Talířové hmoždinky bez trnu: Použití a vlastnosti pro efektivní zateplení

Hmoždinky patří do skupiny prvků kotevní upevňovací techniky a jejich spektrum využití je velmi široké. Přesněji řečeno je hmoždinka vložka, která slouží k upevnění vrutů, šroubů nebo závitových tyčí v pevných materiálech, nejčastěji zdivu. K dostání je velké množství různých typů a velikostí hmoždinek. Důležité je pro konkrétní projekt vybrat vhodné hmoždinky, délka musí odpovídat délce šroubů či vrutů.

Talířové hmoždinky pro zateplovací systémy

Talířové hmoždinky tvoří další skupinu zboží, která je součástí katalogu Hmoždinky, respektive nákupního oddělení Kotevní a upevňovací technika. Tyto hmoždinky jsou určeny pro upevnění zateplovacích systémů z polystyrenu nebo minerální vlny. Talířové hmoždinky jsou nejčastěji vyráběny z pevného plastu, který je ještě zpevněn skelnými vlákny. Podle tloušťky zateplovací vrstvy volíme správnou délku trnu. Pro speciální projekty s vyššími požadavky na protipožární odolnost jsou k dispozici celokovové hmoždinky.

Důležitou součástí kontaktního zateplovacího systému fasád je správný systém kotvení nalepeného izolantu. Fasádní talířové hmoždinky a kotvicí prvky zajišťují stabilitu nalepeného izolantu a chrání zateplovací systém před silnými poryvy a sáním větru. Fasádní kotvící hmoždinky používáme dle druhu materiálů, do kterých je lze bezpečně kotvit, a dále pak dle materiálu, ze kterého jsou samotné talířové fasádní hmoždinky vyrobeny.

Talířové kotvicí hmoždinky určené k instalaci do fasády slouží k přídavnému upevňování izolačních desek při zateplování. Kotvení polystyrenu fasádními hmoždinkami je činnost, kterou bychom neměli opomíjet. Přestože nás někteří výrobci ujišťují o mimořádných vlastnostech svých lepidel, 100% bezpečnost fasády zajišťuje pouze mechanické upevnění. Důvodem je to, že fasádní hmoždinky jsou pevně fixovány ve zdivu, nikoliv na něm. Pevnost lepidla nepomůže, pokud je pod ním slabý podklad. Dobře umístěné talířové hmoždinky v polystyrenu tento problém řeší. Kotvení polystyrenu na hmoždinky je nejlevnější částí celé izolace.

Typy talířových hmoždinek a jejich vlastnosti

Talířové hmoždinky lze rozdělit podle několika kritérií:

Čtěte také: Jak správně používat hmoždinky

  • Způsob montáže: natloukací a šroubovací.
  • Materiál trnu hmoždinky: plast (na polystyren), ocel (na minerální vatu).
  • Materiál, do kterého se kotví: třídy A, B, C, D, E.

Dále se při výběru hmoždinky přihlíží k výšce stavby, jejímu umístění - tedy k povětrnostním podmínkám, hmotnosti tepelné izolace atd. Rovněž počet hmoždinek je závislý na mnoha faktorech. Správný typ hmoždinky a počet se volí podle typu izolantu a podkladní konstrukce.

Natloukací talířová hmoždinka XPM má dlouhou rozpěrnou zónu a je vyrobena z polypropylenu a osazena ocelovým trnem zakončeným polyamidovou hlavou.

Šroubovací talířová hmoždinka EXTREME FIX 4D má dlouhou čtyřstrannou rozpěrnou zónu a je vyrobena z polypropylenu a osazena šroubem.

Pro hmoždinky určené k použití s izolacemi silnějšími než 14 cm je vhodné použít závrtné hmoždinky, které se do izolace skryjí a netvoří se tak tepelné mosty. Mají ocelový šroub a vytváří s izolantem pevný spoj. Otvor vytvořený při vrtání se vyplní zátkou nebo pěnou vhodnou k tomuto účelu.

Talířové hmoždinky bez trnu: Mungo MDB

Jedním z typů jsou talířové hmoždinky bez trnu. Popis produktu: Hmoždinka talířová pro polystyrén MDB, bílá, nylonová, bez trnu. Tyto hmoždinky se nejvíce používají pro ukotvení polystyrénových izolačních desek, nicméně jejich škála použití je rozsáhlejší - dřevěné konstrukce, atypické stavební rámy, izolace dřevostaveb apod. Hmoždinka je vyrobena z vysoce kvalitního polyamidu PA6. Materiál upřesnění: polyamid, povrchová úprava: PA6, typ / druh zboží: hmoždinky, výrobce / dovozce: MUNGO, značka / značení výrobce: MDB, provedení, specifické vlastnosti: samostatný talířek.

Čtěte také: Průvodce talířovými hmoždinkami

Montáž talířových hmoždinek

U fasádních talířových hmoždinek se provádí montáž povrchová nebo zápustná. Fasádní talířové hmoždinky rozdělujeme dle způsobu montáže na povrchovou a zápustnou. Další možností jsou závrtné fasádní hmoždinky, které se zavrtávají do izolantu. Výhodou je jedna hmoždinka pro více tlouštěk.

Povrchová montáž

Při povrchové montáži by měl být talířek hmoždinky zapuštěn maximálně 1 mm do izolantu - po nanesení omítky by se jinak mohly vytvořit kruhové obrysy. Pro správné provedení kotvení je třeba vyříznout kulatý otvor o průměru talíře fasádní hmoždinky do fasádního polystyrenu v místě, kde má být hmoždinka upevněna. Později v takto vytvořené dutině vyvrtáme vrtákem o průměru 10 mm otvor pro umístění hmoždinky a ponoříme vrták do zdi. Dalším krokem je vložení hmoždinky do vyvrtaného otvoru a její pečlivé zaklepání. Poslední fází hmoždinkování je aplikace polystyrenové zátky. Někteří lidé označují zátky také jako "polystyrenové záslepky". Připevňují se pomocí lepicí malty, ale lze použít i nízko expanzní pěnu. Toto řešení je vhodné všude tam, kde vrchní vrstvu fasády tvoří omítka.

Zápustná montáž

Zápustná montáž znamená, že jsou hmoždinky zapuštěny do materiálu celé včetně talířku. Hmoždinka se zafrézuje do izolantu a následně je vzniklý otvor zakryt polystyrenovou nebo minerální zátkou. Takto instalovaná hmoždinka je bez tepelného mostu a neprokresluje se v zimním období na fasádě. Hmoždinky se dají také pomocí speciálního nástroje zapustit celé včetně talířku. Vzniklý otvor se po instalaci hmoždinky uzavře zátkou z minerální vlny - hmoždinky se pak neobjevují na fasádě a méně také vedou teplo. Talířové hmoždinky je vhodné používat v kombinaci s izolační zátkou, která zakryje talířek hmoždinky a tím je zabráněno prokreslování kotev na fasádě.

Důležité tipy pro montáž

  • Použijte hmoždinku o správném průměru talířku - pro polystyrenové desky EPX, XPS nebo Perimetr je vhodný průměr talířku 60 mm, pro minerální vlnu potom 140 mm.
  • Hmoždinku instalujte ve správný čas - ten nastává až po tom, co je vytvrzené lepidlo, kterým se fasádní desky připevňovaly, izolace by se totiž mohla hnout a ztratila by svou přídržnost, zároveň může dojít k nerovnostem v ploše fasády.
  • Připravte si otvory pro hmoždinky - ty musíte umisťovat do předem vyvrtaných otvorů ve zdivu - trn hmoždinky by do něj měl zasahovat v délce minimálně 5 až 6 cm. Pamatujte také na to, že pokud je pod zateplením dutinové zdivo, nesmíte do něj vrtat s příklepem - došlo by k poškození a hmoždinka by nedržela na místě.
  • Nezapomeňte zvolit vhodnou délku hmoždinky vzhledem k tloušťce izolace (hmoždinka musí být řádně zapuštěna do polystyrenu a do zdiva).

Polystyrenové záslepky jsou velmi důležitým, i když nenápadným prvkem při kotvení fasádního polystyrenu. Pomáhají výrazně omezit únik tepla v místech osazení hmoždinek. Pokud například instalujeme tepelnou izolaci z grafitového polystyrenu, vyplatí se namontovat grafitové polystyrenové zátky. Pokud použijeme polystyrenové zátky, cena investice se výrazně nezmění. Abyste však mohli do polystyrenu udělat přesné otvory pro hmoždinky a zátky, musíte se vybavit kvalitní frézou na polystyren.

Výběr vhodné hmoždinky

Odpověď na tuto otázku je vlastně docela jednoduchá: hmoždinky je třeba volit podle typu podkladu a tloušťky izolační vrstvy. K tloušťce polystyrenu přičtěte 9 cm a získáte délku hmoždinky v případě montáže bez zahloubení. V případě zapouštění hmoždinek vystačí přičíst pouze 7 cm. Jak už to v životě bývá, i u hmoždinek platí zásada "málo znamená hodně". Pokud se rozhodnete pro hmoždinky s kovovým trnem, budou držet velmi pevně a lze je zatloukat bez obav z prasknutí trnu. Na druhou stranu kov dobře vede teplo ze stěny ven. Ideálním řešením jsou hmoždinky s kovovým trnem a plastovým koncem. Díky tomu, že hlava trnu hmoždinky je zapouzdřena v plastu, hmoždinka lépe proniká do nestabilního podkladu a eliminuje se také únik tepla přes tepelný most. To je důležité zejména v případě, že nebudeme používat polystyrenová záslepky (zátky). Jednoduše koncovka hmoždinky lépe těsní směrem k vnějšímu povrchu a teplo již tak snadno neuniká.

Čtěte také: tesařské vruty 8x240 pro masivní dřevěné konstrukce

Fasádní hmoždinky se dělí na několik typů podle druhu hmoždinky. Proč existují takové rozdíly v konstrukci hmoždinek? To je dáno rozdíly v tepelné vodivosti materiálu jádra.

Použití šroubovacích a plastových hmoždinek
Typ hmoždinky Použití Materiál podkladu
Šroubovací hmoždinky do fasády
  • Materiály zdiva kategorie E (autoklávový pórobeton)
  • Pohledová vrstva tvořená obkladovými pásky
Autoklávový pórobeton
Plastové hmoždinky Kotvení lehkých předmětů do 10 kg (kamery, čidla, osvětlení, tabulky)
  • A (beton)
  • B (plné zdivo)
  • C (děrované zdivo)
  • D (pórovité kamenivo)
  • Polystyren (s vysokým závitem)
Nylonové hmoždinky (Fischer FID) Lehké předměty do polystyrenu Polystyren
Fischer Thermax (hmoždinky do fasády) Středně těžké předměty do 20 kg, slouží i jako konzola Fasáda

I když se to nezdá, i v takovém materiálu, jako je polystyren, budou tyto hmoždinky schopné lehčí předměty udržet. Navíc hmoždinky FID vyráběné v délce 50 či 90 mm neprojdou skrze tepelnou izolaci a nemůže se tak vytvořit tepelný most, kterým by unikalo teplo. Její instalace je možná i bez předvrtání otvoru, je to vhodné pouze v případě, že omítka je silnější než 5 mm.

tags: #talirova #hmozdinka #bez #trnu #použití #vlastnosti

Oblíbené příspěvky: