Informace o tmelu a jeho tahových vlastnostech při teplotě 25 °C

Na trhu se vyskytuje mnoho výrobců tmelů s širokým sortimentem nabízených produktů, od tmelů pro sádrokartonové konstrukce v interiéru až po specializované tmely pro velkoformátové obkladové dílce na fasádách budov. Proto je pro běžného spotřebitele velice obtížné rozhodování, jaký produkt a od jakého výrobce vybrat. Tento článek se zabývá problematikou tmelení materiálů na bázi cementu a tahovými vlastnostmi tmelené spáry.

Podkladní materiál a výběr tmelů

Podkladní materiál je volen na základě jeho problematičnosti tmelení. Z tohoto důvodu je zvolen podkladní materiál na bázi cementu, konkrétně cementová deska Aquapanel. Problematika tkví ve výskytu jemných prachových částic na povrchu materiálu, které narušují soudržnost a přilnavost tmelu k povrchu. Tento problém je z části eliminován použitím základního nátěru, tzv. primeru.

Tmely jsou následně vybírány na základě průzkumu trhu, a to především na základě jejich dostupnosti pro koncového zákazníka a pořizovací ceny. Nedílnou součástí kritérií pro výběr je také doporučení výrobce k tmelení vybraného podkladního materiálu. V rámci výzkumu byly aplikovány dva tmely, jeden zástupce akrylových a jeden zástupce polyuretanových tmelů.

Metodika testování tmelů

Metodika použitá pro tento výzkum tmelů vychází z platné evropské normy ČSN EN ISO 8340. Tato norma jasně definuje parametry zkušebního tělesa a také samotný průběh zkoušky.

Příprava zkušebních těles

Zkušební těleso se skládá ze dvou podkladních destiček o půdorysném rozměru 25 × 50 mm a tloušťce 12,5 mm. Dále se skládá ze dvou dřevěných rozpěrek o půdorysných rozměrech 12 × 12 mm a výšce 50 mm. Rozpěrky a podkladní destičky spolu ohraničují prostor pro aplikaci tmelu o půdorysných rozměrech 12 × 12 mm a výšce 50 mm. Pro zkoušku je vyhotoveno pět zkušebních těles. Při jejich výrobě je třeba dbát pokynů výrobce tmelu včetně nanesení základního nátěru, tzv. primeru, na podkladní materiál.

Čtěte také: Vlastnosti bílého tmelu na dřevotřísku

Před začátkem testování jsou zkušební tělesa uložena po dobu 28 dní při teplotě (23 ± 2) °C a relativní vlhkosti (50 ± 5) %, aby došlo ke správnému vyzrání tmelu. Následně musí zkušební tělesa projít tzv. kondicionováním, což znamená uložení zkušebních těles dle předepsaného postupu. Tato zkouška se provádí při teplotě (23 ± 2) °C a teplotě (−20 ± 2) °C.

Průběh zkoušky při 23 °C

Technická norma popisuje průběh samotné zkoušky, který je následující: Nejprve jsou odstraněny dřevěné rozpěrky a zkušební těleso je vloženo do zkušebního zařízení, kde je protahováno při teplotě (23 ± 2) °C rychlostí (5,5 ± 0,7) mm/minutu o 25 % hodnoty původní délky. Protažení je v upínacích čelistech zkušebního zařízení při teplotě (23 ± 2) °C udržováno po dobu 24 hodin.

Průběh zkoušky při -20 °C

Zkouška při teplotě (−20 ± 2) °C probíhá obdobně jako při teplotě (23 ± 2) °C. Zkušební tělesa se před samotným zkoušením uloží nejméně na 4 hodiny při teplotě (−20 ± 2) °C. Poté jsou při teplotě (−20 ± 2) °C rychlostí (5,5 ± 0,7) mm/minutu protahovány ve zkušebním zařízení o 25 % hodnoty původní délky. Protažení je udržováno při teplotě (−20 ± 2) °C po dobu 24 hodin.

Hodnocení výsledků zkoušek

Pro každý vybraný tmel je podrobeno testování pět zkušebních těles. Hodnocení výsledků zkoušky probíhá vizuální kontrolou zkušebních těles a případně vzniklé vady soudržnosti a přilnavosti jsou přeměřeny posuvným měřítkem. Výsledky jsou zaznamenány a popsány v tabulce.

Zkušební tělesa, u kterých nevznikla žádná porucha tmeleného spoje, jsou hodnocena jako „Vydržel“ a ve výsledkové tabulce označeny slovem „žádné“. Naopak zkušební tělesa, u kterých došlo k narušení tmeleného spoje, mají ve výsledkové tabulce popsánu vadu tmeleného spoje, která vznikla. U tohoto zkušebního souboru vznikla pouze jedna vada, a to trhlina mimo oblast styku tmelu a podkladního materiálu, v tabulce označené zjednodušeně pouze jako „vznik trhliny“. Tato délka trhliny je zapsána v tabulce výsledků.

Čtěte také: Pattex dvousložkové tmely – vlastnosti

Z výsledkových tabulek jasně vyplývá, že tmel A zkoušený jak při teplotě (23 ± 2) °C, tak při teplotě (−22 ± 2) °C, vyhověl podmínkám zkoušky při kladné i záporné hodnotě teploty a nedošlo u něj k porušení soudržnosti a přilnavosti tmeleného spoje, tedy nebyl narušen styk mezi tmelem a podkladním materiálem. U tmelu B jsou výsledky o mnoho horší. U zkoušky při teplotě (23 ± 2) °C došlo ke vzniku trhliny v různých délkách u všech pěti testovacích těles. Vznik těchto trhlin, nikoliv na styku tmele a podkladního materiálu, ale přímo v prostoru aplikovaného tmelu, je přisuzován malé elasticitě tmelu po jeho vyzrání.

I přes to, že pro tento výzkum tmelů byly vybrány dva tmely, které jsou výrobci doporučeny k tmelení vybraného podkladního materiálu, tak jeden z vybraných tmelů, konkrétně akrylový tmel, jak je patrné z výsledkových tabulek, nevyhověl. Hodnocení zkoušky, které probíhalo vizuálně a měřením posuvným měřítkem, ukázalo, že ke tmelení Aquapanelu lze doporučit pouze polyuretanový tmel.

Doporučení pro aplikaci tmelů

Před tmelením je vhodné si zjistit předpověď počasí alespoň na několik následujících dní. Nanesený tmel je třeba několik hodin chránit před přímým deštěm. Minimálně 7 dnů po nanesení nesmí být tmel vystaven teplotám pod 0 °C. Konečných plastických vlastností tmel v celé hmotě dosáhne po 1 měsíci. Tmel je třeba několik hodin po nanesení chránit před velkým osluněním. To by mohlo způsobit příliš rychlé odpařování vody ve slabších vrstvách naneseného tmelu a zanechat drobné trhlinky nebo vytvořit bubliny. Děje se to hlavně na podzim, kdy jsou velké změny v počasí. Raní nízké teploty a odpoledne vysoké, kde slunce je již nízko a svítí naplno do stěny.

Shrnutí tahových vlastností tmelů (23 ± 2) °C
Tmel Výsledek zkoušky Poznámka
Tmel A (Polyuretanový) Vydržel žádné
Tmel B (Akrylový) Nevydržel vznik trhliny (různé délky)

Čtěte také: Antikorozní lak: aplikace

tags: #informace #o #tmelu #25 #stupnu #celsia

Oblíbené příspěvky: