Typologie školských staveb a související předpisy v České republice

Pomůcka zpracovaná podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, a prováděcích předpisů k tomuto zákonu poskytuje přehled typologických požadavků na občanské stavby, včetně školských zařízení.

Jejím cílem je umožnit projektantům, stavbyvedoucím a dozorům stavby základní orientaci ve vyhledávání technických požadavků na stavby. Pomůcka obsahuje přehled typologických požadavků na občanské stavby, vycházející z právních předpisů a technických norem, umožňující projektantům, stavbyvedoucím a dozorům orientaci ve vyhledávání technických požadavků na stavby.

Přehled klíčových norem a vyhlášek

Větrání a klimatizace

  • ČSN EN 16798-3 (73 0731): Norma platí pro navrhování a provádění větracích a klimatizačních systémů nebytových objektů, které slouží k pobytu osob, avšak nejedná se o výrobní provozy. Norma definuje a stanovuje parametry pro tyto systémy. Předpisy pro navrhování v této normě a v přílohách se vztahují zejména na systémy s nuceným přívodem a odvodem vzduchu a na mechanické části hybridních systémů.
  • Klasifikace systémů využívá různých kategorií. Pro některé hodnoty jsou uváděny příklady, požadavky jsou vymezeny běžným rozmezím s uvedením nevyhovujících hodnot. Uváděné směrné hodnoty v této normě nejsou závazné, ale měly by být aplikovány tam, kde jiné hodnoty nejsou udány. Klasifikace musí být vždy odpovídající typu budovy a určenému využití. Pokud není norma aplikována, výchozí podklady pro klasifikaci musí být vždy odůvodněny a vysvětleny.
  • V tabulce č. 12 je uvedena minimální doporučená podlahová plocha pro jednu osobu, se kterou se počítá v návrhu - velkoprostorová kancelář 12 m2 a malá kancelářská místnost 10 m2.
  • Podle Tabulky A.1 - se místnosti klasifikují do tříd odváděného vzduchu (ETA) a odpadního vzduchu (EHA).
  • Podle článku A.13 se určují Prostorové nároky součástí a systémů.
  • Zpracovatel projektové dokumentace musí dodržet při návrhu čl. 1.4 Předpoklady a vycházet z definice čl. 3.29.

Bezbariérové užívání staveb

  • ČSN P ISO 21542 (73 0501): Předběžná česká technická norma stanovuje požadavky a doporučení k vytváření udržitelného prostředí staveb s požadavky na bezbariérové užívání. Cílem této mezinárodní normy je poskytnout návod pro projektování, realizaci a následnou údržbu staveb se zajištěním podmínek samostatného užívání osob s omezenou schopností pohybu a orientace. Obsahuje opatření, která respektují vlastnosti vnějšího prostředí v souvislosti s přístupem do budov a následně detailní požadavky vnitřního uspořádání. Má být aplikována pro nové a stávající stavby v souladu s národními pravidly členských zemí, které normu přijaly.
  • Norma obsahuje velké množství řešení, včetně velkého množství návrhových parametrů, ale jedná se o normu předběžnou, ve které je přímo uvedeno: V ČR pro navrhování, provádění a povolování požadavků na bezbariérové užívání staveb platí stavební zákon, jeho prováděcí vyhlášky a příslušné české technické normy.

Požární bezpečnost staveb

  • ČSN EN 13501-1 (73 0860): Tato evropská norma určuje postup klasifikace podle reakce na oheň pro všechny stavební výrobky včetně výrobků zabudovaných v konstrukcích staveb. Výrobky jsou uvažovány ve vztahu k jejich konečnému použití.
  • ČSN EN 13501-2 (73 0861): Tato evropská norma stanovuje postup pro klasifikaci požární odolnosti stavebních výrobků a prvků budov, používaných jako části provozních instalací v budovách, na základě výsledků zkoušek požární odolnosti v rozsahu přímé aplikace příslušné zkušební metody.
  • ČSN EN 13501-5 (73 0862): Tato evropská norma stanovuje postupy pro klasifikaci střech/střešních krytin vystavených vnějšímu požáru, založené na čtyřech zkušebních metodách podle CEN/TS 1187:2012 a příslušných pravidlech pro rozšířenou aplikaci. Pro klasifikaci střech/střešních krytin se použijí pouze ty zkušební metody a pravidla pro aplikaci, u nichž se předpokládá odpovídající klasifikace. Poznámka: Rozdíl mezi střechami se strmým sklonem a průčelím (fasádou) v otázce použité zkoušky a klasifikační normy, může podléhat národním nařízením.
  • ČSN EN 13501-3 (73 0863): Tato evropská norma stanovuje postup pro klasifikaci stavebních výrobků a konstrukcí staveb na základě výsledků zkoušek požární odolnosti a kouřotěsnosti, které jsou v rozsahu přímé aplikace příslušné zkušební metody. Klasifikace na základě rozšířené aplikace výsledků zkoušek je rovněž předmětem této evropské normy. Výtahové šachetní dveře, které jsou zkoušeny podle EN 81-58, jsou vyjmuty z této normy. Výtahové šachetní dveře, které jsou zkoušeny podle EN 16341, jsou klasifikovány podle 7.5.5.
  • ČSN 73 0806: Norma stanoví specifické požadavky na požární bezpečnost objektů a prostorů určených pro skladování hořlavých látek (podle 4.1) v návaznosti na ČSN 73 0804; ustanovení ČSN 73 0804 platí pro objekty a prostory určené pro skladování, pokud nejsou zpřesněny specifickými ustanoveními. Za hořlavé látky se považují jak skladované materiály, tak hořlavé obaly (viz příloha C). Při projektování změn staveb platí tato norma pro měněné části objektů, přičemž změnou stavby nesmí dojít ke snížení požární bezpečnosti celého objektu, zejména ke snížení bezpečnosti osob nebo ke ztížení zásahu požárních jednotek. Norma platí zejména pro ty změny staveb, které podléhají stavebnímu řízení.
  • ČSN 73 0818: Norma platí pro projektování požární bezpečnosti nových shromažďovacích prostorů, pro projektování stavebních změn stávajících shromažďovacích prostorů a pro projektování změn staveb, jimiž se upravují prostory jiného účelu na shromažďovací prostory. Norma neplatí pro podzemní prostory metra a pro úkryty ke kolektivní ochraně obyvatelstva, pokud kromě své hlavní provozní funkce nejsou současně navrženy pro využití ke shromažďovacím účelům. Norma stanoví specifické požadavky požární bezpečnosti na shromažďovací prostory, popř. na objekty, v nichž jsou tyto prostory umístěny, v návaznosti na ČSN 73 0802 pro tyto prostory a objekty platí všechna ustanovení ČSN 73 0802, pokud nejsou v této normě nahrazena odchylnými ustanoveními. Prodejní sklad, který je shromažďovacím prostorem, se řeší podle této normy a ČSN 73 0802. Výrobní prostory řešené podle ČSN 73 0804 (včetně garáží a navazujících norem ČSN 73 0842 a ČSN 73 0845) se za shromažďovací prostory nepovažují. Při projektování změn staveb platí tato norma souběžně s ČSN 73 0834.
  • ČSN 73 0875: Norma platí pro stanovení podmínek pro návrh elektrické požární signalizace, pro vypracování požárně bezpečnostního řešení, které je součástí projektové dokumentace při projektování nových stavebních objektů a při projektování změn stávajících objektů a technologických souborů, a to zejména v návaznosti na požárně bezpečnostní řešení. Norma platí pro stavby a jejich změny v návaznosti na ČSN 73 0802 pro nevýrobní objekty a ČSN 73 0804 pro výrobní objekty a na normy řady ČSN 73 08xx. Zajištění podmínek kontrol provozuschopnosti, údržby a oprav instalovaných systémů EPS. Norma platí pro projektování požární bezpečnosti nových stavebních nevýrobních objektů a pro projektování změn staveb stávajících nevýrobních objektů a prostorů, pokud změny staveb vyžadují podle ČSN 73 0834 postup podle této normy.
  • Při projektování změn staveb platí tato norma pro měněné části (popř. provozy) objektů, přičemž změnou stavby nesmí dojít ke snížení požární bezpečnosti celého objektu, zejména ke snížení bezpečnosti osob nebo ke ztížení zásahu požárních jednotek. Pro projektování objektů, pro které platí samostatné technické normy nebo předpisy obsahující požadavky požární bezpečnosti staveb, platí tato norma v rozsahu, ve kterém se příslušné technické normy nebo předpisy na ni odvolávají. Poznámka: Základní požadavky požární bezpečnosti elektrických kabelových tras jsou uvedeny v ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804. Klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb související s elektrickými zařízeními a rozvody jsou uvedeny v ČSN 73 0810. Při projektování změn staveb, u nichž se vyskytují instalace kabelových tras, platí tato norma souběžně s ČSN 73 0834, a to pro měněné části budov nebo stanovených venkovních instalací. Navrženou změnou nesmí dojít ke snížení požární bezpečnosti objektu, zejména ke snížení bezpečnosti osob nebo ke ztížení zásahu jednotek požární ochrany. Poznámka: U objektů, které svým charakterem provozu vyžadují podrobnější, případně odchylné řešení oproti této normě při řešení napájení požárně bezpečnostních zařízení a zařízení, která musejí zůstat v případě požáru funkční se doporučuje zpracování expertizní zprávy nebo expertizního posudku jako součást požárně bezpečnostního řešení stavby podle zvláštního předpisu). Při zpracování „Expertizní zprávy“ nebo „Expertizního posudku“ se doporučuje vycházet pro řešení napájení el. energií z podrobné analýzy a hodnocení rizik provozované činnosti v posuzovaném objektu.
  • ČSN 73 0821: Norma stanoví hodnoty požární odolnosti některých stavebních konstrukcí, dále jejich klasifikační zatřídění a také hodnocení druhu konstrukčních částí (dílců a prvků).
  • ČSN 27 4007: Nová česká norma se zabývá technickým provedením výtahů sloužících pro evakuaci osob. Popisuje požadavky na prostředí a stavbu, stanovuje základní požadavky na evakuační výtahy, zabývá se požadavky na provedení šachetních dveří, pohonů a řídících systémů výtahů. V přílohách jsou uvedeny požadavky na umístění evakuačních výtahů, napájení evakuačních výtahů a jejich označování.
  • ČSN EN 1991-1-2 (73 0035): Norma uvádí metodické postupy stanovení tepelného zatížení pro navrhování konstrukcí na účinky požáru. Úplný analytický postup navrhování bere v úvahu chování nosného systému stavby při zvýšené teplotě působení požárů a příznivé účinky aktivních a pasivních protipožárních opatření. ČSN EN 1991-1-2 uvádí výpočty tepelného zatížení pro teplotní analýzu, které vycházejí z nominálních teplotních křivek nebo z přirozených modelů požáru. Dále zavádí kombinační pravidla pro stanovení úrovně mechanického zatížení konstrukce v podmínkách působení požáru. Příloha A uvádí parametrické teplotní křivky. Příloha B uvádí zjednodušenou metodu pro stanovení tepelného zatížení vnějších stavebních prvků. Příloha C obsahuje výpočtové postupy pro určení teplot v prostoru při působení lokálních požárů. Příloha D uvádí zdokonalené modely požárů: jednozónové, dvouzónové a výpočetní dynamické modely kapalin a plynů. Příloha E stanovuje výpočty hustot požárního zatížení se zahrnutím součinitelů vyjadřujících jak nebezpečí vzniku požáru, tak postihujících aktivní protipožární opatření. Příloha F uvádí postupy pro stanovení ekvivalentní doby požáru, kterému je konstrukce vystavena.
  • ČSN 73 0807: Norma stanoví další požadavky na požární bezpečnost v návaznosti na ČSN 73 0804 nebo souvisící normy ČSN 73 0845 a ČSN 73 0842, popř. ČSN 73 0802, přičemž platí ustanovení těchto norem, pokud nejsou nahrazena v této normě odchylnými ustanoveními. Při projektování změn staveb, u nichž se vyskytují hořlavé kapaliny, platí tato norma pro měněné části objektu nebo technologických zařízení, přičemž změnou stavby nesmí dojít ke snížení požární bezpečnosti celého objektu nebo zařízení, zejména ke snížení bezpečnosti osob nebo ke ztížení zásahu jednotek požární ochrany. Obecná ustanovení této normy platí i pro výdejní čerpací stanice pohonných hmot a pro plnění a stáčení hořlavých kapalin. Specifická ustanovení pro tyto případy jsou uvedena v ČSN 65 0202.
  • ČSN 73 0873: Norma určuje zásady pro zásobování požární vodou pro nově projektované stavební objekty a volné sklady a pro změny staveb v rozsahu vymezeném ČSN 73 0834. Norma platí i pro zásobování požární vodou při navrhování skrápěcích zařízení a vodních clon (viz příloha A) a stanoví zásady pro zpracování analýzy zdolávání požáru (viz příloha B). Pro uvedení do provozu a revize stávajících zařízení pro zásobování požární vodou platí příloha C. Příklady schématických zobrazení zařízení pro zásobování požární vodou uvádí příloha D.
  • ČSN 73 0802: Norma platí pro navrhování únikových cest ze stavebních objektů a stanoví normové hodnoty obsazení objektů osobami pro řešení požární bezpečnosti staveb.

Akustika

  • Pod bodem G. Tabulka 2 - stanovuje požadavky na zvukovou izolaci obvodových plášťů budov, a to podle druhu chráněného vnitřního prostoru se stanovuje ekvivalentní hladina akustického tlaku v denní době, noční době a ve vzdálenosti 2 m od fasády.

Energetická náročnost a denní osvětlení

  • ČSN 73 0540-2: Podle čl. 5.2.1 pro budovy s převažující návrhovou vnitřní teplotou 𝜃im v intervalu 18 °C až 22 °C včetně a pro všechny návrhové venkovní teploty podle tabulky 3; Převažující návrhová vnitřní teplota 𝜃im, ve °C, odpovídá návrhové vnitřní teplotě 𝜃im většiny prostorů v budově nebo zóně budovy.
  • ČSN 73 0543: Norma stanoví hodnoty veličin postupu výpočtu energetické bilance zasklených ploch obvodového pláště budov v zimním období a umožňuje tím vyčíslení podílu úspor paliv a energie při vytápění vlivem využitelného slunečního záření pronikajícího do budovy. Platí především pro výpočet energetické bilance velkých zasklených ploch - slunečních oken - jako prvků pasivního slunečního vytápění. Platí za předpokladu, že vytápěcí systém je regulován automaticky. V normativní příloze A jsou tabulky hodnot teploty, slunečního záření apod.
  • Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci: Stanovuje hodnotu činitele denní osvětlenosti D pro trvalou práci a ovlivňuje tak např. hloubku navrhovaných místností. Dále stanovuje světlé výšky prostoru pro trvalou práci v závislosti na jeho ploše a objemový prostor a volnou podlahovou plochu pro práci na jednoho zaměstnance.

Parkovací plochy

  • ČSN 73 6056: Norma platí pro navrhování nových odstavných a parkovacích ploch, změny dokončených staveb, změny v užívání staveb a obdobně pro rekonstrukce (především pro osobní vozidla, dále také pro nákladní vozidla, autobusy, motocykly a jízdní kola).

Stravovací služby

  • Vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných: V §25 jsou uváděny Podmínky uvádění pokrmů do oběhu - pokrmy nevydané ve lhůtě, která byla určena osobou provozující stravovací službu v rámci postupů založených na zásadách kritických bodů, nelze dále skladovat, opakovaně ohřívat ani dodatečně zchlazovat nebo zmrazovat. Teplé pokrmy se uvádějí do oběhu tak, aby se dostaly ke spotřebiteli co nejdříve, a to za teploty nejméně +60 °C.

Hygienické zařízení na pracovišti

  • Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci: Stanovuje umístění, provedení a některé parametry šaten a hygienického zařízení na pracovišti.

Shromažďovací prostory

  • Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby:
    • (1) Stavby se shromažďovacím prostorem musí být situovány a vybaveny tak, aby v případě havárie nebo požáru byla v nejvyšší možné míře zaručena bezpečnost osob nacházejících se v této stavbě nebo její blízkosti.
    • (4) Schodiště uvnitř prostoru určeného pro shromažďování osob a schodiště na únikových cestách z tohoto prostoru, určená pro únik více než 50 osob, musí mít sklon schodišťových ramen od 25o do 35o. Jejich ramena musí být přímá. Schodiště z tohoto prostoru, s výjimkou schodišť v hledišti, musí mít podestu nejvýše po 15 stupních a podesty před a za dveřmi.
    • (5) Vždy pro 50 žen nebo 100 mužů musí být k dispozici alespoň jedna samostatná místnost se záchodovou mísou a dále vždy pro 50 mužů jedno pisoárové stání nebo mušle a alespoň jedna samostatná místnost se záchodovou mísou pro osoby používající vozík pro invalidy. Personál musí mít hygienické zařízení oddělené od zařízení pro veřejnost. Hygienické zařízení musí být vždy uspořádáno podle pohlaví odděleně.
    • (6) V hromadných garážích se zřizuje kanalizace jen v prostorech, kde jsou umístěny výtoky vnitřního vodovodu a podlahové vpusti.

Navrhované změny ve stavebních vyhláškách a jejich dopady na školy

Dosavadní vyhlášku č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, má nahradit nová vyhláška o požadavcích na výstavbu. Návrh nové stavební vyhlášky se setkal s kritikou, podobně jako návrh nové hygienické vyhlášky v roce 2023.

„Návrh nové stavební vyhlášky je ještě horší, než byl návrh nové hygienické vyhlášky,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, „například se nově umožňuje, aby v celé budově školy bylo jen jedno umyvadlo - doposud muselo být umyvadlo v každé učebně… Dále byly nesystémově vypuštěny požadavky na výšku stropů ve školách - s výjimkou mateřských, kde došlo ke snížení standardu o půl metru… Stejně tak údaj o minimální šířce chodby zůstal uveden jen u mateřských škol - v případě ostatních škol byl nesystémově vypuštěn…“

Umyvadla ve školách

Návrh textu nové vyhlášky:

§ 4.3. Stavba pro výchovu a vzdělávání

Čtěte také: Zakládání staveb: Nové normy a technologie

Ve vnitřních prostorech základní školy, základní umělecké a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky, střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy, které jsou přístupné žákům, musí být umístěno umyvadlo s tekoucí vodou.

Text stávající vyhlášky:

§ 49 Stavby škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení

(8) Ve výukových prostorách musí být umístěn alespoň jeden výtok pitné vody.

Výška stropů ve školách

Návrh textu nové vyhlášky:

§ 39 Výšky

(2) Světlá výška pobytové místnosti mateřské školy s výjimkou zázemí lesní mateřské školy a výdejny lesní mateřské školy musí být minimálně 2,5 m. Snížení světlé výšky je možné, pokud jsou dodrženy limity vyhlášky upravující hygienické požadavky.

Čtěte také: Zjistěte vše o suchých stavbách

Text stávající vyhlášky:

§ 49 Stavby škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení

(1) Nejmenší světlé výšky místností a prostorů musí být:

  • a) 3000 mm u mateřských škol a speciálních mateřských škol; snížení na světlou výšku 2500 mm lze připustit, pokud je dodržena kubatura vzduchu 12 m3 na jedno dítě,
  • b) 3300 mm u základních, středních, vyšších a speciálních škol; při dodržení všech podmínek denního osvětlení na pracovní plochy je možné snížení na světlou výšku 3000 mm, pokud je dodržena kubatura vzduchu 5,3 m3 na jednoho žáka,
  • c) 6000 mm u tělocvičen rozměrů 12 m x 18 m a 12 m x 24 m, 7000 mm u tělocvičen rozměrů 18 m x 30 m a větších,
  • d) 2500 mm u šaten.

Šířky chodeb ve školách

Návrh textu nové vyhlášky:

§ 40 Šířky, jiné rozměry a vnitřní komunikace budov

(3) Nejmenší průchodná šířka

  • e) chodby ve stavbě pro základní školy, střední školy a konzervatoře musí splňovat požadavky na přístupnost a požadavky vyhlášky upravující technické podmínky požární ochrany staveb; nejmenší průchodná šířka chodby mateřské školy s výjimkou zázemí lesní mateřské školy a výdejny lesní mateřské školy musí být 1,2 m.

Text stávající vyhlášky:

§ 49 Stavby škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení

Čtěte také: Jak se změnila pravidla požární bezpečnosti staveb

(5) Nejmenší světlá šířka chodby ve školách musí být 3000 mm, jsou-li výukové prostory umístěny po obou stranách chodby, a 2200 mm, jsou-li výukové prostory jen na jedné straně chodby. Slouží-li tato chodba jako hlavní komunikační spojení, pak musí být široká nejméně 3000 mm. Nejmenší světlá šířka chodby u všech předškolních zařízení musí být 1200 mm.

Škola jako prostor 21. století

Zatímco se typologie kanceláří vyvinula od buněk přes „openspace“ až po „aktivity based workplaces“, ve školách výuka probíhá po staletí stejně. Nyní se začíná uvažovat o výukovém prostoru spíše jako o „learning landscape“, tedy učícím se krajině.

Město Praha ve spolupráci s architektem Ondřejem Tučkem, expertem na školskou typologii z Fakulty architektury ČVUT, vytvořilo Manuál typologie školských budov. Jedná se o první dokument svého druhu v Praze, který definuje důležitá témata v rámci školské infrastruktury a nároky na kvalitu vzdělávacího prostředí, jeho standard a prostory. Tento manuál je součástí připravované strategie rozvoje školství města Prahy.

tags: #typologie #skolskych #staveb #sal

Oblíbené příspěvky: