Tlakové působení břidlic a jejich vliv

Tlakové působení hraje klíčovou roli v mnoha aspektech, od geologických procesů, které formují nerostné suroviny, až po fyziologické reakce lidského těla na stres a přetížení. V geologii ovlivňuje břidlice, její těžbu a zpracování, zatímco v lidském těle se projevuje ve formě takzvaných spoušťových bodů neboli trigger points.

Břidlice v geologii a těžebním průmyslu

Česká investiční skupina Premiot Group se svou dceřinou společností Premiot Mining & Resources (PMR) masivně investuje do těžby a zpracování nerostných surovin. K hlavním cílům společnosti patří obnova těžby a úpravy břidlice za účelem ušlechtilé výroby a také obnova řemesla i bývalé slávy břidlicových dolů. V roce 2020 a zkraje roku 2021 Premiot Group koupila dva břidlicové doly na severní Moravě a dva žulové lomy na Slovensku a ve středních Čechách. Jak v oblasti těžby a úpravy břidlice, tak lomové těžby žuly chce firma dále rozšiřovat výrobní sortiment. Buduje také efektivní obchodní síť u nás a ve střední Evropě.

Deficit nerostných surovin se v ČR i v celé EU neustále prohlubuje. U nás se od 70. let neotevřel jediný nový lom a stavební firmy musí nahrazovat nerosty jinými materiály, například umělým betonem. Modernizace a zvýšení efektivity jsou proto v rámci odvětví nutné. Společnost PMR počítá ve své strategii s pořízením dalších báňských akvizic. Zásoby nerostů v těch stávajících se odhadují na více než 100 let. Již nyní exportuje PMR žulu a břidlici do 4 evropských zemí.

Organizační struktura a plány PMR

PMR, kterou vede Dr. Ing. Petr Welser, zahrnuje celkem tři divize: doly, lomy a obchod. V souvislosti s rozvojem angažovala PMR řadu profesních pracovníků s mnohaletou zkušeností v oboru. Divizi Doly řídí od 1. 3. 2021 Ing. Robert Vochta, Ph.D. a divizi Obchod vede Lic. Vilém Melichařík. Aktuálně PMR čeká hlavně výstavba a modernizace stávajících provozů. „Investice odhadujeme na 250 milionů korun. V případě břidlice začínáme prakticky od začátku,” popisuje Petr Welser, ředitel Premiot Mining & Resources, a dodává: „Oba břidlicové doly, které nyní revitalizujeme, disponují vytěžitelnými zásobami kvalitní štípatelné břidlice v milionech kubických metrů, což představuje životnost plánované výroby v řádu stovek let.” Paralelně plánuje PMR rozvíjet i další zpracovatelské metody zaměřené na využití „odpadu“ z ušlechtilé výroby.

Těžba žuly a břidlice v ČR a SR

Těžba a úprava žuly z lomu ve Vápenici je zaměřena téměř výhradně na speciální ušlechtilou výrobu, což se odráží ve významných referenčních realizacích v rámci střední Evropy - mezi nimiž jsou například dlažby Pražského hradu, Staroměstského náměstí či plzeňského náměstí Republiky. Žulový lom Čierny Balog na středním Slovensku, produkující především drcené kamenivo pro liniové a jiné stavby, je nyní ve fázi těžby drceného kameniva a přípravě k těžbě pro ušlechtilou výrobu. Těžba drceného kameniva ve výši cca 200 kilotun ročně je kompletně vyprodána až do roku 2022. „Během dalších dvou let dojde k rozšíření těžby na ploše zhruba 3 ha a po provedení skrývky dojde k rozšíření výroby až na 500 kilotun ročně, přičemž významný podíl bude reprezentovat právě ušlechtilá výroba. Oba lomy disponují vytěžitelnými zásobami více než 10 milionů kubických metrů.

Čtěte také: Izolace proti vodě pomocí asfaltových pásů

Společnost PMR při rozvíjení těžebních aktivit navázala a proklamuje úzkou spolupráci s místními samosprávami měst a obcí a také se spolkem Krajina břidlice, a to především za účelem podpory a propagace historie těžby břidlice v regionu. V oblasti vzdělávání navázala partnerský vztah s Hornicko-geologickou fakultou na VŠB-TU Ostrava. Její katedru ekonomiky a systémů řízení podporuje finančně a také odborně.

Historie těžby břidlice na Moravě

Počátky dolování břidlice v celé oblasti moravskoslezského kulmu lze datovat přibližně do poloviny 19. století. Moravickoslezský kulm zasahoval svým jižním okrajem až k Brnu a jeho ložiska štípatelných břidlic byla poměrně vzácná. Od 70. let 20. století byla těžba štípatelných jílových břidlic v oblasti moravskoslezského kulmu zastavena. Historicky se zde nacházela řada ložisek štípatelných břidlic, například v okolí Třemešné, Dětřichovic, Václavova u Bruntálu, Bohdanovic a Svatoňovic.

Vybrané lokality těžby břidlice:

  • Svobodné Heřmanice: Opuštěný jámový lom s rozlehlými odvaly, kde se od poloviny 18. století těžily pokrývačské břidlice moravického souvrství. Vysoká kvalita heřmanické suroviny umožnila ve 2. polovině 19. století velký rozvoj těžby. Těžba zde probíhala zpočátku primitivním způsobem, později s využitím parních a elektrických strojů. V roce 1880 zde vznikla obchodní společnost Erste österreichisch-schlesische Schieferbruchgesellschaft. Těžba byla utlumena během obou světových válek a definitivně zastavena v roce 1948 kvůli přetěžení a problémům s důlními vodami.
  • Nový Svět: Činný důl existující od začátku 20. století na břehu Budišovky, s těžbou obnovenou v roce 1971. Přes lokalitu vede naučná stezka Břidlicová stezka.
  • Dvořisko (Horní Benešov): Opuštěný kamenolom odkrývá jednu z geologicky nejnavštěvovanějších lokalit moravskoslezského kulmu. Jsou zde odkryté provrásněné a tektonizované sedimenty hradecko-kyjovických vrstev.
  • Jakartovice: Ložiska břidlice byla odkryta povrchovými otvírkami na počátku 19. století. Těžba probíhala v hlubokých jámových lomech, později se přešlo na hlubinnou těžbu ražením šikmé jámy. Z místní suroviny se vyráběla především pokrývačská šupina. V Jakartovicích existovala od roku 1883 výrobna střešních tašek Eblum a Saulich, která ukončila činnost během 2. světové války. Štola Hermína byla vyražena v letech 1991-1992 pro geologický průzkum, ale práce byly zastaveny.
  • Bohdanovice: Břidlice se dobývala v jámových a stěnových lomech. Severní lokalita leží na Klapetkově kopci, jižní je rozsáhlejší jámový lom na svahu Strážného kopce. V přetěženém lomu na Strážném byla založena hlubinná otvírka.
  • Úblo: Bývalé lomy na břidlici, z nichž jeden je zatopený. Jedná se o nejsevernější těžbu pokrývačské břidlice v Nízkém Jeseníku.
  • Černý důl (Hrubá Voda): Unikátní staré důlní dílo obklopené mohutným odvalem. Podzemní prostory tvoří chodby a komory dosahující výšky až 20 m. K Černému dolu vede naučná trasa Břidlicová stezka. V době patřil důl Hrubá Voda k nejmoderněji vybaveným břidlicovým dolům.

Doly a lomy v moravskoslezském kulmu po těžbě pokrývačských břidlic často zahrnují torza budov, vyskládané opěrné zdi a mohutné odvaly odpadní břidlice.

Další významné lokality a těžba jiných surovin:

  • Pusté Držkovice: Jámový lom u Heřminového potoka, kde se Karel baron von Callot kolem roku 1850 snažil o mechanizaci těžby břidlice.
  • Bílčice: Kamenolom založený v lávovém proudu bazanitového složení, dnes zajišťuje těžbu a prodej drceného kameniva.
  • Valšov II: Lom, kde se těžila moravská droba, těžba je pozastavena a část lomu je zatopena.
  • Lichnov: Stará pískovna známá mezi sběrateli souvků, dnes zarůstá a čeká na rekultivaci.
  • Bohučovice: Kamenolom na kvalitní kámen pro silnice a pohraniční opevnění, v provozu i v současnosti.
  • Železniční Lom (Domašov nad Bystřicí): Těžba ukončena v roce 1999, dnes je vstup nebezpečný a zakázaný.

Klíčové vlastnosti břidlic

Štípatelné břidlice jsou charakteristické svým vývojem kliváže a jejím vztahem k původní vrstevnatosti. Odolnější sedimenty se projevují méně výrazně. Heřmanická břidlice dosahuje tvrdosti 2-2,5 stupně Mohsovy stupnice, má černošedou barvu s matným leskem a hladkým povrchem na štěpných plochách. Ložisko v Jakartovicích má dva typy břidlic: jeden tvrdosti 2,5 stupně, tmavomodré až černošedé barvy a pravidelné břidličnatosti, druhý typ vykazuje tvrdost 3. stupně s transversální břidličnatostí. Ložisko je proloženo množstvím slabších písčitých vložek s větší koncentrací křemene, které akcesoricky obsahují i jiné nerosty.

Tlakové působení na lidské tělo: Spoušťové body

Spoušťové body, neboli trigger points, jsou nejrozšířenějšími funkčními změnami u bolestivých poruch a mohou být i vlastním zdrojem bolesti. Tyto změny nepostihují celý sval nebo svalovou skupinu, ale jen určitý snopec svalových vláken, kde nacházíme v různé míře zatuhlé body (uzlíky) vyznačující se zvýšeným napětím a bolestivostí. Klasicky myofasciální spoušťové body nalézáme nejčastěji přibližně ve středu délky vláken tvořících zatuhlý svalový snopeček. Úponové oblasti snopečku jsou namáhány zvýšeným tahem, který je zdrojem lokálního mechanického přetížení pojivové tkáně úponových struktur. Jakmile dojde ke ztuhnutí svaloviny a vytvoření spoušťových bodů, příslušný sval se stáhne. Na dotek se jeví tvrdý a kompaktní. Ztrácí elasticitu a poddajnost.

Čtěte také: Vše, co potřebujete vědět o izolaci proti tlakové vodě

Z kineziologického hlediska je velmi podstatné, že přítomnost spoušťových bodů ve svalu koresponduje se změnou dynamiky pohybu příslušné kloubně-svalové jednotky. Všechno většinou začíná mechanickým poškozením nebo přetížením. Nejohroženější skupinou jsou aktivní lidé ve věku mezi třiceti a padesáti lety. Přitom zdaleka nemusí podat vrcholový sportovní výkon, aby se to stalo. Každý z nás si může poškodit sval i nečekaným dopadem při běžném skoku, spaním v nesprávné poloze, přílišným nápřahem při odehrání podání při tenise, uklouznutím, nevhodným sezením u počítače, neuváženým zahradničením a tak dále.

Druhy spoušťových bodů a jejich projevy

Rozlišujeme několik druhů spoušťových bodů. Latentní spoušťové body vyvolávají ztuhlost a ochablost postižených svalů a limitují plný rozsah pohybu kloubů, jež tyto svaly ovládají. Tyto body nezmizí bez použití přímých uvolňovacích technik a snadno mohou přetrvávat ve svalech několik let. Vlivem mírného nadužití či nečekaného přetížení se z latentního spoušťového bodu může stát aktivní spoušťový bod, který vytváří vzorec přenesené bolesti. Aktivní spoušťové body se často navracejí do latentního stadia samy, nicméně bez přímého ošetření nedojde k úplnému odstranění.

Přenesené bolesti se mohou vyskytovat mnohdy i velice daleko od místa výskytu spoušťového bodu. Přenesené bolesti se vyskytují v charakteristických schématech a zónách. Z výskytu bolesti lze tak často vyvodit lokalizaci spoušťového bodu. Spoušťové body se ve svalu mohou vytvořit v případě, že tento sval leží v zóně přenesené bolesti vyvolané jinými aktivními spouštěcími body. Ošetření dokáže bolest svalů a bolesti v souvisejících oblastech zmírnit a odstranit. Pomáhá obnovit elasticitu ve svalech a svalový rozsah. Svaly jsou stavěny na určitý typ pohybu, střídání kontrakce (stažení) a relaxace (uvolnění). Spoušťový bod ve svalu se vytváří při jeho přetížení, jednorázovém nebo dlouhodobém. Fyzické přetížení svalu nebo emocionální stres způsobí, že nejmenší vlákna ve svalu se místo hladkého smršťování a uvolňování zaseknou a vytvoří ztuhlé místo, jakýsi uzlík, trigger point. V tomto místě vázne zásobování kyslíkem a živinami, jakož i odvod odpadních látek metabolismu a sval tak ztrácí sílu, pružnost a schopnost pracovat v plném rozsahu. Trigger pointy se zvyknou ve svalu i řetězit.

Příčiny a lokalizace spoušťových bodů

Již víme, že příčinou vzniku triggerů je fyzický nebo emocionální stres. Nejčastěji si vznik spoušťových bodů způsobíme nesprávným pohybem, ať už jednorázovým (přecenění sil při práci, v posilovně, na turistice) nebo opakovaným (návyky v práci, při řízení, nesprávné držení těla, nošení břemen apod.). Rychlost regenerace svalstva se snižuje i s přibývajícím věkem. Případnému úrazu nebo operaci se ne vždy můžeme vyhnout, ale správnou rehabilitací minimalizujeme negativní důsledky. I nesprávné pohybové návyky, nevhodná obuv a oblečení, výkyv počasí či ofouknutí od klimatizace mohou způsobit bolestivá zatuhnutí ve svalech. Podceňovat bychom neměli ani psychiku. Trigger pointy najdeme už i na svalstvu dětí, zažívají totiž ve škole a v životě dost stresu a nemají správné pohybové návyky. Často nám stres a zatuhnutí svalstva způsobí i strach, například ztuhnutí šíjového svalstva po návštěvě zubaře.

Trigger points se mohou vyskytnout v celém průběhu svalu nebo na jeho koncích, u každého člověka mohou být specifické podle činností, kterým se věnuje. U lidí, kteří posilují, najdeme triggery často kolem ramen a na trapézu. Podobně je to i u těch, co hodně vysedávají za počítačem, přidávají se ještě spoušťové body v oblasti krku. Sportovci věnující se běhu vykazují trigger points v lýtkách, stehnech a kolem beder. Školní děti mívají zatuhlé části svalů mezi lopatkami a na trapézu. Proto je pro maséra, fyzioterapeuta nebo lékaře důležité správně klienta vyzpovídat, zjistit, jak probíhá jeho den, jaké má pohybové návyky a co mu způsobuje stres.

Čtěte také: Venkovní podlahové palubky z borovice

Ošetření spoušťových bodů

Ošetření spoušťových bodů dokáže bolest svalů a bolesti v souvisejících oblastech zmírnit a odstranit. Pomáhá obnovit elasticitu ve svalech a svalový rozsah. Uvolnění zanedbaných spoušťových bodů je často třeba absolvovat několik masážních setkání. Práce s trigger points se může skrývat také pod pojmem myofasciální techniky, měkké techniky, ošetření měkkých tkání, případně i deep tissue masáž. O masáži trigger points se říká, že je bolestivá. Nemusí to být pravda, i když většina spoušťových bodů je na dotek a tlak citlivá, podle toho je i na těle vyhledáváme. Může být přítomen i záškub svalstva a přenesená bolest, když stlačení spoušťového bodu vyvolává bolest v jiné části těla, specificky pro jednotlivé triggery.

Cílem je trigger points uvolnit a ne způsobit nové kvůli bolesti při masáži. Trigger pointům a syndromu myofasciální bolesti se většinu života věnovala dr. Janet G. Travellová, která byla dvorní lékařkou amerického prezidenta Johna F. Kennedyho. Jelikož triggery se vytvářejí jako odpověď na fyzický nebo emocionální stres, kteroukoli techniku masér na jejich odstraňování zvolí, měl by postupovat s ohledem na konkrétního klienta. Ale i při „obyčejné“ klasické švédské masáži umí masér se spoušťovými body pracovat. Vyhledávají se pomalým procházením hlouběji po vláknech svalu, masér vyhmatává zatvrdlá místa, uzlíky, na které pak působí tlakem pomocí prstů (případně i hánek, lokte) nebo speciálními pomůckami pro ošetření trigger points. Případně se menší svaly v místě trigger pointu stlačí z obou stran, dokud spoušťový bod nepovolí. Říká se tomu „fenomén tání“, zatvrdlé místo povolí, svalová vlákna se uvolní, na postižené místo se dostane zvýšená dávka krve a kyslíku a sval se dostává do rovnováhy.

Z praktického hlediska se doporučuje střídat ošetření trigger points s jemnějšími a delšími tahy přes postiženou tkáň, tedy kombinovat ji například s klasickou masáží nebo s lomi lomi. Klient by neměl zadržovat dech, naopak, případnou bolest je třeba prodýchat hlubokými nádechy až do břicha a umožnit tak svalům správné okysličení. U dlouhodobých problémů je třeba počítat s opakovaným ošetřením a to hlavně z několika důvodů. odstraněním původních potíží se mohou objevit další (bývá to pravidlem), které jsou překryty „hlavním“ problémem a je třeba je postupně odstranit. Ošetření je vždy spojeno s dalšími masážními technikami Dornova metoda, Breussova masáž, Klasická masáž, pro uvolnění zatuhlého svalstva, ale i uvolnění napětí a stresu. Zpravidla na první ošetření 1hodina a následné další 1,5 hodiny a více na ošetření. Při prvním ošetření jsou odstraněny největší problémy a může být silnější reakce těla. Vaše problémy se mohou vracet, zpravidla se hned nevrátí do původního stavu, ale bolest, může „cestovat“, tzn. že místo pod lopatkou Vás začne bolet v bedrech, tím se projeví další nerovnováha a případné další trigger pointy v jiných částech těla. Při rozsáhlejších problémech se kromě opakování masáže někdy nevyhnete péči fyzioterapeuta či ortopeda, kteří mohou využít i jiných metod k ošetření spoušťových bodů jako je suchá jehla, ultrazvuk, obstřiky či léky proti bolesti.

Domácí ošetření trigger points

Triggery se rozpouštějí pomocí soustředěného tlaku. Toto ošetření si umíme udělat i sami s vhodnými pomůckami. V každém případě byste si měli být jisti, že roztlačujete spoušťový bod a ne tukovou bulku, modřinu, absces či jiný útvar v podkoží a svalu. Uvolnit svalstvo pomůže i obyčejný tenisový míček, ale vhodnější jsou výrobky specializované právě na tento typ práce s vlastním tělem. Masážní tyče, válce nebo masážní vibrační pistole uvolní svaly po cvičení a postarají se o jejich rychlejší regeneraci. Cíleně na bolestivé místo ve svalu můžeme působit opíráním se o masážní míček nebo ježka. Takto si umíme ve stoje o zeď ošetřit i těžko dostupná místa jako jsou svaly mezi lopatkami. Pro uvolnění trigger points není nutné provádět rozsáhlý pohyb, stačí mikropohyby s přiměřeným, ale poměrně velkým tlakem. Výbornou pomůckou pro automasáž trigger points je speciálně tvarovaný masážer s výstupky. Pro lepší orientaci, a hlavně vhodná strečinková cvičení, která by po ošetření měla následovat, naleznete na trhu množství odborné literatury.

Prevence vzniku trigger points

Návod na to, jak zamezit vzniku spoušťových bodů, logicky vyplývá ze způsobu jejich vzniku. Měli bychom se vyhýbat psychickému a fyzickému stresu. Bohužel to není tak jednoduché, často už samotný způsob práce a života na nás klade nepřiměřené fyzické nebo psychické nároky. V moci každého je ale upravit si životní styl tak, aby omezil množství stresu, dostatečně spal, dodržoval přiměřený pitný a pohybový režim. Je vhodné volit aktivity, které přinášejí uvolnění, jako jsou procházky v přírodě, rekreační sport, trávení příjemného času s rodinou a přáteli.

V práci si umíme upravit ergonomii pracovního stolu, sezení, zařadit si přestávky a v rámci možností se vyhýbat přetěžování svalstva. Důležité je nezapomínat na zahřátí a strečink svalstva před a po cvičení a respektovat čas potřebný k regeneraci svalstva. Pomoci umí i přiměřená tělesná váha, strava bohatá na vlákninu a doplnění minerálů (hořčík, zinek, vápník, sodík, železo), vitamínů (B-B1, B6, B12 a C), kyseliny listové a omega-3.

tags: #tlakove #pusobeni #bridlic

Oblíbené příspěvky: