Syntetické nátěrové hmoty: Vše, co potřebujete vědět

Nátěrová hmota je souhrnný název pro výrobky, jejichž plnidlem je obvykle organická filmotvorná látka. Jsou to tedy látky, které po nanesení na podklad utvoří v tenké vrstvě celistvý a přilnavý povlak. Nanáší se v tekutém, nebo pastovitém stavu vhodnou nanášecí technikou, aby byl vytvořen nátěr požadovaných vlastností. Nátěr je zaschlý povlak NH nanesené na očištěný předmět, který může mít jednu nebo více vrstev. Nátěrový postup je postup práce při nanášení NH.

Nátěrové hmoty slouží k ochraně výrobků, prodlužují jejich životnost, dotvářejí vzhled a estetickou působivost a tím zvyšují prodejnost výrobků. Podle použití může být nátěr vnější a vnitřní. Vnější dobře odolává povětrnostním vlivům a vnitřní méně. Většina barev nese od výrobce obchodní kód, podle kterého poznáme, o jakou barvu jde. Písmeno znamená složení a první číslice v čtyřmístné řadě udává druh nátěrové hmoty.

Základní pojmy a složky nátěrových hmot

• Tmel: Je NH s vysokým obsahem plnidel a pigmentů. Má pastovitou konzistenci, vyrovnávají se tím nerovnosti povrchu. Prstovité hmoty různého složení (olejové, syntetické, disperzní) používáme je zejména pro vyrovnání ploch před nátěrem. Existují i tmely dvousložkové (polyesterové, epoxidové) používané především v autoopravárenství.
• Ředidlo: Je směs různých rozpouštědel. Používá se k dosažení potřebné konzistence NH. Ředidla jsou hořlavé kapaliny různých tříd nebezpečnosti.
• Tužidlo: Je složka NH, která s ní reaguje a napomáhá vzniku nátěru s požadovanými vlastnostmi. Tužidla jsou látky, potřebné k chemické reakci dvousložkových nátěrových hmot.
• Pojivo: Je roztok pojiva. Pojivo je filmotvorná látka, nebo jejich směs, která udrží rozptýlené částice pigmentů a plnidel v zaschlém nátěru. Jsou hlavní složkou barev a v podstatě udržují pigmenty, plnidla a další látky pohromadě, aby vznikl požadovaný film. Většinou jde o organické materiály (např. fermeže), upravené přírodní látky (nitráty celulózy) nebo syntetické polymery.
• Filmotvorné látky: Jsou schopny po nanesení v tenké vrstvě vytvořit film (přírodní a syntetické pryskyřice, oleje, deriváty celulózy, kaučuku, asfalty a tmely). Tvoří podstatu nátěrového filmu. Patří sem tuhnoucí a polotuhnoucí oleje, syntetické a přírodní pryskyřice, deriváty celulózy a kaučuku, asfalty a smoly.
• Pigment: Je práškovitý materiál, jehož částice mají vhodnou velikost a určité pigmentové vlastnosti. Je v pojivu nerozpustný, je tam jen rozptýlen. Pigmenty tvoří barevný odstín nátěru. Jsou ve formě jemně rozemletých nerozpustných barevných látek. Dělíme je na přírodní a syntetické sloučeniny, kovové prášky a světélkující luminofory. Jsou to částice, které dávají nátěrové hmotě barevný odstín.
• Plnidla: Je práškový materiál, nemá vlastnosti pigmentu, nekryje, nebarví. Slouží k úpravě vlastností NH včetně zbarvení. Upravují technologické vlastnosti nátěrových hmot (barev a tmelů). Jako plnidel se používá např. křída, mastek a těživec. Rozhodují o mechanických vlastnostech barev a jsou to zpravidla minerální látky - například kaolin, křída, mastek vápenec a podobně.
• Barvivo: Se v některých složkách plně rozpouští. NH dodává pouze barevný odstín, ne však krycí schopnost.
• Rozpouštědla: Tvoří těkavé organické kapaliny (toluen, benzen, terpentýn a alkoholy). Jsou hořlavá a škodí zdraví.
• Ředidla: Se používají k úpravě konzistence nátěrových hmot před použitím. Tvoří je směs organických rozpouštědel.
• Aditivní míchání barev: Slovo aditivní znamená přídavný a nejčastěji se používá, když něco souvisí se sčítáním. Tak je to i u barev jako nátěrových hmot: Tři základní barvy (červená, zelená a modrá) se míchají tak, aby se odrazy světla jednotlivých barev sčítaly a ve výsledku vytvářely vždy novou barvu s intenzivnějším odrazem. Vrcholem je bílá. Opakem aditivního míchání je míchání subtraktivní, kdy se barvy odebírají.
• Nátěrový systém: Určuje jednotlivé NH vzhled.

Suroviny pro výrobu nátěrových hmot

• Přírodní (zemité) hlinky: Jsou různě zbarvené, dobývají se hornicky a mechanicky se zušlechťují (tříděním, plavením, sušením a mletím).
• Umělé anorganické pigmenty: Se vyrábějí chemickými pochody (např. srážením, kalcinací nebo oxidací suroviny).
• Umělé organické pigmenty: Se připravují podvojnou reakcí mezi organickým ve vodě rozpustným barvivem a anorganickou solí.
• Organická barviva: Dodávají barevný odstín k zabarvení bílých pigmentů nebo laků.

Kromě hlavních složek obsahují nátěrové hmoty přísady upravující jejich vlastnosti.

Nátěrové hmoty podle pořadí nanášení

Nejdříve se nanášejí nátěrové hmoty napouštěcí, pak základní, vyrovnávací, podkladové a nakonec vrchní, které tvoří poslední vrstvu.

Nátěrové hmoty podle obchodního označení

Zavedené označení nátěrových hmot začíná počátečním písmenem základní suroviny výrobku. Za písmenem se vždy uvádí čtyřmístné číslo. První číslice udává druh nátěrové hmoty. Za tímto číslem je uveden název nátěrové hmoty (např. O 1000 fermež napouštěcí).

Čtěte také: Ochrana před radiací

Typy syntetických nátěrových hmot

Akrylátové barvy

Tyto barvy obsahují akrylátové polymery (vyrábějí se polymerací esterů kyseliny akrylové a methakrylové) a mohou být ředěny vodou nebo organickými rozpouštědly, záleží na způsobu výroby. Barvy ředěné rozpouštědly lépe odolávají povětrnostním vlivům, disperzní jsou zase pružnější.

Akrylové barvy

Jde o vícesložkové barvy na bázi polyakrylových pryskyřic, jsou ředitelné vodou, ale po zaschnutí je nelze vodou smývat, lze je míchat mezi sebou a nejčastěji se používají při umělecké malbě, kde díky rychlému zasychání konkurují olejovým barvám.

Alkydové barvy

Základem jsou alkydové pryskyřice (modifikované polymery kyselin a alkoholů), barvy tvrdnou chemickou reakcí prostřednictvím sikativ (látek urychlujících vysychání), a protože zasychají rychle a jsou odolné, nahrazují dnes čím dál více olejové barvy.

Asfaltové nátěrové hmoty

Používají se jako laky k ochranným nátěrům kovových předmětů, cihlových a betonových podkladů. Jde o ropný produkt, který slouží k penetraci betonu, cihel nebo kovů. Dodává se ve třech modifikacích: jako penetrační lak obsahující organická rozpouštědla, která umožňují pronikání laku do pórů v podkladu; jako emulze nebo suspenze, které nepronikají do podkladu a jako horký asfalt pokládaný v horkém stavu. Asfaltové hmoty samy o sobě ale neodolávají povětrnostním vlivům, proto potřebují další izolační vrstvy, a nefungují ani jako hydroizolace.

Celulózové laky

Používají se k lakování dřeva. Okamžitě zasychají a snadno se leští.

Čtěte také: Jak vybrat správnou nátěrovou hmotu

Chlórkaučukové nátěrové hmoty

Obohacují sortiment svojí nehořlavostí a odolností proti chemickým látkám v kovových a betonových nádržích. Chlorkaučuk je látka, které vzniká chlorací kaučuku a používá se pro výrobu nehořlavých barev odolávajících vodě, kyselinám a louhům, ale ne ropným látkám, mastným kyselinám nebo rozpouštědlům. Nesnášejí rovněž vyšší teploty.

Disperzní nátěrové hmoty

Používají se k úpravě stavebních hmot a dřeva. Výraz disperze se užívá jako synonymum slova rozptyl a u nátěrových hmot si tento pojem můžeme zjednodušeně vysvětlit jako rozptyl nejméně dvou látek, z nichž jedna je rozptýlená v druhé - konkrétně jde o polymer, který je rozptýlený ve vodě, a to za účasti dalších látek. Princip vytvoření krycího filmu je založen na odpařování vody, proto se výrazem disperzní obvykle obecně označují všechny barvy, které jsou ředitelné vodou. Rychle zasychají, lze je dobře ředit a roztírat, nejsou toxické, nezapáchají, jsou šetrné k životnímu prostředí a veškeré natěračské pomůcky je možné snadno vyčistit.

Epoxidové nátěrové hmoty

Epoxidové pryskyřice však mají různou podobu a mohou v oblasti barev posloužit k výrobě různých hmot - například práškových nátěrových hmot, pojiv, rozpouštědel, zmíněných dvousložkových nátěrových hmot, vypalovacích laků, penetrací či vodou ředitelných barev a laků. Aby ztvrdly, potřebují další látku - tvrdidlo nebo tužidlo. Právě tyto látky jsou toxické, samotné epoxidové barvy ne.

Fermežové nátěrové hmoty

Fermeže jsou rostlinné tupnoucí oleje, v nichž bylo tuhnutí upraveno oxidací vzduchem a přidáním sušidel. Čisté fermeže se vyrábějí pouze z tupnoucích olejů a sušidel. Napouštěcí fermeže obsahují ještě rozpouštědlo. Používají se na vrchní lesklé nátěry. Fermežové barvy se používají na podkladové antikorozní nátěry. Pigment je nositelem antikorozních vlastností, filmotvornou složkou je tupnoucí olej. Dnes je nahrazován umělými materiály, i tak se vyrábějí fermeže, které nejčastěji slouží k impregnaci pórovitých podkladů (dřeva, betonů, omítek) a obsahují proto rozpouštědla. Pod pojmem fermežová barva nebo fermežový lak lze tedy chápat olejové nátěrové hmoty, v nichž je použit lněný či jiný rostlinný olej.

Kyselinotvrdnoucí nátěrové hmoty

Jsou na bázi syntetických pryskyřic, které přechází do pevného stavu přídavkem látky kyselé povahy.

Čtěte také: Výpočet spotřeby barvy

Lak

Jeho úkolem je vytvořit ochranný film odolný vůči vnějším vlivům a přitom výrazně nezměnit barvu nebo design ošetřovaného předmětu, proto je průhledný. Laky neobsahují pigment, jsou bezbarvé nebo jen mírně tónované.

Latexové nátěrové hmoty

Mají filmotvornou složku z polyvinylacetátů (PVAc) nebo polyvinylakrylátů. Jejich velkou předností je nehořlavost, rychlé zasýchání, trvanlivost a ředitelnost vodou. Jsou určeny k nátěru všech savých podkladů. K vyrovnání nerovností slouží latexové tmely. Latex je v tomto případě obecný obchodní název pro syntetickou nátěrovou hmotu vyrobenou na bázi polyvinilacetátů. Barvy jsou ředitelné vodou, nehořlavé, rychle zasychají a používají se nejčastěji na savé podklady.

Lazurovací nátěrové hmoty

Jde o nátěrovou hmotu, která zcela nekryje, ale na druhou stranu není ani plně průhledná. Tím se liší od laku, který je průhledný. Když lazurou například přetřeme konkrétní svrchní barvu, změníme tím její barevný odstín a další charakteristiky, zejména pokud použijeme více vrstev. Od toho je odvozená činnost zvaná lazurování. Lazurovat lze i čisté dřevo - dáme mu tím jiný nádech a zároveň je ochráníme před vnějšími vlivy. Vyrábějí se také speciální lazury, které na rozdíl od běžných lazur nebo laků povrch neuzavřou, nýbrž dřevu umožní dýchat. Tenkovrstvou lazuru lze použít i jako napouštědlo.

Lihové nátěrové hmoty

Jsou roztoky přírodních nebo syntetických pryskyřic v alkoholu. Hlavní složkou rozpouštědla v těchto barvách je alkohol, čímž je zřejmá jedna důležitá vlastnost: Barvy velice rychle schnou, takže jsou někdy vidět i navazující tahy štětcem. Lihové barvy nejčastěji používáme k moření nebo lazurování dřeva.

Napouštědla

Většinou tak označujeme hmoty, které obsahují látky chránící dřevo před dřevokaznými houbami, plísněmi, případně živočišnými škůdci.

Nitrocelulózové nátěrové hmoty

Při jejich výrobě se používají nitrocelulózové pryskyřice, jejichž základem je takzvaná průmyslová nitrocelulóza (sloučenina, která působením kyseliny dusičné a dalších látek vznikne z buničiny). Různé typy nitrocelulózy umožňují vyrábět celou škálu barev od tvrdých laků až po elastické nátěry. Tyto barvy rychle schnou, ale obsahují větší množství hořlavých látek.

Nitrolaky

Lze je charakterizovat jako roztoky nitrocelulózy nebo acetylcelulózy v organických rozpouštědlech. Hodí se pro vnitřní vrchní nátěry, protože vnější prostředí jim příliš nesvědčí a dnes je lze často plně nahradit vodou ředitelnými laky.

Olejové nátěrové hmoty

Fermežové barvy se používají na podkladové antikorozní nátěry. Pigment je nositelem antikorozních vlastností, filmotvornou složkou je tupnoucí olej. Olejové laky obsahují kromě pryskyřice tupnoucí oleje. Jsou určeny k povrchové úpravě dřeva a kovů, kde se vyžaduje barevný lesklý a rychle zasýchaný nátěr. Jsou vyráběny na bázi přírodních olejů, kombinovaných s různými druhy pryskyřic. Barvy obsahují pigmenty a plnidla. Olejové barvy mají dobrou odolnost povětrnostním vlivům, vyznačují se dlouhou životností. Olejové barvy se hodí k základním nátěrům venku a uvnitř a vrchním nátěrům uvnitř, ale velice dlouho schnou. Je nutné je nanášet ve velmi tenkých vrstvách a s další vrstvou počkat, až ta předchozí dokonale uschne, jinak se povrch zvrásní. Dnes jsou olejové barvy většinou nahrazovány alkydovými či polyuretanovými.

Penetrační nátěrové hmoty

I sem je přenesen základní význam slova penetrace - barva proniká co nejhlouběji do podkladu, aby ho zpevnila, snížila jeho nasákavost a zvýšila přilnavost dalších nátěrů. Používáme je k prvním nátěrům, protože obsahují například penetrační přísady (pro natíráni dřeva) nebo antikorozní látky (nátěry kovů).

Polyesterové nátěrové hmoty

Jsou vyráběny z nenasycených polyesterových pryskyřic. Vytvrzují se pomocí urychlovače, indikátoru nebo působením ultrafialového záření. Základem jsou nenasycené polyesterové pryskyřice, které barvám dodávají požadované vlastnosti, zejména barevnou stálost při vyšších teplotách nebo při jejich častém střídání. Především vysokou odolnost ke všem vnějším vlivům, proto se také tyto nátěrové hmoty používají na střechy, velmi namáhané dřevěné i želené konstrukce nebo na betonové plochy vystavené odírání.

Práškové nátěrové hmoty

Jsou směsí syntetických pryskyřic, plniv, pigmentů a neobsahují žádná rozpouštědla. Nanášejí se elektrostatickým stříkáním a vypalují se při teplotách 150 - 200°C. Vyrábějí se s lesklým, matným a strukturálním povrchem. Podobají se prášku, protože neobsahují žádná rozpouštědla, nýbrž jsou směsí syntetických pryskyřic, plniv, pigmentů a dalších přísad. Na ošetřovaný podklad se nanášejí souvislým stříkáním, zpravidla v jedné vrstvě, a poté se vypalují při teplotách kolem 200 °C. Výsledkem jsou matné, lesklé nebo strukturované povrchy.

Silikonové nátěrové hmoty

Bezrozpouštědlová vodní barva na bázi silikonové pryskyřice, umělopryskyřičné disperze a minerálních přísad. Označují se tak barvy, jejichž základním pojivem je silikon, tedy anorganicko-organický plast. Do barev se přidává zejména kvůli tomu, aby dobře propouštěly páru, odolávaly vlhku a vysokým teplotám a neodíraly se. Jde o silikonové fasádní barvy a rovněž o silikonové vypalovací barvy, které snesou vyšší teploty a používají se například pro kouřovody nebo automobilové výfuky.

Syntetické nátěrové hmoty

Vznikají jako roztoky syntetických pryskyřic v organických rozpouštědlech s přísadou sušidel. Používají se pryskyřice alkydové, fenolické i polymerátové. Používá se např. na dveřní rámy, spodní díly karoserie vozidel. Nanáší se výhradně štětcem. Zaschlý nátěr odolává vlhku, vodě, benzínu, naftě a olejům. U barev lze přívlastek syntetické chápat jako uměle vzniklé, ale také jako vzniklé syntézou - tedy podle postupu, kterým byla barva vyrobena. Množina syntetických barev je široká a spadají do ní například skupiny barev alkydových, epoxidových, akrylátových i polyesterových a podobně.

Jednovrstvé (samozákladující) barvy

Samozákladující antikorozní rychleschnoucí barva tzv. „jednošichovka“. K provedení samozákladujících nátěrů ocelových výrobků-palet, regálů, kontejnerů, ocelových konstrukcí, plechových střech apod. Označení pro barvu, jejíž složení umožňuje vytvořit silnější souvislou vrstvu, aniž by se hmota roztékala a aniž by byl potřeba další nátěr stejné barvy.

Aplikace nátěrových hmot

Nanášení nátěrových hmot se provádí nejčastěji štětcem případně válečkem a stříkáním stlačeným vzduchem. Pro různé typy stříkacích zařízení je doporučováno i určité rozmezí konzistence nátěrové hmoty, vyjadřované jako výtoková doba z pohárku podle ČSN 67 3013.

Balení a skladování nátěrových hmot

K balení se používá plechových krabic z bílého plechu nebo plechových konví, pro velká množství jsou vhodné železné sudy. Pro drobné opravy je mezi spotřebiteli oblíbené malé aerosolové balení. Nátěrové hmoty se skladují v suchých a dobře větratelných místnostech při teplotách od 5 do 25 °C. Větší množství nátěrových hmot se skladuje v polootevřených skladech.

Likvidace nátěrových hmot a recyklace

Rozdělují se na vodou ředitelné nátěrové hmoty, při kterých nejsou vyloučeny nebezpečné vlastnosti a na vodou ředitelné nátěrové hmoty s vyloučenými nebezpečnými vlastnostmi. Při likvidaci zbytků nátěrových hmot, ředidel a jejich odpadů je nutno postupovat podle zákona o odpadech. Obal s nějakým zbytkem nátěrové hmoty se považuje za nebezpečný odpad, a proto je dobré obal vyprázdnit. Každý má za povinnost zjistit, zda osoba, které předává odpad, má k jeho převzetí oprávnění podle zákona.

Dle základního rozdělení podle recyklace dělíme plasty na recyklovatelné a ostatní. Recyklovatelné plasty se zpracovávají podle potřeby konkrétního odběratele, jiné směsné plasty se drtí a materiálově zhodnocují ve stavebnictví. Recyklované plasty z hygienických důvodů již není možné používat na výrobky, které přicházejí přímo do styku s potravinami. Je možné zpracovávat i smíšené a znečištěné plastové obaly - nahrazují těžké topné oleje při výrobě cementu či železa, nebezpečné je však, že se při tom do ovzduší dostává hodně nečistot a jedovatých látek. Nebezpečí odpadu z plastů je pro životní prostředí dané úrovní nakládání s ním.

tags: #synteticke #naterove #hmoty #informace

Oblíbené příspěvky:

• Rošty pro kvalitní spánek
• Použití EPS 300
• Vše o sypané izolaci pro betonové podlahy
• Skládací grily na dřevěné uhlí
• Vše o kotvení PVC hydroizolace