Moderní terasy z tvárnic: Inovace a design v souladu s přírodou

Přeměna, která vás nadchne na první pohled! Z nevýrazné terasy se může stát okouzlující únik z reality - stylové místo, které dokonale propojuje interiér s exteriérem a ukazuje, jak může vypadat moderní bydlení bez hranic.

Terasa jako prodloužený obytný prostor

Interiérový designér Matthew Coe, majitel bytu, se spolu s architektem Luisem Turrensem ze studia Arcworld podílel na rekonstrukci vlastního bydlení - penthousu, který si koupil před 18 měsíci ve čtvrti Poblenou. Byt s terasou, která je téměř dvakrát větší než samotná interiérová plocha, je oslavou městského života pod širým nebem.

Jde o ukázkový příklad moderního městského luxusu, kde se bydlení přestává omezovat na čtyři stěny. Právě terasa zde hraje hlavní roli - ne jako doplněk, ale jako plnohodnotný každodenní obytný prostor, který mění celý charakter nemovitosti. Tento projekt krásně ukazuje, jak se dá v metropoli vytvořit pocit vzdušnosti, klidu a kontaktu s vnějším světem, zkrátka terasu snů, i když jste uprostřed pulzujícího města.

Propojení interiéru s exteriérem

Největší změnou bylo odstranění bariéry mezi bytem a terasou. Malá okna nahradily velké posuvné dveře, které otevřely celý obytný prostor směrem ven. Interiér a exteriér se začaly přirozeně prolínat. Terasa byla upravena tak, aby byla v jedné rovině s interiérem. Tento architektonický zásah odstranil schod a vytvořil plynulý přechod, díky kterému působí celý byt vzdušněji a otevřeněji. Z původně prázdného prostoru se stala rozšířená obývací místnost pod širým nebem.

Promyšlené zónování

Terasa je rozdělena na více funkčních částí - jídelní prostor, relaxační zónu i místo na práci. Tento přístup odráží moderní trend městského „outdoor living“. Dřevěná podlaha, pergola a bohatá zeleň vytvářejí atmosféru soukromé oázy. Rozhodující už není jen interiér, ale kvalita propojení s venkovním prostorem. Terasa se zde stává srdcem celého domova.

Čtěte také: Materiály pro dřevěnou terasu

Důležitost stínění

Velká terasa dnes působí mimořádně útulně a teple - celkově v kontrastu s jejím původním technickým duchem. Klíčovým prvkem, který tuto atmosféru vytvořil, je stínění. Majitel se inspiroval terasou v barcelonské čtvrti Barceloneta, kde si všiml pergoly, která přirozeně pracovala se světlem i stínem.

„Potřebuji stín. Během nejžhavějších letních týdnů věším závěsy, které zjemní ostré slunce. Právě tento detail mění terasu z rozpálené městské plochy na příjemné, použitelné bydlení pod širým nebem.“ - Matthew Coe, majitel a designér

Pergola a textilní závěsy zde vytvářejí jemnou mikroklimu - chrání před horkem, změkčují ostré světlo a zároveň dodávají prostoru atmosféru letního resortu.

Zelené střechy a terasy

Zelené střechy a terasy se stávají čím dál populárnějšími, a to nejen kvůli klimatickým změnám. „U našeho bytu přináleží k ložnici střecha garáže, do které navíc teče, takže nás stejně čekala rekonstrukce. Tím pádem jsme se rozhodli, že vytvoříme na terase oázu klidu, která bude prodlouženým interiérem. Určitě nás čeká i rozhodnutí, jestli volit dlažbu, dřevo nebo kačírek doplněný o rostliny,“ shrnuje děj dnešního dílu architekt Lukáš Janout. Obytný prostor rozšířený o velkou „místnost“ se stropem z modrého nebe - a možná nejhezčí z celého domu: to je výsledek úpravy zahrady, kterou zrealizoval atelier Flera.

Rodinná zahrada a její funkce

Rodinná zahrada je obvykle místem, kde se prohlubují vztahy v rodině a upevňuje se tak její soudržnost. Je obytným prostředím rozšiřujícím prostor rodinného domu o novou dimenzi - život pod širým nebem, v krajině. Aby rodinná zahrada plnila všechny své funkce a zároveň splynula s domem a okolním krajinným prostředím v jeden harmonický celek, musí být vždy projektována individuálně. Jen tak může vzniknout svébytné dílo, rozvíjející motivy domu a zapojující jej do jeho okolí.

Představovaný projekt vznikl na základě požadavků konkrétní rodiny, která si postavila nový dům v krásném, doposud obdivuhodně harmonickém prostředí Vyžlovky poblíž Jevan. Pozemek byl velmi pečlivě vybrán na okraji intravilánu, v těsné návaznosti na krajinu Jevanských lesů. Louky přiléhající k zahradě slouží jako pastviny koní. Takové prostředí si přímo žádalo využít krajinného obrazu v pohledu z obytných místností a terasy domu.

Čtěte také: Bydlení a WPC terasy Profi

Terasa navazuje na zahradní průčelí domu, odtud je i hlavní přístup na zahradu. Pohled do krajiny je základním kompozičním motivem návrhu úprav zahrady. Výsadby při jižní hranici zahrady jsou komponovány jako dva obrazy krajiny - okna do krajiny. První pohled je veden z obývacího pokoje domu, druhý z ložnice rodičů. Návrh zároveň umožnil prolnutí dvou funkcí zahrady - okrasné a užitkové části. Pro část užitkovou je využit prostor zahrady za domem a část zahrady po obou stranách domu, kde budou vysazeny ovocné stromy. Za domem je navržena malá kuchyňská zahrádka. Okrasná část tvoří většinu plochy zahrady a je pojata jako ústřední zahradní prostor navazující na zahradní terasu domu.

Komfortní vybavení zahrady

  • Jako chodníky skrz výsadby jsou po užity velkoformátové betonové dlaždice.
  • Celá zahrada je vybavena automatickou závlahou, která má několik okruhů.
  • Osvětlení prodlužuje čas, kdy si zahradu můžeme užívat, a zároveň dodává prostoru nové kouzlo.
  • Světla pergoly jsou ovládána z terasy, ostatní ze vstupu do zahrady.

Rostliny do zahrady: krásné i chutné

  • V trávníku najdeme solitérní katalpu, v nádobách na střešní části terasy skvěle prospívají škumpy.
  • Soukromí kolem dřevěné lavice zajistí husté vícekmenné muchovníky, které na jaře krásně kvetou a v létě přinášejí chutné plody.
  • Betonová i cihlová stěna mají nerovný povrch, každá z nich proto musela být opatřena jiným popínacím systémem.
  • Ve stinné části zahrady byl použit břečťan, na slunci se daří révě vinné.
  • Stinný roh s muchovníky byl podsazen půdopokryvnými rostlinami, které slouží jako náhrada trávníku. V místě se daří jahodníkům i rozchodníkům.
  • Štěrkové záhony jsou navrženy z odolných suchomilných rostlin nevyžadujících náročnou údržbu, které obstojí i v parném suchém létě.

Pěstování rostlin v nádobách na terasách

Pěstování rostlin v nádobách a na terasách bylo prastarým zvykem již starých Řeků a Římanů. Významu nabýval kult Adónisův, symbolizující cyklus přírody. Zvyk pěstovat rostliny v nádobách a na terasách se dochoval i v naší současné kultuře. Jako zahrada může být upraven i ten nejmenší venkovní prostor. A tak jsou terasy, balkóny a lodžie v bytových domech nejdostupnějšími pozemky pro vytvoření zahradní úpravy. U vašeho bytu tak při odborném založení a vhodné následné péči může vzniknout přírodní prostor, který bude dobře sloužit pro relaxaci.

Pěstování bugenvilejí v našich podmínkách

Majitel velmi rád tráví čas ve své malé květinové zahradě. Mezi jeho rostlinami najdeme sbírku kaktusů, muškáty, strelície, citronovník, levanduli, jahody, mátu a další aromatické bylinky, které využívá i při vaření. Nejvíce si však oblíbil bugenvileu. Právě tato exotická rostlina se stala symbolem středomořské atmosféry na městské terase. Bugenvilea působí dramaticky, bohatě a okamžitě dodává prostoru dovolenkový charakter - a přesně proto je tak oblíbená i v městských zahradách.

Jde o rostlinu, která sice vyžaduje více péče, ale odmění se efektním vzhledem, jaký běžně vidíme spíše na dovolenkových fotografiích z Itálie či Řecka, než na českých balkonech.

  • Teplo během léta je základ: V našich podmínkách se pěstuje hlavně v nádobě. Od května do září jí vyhovuje pobyt venku - na terase, balkóně nebo v zahradě na slunném a chráněném místě.
  • Maximum slunce: Bugenvilea miluje plné slunce. Čím více světla dostane, tím bohatěji kvete. Stín jí výrazně omezuje kvetení.
  • Zálivka s mírou: Nemá ráda přemokření. Zalévá se až tehdy, když substrát proschne. V zimě potřebuje zálivku jen minimální.
  • Přemístění na zimu: Na podzim je třeba ji přenést dovnitř - ideálně do světlé, chladné místnosti s teplotou kolem 10-15 °C. V tomto období shazuje listy, což je přirozené.
  • Střih podpoří kvetení: Na jaře se doporučuje řez, který podpoří růst nových výhonků - právě ty přinášejí květy.
  • Výživa pro bohaté květy: Během sezóny ocení hnojivo s vyšším obsahem draslíku, které podporuje kvetení.

Co vysadit do venkovních nádob

Truhlíky na terase by měly být zajímavé celý rok. Co do nádob ale vysadit? „Do exponovaných výsadeb se nebojte použít rozchodníky, vydrží všechno," říká autorka navštívené zahrady, Kateřina Svobodová. „Oblíbené jsou perovskie a trávy. Jako podrost doporučuji použít suchomilné kakosty a šanty. Pro romantickou atmosféru truhlíků můžete jako podrost použít půdopokryvné růže. Dlouho kvetou a mají pořád krásné listy, na rozdíl od běžných záhonových růží, které jsou náročné a vydrží krásné jen chvíli. Pokud to opravdu rostlina nepotřebuje, nestříhejte ji před zimou.

Čtěte také: Jak vyčistit dřevěnou terasu? (Recenze)

Nosná konstrukce terasy: Klíč k dlouhé životnosti

Dřevěná terasa vytváří pocit přirozenosti, útulnosti a je příjemná při chůzi. To, jak dlouho vám bude dřevěná terasa sloužit, závisí mimo jiné na nosné konstrukci, základu každé terasy. Jen pokud je podklad správně a řádně provedený, bude vám dřevěná terasa dělat radost po mnoho let. V opačném případě může rychle dojít k poškození a problémům se stabilitou. Ukážeme vám, na co si dát pozor při projektování a stavbě nosné konstrukce.

Kde postavit terasu?

Terasu můžete postavit téměř kdekoliv na svém pozemku - přímo u domu nebo také na volné ploše na zahradě. Dřevěnou terasu například nezakládejte v bezprostřední blízkosti stromů, protože tam se hromadí hodně vlhkosti a kořeny mohou poškodit podklad terasy. Kvůli vlhkosti, listí a jiným přirozeným nečistotám začnou dřevěná prkna rychle klouzat, případně se zabarví a navíc stoupá riziko plísně. Další důležitou roli hraje ochrana proti slunci a případně protipohledová ochrana. Sama nosná konstrukce pro terasu navíc potřebuje stabilní základ. Při výběru stanoviště proto plánujte v závislosti na podloží také vhodný podklad.

Základ pro nosnou konstrukci

I menší terasy vyžadují správné založení nosné konstrukce, jinak může později dojít k vážnému poškození terasy. Při přímém kontaktu s půdou by terasová prkna dřevěné terasy absorbovala vlhkost ze země a dlouhodobě by uhnívala. Aby se to nestalo a terasa měla stabilní základ, je při stavbě terasy důležitá řádná nosná konstrukce. Proto zajistěte základ z betonu nebo zpevněte podloží. Na připraveném podloží vytvoříte opěrné body z kamenných dlaždic nebo rektifikačních terčů. Alternativně můžete také jako bodové základy zalít kotevní patky. Nosnou konstrukci lze buď pevně spojit s podložím, nebo ji založit jako plovoucí konstrukci. Pokud jste zpevnili podloží nebo zalili bodové základy, měli byste celou plochu pokrýt netkanou textilií proti prorůstání plevele. Teprve potom položte základové desky, soklové tvárnice nebo podlahové desky.

Nosná konstrukce odolná proti větru

Bez ohledu na opěrné body musí být nosné hranoly a také samotná prkna výrazně nad zemí. Vždy, když přijde dřevo do kontaktu s kamenivem, oddělte oba materiály pomocí opěrných podložek, jezírkové fólie nebo gumových podložek pod terasu. Mezi prkna a nosné hranoly vložte navíc před sešroubováním jako distanční rozpěrky plastové podložky silné cca 3 mm.

Jak velká musí být vzdálenost mezi nosnými hranoly?

Nosnou konstrukci pokládejte se stejnou přesností jako později terasová prkna. Všechny hranoly namontujte tak, aby byly ve vzdálenosti 5-6 cm od země. Kromě toho mějte na paměti, že má být později spád dřevěné terasy minimálně 2 %. Pokud je nutné dva nosné hranoly spojit, použijte k tomu ploché spojovací úhelníky z nerezové oceli a dbejte na to, aby doléhaly na základové kamenivo.

Jaké dřevo vybrat pro nosnou konstrukci?

Na nosnou konstrukci dřevěné terasy je vhodným materiálem opět dřevo. Pokud použijete dřevo, použijte pro nosnou konstrukci stejný druh dřeva jako na terasová prkna. Vyhnete se tak tomu, že se budou různé druhy dřeva různě roztahovat, což by dřevěnou terasu poškodilo. Ne pro všechny druhy dřeva seženete veškerý materiál ve stejném druhu. Hliník je sice při pořízení o něco dražší než dřevo, zato však představuje výhodnou investici, protože kov se nedeformuje a lze jej použít se všemi druhy dřeva. Pokud chcete použít krytinu na terasu z WPC, měli byste pro nosnou konstrukci rovněž zvolit nosníky z WPC. Nosná konstrukce a povrch terasy tak budou stejně trvanlivé.

Stavba dřevěné terasy na trávníku

Při stavbě nosné konstrukce postupujte minimálně se stejnou přesností jako při pokládce terasových prken. Pokud chcete postavit dřevěnou terasu tam, kde byl předtím trávník, je nutné dbát na několik specifik: půda, tedy pozdější podloží vaší terasy, musí být dobře propustná a také mrazuvzdorná. Půda musí být navíc dostatečná nosná, protože dřevěná terasa je pořádně těžká. Je-li půda pro terasu příliš měkká, hrozí poškození dřeva, například šikmá prkna nebo promáčkliny. Vykopejte příslušnou oblast a nahraďte zeminu hrubým pískem nebo lépe štěrkem. Vrstva štěrku by měla být vysoká asi 20 cm. Následuje 5 cm drtě, poté netkaná textilie proti prorůstání plevele a základové desky a případně opěrné podložky. Jako základové desky použijte buď betonové základové tvárnice, chodníkové dlaždice nebo jiné betonové dlaždice. Položte je s přesným vyrovnáním na drť, aby bylo ve finále vše rovné. Při plánování myslete na to, že výška terasy závisí na těchto jednotlivých vrstvách. Čím hlubší má terasa být, tím hlouběji musíte prostor vykopat. Nezapomeňte přitom ani na výšku dveří na terasu.

Stavba dřevěné terasy na bodových základech

Pokud bude vaše terasa přibližně na úrovni terénu, hodí se pro nosnou konstrukci nejlépe malé bodové základy. Pokud máte dobře propustnou půdu, nesmí být bodové základy příliš hluboké: může stačit už 40 cm. Vykopejte zeminu do hloubky přibližně 10-15 cm a naplňte hrubým pískem. Poté proveďte vyhloubení základových jam. Do těchto děr nasypte asi 10 cm štěrku, zhutněte ho a poté naplňte potěrový beton. Následně na každý základ umístěte základovou betonovou tvárnici jako opěrný bod pro nosnou konstrukci dřevěné terasy. Můžete k tomu použít například čtvercové betonové žlabovky (16 cm x 16 cm x 12 cm). Výškové rozdíly vyrovnejte pomocí plastových klínů pod hranoly. Udržujte hranoly suché pomocí jezírkové fólie nebo podložek o rozměrech asi 15 cm x 15 cm, které vložíte mezi každý hranol a betonovou tvárnici.

Betonové patky pro terasu

Betonové patky jsou jednou z možností, které lze využít jako stabilní základ pod vaši terasu. Betonové patky poskytují vysokou nosnost a stabilitu, díky čemuž unesou i těžší konstrukce a jsou odolné vůči zatížení. Terasa na betonových patkách je ideální volbou pro pozemky, které nejsou dokonale rovné nebo mají mírný sklon. Terasa na betonových patkách umožňuje snadný přístup pod konstrukci, což oceníte při údržbě či opravách. Hloubka osazení patek se obvykle pohybuje kolem 60-80 cm, aby byly stabilní a odolné vůči mrazu. Betonové patky jsou často vybaveny kovovými trny nebo držáky, které umožňují pevné přichycení dřevěných nebo kovových nosníků.

Terasa na betonových patkách kombinuje výhody pevného základu a dlouhé životnosti s jednoduchostí a praktičností montáže. Díky patkám můžete vybudovat terasu téměř na jakémkoli pozemku, aniž byste potřebovali složité terénní úpravy. Tento typ terasy navíc chrání konstrukci před vlhkostí, což prodlužuje životnost materiálů a snižuje náklady na údržbu.

Postup stavby terasy na betonových patkách

  1. Plánování a příprava: Prvním krokem je přesné naplánování velikosti a tvaru terasy. Při návrhu je potřeba zohlednit zatížení, které terasa ponese, a rozestupy mezi patkami, aby poskytovaly dostatečnou oporu.
  2. Vyznačení míst: Vyberte a vyznačte místa, kde budou betonové patky umístěny. Pro zajištění přesné polohy lze použít kolíky a provázky.
  3. Instalace patek: Betonové patky mohou být zakoupeny již hotové, nebo je můžete vyrobit přímo na místě například ze ztraceného bednění. Do vyhloubených otvorů vložte kovové trny nebo betonové prvky (ztracené bednění) a vylijte betonem.
  4. Upevnění nosníků: Na betonové patky upevněte dřevěné nebo kovové nosníky, které tvoří základní kostru terasy. Tyto nosníky musí být dobře uchyceny k patkám, což zajišťuje stabilitu celé konstrukce. V případě dřevěných nosníků je důležité použít materiál ošetřený proti vlhkosti a škůdcům.
  5. Pokládka podlahy: Jakmile je základní konstrukce připravena, přichází na řadu pokládka podlahového materiálu. Nejčastěji se používá dřevo, WPC (dřevoplastové) desky nebo jiné odolné materiály.
  6. Finální úpravy: Po dokončení podlahy můžete přistoupit k finálním úpravám, jako je aplikace ochranného nátěru, montáž zábradlí nebo přidání dekorací.

Pro podlahu terasy lze použít různé materiály, včetně dřeva, dřevoplastu (WPC) nebo kompozitních materiálů. Dřevo je oblíbené pro svůj přirozený vzhled, ale vyžaduje pravidelnou údržbu. Doba stavby závisí na velikosti terasy a složitosti terénu. Samotné betonové patky nevyžadují zvláštní údržbu, protože jsou odolné a trvanlivé. Terasu nad terénem doporučujeme ve výšce min. 15 cm, a to z důvodu správného větrání terasy a pohodlného odtoku vody pod terasou. Finální výšku zvolte dle preferencí.

WPC materiály pro terasy

Technologie výroby WPC (Wood Plastic Composite) byla vynalezena před více než patnácti lety v Severní Americe, kde se nyní stává standardem při stavbě venkovních podlah, teras, tzv. deckingu. WPC je kompozitní materiál, který poskytuje optimální poměr mezi dřevem a polymerem. Právě výrobní technologie materiálu WPC je základem extrémní životnosti a odolnosti vůči prakticky všem vlivům bez potřeby jakékoli údržby. WPC je materiál budoucnosti, který vám šetří peníze, starosti a čas.

Není WPC jako WPC

Ve světě působí několik různých výrobců WPC materiálů. Kolébkou i nadále zůstává Severní Amerika, nicméně v poslední době se do popředí dostávají výrobci z Číny s ekonomicky výhodnou nabídkou produktů. Základní rozdíly mezi jednotlivými výrobky spočívají především v následujících oblastech:

Technologické složení materiálu

Jak již bylo řečeno, WPC materiály se skládají z dřevěného substrátu a polymeru. Stejně jako dřevitá část může vykazovat různé rozdíly v kvalitě, tak především druh a podíl polymeru ovlivňují finální vlastnosti materiálu. Optimální poměr dřevité části a polymeru se pohybuje kolem 60 % - 70 % dřeva a 30 % - 40 % polymeru. Tento poměr většinou zaručuje vysokou míru imitace dřevěného povrchu. Čím více polymeru, tím je povrch pocitově i vizuálně více plastový. Hlavní polymery, které se vyskytují ve WPC materiálech, jsou HDPE (vysokotlaký polyetylén) nebo PP (polypropylen). Cílem WPC materiálu je co nejvíce napodobovat dřevo a přitom si zachovat odolnost plastu.

Povrchová úprava a vzhled

Jednotlivé WPC výrobky se liší svojí povrchovou úpravou (malé drážky, velké drážky, hladký povrch, pískovaný povrch, apod.) a vzhledem povrchu, respektive imitací dřeva. V tomto případě platí jednoduché pravidlo, že čím více dřevěné složky je obsaženo ve WPC materiálu, tím je větší imitace dřeva.

Typy WPC podlahových materiálů

WPC materiály určené pro podlahy (decking) se rozdělují do dvou skupin dle svého tvaru.

  • Profily (podlahová/obkladová prkna): Nejrozšířenější skupinou jsou profily neboli podlahová (obkladová) prkna. Vyrábějí se v různých délkách, odstínech a s různými povrchovými úpravami. Profily dále rozdělujeme na konstrukčně duté a plné. Dutá prkna mají menší nosnost a hrozí u nich riziko popraskání vlivem mrazu. Na druhou stranu jsou většinou o něco levnější než prkna plná.
  • Kvadratické dlaždice (kazety) nebo zámkové dílce: Druhou skupinou WPC materiálů určených pro podlahy jsou různé kvadratické dlaždice (kazety) nebo zámkové dílce.

Betonové tvárnice nové generace

Prakticky celá Evropa, vyjma Německa, již přes 40 let používá (a nyní už celý svět) k výstavbě všech druhů staveb pouze jediný druh zdícího materiálu (nebudeme-li počítat litý beton), a tím jsou betonové skořepinové tvárnice nové generace. Např. ve Francii se jich prodává 94 % ze všech stavebních prvků na trhu. Základním pravidlem v EU je, že aby jakákoli stavba byla nejlevnější, musí být kompletně celá betonová. Tedy betonové základy již z bet. V čem spočívá hlavní podstata, proč se staly betonové tvárnice nové generace pro zdění jediným doporučeným materiálem EU?

Výhody betonových tvárnic

Není to v ničem jiném, než v jejich levnosti, avšak při zachovávání nejvyšší kvality vůbec a široké variabilnosti použití. Je to proto, že se vyrábí jen z písku a štěrku, tedy vůbec nejlevnějšího materiálu na zemském povrchu, navíc všude přítomného a minimálně radioaktivního (např. pálená hlína má nesrovnatelně vyšší radioaktivitu). Na 1 tvárnici se ovšem používá pouze 15-19 kg písku a štěrku, tedy absolutně nejméně na světě. Přidává se pouze 5-7 % cementu, tedy nejméně na světě. Při výrobě tvárnice se používá zcela nejmenší množství tohoto nejchudšího betonu na světě, vylisují se tvárnice, s nejtenčími stěnami na světě, ale tak, že se zároveň vylisuje i tenké plné dno. Je to tedy jako kdybychom tvárnici vyfoukli vzduchem. Při výrobě se nepoužívá žádné teplo, nepečou se, neautoklávují. Při zdění se tvárnice otáčí dnem vzhůru, maltuje se další vrstva, ale tvárnice zůstává prázdná, dutá, tedy plná vzduchu. Nikdo jiný to nedokáže.

Všichni ostatní stav. prvky mají buď plné (někdy s malými vzduch. mezerami), či je musí posléze vylévat, nejčastěji betonem, aby jim zeď vůbec nespadla. Avšak výroba plných stavebních prvků, či jejich dodatečné zalévání betonem stojí ohromné peníze (nebereme-li v úvahu, že hutná těžká konstrukce přináší stavbě je samé těžkosti), tedy naprosto nesrovnatelné s bet. tvárnicí nové generace, jež zůstává navždy pouze naplněná vzduchem a ten je stále ještě zadarmo. Přesto její únosnost je 8 MP! Dalo by se v nadsázce říci, že stavíme dům ze vzduchu ve srovnání s e všemi ostatními těžkopádnými hmotnými konstrukcemi. Ale pokud stavíme dům ze vzduchu, tedy plný vzduchu, je naprosto zcela evidentní, že musí být nejlevnější na světě. Hodláte-li tedy položit obvyklou otázku, kolik tvárnice a zeď z ní stojí, musíme odpovědět, že vždy nejméně na světě. Nemá cenu se ani ptát, kolik stojí, neboť ať vyrábíte tuto tvárnici kdekoliv na světě, vždy v té či oné zemi je tato tvárnice a zeď z ní absolutně nejlevnější (ale zároveň i nejkvalitnější). Všechny ostatní konkurenční konstrukce jsou pak xkrát dražší. Proto tuto tvárnici, všude ve světě stejného formátu 50x20x20 cm, začíná dnes používat již celý svět - Evropa, Severní a Jižní Amerika, zvláště Brazílie a Argentina, Chile, Mexiko, celá Afrika, zvláště severní a jižní, Turecko, masově Indonésie, Hongkong, teď i Indie a Čína. Vždyť všichni praví profesionálové na světě ví, že jen ve Francii se ročně vyrobí 15 milionů tun těchto tvárnic, tedy okolo 80 mil.

tags: #terasy #z #tvarnic #architekt #informace

Oblíbené příspěvky: