Jak správně montovat do dřeva: Vruty nebo hmoždinky?
Při jakékoliv rekonstrukci, či pouhém připevnění poličky se jistě neobejdete bez použití vrutu. Vrut je druh samořezného šroubu, který se nejčastěji využívá do měkkých materiálů jako je dřevo, sádrokarton, nebo plast. S použitím hmoždinky ho můžeme použít i do pevných materiálů (cihla, beton, nebo s použitím hmoždinky do zdi, betonu a pod.
Vruty do dřeva
Vruty do dřeva jsou základním spojovacím materiálem. Jedná se o velmi univerzální prostředek vhodný především na dřevěné materiály, ale jak si v tomto článku ukážeme, nemusí to být pravidlem.
Typy hlav vrutů
- Zápustná hlava: Hlava se zapustí do materiálu a je minimálně viditelná.
- Talířová hlava: Používá se především u konstrukčních vrutů pro lepší rozložení tlaku na materiál.
- Půlkulatá hlava: Používá se u spojů, kde je třeba maximální kontakt hlavy s materiálem (panty, kování).
Typy drážek vrutů
- Křížová drážka philips (PH): Předchůdce současného typu křížové drážky.
- Křížová drážka pozidriv (PZ): Má k základnímu kříži ještě další zářezy.
- Torx drážka (TX): Typ drážky ve tvaru hvězdice. Umožňuje téměř dokonalý přenos síly do vrutu a zajistí, že bit nebude vyskakovat.
- Plochá (PL): Jedná se o nejstarší typ drážky.
Naprosto stěžejní je dle typu drážky vrutu vybrat správný šroubovací nástavec - bit. Pokud budete mít drážku typu PH a použijete bit PZ (nebo naopak), nebudete spokojeni s přenosem kroutícího momentu a vrut se bude „žvýkat".
Typy závitů vrutů
- Částečný závit: Je vhodnější pro stahování materiálů k sobě.
- Plný závit: Je univerzálnější, používá se pro pevné spoje, u kterých je nežádoucí i malý pohyb vůči sobě.
- Dvouchodý závit: Nalezneme především u speciálních vrutů do sádrokartonu.
Materiály vrutů a povrchová úprava
Nejběžnejším materiálem pro vruty je uhlíková ocel (nelegovaná), která svými vlastnostmi dostačuje pro většinu použití. Nedisponuje však žádnou odolností vůči korozi, proto se dále povrchově upravuje. Pokud je požadavek na vyšší ochranu vůči korozi, používá se nerezová ocel. Ocelové vruty se musí proti korozi chránit povrchovou úpravou. Nejběžnějším typem je galvanické zinkování. Zinek může být bílý nebo žlutý (galvanický zinek bílý / galvanický zinek žlutý) a je vhodný především do interiérů, kde je vystaven vzdušné vlhkosti. Použití v exteriéru je také možné, ale pouze krátkodobě, protože po čase může vrut vlivem povětrnostních vlivů zreznout a ztratit svůj vzhled. Odolnější žárový zinek se využívá pro venkovní konstrukce, které jsou vystaveny povětrnostním vlivům. Oproti galvanickému zinku nejsou žárově pozinkované prvky tak pěkné, mají matný a nerovnoměrný vzhled. Můžeme se také setkat s fosfátováním, kterým jsou upraveny především vruty do sádrokartonu.
Druhy vrutů
- Vrut do dřeva: Klasický univerzální vrut do dřeva. Neomezené možnosti použití - spojování materiálů, kotvení pomocí hmoždinek.
- Konstrukční vrut: Vylepšená verze klasických vrutů do dřeva, nemusí se předvrtávat, protože mají vrtáček, frézku pro lepší odvod materiálu a jsou pevnější než obyčejné vruty.
- Terasový vrut: Speciální vruty pro terasová prkna a dřevěné fasádní obklady - mají malou hlavu, která je vhodná pro pohledové spoje a jsou vyrobeny z nerezové oceli. Často bývají kalené, aby vydržely síly vznikající při pohybu dřeva.
- Vrut do tesařského kování: Vruty speciálně určené pro tesařská kování - úhelníky, kotevní patky a botky, spojovací desky a další kování.
- Okenní TURBO vrut: TURBO okenní vruty se používají pro kotvení okenních a dveřních rámů ke konstrukci stěny. Používají se bez hmoždinek přímo do podkladního materiálu a šetří tak čas - proto TURBO.
- Konfirmát: Nábytkové spoje z nejrůznějších deskových materiálů vyžadují speciální závit, který zajistí, že se vrut z desky nevytrhne. Konfirmáty mají obzvláště hrubý závit a tupou špičku.
- Vrut do lamina: Speciální vruty s ostrou špičkou pro deskové materiály.
- Vrut do sádrokartonu: Sádrokartonářské vruty (SDK vruty) jsou specifickou kategorií. Existuje více druhů závitů podle použití a také různé typy hlav. Jsou opatřeny speciální povrchovou úpravou (fosfátování).
Hmoždinky
Správná volba hmoždinek je klíčová pro zajištění bezpečného a pevného upevnění různých předmětů na stěnu. Ať už plánujete připevnit polici, zrcadlo nebo skříňku, je důležité vybrat vhodné hmoždinky, které budou odpovídat materiálu stěny a váze předmětu.
Čtěte také: Jak vybrat správnou délku sloupků?
Typy hmoždinek
- Univerzální hmoždinky: Pro uchycení a kotvení různých materiálů a konstrukcí do zdi si vystačíte s univerzálními hmoždinkami. K dostání jsou v různých velikostech a lze je s úspěchem používat zejména pro upevnění do cihlového zdiva.
- Speciální hmoždinky: Pro různé práce je vhodnější vždy vybrat speciální hmoždinky pro daný typ materiálu a k nim i odpovídající vruty, šrouby nebo jiný typ kotvicích prvků. Speciální hmoždinky pro jednotlivé typy zdiva zajistí pevnější spojení, lépe vyplní dutiny v materiálu, pro který jsou určeny, a lze se na ně spolehnout i při upevňování či zavěšování těžších předmětů a konstrukcí, jako jsou třeba velká zrcadla, police s plánovanou větší zátěží nebo držáky pro upevnění televizorů.
- Natloukací hmoždinky: Určité typy kotvení a upevňování konstrukcí a břemen usnadní natloukací hmoždinky, do nichž se nešroubuje šroub, ale používá se speciální hřebík. Hmoždinka se roztáhne a zaklíní se tak v otvoru. To výrazně zrychlí kotvení materiálů oproti šroubování, což využijete třeba při upevňování konstrukcí pro stropní podhledy nebo při montování okenních rámů či obkladů fasád.
- Hmoždinky do sádrokartonu: Do stěn či příček s vnitřní dutinou jsou určeny dvoudílné hmoždinky. Při utahování vrutu se zadní díl hmoždinky v polovině ohne a tlakem přitiskne k zadní stěně. Tento typ hmoždinek se používá k zavěšení obrazů, lehkých zrcadel a dalších lehkých předmětů v mělkých otvorech. Zaručuje vysokou pevnost v sádrokartonu a podobných materiálech.
Jak vybrat správnou hmoždinku
Pro správnou funkčnost, pevnost a nosnost ukotvení pomocí hmoždinky je důležitá správná volba rozměru vrutu nebo metrického šroubu. Délku vrutu volíme delší o cca 5 mm, než je délka hmoždinky a dále musíme k délce přičíst tloušťku připevňovaného materiálu.
Volba hmoždinky podle materiálu
- Plné materiály: Pro plné materiály jako první volbu doporučujeme hmoždinky Mungo MN, kterou lze použít pro kotvení s vruty i metrickými šrouby.
- Duté materiály: Pokud budeme kotvit těžší předměty, nebo předměty, které budou dále zatěžovány a namáhány, například konzoly, skříňky, police, garnýže a ocelové profily pro konstrukci sádrokartonu, doporučujeme použít uzlovací hmoždinku Mungo MU, u které při dotahování dojde k zauzlování v dutině cihly a je bezpečně zajištěna proti vytažení z otvoru.
- Lehčené materiály: Pro kotvení lehčích předmětů pomocí vrutů jako jsou například obrázky, světla a elektrické vypínače doporučujeme univerzální hmoždinky Mungo MQ, které fungují výborně i v lehčených materiálech.
- Sádrokarton: Pro kotvení těžších předmětů, jako jsou konzoly, garnýže, skříňky nebo police se pro kotvení do sádrokartonu používají rozvírací plastové nebo ocelové hmoždinky, které se v dutině za sádrokartonovou deskou po dotažení roztáhnou.
Důležitým krokem před samotnou montáží hmoždinky je výběr vrtáku pro vyvrtání otvoru, do kterého se hmoždinka ukotví. Vybrat správný vrták je velmi jednoduché. Jeho průměr musí být stejný jako průměr hmoždinky. Není v tom tedy žádná věda. Samozřejmostí je volba vhodného vrtáku, který je určen pro vrtání do daného materiálu. Do deskových a děrovaných materiálů (např. duté cihly, sádrokarton) vrtáme bez příklepu. Pokud si nejste jisti, do jakého materiálu se chystáte kotvit, poznáte to podle prachu z vyvrtaného otvoru.
Vyvrtaný otvor pro hmoždinku musí být vždy hlubší než je délka hmoždinky. Obecně je doporučeno vrtat otvor hlubší o velikost průměru hmoždinky. Pokud byste nevyvrtali dostatečně hluboký otvor, vrut by nebylo možné správně zavrtat. Při maximálním zašroubování vrutu musí špička vrutu přesáhnout přes konec hmoždinky.
Pro pevné ukotvení je nutné vybrat vrut vhodné délky, vrut musí být dostatečně dlouhý. Po zašroubování by měl vrut o několik milimetrů přesahovat hmoždinku, tak zaplní prázdný prostor, který jste vyvrtali navíc. Správnou délku vrutu už víme, neméně důležité je také vybrat správný průměr vrutu. Pokud byste zvolili malý průměr vrutu, mohl by z hmoždinky vyklouznout. Průměr vrutu by měl činit minimálně polovinu průměru hmoždinky.
Pokud máme již nakoupené hmoždinky je potřeba do nich pořídit správný vrut. Při výběru nás bude zajímat jeho délka a průměr. Vrut by měl být o pár mm delší než je hmoždinka. Průměr vrutu do hmoždinky by měl odpovídat minimálně polovině průměru hmoždinky.
Čtěte také: Kreslení dřeva do výkresů
Tabulka doporučených hmoždinek pro různé materiály
Materiál | Doporučené hmoždinky |
---|---|
Plná cihla | Mungo MN, rozpírací hmoždinky |
Dutá cihla | Mungo MU, uzlovací hmoždinky |
Lehčené materiály | Mungo MQ, univerzální hmoždinky |
Sádrokarton | Rozvírací hmoždinky, hmoždinky s deštníčkem |
Jak vidíme, i tak běžná věc, jako je uchycení předmětu do zdi pomocí hmoždinky, má svá specifika a správný výběr hmoždinky i postup montáže jsou klíčové pro bezpečné a trvalé upevnění. Špatná volba hmoždinky může vést k nestabilnímu uchycení, poškození materiálu nebo dokonce k pádu předmětu, což může mít závažné důsledky, zvláště u těžkých konstrukcí.
Čtěte také: Inspirace pro dřevostavbu
tags: #uchyty #do #dreva #montáž #vruty #nebo