PergolyTřídicí linky kameniva a recyklace stavebních odpadů: Aktuální stav a budoucí výzvy v ČR
Využívání recyklovaného kameniva při výrobě betonu není novým požadavkem ani důsledkem současného prosazování principů oběhového hospodářství ve stavebnictví.
Základním národním dokumentem se zaměřením na oběhové hospodářství je dokument Cirkulární Česko 2040, kterým se prolíná apel na potřebu posílení předcházení vzniku odpadů, protože se jedná o nejvyšší stupeň v hierarchii nakládání s odpady a je tak nedílnou součástí oběhového hospodářství.
Na tomto místě je třeba si uvědomit, že zdrojem recyklovaného kameniva není obvykle nový stavební výrobek, ale staveništní demoliční odpad vzniklý při odstraňování stavby.
V případě kameniva do betonu (přírodního i recyklovaného) není kamenivo do betonu koncovým stavebním výrobkem zabudovávaným do stavby nebo její části, ale je jednou ze složek pro výrobu betonu.
Výrobcem deklarované vlastnosti kameniva jsou základním podkladem pro návrh složení betonové směsi a limitují použití betonu pro stavební konstrukce se specifickými požadavky, zejména podle působení prostředí, provozní životnosti a funkce betonu ve stavbě.
Čtěte také: Nadčasová elegance bílé kuchyně s černými obklady
Problematika třídicí linky na Heřmanické haldě
V mediálním prostoru se objevují snahy opět přesvědčit veřejnost a politickou reprezentaci o tom, že použití linky pro třídění hlušiny na Heřmanické haldě dává nějaký smysl.
Provoz linky je ztrátový (náklady na provoz by dosahovaly částky ve výši nejméně 150 mil. Kč/rok, přičemž výnosy jsou minimální, jelikož kamenivo je fakticky neprodejné a výnosy z uhlí nejsou valné, nehledě na to, že potencionální odběratelé se od uhlí odklánení).
Produkované vytříděné kamenivo má stále vysoký obsah uhlí, což vyžaduje dodatečná kompenzační opatření k uložení přepracované hlušiny.
Třídění tím pádem ztrácí smysl.
Účinnost separace uhlí linkou je odhadem cca 40 %.
Čtěte také: Efektivní řešení kuchyně ze sádrokartonu
Provoz linky nedokáže vyřešit termicky aktivní hlušinu - tu neumí zpracovat.
Mezinárodní expertní komise již v roce 2021 dospěla k závěru, že nejde o nejvhodnější sanační nástroj.
Linka je 5 let mimo provoz, bez řádné údržby a SW vybavení, náklady na její zprovoznění jsou odhadovány v řádu vyšších miliónů korun českých.
Kalový okruh linky je poddimenzován, neumožňuje provoz o projektovaných parametrech a už vůbec dosahovat výkonu 1 mil. t zpracované hlušiny ročně.
Využití recyklátů a jejich kvalita
Recykláty vyrobené ze zdiva, betonů, asfaltů či recyklované kamenivo z podloží komunikací mají své specifické vlastnosti, které lze při řadě staveb s výhodou využívat (např. vynikající zhutnitelnost).
Čtěte také: jak vybrat lištu k pracovní desce
Lze předpokládat, že recykláty se zaručenou kvalitou podle závazných technických norem se plně vyrovnají přírodním nerostným surovinám a budou přitom cenově dostupnější.
Problém však spočívá ve skutečnosti, že v některých vlastnostech je u recyklátů velmi obtížné splnění některých kritérií, stanovených pro kamenivo.
Především se jedná o nasákavost, kde zejména u recyklátů ze zdiva (tzv. cihelný recyklát se zbytky maltovin) je dosažení požadovaných hranic většinou nesplnitelné.
Přitom se však nejedná o žádný zásadní problém, který by snižoval výslednou kvalitu stavby.
Obdobně lze tento materiál výhodně použít např. pro povrchy cest a lesních komunikací, kde svými vlastnostmi dokonce v řadě parametrů předčí přírodní materiály.
Takto vystavěné komunikace již slouží řadu let.
Výjimku tvoří několik norem pro inženýrské stavby, výrobu malt, betonů a kameniva pro kolejové lože.
Tyto normy a technické podmínky umožňují použití recyklátů za podmínek shodných s podmínkami pro přírodní suroviny.
Typy recyklátů a jejich použití
Zde je přehled některých typů recyklovaných materiálů a jejich možností využití:
- Umělé kamenivo vyrobené předrcením a vytříděním betonu (BRU/BRŠ): Vhodné pro široké i úzké frakce.
- Materiál z recyklace vrstev vozovky (asfaltové směsi, lité asfalty apod.): S podílem do 50 % z nestmelených a hydraulicky stmelených vrstev. Obsah asfaltu min. 2,5 %. Pro stavbu a rekonstrukce vozovek a objektů pozemních komunikací.
- Materiál z recyklace vrstev vozovky (nestmelené/hydraulicky stmelené směsi): S podílem do 25 % materiálu z recyklace asfaltových směsí. Obsah asfaltu max. 1,5 %. Pro stavbu a rekonstrukce vozovek a objektů pozemních komunikací.
- Umělé kamenivo vyrobené předrcením a vytříděním stavební sutě.
Legislativní rámec a normy pro recykláty
Požadavky na přírodní a recyklované kamenivo stanoví ČSN EN 12620:2002+A1:2008.
Požadavky a kategorizace složek hrubého recyklovaného kameniva již nevyhovují dnešním požadavkům, ani používaným technologiím průmyslové výroby recyklovaného kameniva ze stavebního demoličního odpadu.
Klasifikace složky R recyklovaného hrubého kameniva podle normy ČSN EN 12620:2002+A1:2008 může obsahovat beton z rozdrcené betonové konstrukce betonových zdicích prvků, ale i malty.
Evropské normy výrobků, obdobně i evropská norma pro beton ČSN EN 206+A2:2021, Beton - Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda, stanoví a upravuje technické požadavky jak na beton, tak na jeho složky.
Na národní úrovni je tímto předpisem doplňková norma ČSN P 73 2404:2024 ed. 2, která platí souběžně s ČSN P 73 2404:2021.
Normy definují recyklát typu 1 a stanovují jej jako jediný vhodný typ recyklátu pro výrobu konstrukčního betonu.
Splnění požadavků na recyklát podle této doplňkové normy je jeden ze základních aspektů pro výběr dodavatele, tj. výrobce recyklovaného betonového kameniva pro výrobu betonu.
Typ 1 recyklátu je čistě betonový recyklát s příměsí definovaného množství.
Environmentální požadavky a recyklovatelnost
Základní environmentální požadavky na „Opětovné využití nebo recyklovatelnost staveb, použitých materiálů a částí po zbourání“ stanoví Nařízení (EU) č. 305/2011.
Nařízení v recitálu, to jsou úvodní odstavce (preambule), objasňující důvody, kontext a cíle konkrétního nařízení, uvádí v odst. 27, že žádná harmonizovaná výrobková norma zatím nestanovila příslušná ustanovení, žádnou základní charakteristiku ve vztahu k sedmému základnímu požadavku Udržitelné využívání přírodních zdrojů.
Regulované charakteristiky se uvádí v rozsahu všech základních požadavků na stavby v příloze harmonizovaných norem v tabulce ZA.1.
Tabulka tvoří závaznou předlohu pro výrobce stavebních výrobků označovaných CE, při vypracování prohlášení o vlastnostech podle Nařízení (EU) č. 574/2014, kterým se mění příloha III Nařízení (EU) č. 305/2011 o vzoru, který se použije pro vypracování prohlášení o vlastnostech stavebních výrobků.
Již řada výrobců betonu je držitelem environmentálního prohlášení o produktu, které se zpracovává na základě analýzy životního cyklu.
Je kromě jiného účinným nástrojem pro analýzu potenciálních dopadů výroby a výrobků na životní prostředí.
Nové, již platné Nařízení (EU) č. 2024/3110, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro uvádění stavebních výrobků na trh a zrušuje (nikoli ruší) Nařízení (EU) č. 305/2011, které souběžně platí s Nařízením (EU) č. 305/2011 do roku 2028.
Pozitivní je, že nařízení definuje pojem „Recyklace“.
Důležitá pro stavební praxi je ale definice „Recyklovatelnosti“ - jako schopnost materiálu nebo výrobku být účinně a efektivně oddělován, sbírán, tříděn a seskupován ve vymezených tocích odpadu pro účely recyklace na druhotné suroviny při minimalizaci ztrát kvality nebo funkčnosti ve srovnání s původním materiálem.
Jednoznačně uvádí staveništní demoliční odpad (druhotnou surovinu) jako vhodnou surovinu pro výrobu stavebních výrobků.
V požadavcích na výrobky v Příloze III Nařízení (EU) č. 2024/3110, se stanovují požadavky na bezpečnost výrobku a uvádí se, že: „Bezpečnost se týká profesionálů (pracovníků) i laiků (spotřebitelů, uživatelů) při přepravě, instalaci, údržbě, používání nebo demontáži výrobku, jakož i při zacházení s výrobkem na konci jeho životnosti nebo při jeho opětovném použití či recyklaci“.
Nařízení připouští, že harmonizované technické specifikace, tj. nové evropské normy výrobků, které budou harmonizované k novému nařízení, mohou při upřesnění požadavků na environmentální aspekty výrobku rozlišovat požadavky podle tříd vlastností.
Velký důraz na udržitelnost staveb promítnutý do Nařízení (EU) č. 2024/3110 je zřejmý.
Je známo, že evropská norma na beton EN 206, na rozdíl od normy na kamenivo do betonu ČSN EN 12620:2002+A1:2008, není normou harmonizovanou.
Není zatím v harmonogramu Evropské komise na tvorbu standardizačních požadavků pro tvorbu nových evropských norem na stavební výrobky, které budou harmonizované k novému nařízení.
V současné době ale probíhají intenzivní konzultace Evropské komise s členskými státy s cílem zařadit beton do výrobků označovaných CE, tedy aby nová norma na beton byla také harmonizovaná.
To znamená, že norma by musela být zpracována podle požadavků a v členění podle nového Nařízení (EU) č. 2024/3110.
Používání betonových recyklátů pro výrobu betonu, nebo výrobků z něj, je možné hodnotit i z pohledu možných přínosů solidifikačního účinku cementové matrice, to je snížení vyluhovatelnosti škodlivin z betonu s recyklovatelným kamenivem do životního prostředí.
Systém posuzování kvality recyklátů a srovnání s Rakouskem
Na základě projednání na úrovni MŽP, producentů recyklátů ze stavebních odpadů a Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v ČR se jako velmi potřebné jeví začlenění recyklátů do jednotného systému posuzování vlastností.
tags: #tridici #linka #na #kamenivo #informace
