Vápenný hydrát a jeho univerzální použití v omítkách

Na domácí přípravě omítky není nic složitého. Chce to jen kvalitní suroviny a jejich správný poměr. I když se dnes dají koupit směsi pytlované, tradiční omítka má stále svoje výhody. Použití vápna jako stavebního pojiva sahá daleko do minulosti. Od nejstarších dob se vápno používalo pro přípravu malt na stavění, omítání, ale i pro interiérové a fasádní nátěry nebo dokonce pro maltu na úpravu podlah. Nejstarší písemné zmínky o pálení vápna pro stavební účely se na našem území datují již do 10. století. Celé generace stavitelů i stavebníků tak měly možnost zdokonalovat umění stavět s vápennými maltami.

Složení a poměr vápenných omítek

Základem omítky je pochopitelně písek - běžně se na hrubou neboli jádrovou omítku používá frakce 0/4. Dále budete potřebovat klasický cement, pak vápno - nejlépe hašené (použít můžete i vápenný hydrát), a nakonec vodu. Na tu je jen jeden požadavek - musí být čistá. Vápenná malta se používá hlavně na vnitřní omítky stěn a stropů. Plnivem je v ní kopaný nebo říční písek, pojivem hašené vápno nebo namočený vápenný hydrát.

Míchá se zpravidla v poměru 1 díl vápna a 3 díly písku. Lze do ní přidávat i různé přísady pro zlepšení vlastností omítky. Obvykle je poměr těchto směsí 1:1:3 až 1:1:5. V každém případě by mělo být ve směsi dostatek pojiva, aby se směs dobře zpracovávala. Příliš vysoký podíl vápna však kvalitu omítky nezlepšuje, naopak sníží její pevnost a způsobuje po vyzrání vznik jemné sítě vlasových trhlin v omítce.

Pro vnější štukové omítky nebo vnitřní omítky do vlhkého prostředí počítejte se spotřebou zhruba 250 kg vápenného hydrátu na jeden krychlový metr písku. U vápenných omítek počítejte se spotřebou zhruba 140 až 210 kg vápna na jeden krychlový metr písku. Poměrně široké hmotnostní rozmezí spotřeby vápna je dáno různou kvalitou vápna. Je třeba si optimální množství vám dostupné značky vápna vyzkoušet.

PROFI Vápenný hydrát JURAT-KALK od značky ProfiBaustoffe je jasně bílé hašené vápno v práškové formě, které slouží jako stavební pojivo k přípravě zdících malt a omítkových směsí přímo na stavbě. Vápenný hydrát smíchejte s předepsaným množstvím vody v bubnové míchačce, nebo pomocí pomaloběžného vrtulového míchadla. Smíchejte do homogenní směsi bez hrudek. K rozmíchání směsi použijte pitnou vodu nebo vodu odpovídající EN 1008.

Čtěte také: Zjistěte více o vápenném hydrátu

Vápenocementová malta

Vápenocementová malta se míchá ze směsi vápna, cementu a písku. Je určena pro vnější i vnitřní omítání zdí ve vlhkém prostředí, případně k omítání stěn v místech, vystavených většímu opotřebení (např. schodiště). Na stropy a stěny se míchá v poměru 140 kg vápna a 60 kg cementu na krychlový metr písku. Orientační poměr dílů ve směsi je 1 lopata hašeného vápna, 1 lopata cementu a 3-5 lopat písku. Je třeba počítat s tím, že cement snižuje prodyšnost omítky a tím pádem i schopnost zdiva „dýchat,“ proto se například u rekonstrukcí starých domů s neizolovanými základy (případně izolovanými pouze jílovou mazaninou) striktně doporučuje použití vápenných omítek bez cementové složky.

Pokud budete nahazovat větší vrstvu omítky, což u hrubých omítek není nic výjimečného, můžete přidat vápno a směs udělat takzvaně „mastnější“ - takto upravená omítka se bude lépe nahazovat. Pro omítání vlhkých prostor se doporučuje přidat vápennou složku na úkor složky cementové.

Perlit do omítky

Do hotové omítkové směsi stačí perlit nasypat a dobře promíchat. Perlitu stačí k výše uvedeným poměrům přihodit jednu až dvě lopaty. Výsledná omítka bude mít velmi dobré prodyšné vlastnosti a také lepší tepelně izolační vlastnosti.

Míchání omítkové směsi probíhá klasicky ve stavební míchačce, menší objemy můžete připravit i pomocí stavebního míchadla. Výhodné je do míchačky nejprve nalít trochu vody, v ní pak nechat rozpustit hašené vápno, a následně přidat písek s cementem. Vodou zahušťujte omítku opatrně, aby nebyla moc řídká - na stavební lžíci musí tvořit „bochánek“. Pokud při nahazování omítky na stěně nedrží, předejte vápno. Při míchání omítky dejte pozor také na to, aby v přidávaných složkách nebyly žádné nečistoty - větší kamínky, tráva nebo dokonce hlína.

Vlastnosti vápenných omítek a jejich výhody

Vápenné omítky bývaly nejběžnějším typem omítek. I dnes však mají některé nezaměnitelné a nenahraditelné vlastnosti jak pro stavbu, tak i pro její obyvatele. Vlastnosti vápenných omítek mají příznivý účinek na zdravé bydlení. To lze velmi dobře vysvětlit na příkladu vápenných interiérových omítek. Velká plocha omítky, která je schopná přijímat vodu v podobě páry i kapaliny (je porézní a nasákavá), se významně podílí na pohlcování vlhkosti vyprodukované v interiéru, a tedy na snižování vlhkosti prostředí při náhlé produkci vodní páry při vaření, sušení prádla, ale i při dýchání. Tato schopnost vápenných omítek souvisí s jejich vysokou nasákavostí. Nasákavé omítky mají schopnost v době poklesu vlhkosti v interiéru neabsorbovanou vodu zase uvolňovat - až do přirozené rovnováhy. Omezení výkyvů vlhkosti v interiéru je příznivé pro lidi nebo zvířata, ale třeba i pro historický nábytek, knihy nebo obrazy.

Čtěte také: Úsporné bydlení s Ytongem

Není-li v místnosti vysoká vlhkost prostředí, vodní pára se nesráží na oknech či na jiných nenasákavých chladnějších plochách (např. na zdech), a proto na nich nemohou vznikat zdraví škodlivé plísně a bakterie. Vysokou nasákavost mohou vykazovat i omítky hliněné. Na rozdíl od nich však omítky vápenné obsahují vápno, a to má samo o sobě ještě antibakteriální účinky. A tak bílení vápnem byla a dodnes je velmi účinná prevence vzniku plísní a bakterií.

Vápno zajišťuje lepší prodyšnost omítky. Cement, coby tvrdidlo, má tendenci zdivo „udusit“, takže se například do sklepů taková směs příliš nehodí. Nižší či nulový podíl cementu dělá vápenné omítky méně pevnými, ale zároveň zajišťuje jejich prodyšnost a schopnost přizpůsobit se pohybům konstrukce. Vápenná omítka je (po vyschnutí malty a jejím přirozeném zpevnění) velmi porézní a nasákavá úprava povrchu zdiva.

Z našeho současného pohledu tato omítková malta nedosahuje vysoké pevnosti, současně právě to jí dovoluje reagovat na přirozené dilatační pohyby historických staveb, a tedy nemá sklon ke vzniku sítě dilatačních trhlinek, tak jak to často vidíme na fasádách historických staveb při použití omítek pevnějších (cementových nebo vápenných s vysokým podílem cementu nebo hydraulického vápna). Možnost navštěvovat a obdivovat četné stavební památky postavené s využitím vápenných materiálů je důkazem toho, že při správné údržbě staveb jde o materiály velmi trvanlivé. A prověřené staletími.

Čisté a tradiční přírodní vápno CL 90-S 1010 je bílé hašené vápno s nejvyšším obsahem oxidu vápenatého, ideální pro výrobu omítek, maltových směsí a vápenných nátěrů. Vápno má přirozené protiplísňové vlastnosti a je difúzně otevřené, což zajišťuje zdravé bydlení. Je vhodné pro historické objekty, kde se používá k obnově památek, a zároveň pro úpravu vody a neutralizaci kyselých látek. Vápno CL 90-S 1010 je ideální volbou pro výrobu omítek a maltových směsí, které jsou vhodné jak pro exteriéry, tak interiéry. Díky své vysoké čistotě a protiplísňovým vlastnostem je vápno vhodné i pro vápenné nátěry a obnovu historických budov.

Použití vápenných omítek v praxi

Při rekonstrukcích či dostavbách historických domů a chalup jsou vápenné omítky jedním z nejlepších materiálů pro vnitřní omítání stěn. Také na fasádách zdiva starých staveb mají vápenné omítky svoji nezastupitelnou roli. Chrání zdivo před mechanickým poškozováním, ale chrání jej velmi účinně také proti vzlínající vlhkosti a poškozením solemi. A opět to souvisí s jejich vysokou nasákavostí, tedy schopností přijímat kapalnou vodu.

Čtěte také: zajímavosti a demografický vývoj obce Vápenný Podol

Velká většina historických staveb postavených před koncem 19. století na venkově i později není v dnešním smyslu slova izolována proti zemní vlhkosti. Základy zdiva vyrůstají nad neupravený terén. Zemní vlhkost tedy může do zdiva pronikat, vsakovat se. To se však u dobře opravovaných staveb děje jen velmi výjimečně. Celá stavba byla totiž postavena a uchována tak, že se voda může odpařovat plochou podlahy či okolím stavby. Jen když je opravdu vlhko a mokro, voda pronikne i do zdiva. Ale protože následně může nasáknout až do vápenné omítky či vápenného nátěru, odpaří se a v omítce (nikoli ve zdivu) se ukládají ve vodě rozpustné soli. Když se omítka solemi nasytí, což se zpravidla dělo a děje v tzv. soklové části dobře udržovaného zdiva, tedy nízko nad terénem, omítka se ze soklu otluče a nahradí se novou vápennou omítkou. Vlastní zdivo se solemi nekontaminovalo, ochránila jej omítka.

Právě na takových stavbách mají vápenné nasákavé omítky své místo. Mohou výše uvedeným mechanismem zdivo chránit před jeho kontaminací solemi až do vyřešení problému. A navíc, protože projevy vlhkosti jsou na nasákavých omítkách velmi dobře vidět, lze na rozsahu vlhkostních map sledovat, zda jsou odvlhčovací opatření úspěšná. Nasákavé omítky se v těchto případech přímo nazývají omítkami obětovanými. Jsou dočasnou vrstvou na povrchu zdiva, kterou lze poškodit a zasolit (na rozdíl od zdiva), a tedy obětovat do doby, než bude problém vyřešen. Cemix jádrová omítka vápenná je použitelná k omítání všech klasických stavebních materiálů, tedy k vytváření podkladu pod vnitřní štukové a šlechtěné omítky.

Příklady použití vápenných omítek

• Vápenná hrubá omítka vnitřní: Jednovrstvá omítka, která se nahazuje v tloušťce 10-15 mm, povrch omítky se zatře dřevěným hladítkem. Použití je vhodné na půdách, štítech, komínech.
• Vápenná hladká omítka vnitřní: Nahazuje se jako jednovrstvá o tloušťce 15 mm nebo jako dvouvrstvá o tloušťce jádra 15 mm a štuk o tloušťce 5 mm. Do malty se přidává dostatečně jemný písek, abychom mohli povrch dobře uhladit plstěným hladítkem.
• Hrubá vápenná omítka vnější: Jednovrstvá omítka tloušťky 15-20 mm. Aplikuje se na vápenný postřik Salith NHL SPRITZ, vrchní omítkovou vrstvou systému je vápenný štuk Salith NHL FEINPUTZ. Vlastnosti omítky umožňují tenkovrstvé nanesení a zahlazení povrchu jako konečné štukové úpravy s výslednou více hrubozrnější strukturou ve srovnání se Salith NHL FEINPUTZ. Směs lze použít i pro přímé provádění vnitřních jednovrstvých omítek. Hydrofilní vlastnost vápenné omítky umožňuje regulaci vzdušné vlhkosti tím, že pohlcuje nadbytečnou vodní páru v období vyšší relativní vzdušné vlhkosti a opět ji vydává v čase s vlhkostí nižší.

Suchá směs obsahuje vápencové plnivo, pucolánové složky a vápenné pojivo na bázi přirozeného hydraulického vápna (NHL Natural Hydraulic Lime) dle EN 459-1, se schopností po zatuhnutí nadále tvrdnout bez přístupu vzduchu, tedy i pod vodou. Doplňující složkou jsou hygienicky nezávadné zušlechťující přísady a vápenný hydrát pro zlepšení zpracovatelnosti.

Historické vápenné omítky

Jedinečnou skupinu vápenných omítek tvoří vápenné omítky historické. Vedle toho, že se nemalou měrou podílejí na dlouhověkosti historických staveb, jsou to současně i autentické ukázky toho, jak se vyvíjel vkus našich předků a s ním i umění omítat a zdobit stěny omítkami a omítky pak výmalbami či dokonce nástěnnými a nástropními malbami. I v umění nástěnné a nástropní malby hrálo vápno významnou roli, tak v technice fresky (malby na čerstvou vápennou omítku) nebo i technice secca, kdy vápno bylo jedním z řady pojiv barevné vrstvy.

Avšak i zcela prosté, z našeho současného pohledu nedokonale rovné, mnohokrát vyspravované a přetírané staré omítky mají pro staré domy neobyčejný význam. Fasádě nebo interiéru stavby propůjčují malebnost a těžko nenahraditelnou patinu stáří. Jak důležitá je tato patina stáří pro vnímání výjimečnosti starých domů si často uvědomíme až v okamžiku, když nová dokonale rovná a hladká omítka s ostrými hranami a jednolitým zářivě bílým nebo ostře barevným nátěrem zcela promění původní archaickou atmosféru místnosti. Nebo dokonce podobu celé stavby, jedná-li se o nevhodně provedenou omítku na fasádě. A to jsou jen některé důvody, proč se v posledních desetiletích věnuje záchranně historických omítek stále větší pozornost. Každá stavba, která nese historické omítky, je z památkového hlediska hodnotnější. Lze ji přirovnat k historickému obrazu, který již dlouho nebyl přemalován a ze kterého se můžeme poučit, jak a co se v minulosti malovalo, ale i jaké materiály a postupy se k tomu používaly.

Historické stavby je nutné opravovat za naprosto minimálního použití cementu. Důvodem je ono několikrát zmiňované dýchání staveb. Historické stavby, jak je vám nejspíš známo, neměly jinou hydroizolaci než omazání základů jílem. Tato izolace fungovala dobře, ale ovšem za předpokladu, že vlhkost, která se přes ni do zdiva dostala, se musela odpařit. To je právě kámen úrazu. Cementové omítky jsou téměř neprodyšné a dům pak "nedýchá". S vápennou "dýchá". Vápenocementová malta je sice nepatrně prodyšná, ale blíží se spíše k cementové.

Přírodní hydraulické vápno jako pojivo v hydraulické vápenné omítce se liší od omítek z umělých hydraulických přísad tím, že chybí cement a trass. Díky nízkému E-modulu mají malé smrštění a vysoký obsah kapilárních pórů. Díky speciálním procesům ve výrobě může být vývoj pevnosti řízen a tím se nezvyšuje později. Výzkumem odolných historických vápenných omítek, které se dlouhodobě osvědčily, vyvinul HASIT Hydraulkalksystem - systém vápenných omítek s přírodním hydraulickým vápnem jako pojivem. Zkušenosti nahromaděné po staletí v kombinaci s nejnovějšími technologiemi mají za následek vysokou stabilitu omítek. Speciálně vybrané písky a čistě minerální lehké plnivo (perlit) zajišťují vysokou kapiláru a zajišťují rychlé vysychání omítkových podkladů a měkké, elastické omítky.

Typy vápna a jejich použití

Pod pojmem vápno se obvykle chápe jak vápenec - CaCO3 - tak i z vápence vypalováním získané "pálené vápno" (CaO). "Hašené vápno" Ca(OH)2 - vzniká reakcí páleného vápna s vodou. Hašené vápno se používá jako pojivo do omítek a malt a vápenec zase jako plnivo. Pálené vápno, hašené vodou, vytvoří tzv. vápennou kaši, která reakcí s oxidem uhličitým vytvoří pevnou porézní strukturu. Protože vápenný hydrát vytvrzuje reakcí s oxidem uhličitým ze vzduchu, nazývá se vzdušné vápno.

Pucolán - latentní hydraulická přísada

Latentní hydraulické přísady jsou látky, které netvrdnou pouze vodou, ale přidávají vápnu hydraulické vlastnosti. Tento účinek je způsoben tzv. pucolánovou aktivitou, neboli schopností reagovat s Ca(OH)2. Ve směsi s vápnem se z oxidu křemičitého vytvoří ve vodě nerozpustný křemičitan vápenatý. To vede u omítky a malty ke zvýšené pevnosti a lepší odolnosti proti povětrnostním vlivům. Mezi nejznámější latentní hydraulické komponenty patří "trass" a tufové horniny. Již v minulosti se začaly používat tzv. umělé hydraulické složky, mezi ně patří již s dlouhou tradicí "cihlová moučka" pálená za nízkých teplot.

Trass

Trass je vysoce porézní hornina, vyskytující se v přírodě a je většinou sopečného původu. Drcením je poskytnuta velmi jemná přísada, která se používá jako latentní hydraulická složka. Trass lze nalézt - podle regionálního výskytu - v mnoha historických omítkách a maltách. Jako "latentně hydraulické" pojivo se Trass váže pouze ve směsi s vápnem nebo cementem. HASIT používá kvalitní Märker trass, který pochází z těžby horniny zvané suevit, vyskytující se v kráteru Ries v Bavorsku nedaleko řeky Dunaj - impaktní kráter po dopadu meteoritu.

Hydraulické vápno (HL dle EN 459-1)

Hydraulické vápno je vyrobeno ze směsi vápence a slínku, která je vypalována při teplotách kolem 1000 ° C. Výsledné křemičitanové fáze tvoří s volným vápnem, ve vodě nerozpustné křemičitany vápenaté, které dávají maltám odolnost vůči vodě. Na rozdíl od cementu zde zůstává vysoká přirozená pórovitost. Tyto vlastnosti činí pojivo zajímavým, zejména ve vlhkém prostředí. Ve středozemských oblastech (se suchým středomořským podnebím) může hydraulické vápno v omítce do značné míry nahradit cement.

Přírodní hydraulické vápno (NHL dle EN 459-1)

V závislosti na tom, zda může být surovinová směs pro výrobu hydraulického vápna z odpovídajícího kamene rozložena bez míchání nebo umělého smíchání, se rozlišuje přírodní hydraulické vápno od umělého hydraulického vápna. Má-li surový kámen ideální složení vápna, může být použit k extrakci NHL. Tato surovina umožňuje konstantní, „nižší, mírnější“ teploty vypalování než míchané směsi, což zabraňuje tvorbě typických fází cementu.

Hydraulické vápenné omítky

Hydraulické vápenné omítky se těší stále větší oblibě nejen při ochraně památek. Historicky označované jako římská omítka, vždy se oceňují vynikající vlastnosti, které může vápno pálené při vyšších teplotách poskytnout. Dnes jsou oceňovány výhody vyráběných přirozeně hydraulických vápen proti umělým hydraulickým vápenným směsím. Omítky na bázi přírodního (vysokého) hydraulického vápna mají mnoho výhod: Hladké, lehce zpracovatelné, světlé zbarvení omítek, nízké smrštění a rovnoměrné tvrdnutí, vysoké hodnoty pevnosti a také dobrou odolnost proti mrazu a povětrnostním vlivům.

Vápenná omítka nabývá na významu, zejména při ochraně památek. Osvědčená historická vápenná omítka slouží jako model pro další vývoj této vápenné omítky. Je proto obzvláště vhodná pro použití v památkové péči a v ekologické nové výstavbě. Neustálý další vývoj osvědčených vápenných omítek s přihlédnutím k našim zkušenostem a začlenění současného výzkumu proměňuje HASIT staletý stavební materiál na moderní a všestranný omítací systém. Harmonicky se kombinují výhody vysoce kvalitních a ekologických složek se současným zpracováním.

Aby se zajistily pozitivní vlastnosti hydraulické vápenné omítky, měla by se pro nátěry použít vápenná barva např. HASIT PE 829 Kalsit. Vápenná barva se chemicky spojuje s omítkou a poskytuje další trvanlivou vrstvu odolnou proti povětrnostním vlivům. Vynikající kapilární vlastnosti vápenné omítky jsou zachovány nebo jsou podloženy vrstvou vápna. Současně je umožněna nezbytná karbonizace hydraulické vápenné omítky.

Hydraulická vápenná omítka má pozitivní přírodní rovnováhu díky přírodním složkám v kombinaci s nízkoteplotním přírodním hydraulickým vápnem a přispívá k ochraně životního prostředí. Zatížení vzduchu v místnosti v důsledku úniku znečišťujících látek je vyloučeno. Nahromadění vodní páry se velmi rychle vstřebává a transportuje ven. Sanační omítky jsou obecně vhodné pro vlhké a zasolené zdivo. V oblasti soklů jsou vždy nutná speciální těsnící opatření, aby se zabránilo pozdějším fyzickým nebo vizuálním závadám.

Srovnání pytlovaných směsí a domácí přípravy

Výhody doma připravené směsi jsme už zmiňovali - můžete si ji uzpůsobit podle použití a většinou je i levnější. Pokud ale míchačku nemáte, stejně tak neumíte například vyhasit vápno a v okolí není možnost získat kvalitní písek, zvolte pytlované omítkové směsi. Ty můžete bez potíží namíchat i ve stavebním vědru pomocí míchadla, nemusíte shánět písek, cement ani vápno - všechno už ve směsi je. Stačí ji podle návodu na obalu naředit vodou, namíchat a máte hotovo. Pytlované směsi mají většinou omezenou tloušťku omítky v jedné vrstvě na 2 cm.

tags: #vapenny #hydrat #pouziti #na #omitky

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce výběrem vrutů: haspl vrut univerzalni 6.0x70
• Kompletní průvodce JUTAFOL pro vaši střechu
• komplexní průvodce výběrem koupelnových obkladů
• Vše o PVC redukcích
• Využití hliníkových soklových lišt