Teplotní roztažnost Ytongu a jeho reakce na teplo

Pórobeton, známý také pod výrobním názvem Ytong, je moderní stavební materiál, který se v současném stavebnictví hojně využívá. Jeho popularita pramení z kombinace dobrých tepelně izolačních vlastností a relativní snadnosti zpracování. Nicméně, stejně jako každý materiál, má i Ytong svá specifika a potenciální úskalí, zejména pokud jde o jeho interakci s teplem a vlhkostí, a tím i teplotní roztažnost.

Specifika Ytongu a rizika nesprávné aplikace

Mnoho problémů, které se s Ytongem mohou objevit, pramení spíše z nedodržení technologické kázně, nekvalifikovaných aplikací nebo nepochopení jeho vlastností, než z chyb ve výrobě.

Difúzně uzavřená konstrukce

  • Častým problémem je rozhodnutí obložit pórobeton polystyrenem, což vede k difúznímu uzavření materiálu.
  • Rosný bod pak vlivem chabé vnější izolace zůstává ve hmotě, což může způsobit problémy s vlhkostí a vznikem plísní.
  • Ačkoliv projektanti takové řešení obvykle neplánují, dochází k němu často kvůli úpravám projektů pod dojmem obchodníků ve stavebninách nebo v budoucnu, až se zvýší nároky na energetickou úspornost a laičtí stavitelé sáhnou po dodatečné izolaci.

Tepelné mosty a konstrukční detaily

  • Ytong je díky své poměrně velké tloušťce ve finále docela únosný, ale v choulostivých místech, jako jsou například věnce, se často využívají železobetonové prefabrikáty a traverzy namísto solidně izolující "betonové pěny".
  • Technologická nekázeň na stavbách může vytvořit takové tepelné mosty, které jsou až k pláči.
  • Nevýhoda všech jednoplášťových konstrukcí je zřejmá v detailu, v němž masivní izolační konstrukce přechází do úzké konstrukce, rámu okna, dveří atd. Dokonalé řešení to samo o sobě nemá, to poskytuje až vložená vrstva nějakého dobrého izolantu.

Vlhkost a její vliv na tepelnou izolaci

  • Pórobeton má schopnost absorbovat vnější vlhkost.
  • Pokud dojde k chybě v hydroizolacích nebo omítkách, pórobeton "saje jako houba".
  • Tehdy, a samozřejmě také v situaci, kdy se uvnitř vytváří kondenzát, který nemůže účinně odvětrat, se vzduchové dutinky zaplňují vodou.
  • Zatímco suchý vzduch je perfektní tepelný izolant, voda je perfektní tepelný vodič. To vytváří v poruše tepelný most, podíl vlhkých pórů se zvyšuje a zvyšuje.

Možnosti zateplení a tloušťka stěn

  • Nabízí se možnost rovnou udělat vnější nebo vnitřní tepelně izolační vrstvu a omezit pórobeton natolik, aby v něm nebyla zóna kondenzace.
  • Stále to ale bude zhruba 30cm široká stěna, aby byla dostatečně nosná. Přitom podobně si se stejným zatížením poradí 12cm betonu, 15cm plné cihly, voštinová tvárnice 18cm nebo dřevěná hrázděná konstrukce, která by sice mohla mít celkově tak 30cm, ale uvnitř je dost místa pro spoustu a spoustu izolace.
  • Za úvahu stojí, kolik prostoru by Váš dům mohl uvnitř získat, pokud byste namísto 50cm silné stěny pracovali právě s konstrukcí o 30cm. Obvyklý obvod domu je okolo 45m, takže rozdíl ploch je potom 9m2.

"Lepidla" pro bílý pórobeton a jejich role

Moderní stavebnictví se zrychluje a s ním i termíny, často až na hranice technologické únosnosti. To klade vysoké nároky na kvalitu materiálů a jejich aplikaci. Při zdění Ytongu se často používají technologie tzv. tenkovrstvého zdění, pro název tohoto procesu se vžil pojem „lepení“.

Tloušťka a funkce lepidla

  • Tato speciální malta, známá jako "lepidlo" pro bílý pórobeton, má obvyklou tloušťku 1 - 3 mm.
  • Plní adhezní a zároveň tepelně izolační funkci, což je klíčové pro zachování celistvosti a tepelně izolačních vlastností stěny po celou dobu životnosti stavby.

Rizika nevhodné malty

  • Nevhodná malta může zcela zničit konstrukci v důsledku smrštění, nebo v důsledku tzv. "působení vody a teploty".
  • V důsledku teplotních délkových roztažností vznikají na rozhraní materiálů jen větší či menší mechanická napětí. Ta mohou být částečně kompenzována tzv. "dilatací".
  • Neodborná volba "lepidel" může mít fatální následky.

Kondenzace a rosné oblasti

Nízká teplota okolí v zimních podmínkách nevyhnutelně vede ke vzniku rosných oblastí, které vznikají na rozhraní materiálů. Tyto problémy lze řešit vhodnou izolační vrstvou na bázi pěnových plastů.

Požární odolnost Ytongu a jeho výhody

Systém stavebních komponentů Ytong vyniká svou požární odolností. Stejně příznivé vlastnosti v tomto ohledu mají i jeho „mladší příbuzní“ od téhož výrobce.

Čtěte také: Více o klíčových vlastnostech izolačních materiálů

Reakce Ytongu na požár

Samotná nehořlavost jako kritérium bezpečnosti není zcela rozhodující - při požáru dochází ke značnému zahřátí a stavební materiál může vysokou teplotu přenášet, sníží se jeho únosnost či nastane jiná skutečnost, která vyvolá havarijní stav.

  • Ytong má velmi příznivé vlastnosti pro rodinné a bytové domy, kde požáry vznikají například vznícením textilií, nábytku a zařízení.
  • Při vyhřátí na vysoké teploty se v něm uvolní molekulární voda, která je v něm chemicky vázána, a materiál se díky tomu ochlazuje.
  • Vazba molekul vody do krystalické mikrostruktury Ytongu je velmi pevná i po vysušení přebytečné vody na obvyklou rovnovážnou vlhkost, kterou mají tvárnice před zděním nebo v hotové stavbě. K uvolňování molekulární vody dochází ve větší míře až při teplotě 400 °C, ve větší míře až při teplotě 200 °C.
  • Teplo, které požár předává sáláním, vedením či prouděním v pórobetonové konstrukci, se šíří velmi pomalu díky malému součiniteli tepelné i teplotní vodivosti (z toho plyne nízký tepelný tok a pomalé šíření teplotní vlny).
  • Pórobeton se tak liší např. od betonu a zejména od oceli, které mají tepelnou vodivost vysokou a velmi vysoké teploty rozvádějí rychle do okolí.
  • U Ytongu se ohněm dodávané teplo spotřebuje místo na ohřev materiálu na jeho dehydrataci a nárůst teploty se zpomalí. Materiál navíc zásadně neztrácí na únosnosti ani při teplotách teploty nad 1000 °C.

Silka a Multipor: Zvýšení protipožární odolnosti

U projektů, kde potřebujete vyhovět vysokým nárokům na akustiku či únosnost, lze sáhnout po akustické řadě Silka.

  • Silka: Je ryze ekologický materiál - složení je velmi podobné složení Ytongu, který je z čistě přírodních surovin. Svou únosností až 20 MPa se však podobá betonu, proto jsou vápenopískové bloky oproti Ytongu mnohem pevnější. Silka se prosazuje u staveb se zvýšenými nároky na protihlukovou ochranu. Již tvárnice o tloušťce 240 mm splňují normu pro 53 dB, příčka tloušťky 100 mm pak odpovídá útlumu pro akusticky chráněnou místnost. Dalším praktickým plus je protipožární odolnost Silky - řadí se mezi materiály třídy A1, které jsou nehořlavé.
  • Multipor: Má podobné složení a je unikátní tím, že jej lze použít pro vnitřní i vnější zateplení. Velkou výhodou oproti jiným zateplovacím materiálům je opět nehořlavost, patří do třídy A1 - při působení ohně z okolí není příčinou vzniku kouře ani neodkapává.

Použití kombinace těchto materiálů výrazně zvyšuje celkovou požární odolnost konstrukcí a eliminuje rizika škod na samotném objektu i okolí. Důraz na technologickou kázeň a kvalitu materiálů je proto zásadní pro dlouhodobou životnost a bezpečnost staveb.

Čtěte také: Podrobný průvodce teplotními čidly na DIN lištu

Čtěte také: Tmely pro vysoké teploty

tags: #teplotni #roztaznost #ytongu

Oblíbené příspěvky: