Tloušťka izolace stropu a výběr materiálů: Jak efektivně zateplit a ušetřit

Zateplení stropu je klíčové pro udržení tepelné pohody v interiéru a výrazné snížení nákladů na vytápění. Správně provedená izolace brání únikům tepla v zimě a přehřívání podkroví v létě. V našich klimatických podmínkách je potřeba stavby tepelně izolovat již dlouho známá. V učebnicích Pozemního stavitelství tento požadavek najdeme již v polovině minulého století.

Význam a výpočet tepelné izolace

Výpočet prostupu tepla vícevrstvou neprůsvitnou konstrukcí umožňuje určit tepelný odpor a součinitel prostupu tepla konstrukce dle platných norem. Výsledek je porovnán s požadavky aktuální ČSN 73 0540-2:2011 Tepelná ochrana budov - Část 2. Výpočet je naprogramován v souladu s ČSN 73 0540-4 Tepelná ochrana budov - Část 4: Výpočtové metody a ČSN EN ISO 6946 Stavební prvky a stavební konstrukce. Do výpočtu lze zadávat konstrukce s tepelnou izolací proměnné tloušťky, konstrukce se systematickými tepelnými mosty a střechy s opačným pořadím vrstev.

Korekce uvedená pro obrácené střechy zohledňuje proudění dešťové vody mezi tepelnou izolací a hydroizolační vrstvou. Izolace šetří náklady na vytápění, tlumí hluk a chrání fasádu. Musí být ale provedená správně, protože i nepatrná chyba může efektivitu výrazně snížit.

Součinitel prostupu tepla (U)

Součinitel prostupu tepla (U) je nutné stanovit pro průměrnou tloušťku tepelné izolace v ploše střechy. Kalkulátor umí samozřejmě vypočítat Součinitel prostupu tepla ozn. U. Výsledné U umí zatřídit do kategorií definovaných normou - U požadované, U doporučené.

Důležité korekce:

• Korekce zohledňující proudění vody mezi tepelnou izolací dle ČSN EN ISO 6946 ΔU=0,013W/m2K.
• Korekce ΔU =0,024 W/m2.K.

Tepelný odpor (R) je vždy započítána tabelovaná hodnota R dle rozměru a osové vzdálenosti trámu v poměru k vzduchové dutině, případně k původní tepelné izolaci mezi stropními trámy. Je zohledněn vliv nosného roštu v případě stropu s nášlapnou vrstvou.

Čtěte také: Správná tloušťka obkladových prken

POZOR: Výpočet není určen pro Nízkoenergetické domy. Skladba a výpočet neodpovídá skutečnosti v případě požadavku na Zelenou úsporám nebo na nízkoenergetický dům. V těchto případech je nutné zateplení uvažovat nad i pod hydroizolace (pod hydroizolací pomocí pěnoskla či extrudovaného polystyrenu), čemuž neodpovídá schema skladby.

Doporučená tloušťka izolace a výběr materiálu

Správnou tloušťku izolantu by měl vždy navrhnout odborník. Obecně lze ale konstatovat, že zateplovat izolací o tloušťce menší než 15 centimetrů se prakticky nevyplatí. Nezapomeňte, že životnost izolantu z minerální vaty je v řádech mnoha desítek let. Z kvalitního zateplení domu tak mohou těžit i další generace.

Dnes naprosto nedostatečné pěticentimetrové izolace se používaly kdysi na začátku 90. let. Řada těchto domů se dnes potýká s problémem nedostatečného zateplení. Současným standardem při zateplování je až pětinásobek této hodnoty, tedy až 28 cm. Podle normy musí mít izolace střechy tloušťku alespoň 300 mm.

Každý centimetr izolace navíc sice něco stojí, ale cenový rozdíl je bohatě kompenzovaný budoucími energetickými úsporami. Nejenže domácnost při podcenění tloušťky izolace nedocílí očekávaných energetických a finančních úspor a zvýšení komfortu bydlení, ale případné dodatečné doplnění izolačního materiálu je velmi nákladné a někdy není ani technicky proveditelné, takže se musí původní izolant kompletně odstranit. Dobrou zprávou je, že špatně zateplené domácnosti mohou zažádat o dotace, které jim umožní dům lépe zaizolovat.

Jak a čím zateplit by měl poradit odborník, který navíc rozhodne o tom, jestli původní izolant ponechat či jej bude třeba odstranit.

Čtěte také: Vlastnosti bílé laminované desky (10 mm)

Přehled izolací a jejich vlastností

Vypisují se všechny izolace, které jsou registrovány v katalogu izolací - cca 200 druhů izolací. Jedná se o většinu nejprodávanějších tepelných izolací na trhu od všech výrobců. Izolace jsou vždy přiřazeny podle použitelnosti k jednotlivým skladbám. U každé izolace je vidět stručný popis a Lambda (tj. součinitel tepelné vodivosti).

Dále jsou zde vidět ceny ke každé tepelné izolaci, jedná se o ceny za m2, které jsou vztaženy vždy k zadané tloušťce tepelné izolace.

Tabulka orientačního přehledu materiálů a doporučené tloušťky izolace

Specifické typy zateplení a jejich úskalí

Vyberte si jednu z patnácti skladeb, které jsou nejobvyklejší při zateplování domů - máte možnost zvolit si skladbu na zateplení stěn, podlah, střech šikmých i plochých, zateplení v suterénu, na půdě, zateplení podhledu. Můžete si vybrat do těchto skladeb dřevěné, betonové, ocelové konstrukce apod.

Zateplení šikmé střechy

V zimě brání únikům tepla z interiéru, v létě zabraňuje přehřívání podkroví. Řeč je o izolaci šikmé střechy, která vám umožní využít půdu jako obytný prostor. Správné zateplení ochrání vaši střechu před povětrnostními vlivy a zajistí vám úsporu nákladů. Důležitý je přitom nejen druh izolantu, ale i jeho tloušťka a celková skladba zateplení.

Časté chyby při zateplení šikmé střechy:

• Mezery mezi izolací a krokví: Než budete řezat pásy minerální vaty, dobře změřte rozteč mezi každými dvěma krokvemi. Ta bývá málokdy všude stejná, a pokud by pásy do prostoru neseděly, bude mezerou unikat teplo.
• Nekvalitní materiál: Izolant nízké kvality nemusí správně držet mezi krokvemi nebo se časem slehne a zhorší se jeho tepelně-izolační vlastnosti. Vybírejte proto pečlivě.
• Narušení parozábrany: Při instalaci rozvodů dejte pozor. Porušená parozábrana může mít za následek zatékání, vznik map a plísní.
• Nedostatečná tloušťka izolace: Podle normy musí mít izolace tloušťku aspoň 300 mm.
• Špatný poměr izolace: V našich klimatických podmínkách by mělo platit: pět dílů izolace nad parozábranou, jeden díl pod ní. Samozřejmě, že nejlepší je vše ověřit výpočtem.

Parozábrana (parotěsnicí fólie)

Parozábrana je nezbytnou součást zateplení. Bez ní by se do konstrukce dostala vodní pára obsažená ve vzduchu, a to by mělo svoje následky: nižší účinnost izolace, degradaci materiálů nebo vznik plísní.

Čtěte také: Masivní dřevěná podlaha: Podrobný průvodce

Chyby při instalaci parozábrany:

• Špatně řešené spoje: Jednotlivé pásy parozábrany musí být neprodyšně spojené.
• Použití nesprávné pásky: Klasická izolepa, gaffa ani jiná páska se na lepení parozábrany rozhodně nehodí. Po pár dnech odpadne.
• Nekvalitní fólie: Pozor na parozábrany bez certifikace.

Kročejová izolace

Dupání nebo hluk předmětů spadlých na zem se dá účinně vyřešit jen tzv. kročejovou izolací. Ta totiž eliminuje zvuky vznikající přímo kontaktem se stavební konstrukcí. Ideální tloušťka izolace je 20 - 40 mm. Z hlediska účinnosti nemá cenu pokládat vrstvu silnější než 50 cm. Izolace neslouží ke zvýšení ani k vyrovnání podlahy. Bez akustické pásky to nepůjde: vytváří totiž dilatační spáru mezi roznášecí deskou a stěnou - brání tak bočnímu přenosu hluku.

Zateplení podlahy neobývaného podkroví

Pokud máte neobývané podkroví, zateplení podlahy se vám určitě vyplatí. Teplo ze spodních místností nebude unikat do půdních prostor (může jít až o 25 % vnitřního tepla). Zateplení půdy patří mezi ty nejefektivnější.

Historický vývoj a aktuální normy

Obvodové konstrukce mají vnitřní prostředí chránit před exteriérem. V našich klimatických podmínkách je jednou z důležitých vlastností interiérového prostředí teplota vhodná pro uvažovaný provoz. Proto jsou důležitou podmínkou tepelně izolační vlastnosti konstrukcí. Je všeobecným mýtem, že neustále dochází k prudkému zvyšování nároků na tepelné izolace. Pokud se podíváme na předpisy od roku 1992 zjistíme, že ke zvyšování nároků příliš nedochází, zejména v oblasti měrné potřeby tepla na vytápění.

V učebnicích Pozemního stavitelství tento požadavek najdeme již v polovině minulého století. V té době byla za základ vzata cihelná stěna tl. 45 cm a tepelně izolační vlastnosti se vyjadřovaly ekvivalentní tloušťkou zdiva označovanou "e". Zdivo cihelné tl. 45 cm bylo vzato jako standard, který vycházel ze Stavebního řádu uzákoněného 10. 4. 1886. Tento zákon byl několikrát novelizován, např. zákonem z 15.4.1919 o stavebních úlevách, kde byly povoleny nosné zdi o menších tloušťkách.

Norma ČSN 73 0540 z 12.12.1964 již uváděla požadavky na tepelné izolace, ty však vycházely z v té době obvyklého názoru, že cihelná zeď má být o tloušťce 45 cm, což odpovídá tepelnému odporu RN = 0,55 (m2.K)/W. Dle normy byla republika rozdělena na 3 teplotní pásma. V 60. letech byla ČSN 73 0540:1964 v roce 1977 nahrazena souborem 3 nových norem, a to na normu obsahující názvosloví, požadavky a kritéria (ČSN 73 0540), normu uvádějící vlastnosti materiálů (ČSN 73 0542) a normu s výpočtovými metodami (ČSN 73 0549).

Zároveň bylo vládním usnesením 182/1978 potvrzeno energetické kritérium 9,3 MWh/rok na normový byt o 200 m3 obestavěného objemu (tj. 46,5 kWh/m3 a nebo 130,2 kWh/m2 při konstrukční výšce 2,8 m). Tato norma postupně měla různé změny. Norma požadovala vyšší tepelné odpory konstrukcí a snížila kritérium celkové potřeby tepla na 7,3 MWh/200m3 za rok. Následovalo nové vydání normy ČSN 73 0540, část 1 až 4 z května 1994. Vyhláška 291/2001 Sb. se opět vrací k měrné potřebě tepla, tentokráte na 1m3 a požaduje hodnoty v závislosti na geometrické charakteristice objektu v rozmezí od 25,8 do 46,7 kWh/m3 za rok. Tento požadavek přebrala norma 73 0540-2 z roku 2002.

Za povšimnutí stojí, že se jedná o stejnou hodnotu požadavku jako v normě z roku 1992, tedy 10 let staré. Z uvedeného přehledu je zajímavé vysledovat, že od roku 1992 se požadavek na potřebu tepla na vytápění na 1m3 za rok zpřísňuje velmi pomalu, stejně tak pomalu se zvyšují i požadavky na tepelně izolační vlastnosti stěn a střech, s výjimkou oken, kde se v roce 2002 výrazně zvýšil požadavek na maximální hodnotu součinitele prostupu tepla U.

Dochází však ke zpřesňování požadavků a dochází i ke sledování dalších hodnot, které se dříve nesledovaly, např. povrchová teplota zvýšená o bezpečnostní přirážky (v závislosti na způsobu vytápění, akumulace konstrukce a umístění radiátorů) se nesmí přiblížit teplotě kritické (rel. max. spárová průvzdušnost iLV musí být v rozmezí od 0,00003 do 0,000085 m3/(s.Pa0,67) v závislosti na druhu a umístění otvoru. Ostatní spáry musí mít souč. spárová průvzdušnost iLV musí být v rozmezí od 0,00003 do 0,000085 m3/(s.Pa0,67) v závislosti na druhu a umístění otvoru. Ostatní spáry musí mít souč. 9,3 MWh/200m3, rok (tj. pro bytové domy: 7,3 MWh/200m3, rok (tj. pro bytové domy: 7,3 MWh/200m3, rok (tj. ČSN se odkazuje na vyhlášku 291/2001 Sb. ČSN se odkazuje na vyhlášku 291/2001Sb. je stanovena celková tep. V závislosti na faktoru tvaru budovy A/V je Uem max. 3) pro nepřerušované vytápění Δtw1 = 0,2K, pro přerušované s poklesem teplot do 5K Δtw1 = 0,5 K, pro přerušované s poklesem teplot do 10K Δtw1 = 1,0K, s poklesem teplot nad 10 K Δtw1 = 1,5K.

tags: #tloustka #izolace #stropu #tabulka #materialu

Oblíbené příspěvky:

• Pěnový beton pro efektivní izolaci
• Vše o těsnění: Tmely Hermosal
• Průvodce přestavbou kotle Viadrus U26 na automat
• Efektivní odvodnění střechy pomocí žlabů
• Bezpečný postup při odstraňování betonu