika příčin vlhkosti a identifikace vlhkého zdiva

Klíčem k úspěšné sanaci je správná diagnostika. Identifikace vlhkého zdiva je prvním krokem k účinné sanaci. Mezi nejčastější příznaky patří: vlhké mapy na omítce, odlupující se malba nebo omítka, solné výkvěty, zápach po plísni, viditelná plíseň nebo řasy, nízká povrchová teplota stěn.

Čtěte také: Materiály pro sokl

Pro přesné určení rozsahu vlhkosti je vhodné využít měření pomocí vlhkoměrů nebo odborný průzkum stavební firmou. Než začnete s jakoukoli sanací, je nutné zjistit, odkud vlhkost pochází. Diagnostika zahrnuje: posouzení stavu hydroizolace, kontrolu dešťových svodů a okapů, analýzu složení a struktury zdiva, odběr vzorků omítky a zdiva, termovizní měření.

Na základě výsledků je možné zvolit nejvhodnější metodu sanace. Vše začíná podrobnou prohlídkou objektu. Na základě diagnostiky technik zpracuje návrh sanačního postupu přesně "šitý na míru" vašemu objektu. Součástí je písemná cenová nabídka s rozpisem prací, materiálů a předpokládaného harmonogramu. V této souvislosti je třeba se zmínit o parametru „stupeň provlhnutí“, který udává hodnocení obsahu vlhkosti zdiva ve vztahu k jeho pórovitosti. Tento údaj ukazuje skutečný obraz o možné injektovatelnosti zdiva.

Metody sanace zdiva

Existuje několik metod, jak provést sanaci zdiva. Výběr závisí na typu stavby, rozsahu poškození a finančních možnostech.

• Podřezání zdiva

  Jedna z nejúčinnějších metod, která spočívá v mechanickém přerušení kapilární cesty vlhkosti. Do zdiva se vloží izolační vrstva (např. PE fólie nebo nerezový plech). Tato metoda je náročná, má vyšší cenu a vyžaduje stavební zásah, ale nabízí trvalé řešení s vysokou účinností.

• Injektáž zdiva (Chemická hydroizolace)

  Moderní a méně invazivní metoda, při které se do zdiva aplikuje chemická látka, která vytvoří hydrofobní bariéru. Injektáže jsou relativně oblíbené díky své logice působení, snadné dostupnosti injektážních prostředků, a zejména z důvodů nenáročnosti strojního vybavení pro jejich realizaci.

  Čtěte také: Demontáž cihel při opravě hydroizolace komína

  Tento způsob vytváření dodatečných izolací ve stávajících svislých konstrukcích je oproti ostatním mechanickým metodám (podřezávání, vrážení plechů, podbourávání zdiva) v podstatě nejšetrnějším zásahem do stavebních konstrukcí. Chemické hydroizolační clony se provádějí způsobem, pro který se používá označení injektáž, někdy také infuze. V souladu s ČSN P 73 0610 - Hydroizolace staveb - sanace vlhkého zdiva je označení injektáž.

  Oblast zdiva dodatečně prosycená utěsňovacím nebo hydrofobním prostředkem brání vzlínání vlhkosti a plní funkci dodatečné hydroizolace. Injektáže zdiva lze provádět u vnějších i vnitřních stěn staveb v celé jejich tloušťce. Definice injektáží říká, že „injektáž je technický prostředek působící pouze proti vzlínající zemní vlhkosti, její použití není možné v oblastech tlakové vody“.

  Principy injektážních látek

  Injektážní prostředek potom dle použitého druhu vytváří ve struktuře zdiva hydroizolační clonu s převážně utěsňovacími nebo vodoodpudivými vlastnostmi. Vlastnosti injektážních prostředků z hlediska schopnosti pronikání a viskozity musí být takové. Účinnosti jednotlivých injektážních metod se při laboratorních zkouškách a měřeních pohybují od cca 50 % do 95 % v závislosti na druhu preparátů, a zejména kvalitě provedení. Velmi důležitým parametrem je penetrační schopnost prostředku, která v podstatě určuje a limituje maximální osovou vzdálenost vrtů ve zdivu.

  • Utěsňující kapiláry: U těsnících injektáží má aplikovaná látka za úkol penetrovat do pórů zdiva, ucpat je a chemickou reakcí ztuhnout do nepropustné formy.
  • Zužující kapiláry: Injektážní látka zužuje průřez pór. Tím se snižuje kapilární nasákavost.
  • Odpuzující vodu (hydrofobizační): Mechanizmus metod založených na hydrofobizaci stěn pórů spočívá v hydrofobní úpravě stěn pórů, což v podstatě zamezí kapilární vzlínavosti. Struktura a průřez hydrofobizovaných pórů zůstávají prakticky nezměněny. Výhodou je, že po uplynutí životnosti se dá opakovaně aplikovat obdobný preparát. V současné době tento systém patří k nejrozšířenějším postupům. Injektážní látka u těchto metod je obvykle na bázi silikonových roztoků nebo mikroemulzí. Jelikož se jedná o pravé roztoky nebo mikroemulze, dostanou se do podstatně menších kapilár než v případě roztoků těsnících, které mají vyšší viskozitu.

  Postup injektáže zdiva

  Základem pro volbu nejvhodnějšího injektážního prostředkuje kvalitně zpracovaný průzkum zdiva, technická a projektová dokumentace sanace.

  Všeobecně platí, že čím je menší osová vzdálenost vrtaných otvorů, tím je větší jistota účinnosti injektáže. Průměry vrtů bývají voleny v rozmezí 10 až 40 mm, jejich odklon od vodorovné roviny 15 až 45°.

  Čtěte také: Hydroizolace spodní stavby: Novostavby a rekonstrukce

  Infuzní vrty v obvodových stěnách je možno provádět z venkovní i vnitřní strany zděné konstrukce v úrovni povrchu terénu, nad terénem i pod ním. Vždy je třeba mít na zřeteli zajištění spolupůsobení s ostatními izolačními a sanačními zásahy na rekonstruovaném objektu.

  Vrty v obvodových a vnitřních stěnách stavby mohou být prováděny: jednostranně nebo oboustranně; v jedné i více řadách nad sebou či vedle sebe. Zvláštní pozornost je třeba věnovat napojení na vodorovné izolace podlah, a to zejména s ohledem na profil sklonu vrtů v izolovaném zdivu a výškové ukončení vrtu u protilehlého líce zdiva.

  V případě, že přistoupíme k sanaci velmi vlhkého zdiva, doporučuje se předsušení zdiva před vlastní injektáží. Ohřevem se docílí vysušení materiálových struktur zdiva a tím dojde k uvolnění kapilár pro bezproblémové přijmutí injektážního prostředku. Velmi progresivní a účinná je například metoda termicky aktivované injektáže za použití rozehřátých parafinů. Injektážní metody se rovněž obtížně používají v případech velkých dutin ve zdivu, jaké se mohou vyskytovat u historických typů zděných konstrukcí.

  Aplikace injektážního krému

  Pro aplikaci krému se vrty vyvrtávají průměrem 10 mm v rozteči 10 cm nebo průměrem 12 mm po 12 cm. Trubičku aplikátoru zasuňte na dno vrtu, stiskem uvolněte ventil a postupně přiměřenou rychlostí vytahujte trubičku aplikátoru. Po aplikaci krém proniká do zdiva a chemicky se váže k silikátovým složkám zdiva. Na vnitřním povrchu kapilár zdiva se vytvoří vodoodpudivá molekulární vrstva, která je nesmáčivá pro vodu. Tím zabraňuje smáčení kapilárních pórů a zastavuje vzlínání vody.

  V případě, že se jedná o cihelné zdivo, provádíme krémovou injektáž. Navrtáme první ložnou spáru, vrty provádíme vrtákem o průměru 16mm ve vzdálenosti 10cm od sebe na tloušťku zdiva mínus 5cm.

  Aplikace silikonového roztoku pro kamenné nebo smíšené zdivo

  Pokud je zdivo kamenné, nebo smíšené, používáme silikonový roztok.

  1. Navrtáme nejnižší ložnou spáru, vrty provádíme vrtákem o průměru 10mm, na tloušťku zdiva minus 5cm.
  2. Vrty vyčistíme stlačeným vzduchem.
  3. Vrty osadíme napouštěcími pakry a celé zdivo utěsníme těsnící stěrkou.
  4. Pakry napouštíme za pomoci injektážního stroje a kompresoru pod tlakem 8 - 12barů, tím zajistíme, že se nám injektážní roztok dostane do všech kapilár.

  Injektáž PUR pryskyřicí pro betonové konstrukce

  Betonové zdivo, dilatační spáry, mostní konstrukce, základové pásy injektujeme jednosložkovou injektážní pryskyřicí na bázi PUR. Tento druh konstrukcí injektujeme pod tlakem až 20MPa.

  Napouštění vrtů injektážním prostředkem se v závislosti na podmínkách objektu, druhu infuzních roztoků, použité technologii, rozsahu a způsobu uspořádání infuze provádí ručně (např. ze samostatných nádobek, společného zásobníku roztoku), přečerpáváním anebo zvláštním plnícím zařízením s tlakoměry.

  V rámci sanace vlhkých konstrukcí prováděné injektážní technikou je například možné při použití vhodného materiálu zajistit i zpevnění stávajících zděných konstrukcí. Použije se injektážní prostředek, který obsahuje účinné složky proti vzlínání vlhkosti a zároveň do narušeného zdiva doplní pojivo (zejména do malty v ložných sparách).

• Elektroosmóza

  Metoda využívající elektrické pole k obrácení směru pohybu vody ve zdivu. Používá se zejména u památkově chráněných budov. Tato metoda je bez zásahu do konstrukce a má dlouhodobý účinek, ale vyžaduje vyšší pořizovací náklady a odbornou instalaci.

• Odvětrávací systémy

  Instalace ventilačních kanálků nebo soklových lišt umožňuje odpaření vlhkosti ze zdiva. Vhodné jako doplňkové opatření.

Hydroizolace jako klíčový prvek sanace

Hydroizolace je zásadní pro prevenci vzniku vlhkosti. Při rekonstrukci starších objektů je často nutné ji kompletně obnovit. Hydroizolace se aplikuje na základy, sokly, podlahy i stěny. Důležité je správné napojení jednotlivých vrstev a pečlivé provedení detailů (např. prostupy, rohy, spoje). Přesah jednotlivých izolačních materiálů musí být alespoň 200 mm.

Důležité je také opravit vodorovné i svislé spáry do hloubky 20 mm opravnou hmotou VODOTĚS. Vnitřní kouty a stykové spáry je potřeba vyrovnat maltou VODOTĚS, a všechny kouty, napojení na podlahu, prostupy a trhliny vyrovnat stěrkovou izolací VODOTĚS v poloměru min. 50 mm.

Typy hydroizolací

• Asfaltové pásy
• Fólie z PVC nebo PE
• Stěrkové hydroizolace (cementové, polymerní)
• Krystalizační hydroizolace

Sanační omítky a povrchové úpravy

Po odstranění příčiny vlhkosti je nutné obnovit omítky. Po dokončení injektáže odstraňte vlhké nebo poškozené omítky s přesahem nejméně 80cm nad viditelné poškození. Rovněž odstraňte z vlhkého zdiva a jeho bezprostředního okolí veškeré sádrové a sádru obsahující materiály, jako jsou fixace elektro rozvodů, vodovodních trubek nebo sádrokartonové dílce.

Na zdivo po injektáži aplikujte sanační omítky IMESAN nebo aditivované omítky IMESAN AditiV. Sanační omítky fungují po zamezení vzlínání vlhkosti zdiva a díky své pórovitosti odvedou zbylou vlhkost ve zdivu. Sanační omítky samy o sobě problém vlhkosti neřeší, ale dokáží výrazně zlepšit stav interiéru. Nedílnou součástí sanační skladby je vhodné zvolení omítky.

Vlastnosti sanačních omítek

• Vysoká paropropustnost
• Nízká kapilarita
• Odolnost vůči solím

Omítky se aplikují až po úplném vyschnutí zdiva, což může trvat několik měsíců v závislosti na rozsahu poškození. Několik měsíců po injektáži bude docházet k uvolňování vlhkosti z injektovaného zdiva přes sanační omítky do vnitřních prostor budovy a je nezbytné zajistit spolehlivý odvod této vlhkosti z vnitřních prostor stavby. Zajistěte přiměřené větrání prostor, neaplikujte žádné nátěry ani tmelení.

Sanační omítku lze doplnit také hydrofobním nátěrem nebo postřikem. Hydrofobní nátěr sanační omítku neuzavře, ale zároveň zabrání pronikání dešťové vody do omítky. Další výhodou je zabránění pronikání močoviny od psů značkující fasády.

Jednou z možností je použití přísady HASSAN ŠTUK, což je přísada pro výrobu sanační omítky z komponentů v dosahu stavby.

Délka sanace, životnost a náklady

Délka sanace závisí na rozsahu poškození, zvolené metodě a velikosti objektu. U rodinného domu se pohybuje od jednoho pracovního dne (injektáž jedné stěny) až po několik týdnů (komplexní sanace např. sklepa).

Správně provedená sanace certifikovanými materiály má životnost srovnatelnou se samotnou stavbou - desítky let.

Mnoho majitelů nemovitostí se snaží řešit vlhkost svépomocí - nátěrem fasády, přetmelením trhlin nebo novými omítkami. Jenže bez diagnostiky příčiny je taková oprava jen dočasná. Voda si cestu vždy najde. U drobných povrchových úprav ano, ale chemická injektáž nebo komplexní hydroizolace vyžaduje odborné vybavení, zkušenosti a certifikované materiály. Profesionální firma předá zakázku s dokumentací provedených prací, použitých materiálů a záručními podmínkami.

Cena sanace se odvíjí od rozsahu poškození, zvolené metody a přístupnosti. Orientační ceny jsou následující:

Nezapomeňte připočítat náklady na diagnostiku, hydroizolaci a povrchové úpravy.

Neexistuje univerzální řešení - vždy záleží na konkrétní stavbě. Nejefektivnější je kombinace více metod, například chemická injektáž + sanační omítky. Pokud si nejste jistí, jaký postup zvolit, obraťte se na odborníky.

Investice do prevence je vždy levnější než opakovaná rekonstrukce. Po provedení sanace je důležité pravidelně kontrolovat stav zdiva a provádět preventivní opatření: kontrola okapů a svodů, odvodnění pozemku, větrání interiéru, pravidelná údržba hydroizolace. Zdokumentujte rozsah poškození fotografiemi.

tags: #svorc #hydroizolace #sanace #vlhkeho #zdiva #princip

Oblíbené příspěvky:

• Požárně odolný kabelový žlab Kopos Jupiter KZ 60x300
• marmolit pro úpravu ztraceného bednění
• řešení pro požární ochranu a design
• Vlastnosti laminovaných desek
• Podrobný článek o obkladových palubkách z PVC